» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele."

Francis Bacon

počet přístupů: 2141197

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303498 komentářů :: on-line: 3 ::

:: Moje sokyně č.181 ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Domove líbezný

Apolenka	publikováno: 10.01.2009, 0:01

Bivoj a já ... já a Bivoj ... lítáme v tom spolu ...
Je tomu už patnáct let, co můj muž zprivatizoval velké zemědělské hospodářství. Svůj vysokoškolský diplom strčil do trezoru (nic jiného tam nenajdete), natáhl si montérky (už je nesundal) a začal hospodařit. Má velké a nádherné stádo (zapsané v plemenné knize), k tomu polnosti, louky a pastviny - o zábavu je postaráno.
Bivoj má svoji farmu nesmírně rád, je na ni pyšný ... a já jsem pyšná na Bivoje.


	Hotovo, a od zítřka si budu užívat vánočních prázdnin," vyhlásila jsem slavnostně od psacího stolu hned poté, co jsem sklepla do úhledného komínku opravené sešitý svých žáků třídy 5.A a uložila je na dva týdny k ledu. "Bivoji, vyjedeme si s dětmi zaplavat do toho nového bazénu?" Bez odezvy - Bivoj se pohroužil do "úřadování". Konferenční stolek i gauč už pokryl účetními doklady a svoji největší pýchu, páchnoucí kartotéku hovězího skotu, usadil na čestné místo do křesla. Po chvilce přešlapování mi s důležitostí šéfa nadnárodní společnosti přikázal: "Apolenko, zítra mi spočítáš mzdy a DPH, a pak se pustíš do uzávěrky, ať to nehoníš na poslední chvíli jako minule!" Měla bych zaujmout odvetnou pozici "odpočívající dámy"?! To se dá nožka přes nožku, brada se frivolně podepře dlaní a vyzývavě se pokukuje. Já po Bivojovi ráda pokukuji. A přímo miluji jeho večerní rituál, když se probírá svojí kartotékou a ukazuje mi záznamy svěřenek, které neváhají nadojit rekordní množství mléka, jen aby mu udělaly radost (co mi to jenom připomíná?). Tento večer si ale mléčných šampiónek nevšímal. Zato když se prolistoval až ke kartě KRÁVA č.181, jeho tvář zazářila absolutním štěstím. "NÁÁÁDHERNÁ KRÁVA," řekl zcela nečekaně, nespouštěje z karty č.181 oči. Když se na ni dostatečně vynadíval, obrátil se na mne a tiše utrousil: "Tobě to, Apolenko, taky sluší." Prohrábla jsem si vlasy a zkontrolovala svůj zevnějšek, než jsem se osmělila zeptat: "Co je to za krávu?" "Tu nemůžeš znát - je tak mladičká. Ještě včera jí teklo mléko po bradě a najednou ... kdo by to byl řekl? Jen považ, dneska ji plemenáři vybrali do plemenného chovu." "No teda ... ty jsi borec," řekla jsem uznale. "Ale proč ji vybrali? A kdy si vyjedeme zaplavat?" Bivoj významně polkl. "Víš, ona je tak pěkně rostlá - má úžasně vyvinutý hrudník, krásný zadek a zvláštní jiskru v oku. Budu se jí muset více věnovat ... zaslouží si to!" Pohotově jsem nahlédla do záznamů té č.181 a zahanbením jsem sklopila oči. Bože, téhle krávě nejsem schopná vůbec v ničem konkurovat. Neulevilo se mi, ani když jsem se rozpomněla na své rozumové schopnosti. Zaplavila jsem tedy Bivoje alespoň podmanivým pohledem (v tom bych mohla doučovat leckterou gejšu) a čekala, co bude s tím vytouženým bazénem. Bivoj si kartu č.181 ještě trochu pohýčkal, než ji obřadně zasunul do kartotéky, a pak se s vážným výrazem konečně obrátil na mne: "Apolenko, plavání a jiné radovánky pusť z hlavy, od zítřka tě potřebuju v kravíně! Dal jsem zaměstnancům dovolenou. Že mi to účetnictví stihneš udělat mezi směnami? Jsi taková šikulka ..." Šikulka zaúpěla: "Bivoji, to nééé, vždyť jsem tam trávila celé letní prázdniny ..." Ale pak už jsem neztrácela čas a šla se vyspat, protože zítra musíme vstávat v 03:30 hodin a den bude tvrdý. Rozespalá jsem teprve lezla z postele, když Bivoj už celý natěšený zamířil ke dveřím a pokoušel se propašovat ven igelitovou tašku plnou jablek (I. jakosti!). "Ta jablíčka jsem koupila pro děti, tak kam je vlečeš," zeptala jsem se zcela zbytečně. Bylo přece nabíledni, že nese drobnou pozornůstku svojí favoritce. "Apolenko, pochop, že ta č.181 je velice nadějná kráva, musím jí trochu přilepšovat - je ve vývinu," odpověděl s očima plnýma výčitek. Trochu jsem se zastyděla, ale chytla jsem druhý dech a vypálila: "Naše děti jsou taky ve vývinu," což se ujalo, protože Bivoj vysypal jablka (I. jakosti) a nabral si mrkev (II. jakosti). Krávy už na nás čekaly a spěchaly nám v ústrety. Jak úchvatný je pohled na plemenné stádo v pohybu - jedna kráva jako druhá, je to jako lavina. V té živé řece však nešlo přehlédnout jednu netuctovou krásku s č.181 na obojku ... úžasně vyvinutý hrudník, krásný zadek a zvláštní jiskra v oku. A mašírovala si to rovnou k Bivojovi. Něžně mu dýchla do ucha a cudně od něj přijala tašku s prezentem (skutečná dáma). Bivoj přetékal pýchou. "Apolenko, to je ona, tak co jí říkáš?" "Nic moc, zadek jako valach, funí jako stará mašina a výraz má vyloženě přiblblý," řekla jsem s pracně hraným klidem. Bivoj vyvalil oči. Chvíli na mne nechápavě hleděl, než se bez jediného slůvka odebral navážet krmení. Celý den jsem se mu vyhýbala / celý den jsem na něj myslela. Během dojení jsem se slušně omluvila krávě č.181 a nacvičila si i omluvný projev pro Bivoje. Přišel až pozdě večer. Nepřišel - přibelhal se a smrděl tak, že mi od něj načichlo i vánoční cukroví. "Apolenko, napusť mi vanu! Nakopla mě kráva a vymáchala mě v kejdě - mám pohmožděný bok i rameno. Že je v tom novém bazénu i noční provoz? Potřebuju si s tím vlézt do vířivky, tak vzbuď děti a až se umyju, vyjedeme!" "Co to bylo za krávu, Bivoji?" "Tomu neuvěříš - ta č.181. Je to obyčejná BEZCHARAKTERNÍ MRCHA," řekl vztekle a zavřel se v koupelně. Než jsem vzbudila děti, nabrala jsem do igelitky několik jablek (I. jakosti) a vykradla jsem se do tmy. Rozsvítila jsem v kravíně ... stádo se zvedlo a dalo do pohybu - úchvatný pohled. A pak ke mně přišla kráska č.181, něžně mi dýchla do ucha a cudně ode mne přijala tašku s prezentem (skutečná dáma). Nááádherná kráva.


