|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303498 komentářů :: on-line: 3 ::
|
 |
|
:: Firework-s ::
|
| |
|
|
Slunce pomalu zapadalo do skleničky s rize. Kruh zvědavců byl sice neuzavřený, ale i tak nepropouštěl příliš mnoho světla. Zastavil jsem se v půli cesty od iluzionisty. Teda, sice jsem to nijak nepřeměřoval, ale tak nějak plus mínus jsem stál uprostřed neviditelné linky START-CÍL.
-Dobré, ne?
-Co?
-To s tím sluncem.
-No, celkem jo. I když, rize?
-Co si o tom jít promluvit támhle na tu lavičku?
Ani nevím, proč jsem se nechal přemluvit. Možná za to mohla ta její tvář. Mimika toho obličeje se chvíli zdála být veselá, pak zase smutná, až výsledkem byla celkem slušná křeč.
-Posaď se.
-Ty bys měla první.
-Gentleman až do konce?
-Před chvilkou jsem s tím začal.
-Děkuji. Takže, tobě rize nechutná?
-Ale to jo, chutná. Jenom bych do něj nenamáčel iluzi slunce.
-Máš na tváři líčidla. To znamená, že bys měl být mezi svými na Sousedském náměstí. Tak proč se divíš tomu čaji?
-Právě kvůli tomu, že něco takového vidím tady. Hodí se to víc k nám než sem.
-Maska soudce.
-Jak se jmenuješ?
-Kristýna.
-Proč?
-Rodiče mne tak pojmenovali.
-Líbí se ti to jméno?
-Nijak zvlášť. Znám i hezčí.
-Jak by ses chtěla jmenovat?
-No tak, tolik otázek za sebou?
-Jsem jeden z těch zvědavých.
-Šašci jsou i zvědaví?
-Vidíš tady tu linku protínající oko?
-Jo.
-To v překladu znamená zvědavost.
-Máš divný obličej.
-Že to říkáš zrovna ty.
-Já to nemám z barev.
-Nervózní?
-Nadopovaná Štěstím.
-Proč to?
-Ale no tak, slavíme konec světa a já mám zůstat normální?
-To jsem neřekl, ale Štěstí je dost nebezpečná droga.
-Řekni mi něco nového.
-Ale většinou nepůsobí… Takto.
-Mé tělo je debil. Neví, jestli se má cítit uvolněně a šťastně nebo ne.
-Jsi zvláštní.
-To jsme všichni.
-Jak by ses chtěla jmenovat?
-Záleží na tom?
-Mně ano.
-Dorota.
-A proč se tak nejmenuješ?
-Nějak jsem to zapomněla rodičům říct, když jsem se narodila. Věřil bys tomu, že jsem jenom křičela?
-Mohla ses přejmenovat.
-Proč bych to dělala?
-Abys měla to, co chceš, ne?
-Kolik je hodin?
-Támhle jsou hodiny.
-Chtěla jsem změnit téma. Proč vlastně nejsi mezi svými?
-Zajímalo mne, jak slavíte tady.
-My neslavíme, loučíme se.
-Slunce a rize. Víš, když se řekne rize, vybaví se mi vodní dýmka.
-Vážně? Není to škodlivé?
-Je.
-Tak si nějakou seženem, ne?
-To není špatný nápad. Jdu-
-Ty počkej tady, já ji seženu.
-A tabák, uhlíky…
-Neboj.
Tak jsem seděl a čekal. Z oblohy se začal snášet sníh, čistě pro efekt. Ani nestudil. A když se vrátila, bez dýmky, přestalo sněžit. Nejspíš náměstí dostalo požadované množství bílé pokrývky.
-John říkal, že mají jenom pět a stojí se na ně fronta.
-To je škoda.
-Jaké to je?
-Co?
-Kouřit vodní dýmku.
-Představ si, že vdechuješ normální vzduch, kterého je tady plno. Má všechno, co takový vzduch mívá. A měníš ho v něco viditelného, voňavého a krásného.
-Umíš dělat kolečka?
-Jo.
-Škoda, že jsem ji nesehnala.
-My bychom mohli mít nějakou volnou…
-To ne, musím zůstat tady.
-Nejsi zvědavá, jak slavíme konec světa?
-Jsem, ale proč bych chodila k vám, když vy jste přišli sem?
-Stejně bychom to možná nestihli. Kdy vlastně má být konec?
-Ty to nevíš?
-Ne, měl bych?
-Všichni to vědí.
-Já ne. Proč taky, když to stejně přijde? Není to žádný autobus, který musí přijet včas. Takže pro mne za mne může mít celá ta věc klidně zpoždění.
-A chtěl bys, aby měla zpoždění?
-Zvláštní.
-Co je? Čemu se směješ?
-Tobě. Jste divní.
-To ještě není důvod k smíchu. I když, my se vám taky smějeme.
-Jak?
-Normálně.
-Neexistuje normální smích. Normální porce zmrzliny, to jo, normální jízdenka, normální vůně horkého čaje, ale ne normální smích. Vysmíváte se nám?
-To taky.
-A jak jinak se ještě smějete?
-Chceš to předvést?
-Prosím.
-Nebude to nezdvořilé, smát se ti uprostřed vašeho loučení?
-Ne, ale může to být neupřímné, jestli nemáš chuť to udělat.
-Poslouchej.
-Odpočítávají.
-Bude ohňostroj?
-To není žádný posraný Silvestr, tohle je konec světa. K čemu by byl ohňostroj?
-Poslední tečka? Proč jsi mne vlastně oslovila?
-Původně jsem chtěla být se svými přáteli.
-Ale?
-Změnila jsem názor.
-Ze zvědavosti?
-Vy přece slavíte, zatímco my se loučíme. Není to dostatečný důvod ke zvědavosti?
-Víš, myslím, že bys klidně mohla slavit s námi.
-Možná příště.
-Žádné příště nebude.
-Proto to říkám.
-V tom se nevyznám.
-Nejsi zamilovaný?
-Není láska jenom iluze? Jen tak na efekt, aby bylo do čeho zabalit to nutkání zachránit svůj druh před vymřením?
-Já si myslím, že láska je pěkná.
-A já si myslím, že bůh neexistuje.
-Čímž jsi chtěl říct co?
-Všechno je relativní. Podívej.
Přece jenom přichystali ohňostroj.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 36 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
