» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé."

Caesar

počet přístupů: 2141190

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303498 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Od malých k velkým ::

salvator	publikováno: 11.01.2009, 7:39

Pozdně letní, až podzimní tiché odpoledne


	Nedaleko od sebe se na rozlehlé verandě kolébala dvě oprýskaná houpací křesla. Vítr se nevzrušeně proháněl mezi kdysi modrými sloupy a občas nahlédl rozbitou tabulkou v okně i do domu. Ani tady a ani jinde, se neozývalo žádné cinkání kovu o kov, jen slunce tavilo svou vzdálennost o plechovou střechu. Jen slunce prosvětlovalo mračna prachu vířící v rytmu nedočkavých poradních bubnů. Jen jeho pronikavé paprsky svým jasem poukazovaly na opuštěné talíře v rozpraskaných policích, omšelé jídelní soupravy připravené k slavnostní tabuli o šesti chodech bez přípitku. Zoufalý čmelák, hledaje zakletou cestu mezi střepy, bojoval s časem. Pomalu ale začínal ztrácet dech. Hřejivé teplo pozdního letního odpoledne pozvolna usínalo. Stíny mraků se prodloužily a nadzvedly víko noci. Mnoho vůní se vytratilo, ale mnoho jich ještě zůstalo. Jedna jedinná však oslovovala nepřítomnost jejím pravým jménem. Snažil jsem se ji zachytit co nejdéle to jen šlo, ale jen proto, aby mi opět unikla svým tajným východem k bráně poznání. Počkám tedy ještě. Až zase zítra znovu nalezne slunce svoji tvář, pomohu čmelákovi najít cestu ven. Posadím se vpovzdálí a nechám se zaplavit tou osamělou vůní bez stínu výčitek. Někde v kapse u kalhot mám schovaný klíč. Jen si nejsem jistý, ve kterých. Až je najdu, bude všechno zase mnohem jednodušší.


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 14		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 37		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Vanessa Kuzníková	14.05.2009, 23:40:55

Asi mi dva nebudeme nikdy v tom o čem píšeme rozumět. Jsi strašně silný lyrik a poetik a tvé texty jsou velmi těžkotonážní. Ale proti gustu žádný dišputát jsou čtenáři, kteří takové věci přímo žerou a prahnou po nich. Ale nemůžu říci, že by mě to neoslovilo nebo nelíbilo. Tak nějak mi to připoměla Vančuru Vladislava. Ale já neumím hledat ty jinotaje. A milánku nebuď líný a laskavě si ty chybky oprav.


ze dne 15.05.2009, 22:11:46
salvator: Dík, jasně, co je ale nejdůležitější, opravdu krásně jsi mě rozesmála. Ono se vždycky najde něco v čem si dva rozumí, nejdůležitější je ale, aby to bylo to hlavní, co oba skutečně chtějí. Hezký večer.

Charlotte Cole	11.05.2009, 17:22:47

Odpověď na příspěvek od uživatele: Charlotte Cole* ze dne 10.05.2009, 13:00:25* No... za předpokladu, že textík hodíš do Wordu, tak ti to vychytá hrubky... sice to spoustu věcí neumí, nebo přehlédne, ale hrubky ti označí. =)


ze dne 13.05.2009, 15:09:38
salvator: Pravdu díš. Ale asi jsem na to moc líný, tedy, ehm.

Charlotte Cole	10.05.2009, 13:00:25

Hmmm... četlo se to dobře, což o to... jen ty chybky... "jedinná", "vzdálennost" to kazí. Také mi vadilo zbytečné opakování slov. V takto krátkém textu by se to nemělo dít. =) To je tak vše, co jsem měla na svém rejpavém srdci. Když ale opominu tyto drobnosti, tak musím říci, že je to napsáno opravdu dobře. Text plyne relativně dobře a při čtení se mi na tváři usadil úsměv. Což je velice dobré znamení. HOWK! Domluvila jsem. =D


ze dne 11.05.2009, 16:18:16
salvator: Já vím, čeho je někdy moc, toho je příliš, a když je toho příliš, je toho na jeho až trochu moc. Za ten úsměv děkuji. Za ten tvůj i můj, asi to bude opravdu dobré znamení. Jo, a s těmi "n", se tebe i ostatní pokusím už příště nerušit, jen nevím, jestli si jich opět všimnu včas. Watashi wa tanoshimi ni suru. Sayonara.

JAB	11.01.2009, 14:59:21

Velmi dobře zachycené pocitové lyrično, 1-


ze dne 12.01.2009, 21:44:59
salvator: Mockrát děkuji, já už jsem takový a nerad to přiznávám, často jsem s tím měl i problémy, ovšem dnes už to tak s jistým odstupem času nenazývám.

mada	11.01.2009, 13:22:04

pocitové hezké, jen mi vadí ty zbytečné ale, bez nich by to také řeklo své to, co jsi myslel, těším se na další delší


ze dne 12.01.2009, 21:55:38
salvator: Mado, těš se, to ti nyní slíbit mohu, jelikož můj pohár se na chvíli, nečekaně naplnil. A možná taky proto, že jsem se konečně probudil pod širou oblohou se zavřenýma očima. Ty mé..ale..jsem si v onu chvíli vůbec neuvědomoval, takže díky za ně.

Šíma	11.01.2009, 13:04:42

Líbilo, je to taková momentální pocitovka plná obrazů, malinko nostalgická a malinko smutná... ;-)


ze dne 12.01.2009, 21:59:24
salvator: Děkuju, popravdě, vystihl jsi to velice přesně. Jsem moc rád, že se ti to líbilo.

čuk	11.01.2009, 7:38:35

Ha! První tvá próza zde. Krátký text- do široka psaný protkaný metaforami, poezií skloubenou s výbornými detaily. Čmelák je alegorií, někdy i osobní. To snad platí i o vůni a slunci. Na pomezí mezi alegorií a metaforou. Ano, a klíč je i klíčem k básní i básníkovi. Je tam řada skrývaček ( například ty křesla) a paradoxů: slunce versus jakési odumírání, devastování nejen podzimem. Atmosféra minipříběhu je výborná, celkový obraz perfektní, plastický výrazný a současně impresionistický, se sugerovaným tajemstvím i filozofií. Na malé ploše hodně vměstnáno a přesto by se při povrchním přečtení mohlo říci: trochu příliš košaté Dokonce mi trochu připomínáš Prousta ( z něhož jsem však byl schopen svou vinou i tíží vypravování- nebo zvláštní lehkostí? přečíst jen kousek)


ze dne 12.01.2009, 22:13:04
salvator: Poslední dobou jsem příliš nepsal. Takhle příznivou odezvu jsem nečekal. Budu rád, za každé komentáře, protože v minulosti byly v nepravých rukou. Dá se říci, že atˇ už dobré, či kritické komentáře by měly každého posunout o kousek dál. Já ti děkuji za ten nejkrásnější.