celkové hodnocení autora: 99.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 27		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 72		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 135		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Kaileen	26.01.2010, 14:20:21

Dlouho jsem se tomuto textu vyhýbala, nějak mě nezaujal název, ale popravdě - docela jsem se zasmála :-) ostatně jako vždycky, když čtu něco od Tebe.


ze dne 28.01.2010, 4:43:08
Apolenka: Tak to vidíš, Maruško, a já mám zrovna tuhle povídku nejraději, psala jsem ji s opravdovým nadšením. Zvíře kráva pro mě neznamená vůbec nic vulgárního - je to ušlechtilý a milý tvor. Člověk jaksi nedokáže sám odhadnout, co se bude či nebude redaktorům a čtenářům líbit. Je to taková sázka do loterie... to, proč se člověku při vkládání rozechvějí ruce... a je to tak dobře. Jsem moc ráda, že jsi přece jen nahlédla a přečetla. Děkuji.

Šimon Pecháček	26.01.2010, 14:00:00

Odpověď na příspěvek od uživatele: Šimon Pecháček* ze dne 20.01.2010, 16:25:46* Vypadá to, že shctám tentokrát já tornádo pěkných komentíků :) Buddeš vítána ;) snad se Ti budou mé povětšinou depresívní povídky líbit :D


ze dne 28.01.2010, 4:19:21
Apolenka: To ještě nevím, co schytáš... třeba to bude nakládačka. Necháme se překvapit.

Šimon Pecháček	20.01.2010, 16:25:46

Odpověď na příspěvek od uživatele: Šimon Pecháček* ze dne 14.01.2010, 20:02:05* Ale nemáš vůbec za co :) ty to píšeš, ne já :) ... počkej, až dojdu na další povídky :D to teprve bezpochyby schytáš smršť pozitivních komentů ;))


ze dne 26.01.2010, 8:11:23
Apolenka: Byla to skutečná smršť, milý Šimone... Je mi velkým potěšením, že jsem tě mohla poznat a věř, že se spolu neloučíme. Už odpoledne k tobě zaskočím na návštěvu a věř, že se moc těším.

Šimon Pecháček	14.01.2010, 20:02:05

Myslím, že tvé povídky by se měli zfilmovat :D nemá to prostě chybu :) Jednuška :) PS: píšeš opravdu na tom starém dobrém počítači, co není pomalý, nýbrž na tebe nespěchá? :D tím se pro mě nabízí otázka, zda opravdu zažíváš tyto příhody :) protože pak to musí být velmi zábavný život :D Nicméně jsem nesmírně rád, že jsem na jednu z tvých povídek narazil, jinak bych se takhle po večerech nebavil :)


ze dne 20.01.2010, 9:10:43
Apolenka: Pár dnů jsem na saspi nebyla a tady zatím překvapení... tvá milá návštěva zde i u dalších mých textíků. Tvůj komentík je tak příjemný... čtu si ho opakovaně. A že jsi to ty, svěřím ti tajemství - žiju opravdu velice zábavný život. Děkuji ti, milý Šimone... za všechno.

Latent_Fay	09.01.2010, 22:23:04

Odpověď na příspěvek od uživatele: Latent_Fay* ze dne 08.01.2010, 21:34:58* Na tvé povídky si vždycky velmi ráda najdu čas. Dávají sílu se pousmát, když je těžko na duši. A když je dobře, zajistí smích... A to je strašně důležité...


ze dne 10.01.2010, 12:03:43
Apolenka: Děkuji moc, milá Jani. Tvůj krásný komentík si budu pamatovat.

Latent_Fay	08.01.2010, 21:34:58

Tak jsem se rozhodla zkontrolovat všechna tvá dílka jestli jsem nějaké neopomněla navštívit a vida :o) a zrovna jedno velmi podařené.


ze dne 09.01.2010, 13:20:58
Apolenka: To jsi moc hodná, Jani. Velice děkuji za tvůj zájem... ani nevíš, jak moc mě potěšilo, že sis našla čas na tři mé starší povídky. Vynasnažím se zase psát. Měj se moc hezky.

Alasea	29.09.2009, 20:03:30

Tvé povídky mě vždycky rozesmějí a pohladí po duši. Nádhera. :-)


ze dne 29.09.2009, 22:33:21
Apolenka: Milá Barborko, ani nevíš, jak jsem ráda, že tě moje povídky nerozplakaly. Děkuji za dnešní velikou návštěvu a všechny jedničky, které jsi u mne vytrousila... ani jsem ti nestihla uvařit kafíčko. Promiň.

Danuše	10.09.2009, 23:20:52

Odpověď na příspěvek od uživatele: Danuše* ze dne 05.09.2009, 0:06:21* To jsem právě chtěla :-))) a tu chválu si zasloužíš. Myslím to opravdu a upřímně. Těším se!!!


ze dne 11.09.2009, 11:53:51
Apolenka: A ty si zasloužíš moc a moc lásky.

Danuše	05.09.2009, 0:06:21

Betty MacDonaldová je také moje oblíbená autorka a ty my ji opravdu stylem psaní strašně připomínáš. Ty se jí vyrovnáváš a protože píšeš z "našeho" prostředí, líbí se mi už víc tvoje psaní. Čtu si teď postupně všechna tvá dílka, co mi utekla a opravdu se skvěle bavím :-) Prosím nepřestávej a piš!!!


ze dne 10.09.2009, 19:02:18
Apolenka: Danuško, ty mě přivádíš do takových rozpaků... tolik času jsi mi věnovala, k tomu v tak pokročilou dobu a ještě jsi mi tu nechala taková krásná slova. Nevím, jak ti poděkovat. Jsem ti za všechno moc vděčná. Ale s tou chválou, prosím, šetři. Každopádně jsi mě vyprovokovala k dalšímu psaní, dušičko dobrá.

janie	07.06.2009, 20:01:51

Odpověď na příspěvek od uživatele: janie* ze dne 07.06.2009, 1:42:03* 18.června v 8:00, Joštova ulice (nevím kolik přesně, tuším že 5) Brno. Měla by to být fakulta ekonomických studií, i když dělám testy na jiný druh zaměření. A spát? Drahá, mě stačí čtyři hodiny denně a jsem jako rybička(když nejsem nemocná) = hyperaktivita. :D


ze dne 07.06.2009, 23:44:56
Apolenka: Tak janie, už to mám v kalendáři - čtvrtek. Věř, že ti budu držet palce a dej vědět, jaký je rozsudek. A pokud jde o spaní, tak to tě hravě trumfnu - spím ještě míň. Jsem jako leklá rybička (nejsem zdravá).

janie	07.06.2009, 1:42:03

:) Ahoj Apolenko, tak mě tu máš znovu. Rozhodla jsem se, že se u tebe stavím, než půjdu spát. Mám toho za dnešek až moc. č.181.... já to věděla, že krávy jsou bezcharakterní! Normální mrchy jsou to! :D Ale Bivojovi to určitě moc slušelo i upatlanému nakopnutému :) janie


ze dne 07.06.2009, 13:21:40
Apolenka: Zase jedna velice milá noční návštěva. Moc mě, janie, potěšila a za vše ti děkuji, ale měla bys před přijímačkami více spát. Dnes proto už žádné ponocování!!! A jestli mi prozradíš, kdy a v kolik ty zkoušky děláš, budu ti usilovně držet palce (jsem nositelkou štěstí).

Agibail	10.05.2009, 12:02:40

Ahoj Alenko, málem jsem propásla toto úsměvné a pro mě i moc roztomilé vyprávění - myslela jsem si, že jsem už vše přepřečetla. Víš, že mi bylo Bivoje moc líto? Tak moc se snažil, aby jeho miláček ( čtyřnohý ) nestrádal a ona se mu mrcha takhle odvděčila :-)) Je fakt, že po tom nakopnutí prozřel - nutně to už potřeboval :-)). Z Tvého příběhu vyplývá i úsměvné poučení - pokud manžel zblbne, stačí nakopnout a vše už zase běží v těch správných zaběhnutých kolejích :-)) měj se moc hezky a už se těším na další Tvoje vyprávění I.


ze dne 12.05.2009, 5:37:37
Apolenka: Ty jsi, Ivanko, moc hodný človíček. Tak ráda se s tebou potkávám. Nejen svá dílka, ale i komentáře píšeš přímo ze srdce, proto tak potěší. Děkuji.

ciko	04.05.2009, 7:12:46

Apolenko, má to vtip, spád, moudrost, má to všechno,co třeba a spoustu věcí navíc, tohle zaslouží vydat.


ze dne 04.05.2009, 23:39:45
Apolenka: Červenající se, oči klopící, děkující smajlík

marianka	17.04.2009, 15:35:35

Ahoj Apoli, pokud píšeš o sebě, tak si musela na krávu č. 181 ale pěkně žárlit. Naštěstí ta kráva Bivoje kopla a bylo po srandičkách. Měla jsi radost??? Dávám 1. marianka


ze dne 18.04.2009, 0:57:57
Apolenka: Měla i neměla, marianko. Mně ho bylo dost líto. Za jedničku děkuji a za návštěvu ještě víc.

Cyrano	16.04.2009, 19:09:32

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 08.04.2009, 20:37:08* Ale žena není člově! To je jen kouzelná hříčka přírody s nevyzpytatelným chováním...;o))))


ze dne 18.04.2009, 0:54:38
Apolenka: :-O

Cyrano	08.04.2009, 20:37:08

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 08.04.2009, 14:13:22* Spokojený člověk není nikdy! Jen možná naoko smířený...;o(


ze dne 16.04.2009, 1:37:46
Apolenka: Mýlíš se, protože spokojený člověk existuje. Hádej, Míro, kdo je to? (můžeš 3x)

Cyrano	08.04.2009, 14:13:22

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 08.04.2009, 13:39:43* Vlastně ani nevím...Měl bych snad? Ulpívání na věcech světských či honba za nimi přináší jen bolest a problémy! Nestačí, že prostě jsem a někomu třeba i ku prospěchu?;o(((


ze dne 08.04.2009, 18:40:46
Apolenka: Zřejmě stačí, Cyrano ... jsi-li s tím spokojený, je vše OK.

Cyrano	08.04.2009, 13:39:43

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 04.04.2009, 9:53:06* To je moc dobře, že jsi ráda na světě...;o)))


ze dne 08.04.2009, 13:56:09
Apolenka: A ty snad né?

Cyrano	04.04.2009, 9:53:06

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 03.04.2009, 22:38:33* Ach tak! Majitel ranče U zelené sedmy si dovezl lásku z Prahy...Mohla bys k tomu seriálu napsat klidně pokračování...My to kdysi sledovali, měli to i na videua pouštěli to stále dokola.Hotoví závisláci...;o))


ze dne 08.04.2009, 12:31:32
Apolenka: Ano, tak nějak se to u nás seběhlo. Neuměla jsem ani zatopit v kamnech a teď žiju na statku. A žiju ten nový život moc ráda.

Cyrano	03.04.2009, 22:38:33

Líbí se mi to! Předpokládám, že Betty Mac Donaldová i pan Harriot jsou Tvými oblíbenými spisovateli! Škoda, že nemám možnost zjistit, zda jsi tak dobrá jen v písemném projevu s možností jistého doladění či bys ty humorné historky střílela od boku i jako ta, které bych s potěšením naslouchal, tedy akustická vypravěčka. Jistě máš lahodný hlas s příměsí kratkomluvy typické pro Tvůj kraj...;o)))


ze dne 03.04.2009, 23:11:09
Apolenka: Ano, je to tak, Betty i Thomase mám moc ráda (a nejen ty). Zda je můj hlas lahodný, to nemůžu posoudit (pro Bivoje zřejmě ano). Akustickou vypravěčkou se stát nemohu ... jsem stydlivka. A kratkomluvou netrpím ... ja su totiž puvodem z Prahy. Děkuji za zastavení, komentík, známku, za všechno, milý Cyrano.

Vanessa Kuzníková	24.03.2009, 10:35:27

A víš že jsem čekala spíš, že máte doma harém? Tvé psaní mi připomíná Betty MacDonaldovou, to je má oblíbená autorka. Prostě jsem tady konečně našla osobu co mi píše do literárního srdce.


ze dne 24.03.2009, 11:11:19
Apolenka: I já mám Betty moc ráda. A tebe, Vanessko, taky.

Altro	15.03.2009, 12:54:23

Odpověď na příspěvek od uživatele: Altro* ze dne 14.03.2009, 22:54:39* hehe, napraveno, odkliknuto :D, věř, že číst takové příspěvky je radost, jen radost a klidně nahlížej, alespoň ti připomenu, že se nesmí usnout na vavřínech jinak to špatně dopadá:D ( viz. moje příspěvky, které jen usnuly, jelikož vavřín neviděly:) 1 (odkliknutá) Altro


ze dne 15.03.2009, 16:48:04
Apolenka: Koukám, že teď jsi pro změnu zase kliknul dvakrát na koment. Hihi. Děkuji ti za ten klik, nemuselo to však být, mně k radosti stačí, že jsi tu byl. Ale teď už neotálej a postav na kafe ... mám ráda Tchibo - s mlékem.

Altro	15.03.2009, 12:53:55

Odpověď na příspěvek od uživatele: Altro* ze dne 14.03.2009, 22:54:39* hehe, napraveno, odkliknuto :D, věř, že číst takové příspěvky je radost, jen radost a klidně nahlížej, alespoň ti připomenu, že se nesmí usnout na vavřínech jinak to špatně dopadá:D ( viz. moje příspěvky, které jen usnuly, jelikož vavřín neviděly:) 1 (odkliknutá) Altro

Altro	14.03.2009, 22:54:39

Docela mi to připomnělo knihu od Nepila, Střevíce z lýčí. Přesněji kapitolu, "Krávy moje krávy, vy to zvonce máte" nebo tak nějak... Jelikož jsem dítě ze zahradnictví, které má tradici asi jako Sachrdort, tak se mi připomněli obdobné vůně kravína, hnoje apod. :) Děkuji za krásné připomnění toho, co bylo 1 Altro


ze dne 15.03.2009, 0:45:31
Apolenka: Milý Martine, ty kluku zahradnický, já ti zase děkuji za to, že jsi všechny ty moje výtvory přečetl a připomněl mi, že psaní není zbytečné. Děkuji ti taky za čas, který jsi mi věnoval, a za všech 5 jedniček, cos mi nadělil (i když tady jsi to asi zapomněl odkliknout). A jestli mi dovolíš, moc ráda příjdu nakouknout, jak se činíš.

Dani	11.03.2009, 18:08:34

Nádhera, Apolenko. Jak dělané pro trudomyslné dny. Tvé povídky by měli psychiatři předepisovat svým pacientům v depresi. Zvedne to náladu a pobaví. Já se opět od srdce zasmála. Děkuji za hezké čtení a těším se na další.


ze dne 11.03.2009, 21:14:14
Apolenka: Ale teď už se opravdu červenám. Přeháníš, Dani, moc krásně přeháníš. Děkuji potřetí.

Romana Tamová	11.03.2009, 11:06:37

Odpověď na příspěvek od uživatele: Romana Tamová* ze dne 11.03.2009, 10:02:03* Máš pravdu. Radši psst, nebo to ještě vykecáme.

Romana Tamová	11.03.2009, 10:02:03

Našla jsem článek náhodou. Neudivil mě, jenom potvrdil, že jen žena ví, co s mužem a krávou udělat. Moc se ti to povedlo. Smekám.


ze dne 11.03.2009, 10:30:59
Apolenka: Důležité je nejen vědět, ale umět i ... a teď už pssst, zbytek si my, chytrá děvčata, radši necháme pro sebe. Ať si páni moří hlavy! Mockrát ti, Romanko, děkuji za návštěvu a příznivý komentík.

Sapfó	26.02.2009, 8:11:59

ahoj, četla jsem to před spaním... vtipné a milé, nádherné a lidské a hřejivé.. celou dobu jsem se šťastně usmívala :) moc se mi to líbilo :)))))))))) (ten úsměv nějak ne a ne dolů..)


ze dne 26.02.2009, 10:34:45
Apolenka: Tolik krásných slůvek ... jak jen ti mám poděkovat? Jsem z toho naměkko. Ale věř, Kačenko, že když čtu tvoje věci, úplně se roztékám.

OH	25.02.2009, 20:41:38

Apolenko, téda, moc líbilo a neodpustím si: Muj strýc je vyhodnocen jako nej ekofarma semilskýho kraje, koupil loni mlad. bejka celej černej bouchač s kruhem v nosu za 60 tis - život pln lásky a zase jen lásky před ním. Na jaře tam měli: telátka, štěnata, jehňata, koťata, malý králiky a když to bratranec viděl, hned tu svoju taky přivedl do jináče - to je život... od nevidim do nevidim, co?


ze dne 25.02.2009, 22:42:46
Apolenka: Škoda, že nemůžeš vidět, jak se tady srdečně směju. Co směju ... chechtám. Že by ty naše tři děti mělo na svědomí jarní množení našich milých zvířátek - telátek (od 200 dojnic), hříbátek, selátek, štěňátek, koťátek, ptáčátek (papoušků), rybičátek (karásků), uf ... to je snad všechno. Děkuji ti, OHčku, za zastavení a milý komentík. Ty umíš potěšit.

paryba	17.02.2009, 14:16:41

Skvěle jsem se pobavila! :-)


ze dne 21.02.2009, 21:25:28
Apolenka: To mám radost, vynasnažím se nezklamat ani příště.

Meluzína	18.01.2009, 20:59:26

Prima pohodové počteníčko!


ze dne 10.02.2009, 9:52:58
Apolenka: Děkuji ti, Meluzínko, moc jsi mě potěšila. Vynasnažím se nezklamat ani příště. Dlužím ti ještě omluvu za zpoždění, se kterým reaguji na tvůj komentík a známku ... nebyla jsem tu více než měsíc (důvody vážné), tak mi to, prosím, promiň.

Šíma	10.01.2009, 11:33:28

Hezké, líbilo a pobavilo! ;-)


ze dne 10.01.2009, 16:56:21
Apolenka: Tvoje návštěva potěšila, jako vždycky, děkuji a zachovej mi přízeň. Apolenka

Tinka	10.01.2009, 11:19:59

Aha takhle=) Já jsem teda čekala něco trochu jiného ale tohle mě porazilo...Tvrdě jsem si nabourala svojí super temnou depkoidní náladu dnešního dne. Fajn dílko!!!


ze dne 10.01.2009, 16:54:44
Apolenka: To je milé překvapení - Tinka u mne na návštěvě. Doufám, že tvoje dobrá nálada pořád trvá a moc mne těší, že jsem k ní přispěla. Díky za jedničku.

Tracy Harper	10.01.2009, 11:18:50

Super. Pobavila jsem se :D


ze dne 10.01.2009, 16:47:01
Apolenka: Díky ti, Traci, za zastavení a hezké hodnocení. Až zase něco pěkného napíšeš, ráda příjdu na kafíčko.

dascha	10.01.2009, 9:44:58

Apolenko, skvělý příběh, dobře sepsán. Početla jsem si, díky. 1 :-)


ze dne 10.01.2009, 16:37:51
Apolenka: Ahojky, Dášo, tvoje návštěva mě těší a jednička taky. Moc. Děkuji a přeji hezký den.

Ekyelka	09.01.2009, 23:55:59

Zdravím. Přiznávám: měla jsem dnes sakra těžký den. Tenhle textík mne však navzdory drobným lapsům natolik pobavil, že jsem se dokonce rozesmála nahlas. Na okraj se přimlouvám k pečlivější práci s textem: přímou řeč na nový řádek třeba. Lépe se pak text vnímá očima. Další věc: Bivoj nejspíš neříkal stále kráva číslo sto osmdesát jedna - co takhle třeba "sto osmdesát jednička"? Ten tvar - č.181 - se v textu na můj vkus objevoval až mockrát. Chce to trochu lépe vyvažovat jednotlivá jména. A jinak? Už jsem psala: pobavila jsem se. :)


ze dne 10.01.2009, 21:56:48
Ekyelka: Co se týče odřádkovávání přímé řeči - ne, není to až takové dogma. Je to především věc citu a rovnováhy; autor by měl vycítit, kdy si může porušit zaběhlé pravidlo a nechat přímou řeč "v lajně"... Takhle to aspoň beru a tuším, že nejen já. :)


ze dne 10.01.2009, 19:15:12
Apolenka: Omlouvám se za ty překlepníčky v odpovědi na tvůj komentík: taky jí tam = ji, z hrůzou = s hrůzou, hlavou = hlavu, snad je to všechno ...


ze dne 10.01.2009, 16:29:53
Apolenka: Včera vloženo a dnes již publikováno ... úžasné. Děkuji za tak bleskové uveřejnění, hezké hodnocení a přínosný komentík. S tím "č.181" máš úplnou pravdu, je ho tam vrchovatě. Věř nebo nevěř, ještě před vložením jsem měla na dvou místech napsáno "stoosmdesátjednička". Ovšem dohromady, protože rozdělené se mi to jako jméno nelíbilo. Na poslední chvíli jsem to změnila a byla to chyba. Příště budu uvážlivější! Přímá řeč patří na nový řádek, to je mi známo, a taky jí tam zpravidla dávám. Někdy si ale záměrně zahřeším. To když mi příjde rozumné nechat celý výrok pohromadě. A v případě uvádějící větičky proto, aby v textu nevznikla nápadná mezera a nepřidala tím na významu tam, kde to nechci. Jsem hloubavá hříšnice, která se ráda poučí z vlastních chyb, proto ještě dotaz: Je psaní přímé řeči na zvláštní řádek dogma, nebo si můžu takový prohřešek občas dovolit? Moc mě těší, Eky, že navzdory tvému "sakra těžkému dni" tě moje povídka pobavila. Přeji krásný zbytek dne a pěkné dny příští. Apolenka Teď jsem z hrůzou zjistila, že na začátku textu jsem přehlédla chybějící uvozovku dole ... jdu si obouchat hlavou o zeď.