» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"I velká láska je jen malou náhradou za první lásku."

Joseph Addison

počet přístupů: 2141133

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303496 komentářů :: on-line: 14 ::

:: Sharome 18. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Sharome

Amemmaita	publikováno: 04.12.2008, 6:20

Co k tomu říct. Asi jen: čtěte.


	S postupující nocí opustil Poutník Michala, aby se zahloubal do svých myšlenek a mohl se taky trochu prospat. Ve svém stanu si sedne do tureckého sedu, naplní si svou oblíbenou fajfku a zapálí si ji. Michal dál postává u kamene, přešlapuje na místě a také se snaží zapojit svou hlavu a něco vymyslet. Ale jaksi se mu to nedaří a s každou přibývající hodinou se cítí více a více unaveněji, proto se přesune do svého a stanu téměř za úsvitu se mu přece jen podaří na chvíli usnout „Králi!“ Hledá Michala Poutník v jeho stanu, čímž ho probudí. „Promiňte, pane. Já vás probudil.“ Omlouvá se Poutník a vyjde ze stanu. „Co se děje hoří snad?“ Vyběhne za Poutníkem. „Ne, výsosti, nehoří. Omlouvám se za to, že jsem vás probudil.“ Omlouvá se Poutník. „To nevadí. Co se tedy děje?“ Chce vědět Michal. „Zvědové jsou zpět, pane. A chtějí s vámi mluvit.“ Oznámí mu Poutník. „To je skvělé. Kde jsou?“ Zajímá se Michal. „Támhle čekají.“ Ukáže na zvědy, kteří se mezitím posadili k jednomu ohništi co je nejblíže ke králově stanu. „Skvěle. Chci s nimi mluvit. Půjdeme do mého stanu. Vy i zvědové a všichni šlechtici.“ Rozhodne Michal. „Neměl bych raději počkat venku?“ Navrhne Poutník. „Ne, přišel jste mi pomoct a doposud mi hodně pomohl a poradil. Rád bych, abyste mi i teď pomohl, a rád bych, abyste byl u toho, co všechno vypovědí zvědové.“ Nechce, aby Poutník na poradu nešel. Michal pozve zvědy a šlechtice do svého stanu. Jakub opět mezi nimi není. „Tak co. Co jste zjistili?“ Ptá se zvědů, jakmile se všichni nějak usadí. „Výsosti, ta pevnost dělá čest všem pevnostem. Nedostane se do ní ani noha, když si to nebudou přát Černí jezdci. Zdi jsou pevné a vysoké. Nemají žádné slabiny. Jinudy, než bránou se do pevnosti nikdo nedostane.“ Svěří všem přítomným všechno, co ví jeden ze zvědů a ten druhý přikyvuje. „Tak, a co teď?“ Povzdychne si jeden ze šlechticů. „Co se týče její konstrukce, je nedobytná. Chce to tedy jiný způsob, jak se dostat dovnitř, nebo dostat dívky z jejich spárů.“ Uvažuje Poutník nahlas. „Jediné, co mě napadá, je vyjednávat.“ Promne si obličej Michal. „Správně.“ Chytne se Michalovy úvahy Poutník. „I když je to pro mnohé pány prohrou, mnohdy pomůže mnohem lépe než násilí.“ „To je pravda.“ Souhlasí Michal. Ostatní, ač nechtěně, přikývnou na souhlas. „Výsosti, čím méně lidí půjde k bráně vyjednávat, tím lépe.“ Navrhuje Poutník. „Když se před bránu nahrne celá armáda, Černí jezdci pak nebudou chtít přistoupit na případnou dohodu.“ „ To znamená, že když bychom šli třeba dva, tak se rozhodně nějak dohodneme, kdežto když před bránu nastoupí armáda v celé své kráse, nemáme šanci po dobrém děvčata dostat?“ Poznamená Šimon. „Přesně tak.“ Přikývne Poutník. „Navrhoval bych, aby šel k bráně Poutník, já a ještě někdo z vás.“ Řekne Michal to první, co ho právě napadne v souvislosti s počtem lidí při vyjednávání. „ Samozřejmě někdo ze šlechticů.“ Dodá ještě, když si všimne přítomnosti zvědů. Nikomu se do toho moc nechce, a tak raději každý čeká, zda půjde ten druhý. „Nikdo nebyl nadšený Poutníkovým příchodem a teď, když někomu z vás chci dát možnost, možná i k prvnímu setkání s Černými jezdci, nikomu z vás se najednou nechce?“ Dívá se tázavě na všechny kolem sebe, kromě Poutníka, zvědové již přítomni nejsou. „Takže jen tři lidi?“ Přemýšlí Karel nahlas. „A dvě místa jsou zabraná.“ „Ano, jen tři. Jak řekl Poutník: Čím míň lidí, tím lépe.“ Michal Karlovi odpoví, přestože je jeho otázka řečnická. „Navíc, když chceme pouze vyjednávat, nemusí vůdce Černých jezdců vědět, kolik nás je.“ „Já tedy půjdu.“ Povstane Karel. „Já též, pokud je to vše, řeknu vám, až bude vhodná chvíle jít za Hapim.“ Poutník odejde ze stanu a ostatní ho následují. Přece jen je ve stanu celkem teplo díky slunci, ke všemu se tam naskládalo hodně mužů, a téměř veškerý vzduch za tu dobu vydýchali. S jeho odchodem se zvednou i ostatní a vyjdou ven za ním. „Řeknu vám, až bude čas jít.“ Připomene Michalovi Poutník. Michal jen kývne a namíří si to kamsi do tábora. Šlechtici jeho odejití vnímají jako rozchod a jdou si po svém. Michalova procházka není ani procházka, ale spíše takové potulování se v blízkosti svého stanu. Z jeho bloumání ho vytrhne Poutník, který mu přijde říct, že je čas jít k pevnosti. Michal tedy najde Karla a oba muži následují Poutníka. „Jak poznáte, kdy s nimi vyjednávat?“ Zajímá se Karel. „Nejlepší je to po obědě. Když mají plné žaludky, nejlépe se s nimi vyjednává.“ Vysvětluje Poutník. „Tak to nevím, jak budu schopný u toho přemýšlet, jelikož jsem dneska ještě nic nesnědl.“ Nervózně se Michal podrbe na zátylku. Před branou se Poutník zastaví a společně s ním i Michal a Karel. „Amone Hapi!“ Zakřičí Poutník. „AMONE HAPI!“ Zahřmí Poutník jeho jméno, ať ho alespoň někdo slyší a donese se to k němu. Černý jezdec, který má na hradbách hlídku, spěchá ke svému vůdci do hlavní síně podat hlášení o příchodu krále Michala. Samozřejmě, že Amon prská na všechny strany, protože si po dobrém jídle užívá Sabininy společnosti a nechce být ničím rušen. Jenže jakmile se dozví, kdo ho hledá, dá Amon pokyn, aby nás dvě zavedli do podzemních chodeb pod pevností, nakáže mobilizaci a naštvaně vyjde na hradby pevnosti. Naštěstí nás zavedou do jedné slepé podzemní chodby. Skvělá příležitost si promluvit, aniž by se Sabina musela se ke mně složitě dostávat, aniž by její chování bylo podezřelé. Každá se otočíme jinam, já koukám do rohu a Sabina směrem k Černým jezdcům.


celkové hodnocení autora: 80.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 1		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 29		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

amazonit	04.12.2008, 6:19:56

Zdá se, že je tady někdo moudrý, tedy v tom smyslu, že není vždy nejlépe hned tasit zbraně a masakrovat, i když se nedomnívám, že by se dalo nějak rozumně komunikovat s těmi lotry. Také asi uvidíme, co mají za lubem děvčata samotná, možná jim to vyjednávání dá možnost nepozorovaně utéct a k boji pak už vůbec nedojde...