obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky."
Ludovico Ariosto
obr
obr počet přístupů: 2915692 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5809 autorů a 392466 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Sharome 19. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Sharome
 autor Amemmaita publikováno: 28.12.2008, 7:12  
Co k tomu říct? Asi jen to, že tento díl se pohybuje v krátkém časovém úseku
 

„Máš něco?“ Zajímá ji. „Vymyslela jsi něco nového?“
„Něco už bych měla, ale potřebovala bych pomoc.“ Šeptem jí odvětím.
„To není problém, řekni a já ti pomohu.“ Usměje se Sabina.
Napadlo mě dostat se také mezi černé jezdce.“
„A jak to chceš udělat?“ Nechápe.
„To právě nevím. Nebo nevím přesně.“ Rozhodně budu potřebovat něčí pomoc, nejlíp nějakého chlapa.“ Vysvětluji.
„Heka a Nevis.“ Napadne Sabinu. Zaslechnou její hlasitý tónu hlídající Černí jezdci a hned projeví zájem o náš hovor.
„O čem se to bavíte?“ Přiběhnou k nám blíže. „Doufám, že neplánujete útěk?“
„S ní?! Nikdy! Dávám jí kapky za to, že mi dala košem.“ Konstatuje ironicky Sabina.
„Nu dobrá. Tak pokračujte.“ Jezdci se opět vzdálí na konec slepé uličky.
„Myslíš, že by nám ti dva pomohli?“ Zeptám se malinko nedůvěřivě. „Oba jsou celý zapálený nám pomoct.“ Pokrčí rameny.
„Něco by se dalo pro Heku i Nevise vymyslet.“ Uvažuji. „Ovšem, nic mě nenapadá. Zkuste na něco přijít vy. Máš k nim blíž než já, zkus je zapojit.“
„Jo, co takhle toho hlídače před dveřmi přetáhnout nějakou tyčí a převléci se do jeho šatů?“ Napadne Sabinu.
„To by nebyl špatný nápad.“ Nadchne mě. „Ti, co věčně seděli nebo stáli, nebo co to tam dělali, mi stejně připadali nějací divný. Tak by některého z nich rozhodně škoda nebyla.“
Sabině přijde představa, jak někdo udeří Černého jezdce zezadu tyčí k smíchu a rozesměje se tak, že se Černí jezdci po nás nechápavě otáčejí.
„Tuhle odveďte zpět do její ložnice.“ Podívá se na mě Amon zlostně. Kdežto na Sabinu se usměje a ještě ji nabídne rámě. „A ty pojď se mnou, prosím.“
Do mého pokoje mě odvedou, jako bych nebyla člověk, ale spíše nějaké plaché zvíře bránící se zajetí. Sabinu si Amon odvede k sobě do své ložnice. Tam se s ní zamkne na dva západy. Sabina v tu chvíli znejistí. Netuší, co se bude dít. Strachem se jí rozbuší srdce.
„Co to děláš? Co se děje?“ Ptá se Amona Hapiho a třese se jí hlas.
„To aby nás nikdo nerušil.“ Zamračí se.
„Ale přece je ještě den.“ Bojácně odvětí.
„To nevadí. Michal se svou družinou je tady. A Jakub je neschopný mi podat bližší informace o jeho dalším postupu.“ Zuří, ale když si opět vzpomene, že je ve společnosti dámy, snaží se vychladnout. A aby mu to šlo lépe, nalije si plnou číši vína, které má připravené na nočním stolku u postele. Tu číši vypije na jeden zátah až do dna. Pak začne Sabinu objímat a pusinkovat. To se Sabině rozhodně nelíbí, tak se mu snaží vymanit z objetí. Zpočátku se jí to nedaří, proto použije svoje nehty a škrábne ho, jak nejvíc může, ale tak, aby si ty nehty nezalomila. Díky bolesti ji Amon pustí. Sabina se mu okamžitě začne omlouvat a dolije mu další číši vína a pak další a pak ještě, dokud nevypije celý džbán. S každým dalším vypitým džbánem vína začne Sabině vyprávět čím dál větší nesmysly. Jakmile dopije poslední kapku, zhroutí se na postel a usne. Toho Sabina využije a vyplíží se z ložnice. Zamíří do hlavního sálu, kde předpokládá, že najde Nevise a Heku. Tam je ovšem nenajde. Tak se začne bezhlavě toulat pevností a doufá, že na ně co nejdříve narazí.
Nakonec se jí po několika hodinách podaří najít oba jezdce a to zcela náhodou u hlavní brány, kde by jí nenapadlo je hledat. Přesto ji něco donutilo se tam jít kouknout. Protáhne se kolem nich a pošeptá jim, že s nimi chce mluvit ve slepé uličce. A aby nikdo nemohl donést zprávu o jejím podrazu Amonovi, vydá se směrem do hlavního sálu, kde se dá do hovoru s jedním jeho věrným jezdcem. Toho také opije.
Když se jí to podaří, tak se vypaří a zamíří do podzemních chodeb za Hekou a Nevisem.
Na domluveném místě ji oba pánové čekají. Nedočkavě Sabinu vyhlížejí.
