» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Svolného osud vede, vzpurného vleče."

Seneca

počet přístupů: 2141134

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303496 komentářů :: on-line: 14 ::

:: Hluchý ::

Rockwood	publikováno: 09.12.2008, 10:29

Krátké dílo napsaný takřka na koleni...


	Tehdy se usmíval. Seděl na své oblíbené lavičce, obdivoval krásu přírody. V duchu si přehrával ty nejkrásnější skladby. I když uši tyhle melodie nikdy víc nepřijaly, v jeho nitru hrály stále. Tak živě, tak krásně. Nechával svoji dušičku hladit jemnými tóny, rozplýval se nad nimi. Někdo ho považoval za blázna, někdo prostě měl pochopení pro neschopnost vyrovnat se s faktem, že neslyší. Chystal se domů. Uvědomil si, že pár metrů za lavičkou je rušný provoz. Nemohl si pomoct a protáhnul úsměv. Myšlenky ho dostaly pryč ze světa spěchu, ze světa stresu. Tam, kde nevnímal hluk aut... ach ano, nemohly za to myšlenky. Procházel městem protkaným stresem. On stres neslyšel, jenom viděl spěchající, pokřikující či bavící lidi. Jemu pouze hrály krásné melodie, jeho oblíbené. Usmíval se, zpíval. Neuvědomil si, že nahlas, neslyšel to. V tu chvíli byl nejšťastnější člověk. Neslyšel nadávky, které na sebe pokřikovali chlapci v parku, neslyšel hádku milenců, neslyšel netrpělivé troubení pirátů silnic, jenom ty melodie. Štěstí se proměnilo v hluboký smutek. V takový smutek, že mu vytékal z očí. Už nikdy neuslyší nové melodie. Zpěv ptáků. Už nikdy neuslyší z těch krásných nadýchaných rtů "Miluji tě".


celkové hodnocení autora: 95.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 9		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.2		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 18		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 49		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Jitakai	25.03.2009, 17:08:36

wow, myslím, že kdyby to bylo delší, už by to nemělo ten efekt. Parádička, jednička :)


ze dne 25.03.2009, 17:16:20
Rockwood: A já opět děkuji :-)

ciko	25.03.2009, 12:20:19

já prózu moc nečtu, myslím tady,nemívám na to čas, ale tohle je dobrý, jen to potřebuje obrousit, pokud je Tvoje próza taková poetická, pak potřebuje víc přesnosti v technických věcech...

cie	23.03.2009, 7:29:27

Ještě bych chtěla dodat, že upřednostňuji psaní, které z autora vypadne nenadále, aniž by o tom musel více přemýšlet. Vždycky je co předělávat, ale to ohromující počáteční kouzlo už tam pak být nemusí...Takže nepředělávat!!!


ze dne 23.03.2009, 8:18:19
Rockwood: Asi na tom něco bude... Rozkaz! :-)

cie	23.03.2009, 7:26:28

Když próza je poezií...Moc se mi tolíbilo:-))


ze dne 23.03.2009, 8:17:55
Rockwood: Děkuji velmi moc :-)

Margaret Dante	27.12.2008, 21:57:18

Poprvé přečteno: Dojem byl velice dobrý, líbilo se mi to moc. Podruhé přeteno: Velice pečlivě jsem si to přečetla znovu a ten efekt tam nebyl. Prostě slova jako člověk slyší denně. Potřetí přečteno: Zase jsem to přečetla naráz a ten pocit, že je to ono, byl zpět. Výsledek?: Je super umět pomocí všedních slov napsat něco netradičního. Chápu, proč Tě mám mezi oblíbenci, jsi hodně nepodbízivý.

Z.K.Blovská	15.12.2008, 18:34:57

romantika a láska z tvých úst?ojedinělé a příjemné

Nikopol	11.12.2008, 13:38:08

Sám jsem o tom mnohokrát přemýšlel. Došel jsem k závěru, že nejpřínosnější je pro člověka zrak. Jako zamyšlení je to na zdejší poměry dobré, ale krátké. Je vidět, že jsi vařil z vody a za chvíli už jsi neměl co říct.


ze dne 11.12.2008, 15:08:40
Rockwood: No ano z vody sem vařil. Já nevím jaký to je být hluchý, ale každopáně sem za chvíli neměl co říct, protože myslím, že tohle stačí;)

Saša NOVÝ	10.12.2008, 19:14:59

Je to pěkné a dobře se to čte

Mab	09.12.2008, 19:49:22

Šťasný člověk, který se umí radovat z toho hezkého, co bylo a netruchlí nad tím, co nebude. Mě se to líbilo=) Spíše než povídka je to obrázek... Škoda, že má konec tak rychlý spád, člověka to uplně vytrhne z navozeného rozpoložení...

Tracy Harper	09.12.2008, 16:51:29

Tož pěkné to bylo.

Šíma	09.12.2008, 12:12:07

Při prvním čtení se mi to hodně líbilo, při druhém se již zapojilo i mé druhé "Já" (prevít jeden). Mi to celé připadá jako taková malá psychologická sonda do každodenního prožívání člověka, který snad přišel o sluch, ale jemu to jaksi nevadí, protože namísto "štěbetání" okolního světa mu v hlavě "hrály" jen nějaké ty melodie, které měl třeba i rád. Oprava: patrně miloval hudbu i svět okolo sebe - šťastný to člověk (přes to, že přišel o možnost svou hudbu slyšet). Možná je v tomto dílku zakletý i druhý pohled na jednu věc. Na to, jak byl Tvůj hrdina vzdálen onomu chaosu a spěchu, od kterého jej distancovala právě neschopnost slyšet vnější (sluchové) podněty. Konec je trochu "drsnější" a poněkud smutný, protože ačkoliv dotyčný muž "miluje" nejen přírodu a vše okolo sebe, nikdy neuslyší to, co slyšíme my ostatní... Ať už se jedná o obyčejný zpěv ptáků, nebo cokoliv jiného. Není tato idea málo rozvinutá? Tady se nedokážu dohodnout se svým druhým "Já"... Na druhé straně by si textík docela jistě zasloužil trochu více onoho pověstného "pilování", ale na to, že byl psán na koleni, není zase tak špatný. Avšak při jeho přepisování sis mohl dát více záležet a trochu si s ním "pohrát"... Jedna až Dvě! ;-) P.S. Omlouvám se za ono rozepsání, protože netuším, zda je dostatečně "k věci"...


ze dne 09.12.2008, 12:29:11
Rockwood: Zdravíčko. Díky za komentář a známku. Máš pravdu, stálo by to za vypilování... ale mě se to i líbí tak jak to je ted :). Přiznávámpilovat se to dá.

čuk	09.12.2008, 10:28:52

Pocity hluchého jsi vylíčil vcelku dobře a s tím popisem skutečnosti, kterou neslyšel, to je dobré.. Závěr je poněkud patetický a mohl být vylíčen metaforou nebo minipříběhěm-i když tuším, že se jedná o kontrast. Hluchý člověk je příliš obecně pojatý, chybí příběh, který by pocity dokresloval, Je to jen črta. S tím zpěvem: to se mi zdá zajímavé, ale je otázka pravděpodobnosti (t.zv.hudebního hluchu nebo hluché hudby, mohl by to být základ pro pokračování). Při určitém pohledu se mi jeví, že jsi objevil nového Bedřicha Smetanu Neznajícího noty, ale naopak zpívajícího. Vcelku jsou mé pocity smíšené a pointy nepodařená


ze dne 09.12.2008, 12:10:31
Rockwood: Zdravim. Diky za publikaci. Jinak... já teda nevím, ale myslím si, že kdybych tam chtěl nějakej minipříběh, tak ho tam napíšu, ale já nechtěl. Navíc pointa se ti zdá nezdařilá, protože tam vlastně žádnánení.