» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"To, co vychází ze srdce, nebývá nikdy směšné."

F. Caballero

počet přístupů: 2141193

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303498 komentářů :: on-line: 3 ::

:: Měnič času ::

V45	publikováno: 12.01.2009, 19:47


	Klavír uprostřed pouště. Nádherně vyřezaný hudební nástroj, ležící uprostřed písečné pláně. Všude kolem něj jen klid, mír, pohoda. Nic nedokáže narušit tuto atmosféru. Náhle kolem projde člověk. Muž s maskou místo tváře. Muž s maskou klauna. V černém fraku s rudým karafiátem v límci. Ani hlava nezůstává pozadu. Je pokryta cylindrem s mašlí stejné barvy, jako květina. Jeho bosé nohy se boří do písku. Nahoru, dolu. Nahoru a zase dolu. Na chvíli zastíní pohled na piáno. Zastíní jej a odejde. Klavír uprostřed pouště. Starý, zaprášený, ošuntělý a poškrábaný kus dřeva ležící uprostřed hory písku. Vlny prachu zvedané větrem jej na chvíli pokrývají. Další vlna vzduchu jej zase očistí. Náhle kolem projde člověk. Muž s maskou místo obličeje. Muž s maskou stařeny. V bílém obleku s černou růží v límci. Dlouhé vlasy zplihlé kolem jeho hlavy, jsou dlouhé až po pas. Na nohách černé lakýrky s bílými tkaničkami. Díky chůzi již plné písku. Na chvíli zastíní pohled na strunný hudební nástroj. Zastíní jej a odejde. Klavír uprostřed pouště. Bílý, jako čerstvě napadený sníh a zářící do dáli k oázám. Sám od sebe začíná hrát poklidnou a milou melodii, jenž pohladí srdce i duši. Náhle kolem projde člověk. Muž s maskou místo hlavy. Muž s maskou zajíce. V bílé košili a černých kalhotách se pomalým krokem pohybuje dál. Lysá hlava se leskne v záři slunce, které praží. Stéká z ní pot. Chodidla za sebou zanechávají nenápadné stopy, které jsou však ihned zasypány dalším kouskem pouště. Na chvíli zastíní pohled na hrající piáno. Zastíní jej a odejde. Klavír uprostřed pouště. Černý, beznohý, dřevěný klavír z části zabořen v písku. Každou chvíli se do své pískové peřiny zasunuje více hloub. Hloub a hloub. Náhle kolem projde člověk. Muž s maskou místo tváře. Muž s maskou myslivce. Skoro nahý, jen kolem pasu omotaný bílým plátnem. Kudrnaté vlasy se pohybují v mírném vánku. Jde rázným krokem. Jde s jednou nohou zdravou a druhou dřevěnou. Na chvíli zastíní pohled na nástroj. Zastíní jej a odejde. Klavír uprostřed pouště. Bezestrunný avšak nádherně vypadající dřevěná věc, nacházející se opět v písku. Kolem něj šero, skoro tma. Náhle kolem projde člověk. Muž s maskou místo obličeje. Muž s maskou sebe sama. Nahý se pohybuje. Chvíli padá na zem. Potom si zase stoupá. Ofina padající do očí mu nijak nepřekáží. Upadá, chvíli sedí. Zvedá se a vydává se dál. Na chvíli zastíní pohled na piáno. Zastíní jej a odejde. Klavír uprostřed pouště.


celkové hodnocení autora: 95.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 8		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 43		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Amemmaita	13.01.2010, 13:10:35

musím říct, že když jsem si to přečetla poprvé, trochu jsem nechápala co tím chtěl básník říci, ale pak jsem si to přečetla znovu, už mi to začínalo dávat smysl, no rozhodně bych to zařadila do textů, které bych si nepřečetla před spaní, jako pohádku

montana	26.05.2009, 14:30:43

Moc pěkný, k zamyšlení. Pro toho, kdo přemýšlet chce výborná záležitost k zamyšlení nad sebou samým.

Jackie Decker	26.05.2009, 13:01:00

Vskutku vynikající. Chválím moc se ti to povedlo :) vlastně nemám vůbec nic co vytknout je suprové...

Apolenka	18.04.2009, 14:59:34

Znovu jsem se šla podívat kolik ti je let. Na svůj věk píšeš, Verunko, přímo obdivuhodně. Ale nemysli si ... za takové dílko bych pochválit i zkušeného písmáka.

Guardianes	01.03.2009, 0:30:06

Zdravím. Až na jednu chybku v interpunkci je to pefektně uchopené a zpracované. Možná by se hodily místy i trojtečky, některé myšlenky mají více významů a každý čtenář jistě v paměti, či svědomí, vydoluje to své, k čemu je možno je vztáhnout. Celistvé, i když se stále měnící, líbila se mi právě ta změna klavír - piano (nevím, jestli to byl záměr). Lidé, tím pádem i já, často prochází kolem klavíru v poušti bez povšimnutí, bez zamyšlení se nad tím, co a jak moc je v tomto v pořádku. Mnohé bereme příliš automaticky, ignirujeme příčiny, přijímáme invence bez nádechu... Tohle jde do oblíbených...


ze dne 01.03.2009, 12:33:23
V45: Ou, děkuji. Opravdu =)

Daviart	13.01.2009, 17:52:13

¨Nejdřív mám jednu rejpavou. Když popisuješ klavír, vybaví se mi křídlo, neboť tomu se říká klavír. Ale jakmile zmíníš piáno, hned mě to nějak zarazilo ve čtení, protože to je úplně rozdílný nastroj. Jeto jako popisovat rohlík a pak říct houska. Nebo kresba – malba. Pro někoho stejný, ale rozdíl obrovský. Jinak mě to chytlo za myšlenky, výborná povídka. Spíš se mi vybavilo úplně něco jiného, než popisují slova. Vybavilo se mi, jak si lidi málo všímají okolí. Konkrétněji například slepce, který se marně snaží přejít rušnou ulici. Lidé okolo něj chodí, maximálně se na něj podívají, ale nikdo mu nepomůže. Tak jako paní s kočárkem tramvaje či autobusu. Mnoho se mi vybavuje, všedních i nevšedních záležitostí i z mé vlastní zkušenosti. A bohužel i já někdy patřím k tomu ignorantskýmu davu. Opravdu mě to velmi oslovilo :).

čuk	12.01.2009, 19:46:29

Plastický surealistický obraz kontrastující, střídavé pohledy jako v epidiaskopu: jsou opakující se a současně se měnící, jak u kolem chodících tak u klavíru( je tam záměrná změna klavír-piáno-klavír?)Celé se to vlní jako duny v poušti. Zajímavé. Já jsem v reálu viděl klavír uprostřed pole a představa klauna mi tam naskočila. Lidé chodili 100 metrů po silnici bez povšimnutí. Bylo to někde na Šumavě u Černého kříže.