„Tak co. Přece jenom jste se rozhodli využít naší pomoci?“ Zeptá se Heka, jakmile se Sabina dostane až k nim.
„Jistě. Nakonec jsme pro vás našly okénko, které byste mohli vyplnit.“ Svěří jim šeptem. „A ještě bych vás poprosila, aby někdo hlídal, a všichni abychom měli nastražené uši pro případ, že by sem zabloudil nezvaný host. Takhle pohromadě nás nesmí vidět.“
K okraji se přemístí Nevis, aby dával pozor. Přesto jsou všichni jako na trní a uši mají nastražené.
„Tak co pro nás máte?“ Zajímá se dál Heka.
„Kris se chce pokusit dostat mezi Černé jezdce.“ Nastíní plán Sabina. „Chce se volně pohybovat po pevnosti a ne být celé hodiny zavřená v pokoji a opustit ho jen pokud jí to dovolí Amon Hapi.“
„Proboha, a jak to chce udělat?“ Zvolá překvapeně Nevis, až se všichni leknou. Naštěstí jsou tyto podzemní chodby natolik hluboko, že je nemohl nikdo slyšet. Ovšem za podmínky, že chodbami nikdo neprochází. Přesto ve všech třech hrklo a několik minut stáli nehnutě a zadržovali dech.
„Kdybyste mě nechali domluvit, tak byste to věděli.“ Pokračuje dál tiše Sabina. „A prosím tiše.“ Ještě připomene.
„Tak pokračuj.“ Pobídne ji Heka tiše.
„Potřebujeme se zbavit jednoho jejího hlídače, co si bude vegetit před dveřmi a…“ Nedokončí myšlenku.
„Pozor, někdo sem jde.“ Varuje tiše Nevis. „Pojďte za mnou.“ Vyzve je, když spatří na jejich tvářích hrůzu. „Vím kudy odsud.“
Vydají se opačným směrem, aby nepadli do náruče přicházejícímu návštěvníkovi. Nevis je vede tím spletitým bludištěm podzemních chodeb, jako by se nechumelilo. Sabina po pár odbočkách netuší, kde to jsou, zatímco Nevis je bez problému dovede k malým okovaným dvířkám, pravděpodobně dlouhá léta nepoužívaným. Jsou zarezlé. A když se je pokusí Nevis sám otevřít, vůbec s nimi nepohne. Musí mu pomoci Heka, ale i tak jdou otevřít dost ztěžka. Za nimi jsou točité schody zcela zasypány prachem. Sabina vejde dovnitř a Heka s Nevisem se je pokoušejí zavřít. Jde to velice ztuha. Vydají se po schodech. Sabina se snaží co nejméně rozvířit prach, ale je ho tu hodně, až moc, a i tak se rozvíří. Za chvíli má Sabina plný nos. Už si v duchu přeje, aby byl schodům konec, jak jí vadí ten prach. V jednu chvíli si pomyslí, že ty schody jsou nekonečné, ale opak je pravdou. Po chvíli se před ní objeví úplně stejná dvířka jako dole. I tahle dvířka jsou malá a celá zrezivělá, avšak mnohem těžší, než jsou ta dole. Tak se s nimi hoši nadřou mnohem více. Ale nakonec je zavřou, aniž by zmobilizovali armádu Černých jezdců.
„Jakou máte představu o jejím útěku?“ Vydechne šeptem otázku Nevis, jakmile se jim povede zavřít dveře.
„Mně osobně napadlo nějak uspat nebo omráčit, a pak svázat toho jezdce, co si lebedí u dveří její ložnice.“ Vysvětluje Sabina šeptem. „Kris se pak do jeho šatů obleče.
„To vypadá jako super plán.“ Uzná Heka. Sabina se pousměje. „Teď půjdeme každý svou cestou a za půl hodiny se sejdeme u Kris.“ Navrhne Heka. Sabina a Nevis jen přikývnou. A dobře udělají. Hned za rohem Sabina narazí na Anata, našeho bývalého hlídače, který i teď občas hlídá před dveřmi mého pokoje. Anat je jeden z nejvěrnějších Amonových vojáků. Je ochotný donést Amonovi informace o čemkoli. A je ochoten podrazit i svého nejlepšího přítele.


 celkové hodnocení autora: 80.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 23 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 amazonit 28.12.2008, 7:12:22 Odpovědět 
   Zdá sem že děvčata nehodlají čekat, co a jak vykoumá princ, a raději se ujala iniciativy sama. Snad se ony dva pány - ten princův a jejich, nebudou ,,tlouct".
Jak vždycky píšu, ,,pokročilý čtenář" by možná uvítal něco více rozepsaného s trochou psychologie postav, ale mladší čtenář, ten ocení spíše jednoduchost:o)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Emmajackson2711#
(23.10.2020, 08:22)
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
obr
obr obr obr
obr
Edice Superbůh ...
PavelKastl
3 sekundy
cokoliv
Víš jaký to je?
Jo-y
obr
obr obr obr
obr

Proč je dobré číst knihy
Zuzka Brouk
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr