obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."
Victor Hugo
obr
obr počet přístupů: 2916058 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Nejlepší přítel ::

 autor Alyssa publikováno: 09.01.2009, 9:19  
Hrdinka této malé povídečky má kamaráda. Nejlepšího kamaráda. Přichází vždycky, když ho potřebuje, vyslechne si její problémy a poradí jí. Má pro ni vždy pochopení. Je to prostě ideální přítel. Má jenom jednu drobnou vadu...
 

Seděli schoulení na rozbitém obrubníku, na okraji opuštěného dětského hřiště.
„Můžeš mě říct, proč tvrdneme zrovna tady?“ dívka zachumlaná v dlouhém kabátě se nespokojeně ošila.
„Je tu hezky, ne?“
„Jo, jasně. Šedivej beton a třikrát tři metry vybledlý trávy. Brzo tady přimrznu.“
„Však máš kabát, ne? Podívej se na mě,“ tmavovlasý mladík se provokativním gestem zatahal za límec tenké košile.
„Tvorové, jako seš ty, to mají jednoduchý. A šoupni se, ať se můžu opřít.“ Uvelebila se na vykotlaném betonovém zubu pohodlněji a opřela se chlapci o rameno.
„Sakra, to je svinská zima.“
„Mám něco, co tě spolehlivě zahřeje,“ ušklíbl se, sáhl za sebe a podal poloprázdnou láhev čiré tekutiny. Dívka ochutnala a zkřivila tvář.
„Co to je, kondicionér?“
Mladík natočil láhev proti slunci. „Vodka. Skoro čtyřicetiprocentní,“ prohlásil znalecky.
„Čtyřicetiprocentní?“ vytřeštila oči. „To znamená, že tak tři čtyři pořádný loky a budu na hadry!“
„Hm…“
„Dej to sem.“

„Jak se poslední dobou vlastně máš?“ zeptal se chlapec o chvíli později, když se dívce vrátila barva do tváří a ruce přestaly připomínat kusy ledu.
„Nic moc," pokrčila rameny. "Všechno je tak nějak v hajzlu poslední dobou, víš? To s Danem a škola a psaní mi taky moc nejde...najednou nemám žádné nápady. Prostě je to v prdeli.“
„Nemluv ošklivě, nesluší ti to,“ zamračil se.
"Trhni si nohou."

Ticho.

"Svůj život si děláš sama, víš?"
"Tak to slyším pořád. Už se mi z těchhle dobrejch rad zvedá kufr."
"Přestaň být protivná. Taky tady nemusím vůbec být."

Ticho. Hodně dlouhé, trapné a ulepené po okrajích.

"Promiň."
"Vidíš, že to jde. Tak poslouchej, něco bych pro měl, ty spisovatelko bez nápadů.“ spiklenecky zamrkal.
Přemýšlelas někdy o tom, jestli Ofélie uměla plavat?"
"A uměla?"
Usmál se.
Dívka chvíli hleděla na spáru mezi betonovými dlaždicemi, jako by to byla nejdůležitější věc na světě. Pak vstala, ve tváři nepřítomný výraz a oči upřené kamsi, kam mohla vidět teď už jen ona.
Vybledlé listopadové slunce v tu chvíli sklouzlo o kousek níž a sentimentálně se jí opřelo do zad a do vlasů...na chvíli zářila.

"Víš ty co?" pronesla stále otočená zády k chlapci, "myslím, že zase vytáhnu blok."
Nikdo neodpovídal.
Otočila se a ucítila pod srdcem známé ostré bodnutí. Na schodech nikdo nebyl.

Nikdy tam nikdo nebyl.


 celkové hodnocení autora: 97.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 23 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Tuax 11.01.2009, 17:06:14 Odpovědět 
   Je to takové ze života, to tomu dává na síle i hloubce. Nic na tom nemění, že ke konci už jsem si byl praktický jist, že onen příte tam nebude. Připomíná to hodně vyobrazení nitra člověka a jeho vlastních citových i mentálních pochodů, vyobrazené textem tohoto příběhu.
 triste.franceska 10.01.2009, 11:26:59 Odpovědět 
   Slůvko "tvorové" pootevírá brány do čtenářovy fantazie. Ale neotevírá, ne to ne. Pouze jsi to naťukla, bez zbytečného vysvětlování, aby si každý mohl představit, co chce. To se mi moc na tom líbí. Zároveň když se na to ještě několikrát podívám, vidím to, co tam před chvíli ještě (ne)bylo :o) V mých očí je to moc povedené! :o)
 Kačís 09.01.2009, 10:14:47 Odpovědět 
   ... se mi najednou udělalo smutno a páteční dopoledne mrazí v zádech. (mám taky kámošku,tak v jeho věku... třeba se znaj...) Za 1***** K.
 Ekyelka 09.01.2009, 9:19:32 Odpovědět 
   Zdravím.

Nebýt upozornění v perexu, asi bych byla překvapená o chlup víc. Ono psát úvody se taky musí umět, aby neprozradily předem, co se odehraje v samotném textu. S onou poslední větičkou se mi totiž seply alarmy a předem jsem očekávala nějakou kulišárnu.
No nic, stalo se. :) Mikropovídečka je to pěkná, téměř bez chyb (rýp!), s možností pro čtenáře vybrat si vysvětlení.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Tábor - Ideje
Rebejah
Zamnouchodič
Pinocchio
Za oknem
Sonic
obr
obr obr obr
obr

Posel smrti VI: K. IX - Jako v...
Lukaskon
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr