obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."
Luigi Pirandello
obr
obr počet přístupů: 2915350 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39475 příspěvků, 5737 autorů a 390249 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Příběh faraonova bezejmenného stavěče krve ::

Příspěvek je součásti workshopu: Nadání je dar! (Nebo snad prokletí?)
 autor Vlaďka publikováno: 18.08.2006, 20:22  
Povídka do Workshopu
V románu Egypťan Sinuhet je postava bezejmenného zastavovače krve, které pan Waltari věnoval pouze několik řádků. Myslím, že si zaslouží víc. Poslechněte její příběh…..
 



Tak faraon, Velký Lev Egypta, dnes zemře. Musí zemřít. Jeho syn Amenhotep již čekal dlouho. Je připraven. Královskému otvírači lebek Ptahhorovi se třesou ruce. Ví, jaký je zvyk. Pokud faraon zemře, zemře i on. Tak je to od nepaměti.

„Přistup blíže, skotáku. Tato céva krvácí“,poručil Ptahhor.
Poslechl jsem jej a céva se okamžitě zatáhla. Proto tu jsem. Mám schopnost, která je v naší zemi velmi vzácná. Pouhou svou přítomností mohu zastavit krvácení. Ptahhorův mladý pomocník Sinuhet podává lékaři lebeční vrták. Rád bych jej oslovil, ale netroufám si. Jsem příliš nízký. Bojím se, že má slova by byla jen bzučením mouchy v jeho uších. Královská matka Tij drží faraonovu hlavu na svém klíně, zatímco královský otvírač lebek tiše pracuje. Z levé strany místnosti ji pozoruje kněz Aj. Povídá se, že ti dva jsou již dlouho milenci a na faraonovu smrt čekají. Kdo jsem ale já, abych posuzoval záměry mocných. Já, nízký, já pasák skotu.

Narodil jsem se před dvaceti lety, tři dny cesty od Vesetu, v roce, kdy se Nil na čtyři měsíce rozvodnil. Urodilo se tolik obilí, že z výnosů mohl otec postavit domek z hliněných cihel pro sebe a mou matku. Tehdy má matka pekla každou neděli kachnu v popelu po vesetském způsobu. Byl to dobrý rok.

Když jsem dosáhl desátého roku, poprvé jsem mohl otci pomáhat držet krávu, kterou porážel. Podřízl jí krk velkým ostrým nožem, aby vykrvácela. Sledoval jsem proud krve, který vytryskl prudkou silou z krční tepny. Po chvíli ale proud ustal. Dále netekla ani kapka. Maso bylo znehodnoceno. Otec jej musel prodat za poloviční cenu do laciných vesetských krčem. Tehdy jsem ještě nevěděl, že to bylo způsobeno mou přítomností.

Jednou večer, když jsem již ležel na své rohoži z rákosu, zaslechl jsem jak matka sděluje otci, že vyschl její měsíční pramen. Egyptské ženy dozrávají brzy pod prudkým africkým sluncem, ale má matka měla tehdy teprve 28 jar. Nikdy pak již nepoznala, zda je její lůno požehnáno plodem dříve, než to prozradil její vzedmutý život.

Když má sestra Akima dosáhla dvanácti let, poprvé vykvetl červený květ jejího ženství. Ale vždy, když jsem byl nablízku, proud ustal.

A pak jsem jednou s otcem procházel kolem zle pobodaného pijáka z místní krčmy a jeho rány okamžitě přestaly krvácet. Po okolí se rozkřiklo, že mě Amon obdařil vzácným darem, pouhou svou přítomností zastavovat krvácení.

Tak skončila bezstarostná léta mého dětství. Už jsem nemohl dále pást celé dny naše kravky. Vesetští lékaři si pro mě posílali své otroky. Stál jsem u porodů a zachraňoval krvácející rodičky, byl jsem u muže, kterému padající balvan rozdrtil páteř, stál jsem u hlavy faraonova vojevůdce, který utrpěl v bitvě hlubokou ránu mečem přes celý hrudník. Někdy si pro mě poslali z Domu Života. Skoro každý večer se strhla v některé z vesetských krčem nebo domů rozkoše bitka. Opilí nosiči obilí, žebráci a chudí čističi ryb nejdou pro ránu nožem daleko. To mě pak potřebují až do rána. Někdy se několik nocí ani nevyspím.

A teď jsem tedy u samotného Velkého Lva Egypta. Královský otvírač lebek již vyjmul obdélník lebeční kosti. Pod ním jsem zahlédl šedou mozkovou sedlinu. Už nebyla jiná možnost. Královská matka Tij vyzkoušela všechny přípravky a léky. I ty, které jí namíchali její černí Nubijci. Proslýchá se, že jsou zavření ve sklepeních a tam provádějí tajné obřady. Sama královská matka je nůbijské krve. Nevím, jestli když faraon zemře, zemřu i já. Nechci ještě zemřít.

