| ... |
| |
|
|
Už ani nežijem.
Už ani netikám,
podpálim zápalnú
šnúru od ticha.
Na zdrapoch károvanej
košele zahrám si poslednú
partiu šachu s mojim tieňom.
A potom so samotou opijem sa vínom.
Už žiadne city,
žiadne hádky.
Láska čo pretrhla
sa, ako šnúrka s korálkami.
Dve telá v jednom.
Duša vo dvoje.
Už ani netikám.
Už ani nežijem.
Padám únavou,
dušou hlbavou
do snov. Je koniec
dosť bolo slov.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 14 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
