obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky."
Ludovico Ariosto
obr
obr počet přístupů: 2141163 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303496 komentářů :: on-line: 8 ::
obr

:: Společenstvo Elementálů: Poslední tažení (1) ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Společenstvo Elementálů 4
 autor MC_Kejml publikováno: 16.12.2008, 10:59  
Čtvrtý díl Společenstva Elementálů.

P.S. - Dílo ještě není hotové, ale už jsou části, které lze zveřejnit.
 

Beer Kamil


Společenstvo Elementálů
Díl čtvrtý
Poslední tažení


"Spolu dál, ať to neskončí,
půjdem tam, kde jsou naše sny.
I když ne vždy je vesele,
jste mí nejlepší přátelé."


Věnování

Tomu nejdražšímu ze všech přátel,

Dědovi

Poznámka Autora
Beer Kamil, Masák Aleš, Podlesný Jakub, Jakl Tomáš, Maršíček Jiří, Maršíček Josef,
Příhoda Michal a David Marek jsou skutečné osoby, které jsou v knize zastoupené těmito jmény.
Všechny zmíněné čtvrti a místní názvy jsou reálné. BIS je skutečná organizace státní policie.
Všechna ostatní jména jsou smyšlená a veškerá podobnost s reálnými osobami je čistě náhodná.



Úvod


Píše se rok 2009.


Hyperion. Pokaždé, když se Společenstvo setkalo s tímto jménem, přicházelo o své přátele.
Ať už to byla Markéta, která položila svůj život při záchraně Marka a Kamila, Petr, první generál armády ledových elementalistů, Tomáš, vtipálek Společenstva, nebo Tereza, omylem zabitá Alešem a Firærosem. Nikdo se nechtěl s tímto jménem setkat znova, protože neznamenalo nic dobrého.


Při posledním nasazení Společenstva odhalila parta děsivé tajemství: Při experimentech na Velké Ohradě se na svět dostal Hyperion v živém těle. Byl to přesně ten, kterého spatřili Petr, Tereza a Michal, člen Společenstva teď odsouzený na smrt. Došlo tak během pokusech vytvořit supervojáka, dospělého elementalistu. A tak i přes to, že byl meč Hyperion zbaven moci, si síly nepřítele znovu našly cestu na náš svět.

Z výpovědi agenta Smetany nebylo jasné, zda se první Hyperiony podařilo zničit, takže nebezpečí hrozí i nadále. Kdy a kde se ovšem Hyperion znovu objeví, nikdo neví.

Vůdce Společenstva Kamil slaví osmnácté narozeniny. Přijde mu tedy popřát i Hyperion?

Prolog


Bojovník v modrém brnění běží k bráně Pražského hradu. Je zřejmé, že prošel mnoha bitvami, ale pro něj jich bylo stejně příliš málo. On sám zakusil válku, věc, co předtím nepoznal.
Jeho výraz odráží jeho myšlenky, které se mu během nedávných událostí nahromadily v hlavě a které ho zcela změnily. Jeho budoucnost je nejistá, ale jeho úkol tady je již daný. Jedině on má možnost porazit zlo, rozpínající se z hradu, jedině on a zbytek jeho přátel.
Vést své staré kamarády do bitvy je jedna věc, ale to, do čeho se zapletl, byla věc druhá.
Do problému, který měl být jen jeho, zasvětil příliš mnoho lidí na to, aby je teď zklamal, teď, když mu jsou ochotni pomoci jako nikdy předtím.
Boje s elementem si na jeho duši stačily vzít svou daň – už pocítil, jak element zaslepil jeho smysly, jak ho ovládl, ale bez něj by nemohl jít dál. Stejně tak i jeho věrní spolubojovníci by bez něj padli.
On, že by byl jejich skutečný vůdce? To asi těžko, ale už o všem vědí. Pokud by teď polevil, čekala by ho porážka.
Ví však, že to, co ho nyní čeká, nebude nic lehkého.

Nyní se otáčí a pohlíží na elementalisty, co ho beze slova následují a vidí, co se s nimi stalo.
Vidí jejich známé tváře – jeden brunátní, jiný je veselý až hanba; prohlíží si ty tváře, které za pár minut mohou být mrtvé, bez výrazu.
Vybavuje si vzpomínky na každého z nich, to co s nimi zažil, situace, ve kterých s nimi byl.
Otáčí se nazpět, a jde dál – jeho poslání je jasné. Nepřítel také. A teď se s ním musí utkat.
Musí napravit to, co někdo jiný způsobil.

I

Corosian(19:16:22 19/03/2009):
Kde teda chces ten privat? U jezera nebo u nas?

MC_Kejml(19:16:30 19/03/2009):
Dame to za parkem, no, ten barak je fakt peknej ^^

Corosian(19:16:45 19/03/2009):
Ok, pak ti poslu adresu, pokuds to nepoznal z ty fotky

MC_Kejml(19:17:30 19/03/2009):
Tusim kde to je, ale radsi mi to rekni, abych to moh poslat i ostatnim co tam budou. Kolik se tam vejde lidi?

Corosian(19:17:45 19/03/2009):
Tk 30 maximalne...

MC_Kejml(19:17:52 19/03/2009):
Parada :) Nejak to sezvu, a jeste jednou diky!


Táhlo mi na osmnáct, plánoval jsem to pořádně oslavit a to, že byl Jirkův rodinný dům zrovna volný, byla voda na můj mlýn.
Od dob, kdy jsme porazili Firærose, uběhlo něco přes půl roku a z toho, co nám řekl Smetana jsme si už vůbec nic nedělali. Bylo to za námi, Hyperionova moc nadobro zmizela – i Lužiny byly opět přístupné veřejnosti.
Proč by také přístupné být neměly. Žádné vojenské experimenty ani tréninky elementalistů se nekonaly a nebyl důvod tam cokoli dál tajit. Přestože velká část Lužiny byla po bojích neobyvatelná, mnoho občanů se vrátilo na své oblíběné sídliště.
Věděl jsem sice, že než zase budu nakupovat v Unimarketu nebo budu jezdit na Velkou Ohradu, tak uplyne hodně času, ale důležité pro mě bylo hlavně to, že se můžu vrátit tam, kde jsem žil už od začátku.
Před Společenstvem byla mnohými přezdívána “Nejlepší léta života”. Nevěděl jsem sice, co je na nepřetržitém stresu a minimu času nejlepšího, ale zřejmě jsem na to ještě nepřišel.
Ale i na školní a pracovní rozrušení je lék. O letních prázdninách, které měly za tři měsíce přijít, jsme měli naplánovanou takovou výpravu někam k rybníku nebo na přehradu – a říkali jsme tomu prostě “trip”. Holt naše poslední setkání bylo doopravdy před těmi sedmi měsíci, nebo kolik to bylo. Všeobecně panovala dobrá nálada a v tom jsme chtěli pokračovat. Odstartovat jsme to chtěli právě touto oslavou.

Začal jsem zvát do Jirkova a Pepova “apartmánu” hosty a pořád ze sebe nemohl dostat ono svíravé nadšení, že přede mnou jsou osmnácté narozeniny.


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 20 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 16.12.2008, 12:28:02 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 16.12.2008, 12:24:20

   Co se týče chybek, myslím tím určitou "autorskou slepotu", protože právě Ty znáš svůj text nejlépe a tu a tam můžeš i nějakou tu "hrubku" číst jako správný text (ve správném znění), protože si například určitým způsobem domýšlíš, co by tam mělo být a ono je to i naopak! Stačí nahlédnou do mých textů a čím jsou staršího data, tím více je v nich různých lumpáren (chybek, překlepů a nedoklepů)! :-DDD Pak pomůže patrně jen betareader! ;-)
 Šíma 16.12.2008, 12:24:20 Odpovědět 
   Zdar! Poslední taženi? Pod tímto názvem si dovedu docela představit "totální" výhru, ale i prohru. Jsem zvědavý, která z těchto dvou možností vyhraje, protože "ti dobří" mnohdy vyhrávají jen v pohádkách, v reálném životě (byť čistě fiktivním) to dopadá všelijak...