Chtěl bych žít jako můj otec. Vrátit se domů, pěstovat obilí a chovat pát kravek. Jako dítě jsem každé ráno chodíval k Nilu. Pozoroval jsem mokré hřbety říčních krav a vítr ševelil ve vzrostlém rákosu. Tady ve Vesetu je příliš hlučno. Chybí mi ten klid. Mám tady v paláci svou rohož a nedaří se mi špatně. Dávají mi třikrát denně prosnou kaši s mlékem, někdy i kus masa ze psa. Potřebují mě. Ale teď mě asi popraví.

Ptahhor právě uzavírá otvor ve faraonově lebce malou stříbrnou destičkou. Operace byla vykonán. Ještě zpět překrývá lebku kůží a drobnými stehy ji sešívá. Snad nám Amon pomůže. Ráno mu obětovali 12 tučných ovcí.

Můj pohled sklouzl na mou pravou ruku, palec pokrýval obvaz. Nikdo neví, že pod ním mám dřevěný špalíček, pevně přivázaný k malé rance. Ta mě dnes už od rána pobolívá. Vzpomněl jsem si na historku ze svého dětství. Matka pekla v popelu kachnu po vesetském způsobu a já jsem se jí pořád pletl pod nohy. Najednou jsem do ohniště převrhl hliněný džbán s vodou. Když jsem sklízel střepy, řízl sem se do palce. Jen malá ranka. Nikdy ale nepřestala krvácet. Je to již devět let.

Každý večer si ji převážu a pořádně upevním. Pod rohoží mám 10 asů. To pro zaopatřovače z Domu Mrtvých. Jestli mě dnes nepopraví, tak jednou ve tvrdém spánku mi obvaz sklouzne z prstu a já už se neprobudím. Do rána vykrvácím.

Chtěl bych oslovit Sinuheta. Snad by mi poradil a vyléčil mne. Je mlád jako já, ale již má dobrou pověst.

Faraon, Velký Lev Egypta, vydechl naposledy.
Královská matka se rozeštkala.


 celkové hodnocení autora: 98.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 33 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 46 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 413 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Pantagruel 01.10.2010, 14:04:30 Odpovědět 
   Moc se mi to líbí! Jelikož jsem ale nečetl Sinuheta a nevím, co z toho tady je tvé a co převzaté, raději nehodnotím. Ale vážně dobré počtení.
 La beauté laideronne 31.01.2010, 18:33:01 Odpovědět 
   Skvělé, opravdu četla jsem Sinuheta zrovna vcelku nedávno... Plně si vybavuju tu situaci... Moc dobrá myšlenka...
 darkfreya 14.07.2008, 15:45:13 Odpovědět 
   Moc pěkně napsané. Asi si taky Sinuheta budu muset přečíst, myslím že tohle je opravdu pěkný námět a moc dobře zpracovaný. Díky
 ze dne 14.07.2008, 16:15:14  
   Vlaďka: Sinuhet je úžasná kniha, moc doporučuji. Tenhle můj výplod ber pouze jako nebetyčnou drzost. :o) Psala jsem ho do workshopu na téma Nadání je dar nebo prokletí. Díky.:o)
 paryba 28.03.2008, 11:01:57 Odpovědět 
   Je to uz 16 let, co jsem se poprve zamilovala do Egyptana Sinuheta. Myslim, ze proberu svou starou knihovnu... diky za povidku! :)
 Amemmaita 08.02.2008, 20:15:00 Odpovědět 
   Pěkná povídka. Hezky napsaná. Líbí se mi i myšleka s prostředím. Fakt super.
 sirraell 12.08.2007, 16:19:12 Odpovědět 
   Sinueta jsem necetla, ale asi se ted do toho pustim, kdyz o tom kazdy tak basni, hlavne tva povidka mne vcelku nastartovala...
 ze dne 13.08.2007, 8:28:40  
   Vlaďka: Sinuhet je úžasná knížka a tuhle povídku ber jako nebetyčnou drzost z mé strany :o)
 Semotam 22.07.2007, 11:12:55 Odpovědět 
   Tenhle je opravdu fajn a rozvíjí, již daný příběh. Je to moc pěkné dílko. Ps: Už jsem ho jednou četl na písmáku.
 ze dne 23.07.2007, 10:21:08  
   Vlaďka: Nevím, jestli na Písmáku, ale spíš na Literu nebo Liteřře. :o)
 Pawlushka6 29.06.2007, 6:49:28 Odpovědět 
   Výborně napsané dílo. Moc se mi líbilo. Dobře se čte, člověk je přímo vtažen do děje.
 Šíma 25.06.2007, 22:55:40 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 22.06.2007, 23:20:58

   Nechtěl jsem urazit a vypadat jako ignorant (vážně jsem Tvé dílo dočetl až do konce)... :-))) Kdysi jsem přelouskal ve slovenštině (otec je slovák) nějakou historickou knihu o starém Egyptě a chlapci, který se stal faraonem! Bylo tam taky hodně politiky, ale bylo to dobré! Název už nevím... Je to dávno!
 Šíma 22.06.2007, 23:20:58 Odpovědět 
   Super! Mám prostoduchou otázku, zemřel, nebo ne, ten stavěč krve? Asi ano, že? Prý se švindluje a švindlovalo... :-) Četl jsem to jedním dechem!
 ze dne 23.06.2007, 10:09:28  
   Vlaďka: Zemřel. Viz můj komentář pod prvním příspěvkem.
 Danda 06.05.2007, 23:06:50 Odpovědět 
   Skvělé, fakt se mi to moc líbilo, vystihla si i stejnou atmosféru, v jaké byla napsána kniha, prostě povedené:)
 ze dne 08.05.2007, 13:08:20  
   Vlaďka: Děkuji, Dando:o))
 Helam 19.04.2007, 18:49:10 Odpovědět 
   Manžel tady lezl po webu a četl si nejlepší povídky podle hodnocení. Pak mi tvoji četl nahlas, když jsem vařila. Tak jsem se přihlásila, abych ti napsala, že povídka je vynikající. Dávám velkou jedničku.
 ze dne 20.04.2007, 8:13:31  
   Vlaďka: Děkuji moc. Copak jsi vařila? Kachnu po vesetském způsobu ? :o)))
 Bohdando 12.04.2007, 12:36:38 Odpovědět 
   Výborné.
 ze dne 12.04.2007, 12:45:53  
   Vlaďka: Děkuji za zastavení. :o)
 Mýna 14.03.2007, 15:10:54 Odpovědět 
   Parádní!!! Jako bych četla Sinueta, povedlo, dávám jedna!
 ze dne 14.03.2007, 15:36:57  
   Vlaďka: Díky za zastavení :o)
 Mathew 09.03.2007, 14:11:13 Odpovědět 
   Ten Waltariho styl se ti moc povedl, není to zas tak dávno co jsem Sinuheta dočetl a stavěč krve se mi po pár řádcích hnedle vybyvil. Tohle mi přijde jako výsostný nápad, takhle krásně drze doplnit takové dílo. To by byl workshop - upgradeovat nějaký profláknutý kusanec, třeba Tolkiena, nebo Bídníky, něco monumentálního, nají si tam postavu a té vymyslet příběh. Za 1
 ze dne 09.03.2007, 14:36:43  
   Vlaďka: Ano, bylo to drzé...ale proč ne:o)) Do workshopu na téma Nadání je dar (nebo prokletí?) se to hodilo. Díky za názor a hodnocení.
 Mera im Arem 31.12.2006, 23:02:10 Odpovědět 
   Moc pěkné:-)) Připomnělo mi to různé ty filmy, kde má někdo podobné léčitelské schopnosti. Ten dotycný ostatní vyléčí, ale sám sebe nemůže...
 Sitava 16.12.2006, 19:41:53 Odpovědět 
   Hm ... Sinuhet je napsanej jinak, neřekla bych že to bylo takle ...
 ze dne 18.12.2006, 8:15:08  
   Vlaďka: :o) Tak si vymysli svou verzi:o))) Fantazii se meze nekladou.
 Aki 18.11.2006, 22:45:08 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Aki ze dne 11.11.2006, 13:13:05

   neboj, konám jeden velkej skutek za druhým... třeba minulej tejden jsem zkoušel píct krtkův dort... a včera jsem si koupil nový skleničky na víno, páč jsem ty starý postupně skoro všecky roztřískal... jo a zejtra se chystám tapetovat záchod a po 10 letech v bytě koněčně přidělat nad okna garnýže... to by se mělo každopádně zdokumentovat si myslím :o)
 Eifelovka 11.11.2006, 16:11:40 Odpovědět 
   Skvělá povídka!
 ze dne 13.11.2006, 8:21:28  
   Vlaďka: Děkuji :o)
 Aki 11.11.2006, 13:13:05 Odpovědět 
   tak napiš o mně :o)) o mně vědí historici zatím prd, nemůžou tě za nic kamenovat :o))
ale abych neodbíhal - hezky je to napsaný, to jo ;o)
 ze dne 13.11.2006, 8:21:16  
   Vlaďka: Díky Aki. Až budu hledat námět na historický román, ozvu se :o))) Zatím, prosím, konej samé historicky zaznamenáníhodné skutky, ať mám o čem psát :o)))
 Albireo 20.09.2006, 19:07:32 Odpovědět 
   Sinuheta (a Waltariho vůbec) zbožňuju, a tak se mi tohle líbilo moc! A ten nápad, že stavěč krve sám sobě krvácení nezastaví, je jedinečný. 1
 ze dne 21.09.2006, 8:17:00  
   Vlaďka: Díky Honzo. Waltari je skvělý a vůbuc historické romány mám ráda. Jednou jeden napíšu. Jenom musím vymyslet silný příběh, vybrat dobu, místo, hrdinu a pak pořádně nastudovat všechny souvislosti. Jinak tě historici nachytají na hruškách.
 Ekyelka 14.09.2006, 13:31:57 Odpovědět 
   Oceňuji to, že místo Vlaďky náhle mluvil skutečný stavěč krve - připomnělo mi to Růži pro Algernon (a jestli je tady někdo, kdo neví, o čem mluvím, povinně si Růži přečte!)

Dávám 1
 ze dne 14.09.2006, 13:39:39  
   Vlaďka: Viděla jsem ji jako divadelní hru od Kašparů. Jo, je to tak - rozum štěstí nepřidá. Máme chatu kousek od ústavu duševně postižených. Před nima člověk nemusí mít žádnou omezující masku. Mávají na tebe, křičí ahoj, chovají se jako bezprostřední děti a to je jim 40-60 let. Kolikrát si říkám, že je jim možná líp než nám "normálním". Díky za hodnocení a tvůj čas :o)
 Arvinej 26.08.2006, 13:27:38 Odpovědět 
   tak nějak mi to nesedlo. nevím proč. snad proto že jsem sinuheta nečetl. možná proto. ze začátku jsem ani nevědel kdo mluví. i ten styl psaní jindy u tebe tak dobrý mi dneska nic neříkal. nevím. nehodnotím
 ze dne 28.08.2006, 8:22:26  
   Vlaďka: Jo, jo. Je to úplně z jiného soudku, než moje ostatní výplody. Beru, že ti to nesedí. Snažila jsem se držet stylu knížky Egypťan Sinuhet (snad mi pan Waltari promine) Díky moc za názor :O)
 duddits 25.08.2006, 23:22:46 Odpovědět 
   Je to pěkný příběh, ale hlavně se mi líbilo, jak byl napsaný. Tak... egyptsky :) Vážně, ta atmosféra na čtenáře dýchá z každého slova. No, a ten konec... raději bych nevěděl...
 ze dne 28.08.2006, 8:26:25  
   Vlaďka: Děkuji. Prostě každému sedí něco jiného. A pro mě bylo zvláštní psát něco jako by "na zakázku" :o) Ale historické romány miluju.
 Milan Březina 22.08.2006, 12:21:33 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Milan Březina ze dne 22.08.2006, 12:05:59

   To je dobře, v něco podobného jsem doufal. Samotného mě překvapilo, kolik lidí se už zapojilo. Doufám, že nám to vydrží. 1.kolo běží do 30.8. a potom si třeba vyzkoušíme zase něco jiného...
 Milan Březina 22.08.2006, 12:05:59 Odpovědět 
   Hezký příběh. Ten chlapec, stavěč krve, svým neobyčejně obyčeným životem přilnul mi k srdci jak vnadná konkubína k nadité peněžence. Originální nápad a přes svou fantastičnost velmi dobře podaný.

Moc, ale moc, pěkné. Dávám 1 a děkuji za účast ve workshopu. Těším se na další kousky ;-)
 ze dne 22.08.2006, 12:14:26  
   Vlaďka: Díky Milane. Fakt mě to chytlo, už se těším na další téma do workshopu. Normálně by mě nikdy nenapadlo na tohle téma něco vymýšlet :O)
 Joa 21.08.2006, 13:57:52 Odpovědět 
   Skvělý příběh. Líbila se mi jak zápletka, tak styl psaní a vyjadřování se autora. Navíc starověký Egypt jsem si moc oblíbila. Takže jasná volba - 1.
 W.Potter 18.08.2006, 20:32:24 Odpovědět 
   Pěkná povídka, z pěkného prostředí (starověký Egypt mám rád). Líbí se mi ta hlavní myšlenka, že hrdina dokáže zastavovat krvácení u jiných, ale sám u sebe ne. Jen je škoda, že nevím jestli ho nakonec zabili nebo ne.
 ze dne 21.08.2006, 14:58:37  
   Vlaďka: Už ve starověkém Egyptě se zákony obcházely. Lékař, kterému faraon zemřel se pouze přejmenoval a z chudáka stavěče si udělali legraci a fingovali popravu. ve chvíli, kdy mu dopadl za krk katův meč se svalil na zem mrtvý. Dostal infarkt.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Con los Colegas...
Wheelies Devotee
Neocortext8
kilgoretraut
Arhantha
An!tta
obr
obr obr obr
obr

Pinochio II.
6thSun
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr