» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."

Miguel de Cervantes y Saavedra

počet přístupů: 2141156

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303496 komentářů :: on-line: 9 ::

:: Můj (ne)přítel počítač ::

Apolenka	publikováno: 17.12.2008, 7:21

Další příběh povedené dvojice - Bivoje a Apolenky.
... nová doba si žádá nové dovednosti a Apolenka má upřímnou snahu si je osvojit ... ale


	"Tak jsem ti, Apolenko, pořídil nový počítač; važ si mě a napeč buchty!" Hlaholí Bivoj a souká do dveří objemnou bednu s mým novým společníkem. "Ale já přece počítač mám a dva nepotřebuju." Namítám co nejopatrněji, abych dárce neurazila, a v duchu už počítám, kolik mě tahle pozornost bude stát. Bivoj se na mě zkoumavě zadívá a když je hotov s dešifrováním mých tajných myšlenek, nadechne se a uraženě spustí: "Byla to tak výhodná koupě - dal jsem za to dělo pouhou třetinu ceny, a to prý má jen nepatrné, téměř bezvýznamné vady. No, jen si spočítej, kolik času denně strávíš čekáním, než z toho tvého líného krámu něco rozumného vypadne!" "Ale mně vyhovuje ... má hezkou barvu. A není pomalý, jen na mě nespěchá, což mi umožňuje v klidu popřemýšlet." Bivoj zdvihne obočí: "A to jo ... včera Honzík s Madlenkou spořádali půl bochníku chleba a Venoušek načůral skoro plný nočník, než vám to sepnulo." "Bivoji, ty jsi tak šikovný chlap ... že ty to dělo dokážeš zase výhodně prodat? Copak jsi zapomněl, že před týdnem jsi vyhlásil úsporná opatření? Vemlouvám se a pro pořádek ještě rozevřu dlaně, za účelem namátkové kontroly našeho rodinného rozpočtu: Dva a půl prstu pravé ruky jsou naše tři děti (Venoušek je ještě malý), zbytek třetího prstu po Venouškovi plus celý čtvrtý prst a ještě půlka prstu pátého je Bivoj (má větší nároky), zbytek pátého prstu po Bivojovi jsem já (skromná holka). Prsty levé ruky je třeba vynásobit patnáctistydevíti a přiřadit je k prstům pravé ruky (pozor na půlené prsty), vypočtené podíly jednotlivě vynásobit pětačtyřiceti, jejich součet vydělit dvěmatisícišestistyčtyřicetisedmi (zaokrouhlit na celé koruny nahoru), odečíst od toho dvanácttisícpětsetosm Kč a je to. "Božínku, jsme v mínusu!" Vykřiknu, překvapena tím záporným výsledkem, ale je pozdě. Bivoj už vybalil ten zázrak z krabice a připojil ho k mému starému přístroji. "Budeš koukat, Apolenko, co všechno ten nový krám umí a jak je rychlý - je to pašák." Pochlebuje mu Bivoj, když do něj přetahuje všechny moje soubory. A ten stříbrný krasavec spokojeně vrní. "Sbohem, příteli, budeš mi chybět." Polaskám naposledy svůj starý, dobrý počítač a do očí se mi vtlačí slzičky dojetí. "Ale, holčičko, nebuď sentimentální ... konečně budeš mít čas dělat něco pořádného." Řekne můj choť dobrotivě, otevře si pivo a uloží se na gauč. Jen s tím pašákem zůstanu chvíli o samotě, už volám o pomoc: "Bivoji, co to má znamenat? Vždyť on se mnou komunikuje jenom anglicky ... ale já, jak víš, umím pouze německy a trochu španělsky." "Zvykneš si." Ucedí Bivoj a urovná si polštářek pod hlavou. Poplácám tedy toho hezouna po zádech a důvěřivě kliknu. Na monitoru naskočí jakési nepřátelsky vyhlížející sdělení s nabídkou dvou možností. "Pojď mi radši poradit, já totiž vůbec nechápu, co po mě chce ..." Zavolám bezradně. Bivoj mi stroze zavelí: "Apolenko, buď přece samostatná, já tady věčně nebudu!" V gauči to pořádně hrkne ... to jak se překulil na druhý bok. Chvíli se osměluji, než odvážně potvrdím YES. Počítač na mě výhružně zavrčí a spustí proces, při kterém se na monitoru mihotají výstražné vykřičníky a podivná, patrně zlovolná, sdělení. Když se konečně uklidní, je na ploše jen polovina původních ikonek a vprostřed se červená pole s další naléhavou výzvou. To už je důvod k panice ... "Bivoji, tohle nevypadá dobře, měl by ses na to kouknout". Z gauče se ozvou chroptivé zvuky, vzdáleně připomínající vojenský povel: "Na steč!!!" Posbírám zbytek odvahy, než chvějícím se prstem potvrdím NO. To kliknutí vyvolá neuvěřitelnou reakci. Počítač supí, div mě nekousne, a chrlí jedno sdělení za druhým, zřejmě ta nejsprostší, jaká vůbec zná. Hlavou mi prolítnou otřesné záběry ohořelých lidských těl a vyhořelých bytů, z jednoho televizního pořadu, varujícího před používáním závadných domácích spotřebičů. Na nic už nečekám ... popadnu kocoura, který se bezstarostně protahuje na taburetce, a uháním pryč. Zavřu se v koupelně, ale když i sem doléhá běsnění toho šílence, otočím ještě klíčem. Najednou je po všem. Ten zmetek je rázem krotký jako beránek a já si konečně troufám přiblížit. Na pečlivě vybílené ploše monitoru se skví nápis v těch nejteplejších barevných odstínech, a vida, konečně i v mém rodném jazyce: VŠECHNY SOUBORY BYLY NENÁVRATNĚ SMAZÁNY. Provinile pohlédnu na spícího Bivoje, co nejněžněji ho zabalím do deky, a jdu zadělad na buchty.


celkové hodnocení autora: 99.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 28		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.1		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 53		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 155		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Kaileen	11.03.2010, 16:50:57

Odpověď na příspěvek od uživatele: Kaileen* ze dne 10.03.2010, 13:05:04* Spolehni se :-D

Kaileen	10.03.2010, 13:05:04

Odpověď na příspěvek od uživatele: Kaileen* ze dne 09.03.2010, 15:17:31* Jé, no to kdybych věděla...


ze dne 11.03.2010, 11:58:54
Apolenka: No vidíš... příště mi dej aviso.

Kaileen	09.03.2010, 15:17:31

Jéje, za to já bych buchty nepekla :-D Počítač by letěl (ale teď hned neřeknu, jestli oknem, nebo bych stihla dojít až ke dveřím) a Bivoj by měl spoustu práce s pečením, aby si mě za tu nevšímavost udobřil - ono totiž když na to přijde, jsem pěkný žrout a jeden druh buchty by mě asi neobměkčil :-D


ze dne 09.03.2010, 20:15:16
Apolenka: Neumíš si představit, Maruško, jak mě mrzí, žes mi svou návštěvu předem neohlásila... upekla bych ti buchty tvarohové, povidlové, makové, jablíčkové... možná i mřížkový koláč.

Amater	09.03.2010, 15:04:51

Jestli tohle je dle pravdy, pak nechápu jak se tohle někomu může povést! Culím se jak pitomeček na povedený páreček. Promiň, ale líbí se mi ta dvojice. Je okouzlující. A krásně vygradovaný konec. Nečekaný vtipný, úžasně se to čte.


ze dne 09.03.2010, 20:10:15
Apolenka: To je milá návštěva v mém archivu... udělala mi obrovskou radost. Jaká škoda, že tvůj úsměv nemohu vidět. Děkuji.

lovec ovec	07.03.2010, 11:03:58

Četla jsem snad už všechny povídky, bohužel až teď mohu komentovat. Čtení je to opravdu velmi příjemné a oddechové, máš svůj styl a to je skvělé.


ze dne 08.03.2010, 0:17:03
Apolenka: Děkuji, milá ovečková lovkyně, za přečtení všech povídek a hezké hodnocení. To potěšilo.

Šimon Pecháček	13.01.2010, 21:15:59

čím víc povídek od tebe přečtu, tím větší úsměv se vykouzlí na mých rtech :) moc se mi líbí, jak do svých textů dáváš svůj šarm, vtip a vůbec celé své srdce :) to si nezaslouží nic jiného, než jedničku ;)


ze dne 13.01.2010, 22:20:23
Apolenka: Ráda kouzlím úsměvy na rtech... je to lepší odměna než pěkná známka. Dokonce se sama směji při psaní. Mám tolik zážitků, které stojí za to a chtěla bych je zaznamenat, ale chybí čas a někdy síly... Na tvoje návraty, Šimone, se budu vždycky těšit.

verka	20.10.2009, 9:16:27

Tvoje příběhy jsou jako lék na duši - díky!


ze dne 02.11.2009, 11:38:08
Apolenka: Tvoje návštěva, milá Verko, mi udělala velkou radost, stejně jako milý komentík. Odpusť, že jsem neodpověděla hned... nejsem na saspi každý den.

Ariadne	04.10.2009, 17:11:32

Chtěla jsem si přečíst něco pro pobavení, tak jsem zapátrala v tvých dílech. No vidíš a povedlo se. A ještě jsi mě inspirovala pro kratičkou povídku o tom, jaké kousky zase umí můj počítač.


ze dne 04.10.2009, 18:29:24
Apolenka: To jsem ráda, že tě cesta zavedla právě ke mně. A ta inspirace, kterou jsi u mne našla, mě taky moc těší. Jestli se nemýlím, u tebe zase našel inspiraci skraloup pro svého Namrdánka. Stála za to.

Alasea	29.09.2009, 19:56:33

:-). Co jiného k tomu mám napsat? Snad jen, že je to dokonalé, ale to už je taková otřepaná fráze... :-)


ze dne 29.09.2009, 22:19:26
Apolenka: ... a já na to, Barborko, že mě ta otřepaná fráze potěšila a moc ti za ni děkuji.

Dawnie	23.08.2009, 12:56:17

Tahle nějak se s počítačem učil zacházet dědula. Za jeden den mě volal asi padesátkrát, když ho s tím nechal taťka samotného... Akorát s dědou to byl běh na dlouhou tra´t, tobě to šlo určitě už brzo mnohem lépe:)


ze dne 23.08.2009, 22:58:19
Apolenka: Jak bych to jen řekla, Kristýnko... s počítačem jsem se naučila zacházet před více lety, než je dnes tobě. Je to můj věrný společník. Jsou ale chvíle, kdy si spíš on rozumí se mnou, než já s ním. Děkuji za milou návštěvu.

Apolenka	25.04.2009, 1:54:38

Děkuji, Ivanko, tvé komentáře jsou tak milé. To ale musel být pád, ze čtvrtého patra až do sklepa. Mám taky osobní manuál - tuplovaný ... pro MIMOŘÁDNĚ retardované.

Agibail	23.04.2009, 13:49:59

Ahoj Apolenko, díky Tvému vtipnému příběhu jsem se vrátila o řadu let zpět - ke svému seznamování s panem PC. Po lehkém a vzájemném oťukávání se, se moje sebevědomí válelo někde ve sklepě ( bydleli jsme ve 4. patře), já byla opravdu zoufalá. Nakonec jsem však na něj vyzrála. Vytvořila jsem si osobní manuál ( přesněji návod pro mentálně retardované) a díky němu jsem ten souboj vyhrála. Dnes to moje sebevědomí zase bydlí se mnou. :-)) měj se moc hezky a těším se na další veselé povídky A.


ze dne 25.04.2009, 1:58:12
Apolenka: Promiň, špatně jsem odklikla odpověď na tvůj komentík. Máš ji nad sebou.

marianka	03.04.2009, 10:54:52

Ahoj Apolenko, jako kdyby to byla moje babička!! To i já v deseti ovládám počítač lépe. Moc pobavilo! :-) Jestli budu moci známkovat, dám jedničku! 1* marianka


ze dne 03.04.2009, 21:51:21
Apolenka: Ale, tobě je teprve deset let? Tak to se k tobě určitě příjdu podívat až něco napíšeš. Držím ti palce. Pá, marianko

Altro	14.03.2009, 22:41:22

Nedokážu pochopit, jak skvěle dokážeš vystihnout atmosféru "normální" domácnosti... Njn to jou asi ty zkušenosti co nemám:D. Inu jak už je zvykem: 1* A řítím se dál:D Altro


ze dne 16.03.2009, 2:03:13
Apolenka: Buď rád, Martine, že ještě nemáš zkušenosti ... až je získáš, už ti nebude zlatých 15 let. Děkuji.

Dani	11.03.2009, 17:55:57

Tak jsem jedním dechem přečetla další živý důkaz toho, jak dokážeš vtipně vystihnout každodenní život většiny z nás :-) Za jedna jako vždy. A hurá na další...


ze dne 11.03.2009, 21:09:58
Apolenka: Děkuji ti podruhé, tvoje vlídná slova jsou balzámem na duši.

mara	28.02.2009, 7:49:17

No, nezbývá mi, než se přiřadit ke všem, kdo jsme, jak konstatuje salvator, cituji:...na tom s těmi "zázračnými krámy"... občas "na štíru". Coby z větší části počítačový samouk jsem se proklikala ke všemu možnému i nemožnému, nasadila si do přístroje fialovou opici, která se donekonečna krmila banánem, hopsala mi po ploše a neustávala ve svém klonování, přičemž si pilný přístroj stahoval bůhvíjaká data. Tak to byl takový děs, že jsem volala o pomoc. Naštěstí bylo nablízku jedno moje skoro dospělé dítě, které zprvu vyvrátilo oči ke stropu, zatvářilo se nepopsatelně, ale všechno napravilo. Od té doby má ta plechová bedýnka veškerý můj respekt. Pochopitelně se mi tvoje povídka líbila... a jak! (:D))


ze dne 28.02.2009, 9:13:32
Apolenka: Ta tvoje opice mě tedy rozesmála ... a máš tu hned námět na další minipovídku. Už se na ni těším. A musím říct, že čím je dílko kratší, tím je pro autora náročnější. To se musí poctivě přefiltrovat každičké slůvko, což ty umíš. Moc mě těší, Maruško, že jsi zavítala a že tě jedna z mých odpočinkových povídek zaujala. Děkuji.

salvator	26.02.2009, 23:41:44

Skutečně jsem se pobavil a jak je níže předesláno, tak je nás povícero, kdož jsme na tom s těmi "zázračnými krámy" tak říkajíc občas "na štíru". To ovšem naznamená, že vzdáváme boj, jen je to sem tam trošku na "vyhození z okna". Povídka se mi zamlouvá, čím víc si ji nechávám proklouzávat mozkovými závitky. Také bych velice rád vrátil ten příjemný kompliment, a to třeba tím, že konečně nalézám, zdá se, docela normální, pohodové lidi, kteří tady v tom všem mají jasno..chceme se tu prostě nějak vyjádřit, něco ze sebe tu zanechat a hlavně, příjemně a v klidu se bavit tím, co na srdcích máme. O to tu jde, ať je to jak chce. Měj se pěkně. D.


ze dne 27.02.2009, 16:45:23
Apolenka: Jsem velice potěšena, žes mě zahrnul mezi normální, pohodové lidičky, ale věř, že je nás na saspi dost ... jen hledej, budeš mile překvapen. A moc se těším na vše příští, co nám ze svého srdce dáš - to co jsi zatím uveřejnil, jsou krásné věci. Moc ráda se zase zastavím na kafíčko, tak piš, piš, piš, a ať se ti daří. Apolenka

Sapfó	26.02.2009, 8:13:21

báječné :) krásné a hlavně lidské a teplé a takových věcí je dost málo... a vtipné, ještě k tomu :) prostě paráda.. chrochtala jsem jako prase v žitě ;)


ze dne 26.02.2009, 9:57:39
Apolenka: A mne zase zahřála tvoje krásná slůvka, Kačenko. Moc mě tvá přízeň těší a budu se z ní dlouho radovat. Selátko chrochtající v žitě ... jak milá představa.

paryba	09.01.2009, 18:45:46

Opravdu pěkně píšeš! Bude příběhů víc? Sem s nimi! :-)


ze dne 09.01.2009, 20:09:21
Apolenka: Děkuji, parybko, tvojí návštěvy a hodnocení si moc považuji. A jestli bude další příběh? Ono by se to psalo, je o čem, ale s časem to mám trochu horší. Jeden příběh už je ale na cestě, právě dnes vložen. Apolenka

JAB	30.12.2008, 17:51:03

Gramatické problémy s přímou řečí. Nějaká chybka typu mně/mě... Čte se to opět dobře, pasáž s rozpočtem mě zaujala, jinak je to takové příjemné, ale obyčejné. Můj dojem: 2+


ze dne 31.12.2008, 0:18:06
Apolenka: Díky, JABE, za návštěvu i ohodnocení. Přínosná kritika je u mne vždy vítána, ale tvůj stručný komentík mě zklamal. Ráda bych se příště vyvarovala stejných chyb, proto uvítám tvé konkrétnější připomínky. Vytýkáš-li mi gramatické problémy s přímou řečí, měl bys zároveň specifikovat jaké. Takhle vůbec netuším, co máš na mysli. Že mi vypadlo /m/ v textu "co po mě chce", a že jsem se překlepla v textu "zadělad na buchty", jsem zjistila hned po publikování. Moc mě to mrzí, ale už se stalo a nedá se to vzít zpět. Chvátala jsem, aniž bych si po sobě text přečetla, protože už 2x mi celý vypadl ... prý pro dlouhodobou neaktivitu. Takže takhle. Jinou chybu typu mně/mě, jak mi vytýkáš, jsem však nenalezla. Ale možná špatně vidím, možná neumím česky ... A ještě jedna nejasnost - píšu příběhy ze života docela obyčejných lidí, se záměrem čtenáře trochu potěšit, trochu pobavit, trochu nechat odpočinout od vážných a komplikovaných témat. I takových dílek je třeba! Jak by měl tedy, podle tebe, tento žánr vypadat? Má povídka je dle tebe čtivá a příjemná ... obyčejná. Nejde to tak trochu proti sobě? Připojuji ještě přání všeho dobrého, hlavně hodně zdraví a tvůrčích úspěchů, v roce 2009.

monito	20.12.2008, 23:04:25

Moje zkušenosti s počítačem mi říkají: strach ne, respekt ano! Pak to většinou funguje. :-)


ze dne 22.12.2008, 1:55:39
Apolenka: Moje zkušenosti s počítačem mi také říkají: Strach ne, respekt ano! Ale pak to většinou nefunguje ... :-( Děkuji, Monito, za radu (vezmu si jí k srdci) a za hezké ohodnocení.

.MaJdiNa.	18.12.2008, 8:54:35

Přišlo mi to vtipné a trošku mi to připomnělo mojí mamku, když poprvé usedla k počítači:) ta sice nesmazala všechny soubory, ale odinstalovala nějaké ty prográmky což tragédie není. Příběh se mi líbil, dávám 1


ze dne 18.12.2008, 9:16:13
Apolenka: Díky, Majdi, za návštěvu i ohodnoceí. Tvoje přirovnání k mamce se mi také líbí.

OH	17.12.2008, 16:40:40

Odpověď na příspěvek od uživatele: OH ze dne 17.12.2008, 15:26:16 Netuším, snad jen saspi-bozi vědí, co je toho příčinou...

OH	17.12.2008, 15:26:16

Nó.. tak to asi bude tvá něžná osoba pod osmnáctým rokem žití, neb povídka o který se ráčíš zmińovat je only pro 18 plus... Ale že by jsi o něco přicházela... Sama velká Amazonit se projevila, že text nepůsobí vulgárně, nebo co to je fuk... Ahojky...


ze dne 17.12.2008, 15:52:52
Apolenka: Pod osmnáctým rokem žití už dávno nejsem a při registraci jsem věk netajila ... tak kdo vlastně mi tady odpírá tu trochu nezávadné vášně???

Šíma	17.12.2008, 14:54:29

Je to pravda pravdoucí, nejen chlast je metla lidstva, ale také počítače, které používáme... Kdysi jsem myslel, že jim (alespoň trošku) rozumím, mýlil jsem se. Tyto podivné mašinky si žijí svým vlastním životem a dělají (to co dělat mají) snad jen proto, aby měly od nás pokoj... Hezky boj s "pekáčem", snazší by bylo možná upéct buchty, avšak ty já neumím... Takže jsem chlap na baterky... Povedené, líbilo, dokonce jsem se malinko i ztotožnil s Tvým hrdinou (i hrdinkou), takže za Jedna! P.S. "A tos to, šímo, nemohl říci jednoduše a srozumitelněji, že se ti to prostě líbílo?" - "No, mohl, ale to by zase nebylo ono..." Hezký den přeji! ;-)


ze dne 17.12.2008, 15:39:02
Apolenka: Tvoje komentíky jsou moc milé právě proto, že jsou takové, jaké jsou - moc mě baví a znamenají pro mě ještě víc, než dobrá známka. Děkuji, Šímo, i tobě přeju hezký den.

OH	17.12.2008, 14:12:47

Ahojky, líbilo a pobavilo. Souboje s pc znám dobře, tj vždycky nerovnej boj...


ze dne 17.12.2008, 15:19:52
Apolenka: Děkuji za návštěvu a milý komentík. A ještě malý dotaz - kam se poděla tvoje vášeň, ale pardon, chtěla jsem říct tvoje povídka "O vášni"? Hlásí mi to, že je vymazána, nebo vrácena. Že by také souboj s počítačem? Pokud né, zbývá ještě doměnka, že to dílko bylo až nebezpečně vášnivé ... Přeji hezký den.

mistrovamarketka	17.12.2008, 11:56:56

Tak a přiznej se! Už při Broucích jsem tě podezírala a teď mám jistotu - že ty máš u nás doma nainstalovanou skrytou kameru?? :-))) Je to opět vtipné a tak moc ze života asi každého z nás, že musím dát zas 1.


ze dne 17.12.2008, 15:06:01
Apolenka: To jsem si oddychla, že v tom nejsem sama. Bez mučení přiznávám, že jsem prachmizerný uživatel ... kdo další ještě v tom lítá se mnou? Děkuji za ohodnocení a vtipný komentář. Potěšilo, pobavilo.

amazonit	17.12.2008, 7:21:20

Opět příběh ze života. Opět velmi dynamický, nikde se příliš dlouho nezastavující. Drží nás stále v ,,akci", čtenáře tedy nenudí. Prosvištíme jím jako německými slovíčky se Steidlem v Alles gute:o)) Je evidentní, že máš smysl pro humor, cit pro jazyk, a že si dokážeš dělat legraci z čehokoli i ze sebe.


ze dne 17.12.2008, 9:15:55
Apolenka: A je tu další hezké nové ráno - publikace mého druhého příspěvku je na světě a ještě to pěkné hodnocení k tomu. Děkuji ti, milá Am, za ně. ... ale broboha, co jsem to zase vyvedla? Moje sbírka "Domove líbezný" je pryč ... a to jsem se chtěla jen na vteřinku podívat, co se ukrývá pod tím záhadným[x] ... průšvihářka Apolenka