» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele."

Francis Bacon

počet přístupů: 2141184

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303498 komentářů :: on-line: 5 ::

:: Sharome 20. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Sharome

Amemmaita	publikováno: 03.01.2009, 6:13

Velice těsně navazuje na 19. díl.


	„Kdopak to tu bloudí po pevnosti.“ Zasyčí Anat. „To tě náš vůdce nechá jen tak pobíhat kdekoli se ti zlíbí?“ „Jistěže.“ Křečovitě se pousměje Sabina. „Povýšil mě na svou družku. Momentálně spí.“ „To ti neuvěřím.“ Nevěřícně kroutí hlavou. „ To je mi v celku jedno. A klidně tě odkážu na Amona, aby ses ho zeptal.“ Odsekne mu Sabina. „A teď mě nech být.“ „Jen tak se mě nezbavíš.“ Chytne Anat Sabinu pevně za paži. „Budu tě pronásledovat na každém kroku.“ Vyhrožuje a s tím ji protentokrát nechá jít. Sabina toho jaksepatří využije a rozběhne se ke mně. Nevis a Heka se mezitím postarali o Černého jezdce. „Zde jsou jeho šaty.“ Podává Heka Sabině jezdcovo oblečení. To dost zapáchá potem. Nevis mezitím vyhledá ve svazku klíčů ten pravý a odemkne. Pak hoši svážou Černého jezdce. „Zde jsou jeho šaty Černého jezdce, co zrovna před tvými dveřmi hodoval. Obleč se do toho.“ Hodí mi zapáchající oblečení. „Fuj to smrdí. Do toho se mám obléct?“ Zakřením se, ale přece jen se začnu svlékat, abych si následně oblékla ty smrdoucí šaty Černého jezdce. „Nic jiného ti nezbývá. Kdyby voněl, bylo by to podezřelé. Každý jezdec páchne potem.“ Komentuje suše Sabina. „Díky za útěchu.“ Směju se. „Smíme dál?“ zaklepe na dveře Heka. „Jistě, pojďte dál.“ Zvu je. Oba zůstanou stát mezi dveřmi. „Vůbec bysme tě mezi ostatními nepoznali.“ Pochválí moji snahu naaranžovat si všechny ty cancoury, co patří k obleku. „To není všechno. Ještě potřebuji nějak si zavázat ten šátek kolem hlavy a nalíčit se, abych v obličeji nevypadala jak holka.“ Konstatuji. „S tím šátkem ti rád pomohu“ Chopí se iniciativy Nevis a nějakým způsobem mi ten šátek uváže. „ S tím líčením ti však nepomohu, ani neporadím.“ „S tím ani problém nemám.“ Pousměji se. „Kamkoli se podívám, tak je špína. Jo, a toho chlapa přitáhněte dovnitř, prosím.“ Sice ani jeden nepochopí proč, ale udělají to. „Ještě musíme dořešit, jakým způsobem se to má dozvědět Hapi.“ Nadhodí Sabina. „To bychom měli.“ Vydechne Heka, jakmile upustí na zem jezdce. „Jak si to představujete?“ Zeptá se Nevis. „Tak zkuste také přemýšlet.“ Oboří se na ně Sabina. Hned se však zastydí, za to, že na ně vyjela. „Tak nás do toho vašeho plánu víc zasvěťte.“ Požádá nás Nevis. „Nu dobrá. Chci se dostat mezi Černé jezdce, abychom se Sabinou byly více v kontaktu a nespoléhaly se jen na štěstí, že nás tu nenachytají spolu, jak kujeme pikle. Každý krok domýšlíme, až když je aktuální. Neplánujeme dopředu.“ Vysvětluju. „Proč? Proč neplánujete dopředu?“ Zeptá se Heka. „Protože nikdy nevíme, zda nám ho nikdo nepřekazí. A měnit plán je zbytečné. Každý krok plánujeme podle situace.“ Vysvětluje Sabina. „Máte to vychytaný.“ Uzná Nevis. „A vůdce se to podle vás má dovědět jak? Od některé z vás? Nebo si vytipujete nějakého jezdce, který by měl představovat toho, co Kris pustil?“ Zajímá se Heka. „Pokud nikoho takového nenajdete, rád se nabídnu.“ Nabídne se Nevis po chvilkovém váhání. „Blázníš?“ Vykulím oči překvapením. „Je to nebezpečné. Riskuješ život. Za tohle tě Hapi stáhne z kůže.“ Varuju Nevise. „Vím, ale rád to udělám.“ Stále váhá. „A co když to bude k ničemu a nevyjde to? Co když mě chytí a tvoje smrt bude zbytečná?“ Na tuhle otázku Nevis neodpoví. „Ale možná vím, jak to udělat.“ Napadne mě, když se dlouze zadívám na nehybné tělo Černého jezdce ležící uprostřed pokoje. „Znáš něco lepšího?“ Podívá se na mě s nadějí Heka. Ani jemu se nelíbí představa, že by měl Nevis být popraven. „Jak jste zneškodnili toho jezdce?“ Zajímám se. „Tyčí. Je na chodbě.“ „Fajn.“ Doběhnu pro ni a položím ji vedle těla. „A co dál?“ Optá se mě Sabina. „Necháme to takhle. Amon si bude myslet, že si chtěl užít. Alespoň to tak na první pohled vypadá.“ Vysvětluji. „Pojďte, půjdeme, ať nás tu nenačapou.“ Sabina se vrátí zpět k Hapimu. Heka s Nevisem se vydají na obhlídku pevnosti a hlavně obhlédnou její hradby a bránu. Já jdu do hlavního sálu zjistit, kdo je nespokojen s vládou Amona Hapiho a je ochoten se postavit proti němu. Štěstí mi přeje. Skoro každý, na koho narazím, je s Amonovou vládou nespokojen. Ovšem narazím také na ty, kteří mu jsou oddaní. A někteří nad svou oddaností pochybují. Všichni však mlčí a zůstávají jen proto, že nemají kam jít.


celkové hodnocení autora: 80.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 1		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 32		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

amazonit	03.01.2009, 6:04:54

Zdá se, že děvčata mají přesný plán, tedy ne přesný, ale vědí, co chtějí a jak toho dosáhnout. Uvidíme, zda se to nebude krýt s plány prince. Nezdá se mi logické, že když dívky vědí, že je záchrana na místě, vymýšlejí ještě své únikové plány... Jen aby nakonec vyšel aspoň jeden...