Úvod se znovu (alespoň na okamžik) vrací k "První sérii" a ukazuje nám jistého bojovníka, jak běží na Hrad (Pražský). Historie se mnohdy opakuje a možná tam poběží ještě jednou. Kdo? Patrně hlavní hrdina. Boj dobra a zla nikdy neskončí a toto je patrně začátek posledního dobrodružství, ale nikdy neříkej nikdy! Držím palce. ;-)

Ale k tomu dílu (části). No, dohromady toho mnoho neřekla, osmnáctiny jsou přelomem v životě každého z nás. Člověk se stává dospělým (alespoň podle zákona) a zda-li se stane také "dospělým" tam uvnitř, to záleží na jeho psychickém vývoji (apod.). Tvé postavy už něco zažily a určitým způsobem se vyvíjely, takže nemám strach o to, že nepřekročí onu hranici a nestanou se "dospěláky", přestože mnohokrát bojovali o záchranu svého Světa. Co se mě týče, nestál bych o návštěvu z řad Hyperionu, ale kdo ví? Osobně mne napadlo, že se děj nemusí odvíjet jen v Prace, České republice, nebo na Zemi... Ale to mi tak jen problesklo hlavou! :-DDD

Dal jsem Jedničku (na povzbuzení), přestože by si hodnocení zasloužilo snížit (minimálně o půl stupně), ale Dvojku jsem dát nechtěl! ;-)

P.S. Nespěchej s publikací a snaž se vychytat všechny "viditelné" mouchy, přestože (jako autor) můžeš nějakou tu chybku přehlédnout (patrně se to stává každému). Jenže, čím je text kratší, tím víc v něm razí všechny překlepy a nedoklepy! ;-) Takže se tuž a těším se na pokračování...

P.S.S. Přečetl jsem si tento díl několikrát po sobě a zase se nečte tak "špatně"!
 ze dne 17.12.2008, 10:27:56  
   MC_Kejml: Pokusím se, viz můj koment k chemikovi. A ačkoli to může působit jako Spoiler, závěr bude jeden z těch nejnejednoznačnějších u mého SE.

;)
 m2m 16.12.2008, 10:58:59 Odpovědět 
   Ahoj.

Tak, nová sezóna Společenstva.

Ech. Zase se nám objevil ten znak, ale to je vlastně prozatím jedno.

| "Došlo tak během pokusech..."
= během koho/čeho? => pokusů

| ...jeden brunátní ...
- z kontextu by vyplývalo "brunátný" spíš. Ale pokud je to tak správně, pak stylisticky nepříliš povedeně měníš singulár a plurál.

| "... to co s nimi zažil, ..."
= ... to, co s nimi zažil, ...

| "... z toho, co nám řekl Smetana jsme si..."
- čárka! = z toho, co nám řekl Smetana, jsme si...

No a co se samotného úvodu týče...
...no zatím těžko něco hodnotit, něco říkat, něco předpovídat. (I když??)
Vlastně i těžko hodnotit. Chybek přeci jen je dost na tak krátký text, možná by sis měl ještě jednou textík přečíst a chybky objevit... Ale možná je to jen tenhle jeden.

Váhám mezi jedničkou a půl (z lásky k SE) a dvojkou. A protože vím, že minimálně Šíma mě podpoří, dám tu jedna mínus.
Ok?

U dalšího dílo nashle - a rozhodně nepospíchej. Spěch nikomu nepomohl.
 ze dne 17.12.2008, 13:04:44  
   m2m: Vkládej postupně, ale nemusíš dávat jeden díl za pět dní. Klidně za čtrnáct, jen tomu dopřej hermelínové zrání. Nikomu a ničemu tak neublížíš.
 ze dne 17.12.2008, 10:26:19  
   MC_Kejml: Nebudu spěchat, máš recht. Holt mě jen nějak vybudilo to, že už bych vám ho rád ukázal a podrobil kritice... xD

Ne, byla to blbost. Nechám to až to dopíšu.

Snad.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Na ceste za sno...
Mon
Slůně a motýlek
Sapfó
KARAKAZ
Jírovec
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr