obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Sen je sůl bez chleba."
Ramón Gómez de la Serna
obr
obr počet přístupů: 2915291 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39395 příspěvků, 5729 autorů a 389833 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Malá chlupatá stvoření ::

 autor Povídkář publikováno: 17.01.2009, 6:33  
Můj trošku starší pokus o pohádku. A taky tím chci připomenout jedné autorce tady, že by měla konečně usednout a dopsat to pokračování z druhé strany :)
Snad se vám to bude líbit.
 

Je noc a já spím ve své vyhřáté posteli, když vtom uslyším jemné cupitání, jdoucí odněkud zdola.
Otočil jsem se na druhý bok a spal dále. Za chvilku se to ozvalo znovu. A k cupitání se přidalo tiché, jakoby vystrašené pískání.
Podivný sen, řekl jsem si a znovu usnul. Tentokráte na zádech.
Najednou jsem cítil, že po mě něco leze. Myslel jsem si, že je to Mourek, můj kocour a spal dál.
Pak jsem ucítil velmi intenzivní, ale přesto jemný dotek, ze kterého čišela láska a přátelství.
Otevřel jsem oči.
Ze tmy na mě vesele svítil pár studánkově modrých očí a něco mě pohladilo po nose.
Rozsvítil jsem lampičku a poprvé jsem uviděl tvorečka, kterého jsem později pojmenoval Rosička.
Byla malinká, ne větší než tenisový míček, měla modrou, na pohled jemnou srst, velká modrá očka, malou tlamičku, ze které jsem viděl pouze veselý úsměv. Uprostřed té chlupaté kuličky byl usazen malinký chobůtek modré barvy a na okrajích těla byla malá, jakoby sloní ouška, také modrá. Tvoreček pobíhal na dvou kratičkých nožkách, které vypadaly jako kuřecí.
Nevím proč, ale musel jsem se také usmát.
„Ahoj.“řekl jsem.
Tvoreček vesele zapískal.
Chtěl jsem si ho pohladit, ale když jsem byl na dotek, tak chlupáček ucukl, poskočil dozadu, otočil se na patě a zapískal někam do pokoje.
Pak jsem uviděl malé postavičky, jak se nemotorně šinou a vystrašeně pískají. Byli dva.
Stejně malí jako první tvoreček, akorát byli jinak zbarvení.
„Ahoj, chlupáčci.“zašeptal jsem. Stvořeníčka se zastavili a upřeli na mě svá kukadla.
Chvilku bylo ticho, které rušilo jen dýchání spícího Mourka.
Pak začali všichni tři malí návštěvníci pískat a poskakovat. Jeden z nich se najednou rozeběhl po peřině a zastavil se mi přímo mezi očima. Seděl mi na nose a zkoumavě mě pozoroval, stejně jako já jeho.
Byl celý sněhově bílý a měl velké hnědé oči. Dokonce i chobůtek měl bílý.
Poslední tvoreček byl pro změnu růžový i s očkama, chobůtkem a ušima.
Začal jsem si sedat. Chlupáček seskočil dolů a pískal na ostatní. Znělo to, jako by se chlubil.
„Copak jste zač, vy malá, chlupatá stvoření?“
Trojička na mě udiveně koukala.
„Máte jména? Jak se jmenujete? A kde jste se tu vzali?“
Tvorečci začali být posmutnělí.
„Ale no ták. Víte, co? Já si vás pojmenuju. Chcete?“
Ožili a začali pobíhat dokolečka. Pískali a pískali.
„Tak dobře.“usmál jsem se.
Ještě jednou jsem si je prohlédl.
„Ty s tím bílý kožíškem, budeš Jiskřička. A ty, s modrým, budeš Rosička.“
Když jsem došel k růžovému, nastal problém.
Celý se chvěl a pískal na mě, zjevně v očekávání jména. Po chvilce začal smutně pískat.
A pak mě to napadlo.
„A nakonec ty, růžový kožíšku. Ty bude Písklík.“
Písklík se na mě podíval a začal zase pískat. Tentokrát to znělo jako melodie nějaké písničky.
Měli velkou radost.
Přiběhli ke mně a schoulili se mi na břichu.
Zase jsem si opatrně lehnul. Usínal jsem za tichého pískání a zvláštního tepla.


 celkové hodnocení autora: 94.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 9 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 20 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 51 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Leeter 07.03.2009, 0:14:26 Odpovědět 
   je divný... je divný, že sem se celou dobu radostně usmíval jako blbeček a nakonec si je chtěl pohladit. Jestli ještě nějaký máš, rád bych odkoupil... Třeba toho růžovýho. Nevim proč, ale docela mě to dostalo. Výborné to bylo, tak zní můj subjektivní názor. Sedí mi to.
P.S. Kdybys toho napsal víc a měl nějakou roztomilou kamarádku, co ráda hladí chlapce po zádech a čte jim před usínánim, tak mi jí sem pošli... Že by mi večer četla a do toho mi tu poskakoval ten chlupáč... už z týhle představy mlaskam slastí :D
 ze dne 07.03.2009, 9:00:39  
   Povídkář: :D Tak jo, nějakou takovou ti najdu a Chlupáče neprodávám :D
 Vipero 22.01.2009, 13:21:56 Odpovědět 
   pěkný.. takový.. dost zajímavý.. opravdu.. :D
 m2m 20.01.2009, 18:50:36 Odpovědět 
   Ahoj Luky.

Začnu z jiného soudku, protože si tím lámu hlavu už dlouho... Ale víš co? Radši ne, protože tě znám a vím, jak bys to obrátil.

Am už vyklopila pár chyb, ale hlavně vynechala přímou řeč. Mno, aspoň přečíst by sis to mohl.

Shoda podmětu z přísudkem už tu taky zazněla, já jen dodám, že "postavičky" jsou ženského rodu, takže "ypsilonovaly". A "stvořeníčka" se zastavila, protože jsou středního rodu.

"Pokud o pohádku" to naprosto vystihuje. Protože na nějakou hodnotnou povídku je to krátké a dalo by se to shrnout do slov: "Jak jsem spatřil malá chlupatá stvoření, pojmenoval je a spolu jsme usnuli."

Bude-li pokračování, chápu.

Takto by moje známka vzhledem k chybám byla 2,0.
 čuk 18.01.2009, 17:06:13 Odpovědět 
   Tohle se mi moc líbí. Místo pískali také mohlo být něco trošku upřesňující: popiskovali, pohvizdovali, nebo veselost by zvýšilo najít adjektivum nebo přirovnání, někdy pískali jako: pískal jako vrbová píšťalka na jaře
 ze dne 18.01.2009, 17:15:05  
   Povídkář: Děkuju za přečtení a v pokračování se pokusím text malinko prozkoumat:)
 Kaileen 17.01.2009, 18:30:45 Odpovědět 
   Pěkná pohádka, milá...
 Tracy Harper 17.01.2009, 13:02:47 Odpovědět 
   Pěkný :) Já chci taky svou chlupatou kuličku :D
 Charlotte Cole 17.01.2009, 11:28:12 Odpovědět 
   Ahoj Velký Pove... musím říci, že se mi to líbilo. Mno. Takový milý. Takže Jednička, abychom si rozuměli... takže asi tak.
 ze dne 17.01.2009, 12:38:58  
   Povídkář: Ahoj, Velká Charlotte:) Jsem rád, že se ti líbilo. A jedničku beru, abychom si rozuměli ;)
 Šíma 17.01.2009, 10:40:34 Odpovědět 
   Chvíli jsem se rozmýšlel mezi jedničkou a dvojkou, ale jednička zvítězila bo je to docela milé a hezké povídání o podivných tvorech. Málem jsem zapomněl, že jde o pohádky pro děti, čekal jsem nějaký horor a co se z těchto milých tvorů vyklube! :-DDD Jenomže to není horor, ale pohádka! Takže tak... Těším se na pokračování! ;-)))
 ze dne 17.01.2009, 12:38:23  
   Povídkář: Ale svádělo mě to na horor :-D Děkuju za přečtení:)
 Altro 17.01.2009, 9:13:21 Odpovědět 
   Zdarec
mě se to dost líbí a pro ty, jenž je to určené to určitě bude bráno jak chlupatý"bezceler". Myslím, že ono čím delší tím lepší, kratší příběhy ty děti neuspí :)(vlastní skušenost)

zatím se měj a přeji hodně úspěchů na portálech jako alik.cz apod:)

Altro
 ze dne 17.01.2009, 10:13:47  
   Povídkář: Díky, zkusím Alíka:-D
 janie 17.01.2009, 9:08:17 Odpovědět 
   ahoj zlato,
líbí se mi to:) Kdyby ti to nevadilo vyzkoušela bych to na jednom dítěti:) Uvidíme hned, jestli zabírá, a je to tudíž dobrá pohádka, nebo nezabírá, a měla by se přepracovat:)
jinak chybky jsou, ale ty jsou přeci všude.)
tvá jan
 ze dne 17.01.2009, 12:39:40  
   Povídkář: Ahoj, jan. Ne, jen to na nějakém prckovi zkus:) A jsem rád, že se líbí moje dílko:)
 amazonit 17.01.2009, 6:33:05 Odpovědět 
   Je to roztomilé, ale má to své mouchy...
Vím, že na děti, pro které je to psáno se musí jednodušeji, avšak neměly by se šidit...
Takže opakovat slova není nejlepší a je to tu dost časté. Nevím, jak dlouhé je pokračování, ale přijde mi, že některé pasáže šlo zkrátit, aby měl příběh větší spád. Takto by to to dítě skutečně uspalo:o)

-Trochu mi nesedí změna časů hned v úvodu - z přítomného do minulého

-že po mě něco leze. - mně

-opakuješ ,,znovu, spal dál"

-byla malinká, byl usazen malinký

-Pak jsem uviděl malé postavičky, jak se nemotorně šinou a vystrašeně pískají. Byli dva - byly dvě, je jasné, že opak se mění i další věta
-Stejně malí jako první tvoreček, akorát byli jinak zbarvení. - stejně malé, akorát byly jinak zbarvené
 ze dne 17.01.2009, 15:48:04  
   amazonit: no, to uspíš nejen děti, ale i rodiče, kteří to budou číst...
spal dál - pokračoval v přerušeném spánku, opět usnul... ale ono by to nějak šlo:o)
 ze dne 17.01.2009, 11:47:16  
   agelast: No děti šidíš, Pove, děláš z nich malý blbečky, který můžeš opít čímkoliv, co bude dostatečně růžovoušký a roztomiloušký. Tudy vážně ne-e…
 ze dne 17.01.2009, 10:17:12  
   Povídkář: Znovu spal a spal dál je spíš opakování děje než slov. Podle mě to nešlo napsat jinak, aby se to příliš nepodobalo. A koho šidím a hlavně jak, prosímtě? to jsem po ránu nepobral. Ale vůbec :-D
Příběh nemusí mít spád. Psla jsem to jako hodně pozvolné vyprávění, ve kterém hodlám pokračovat.
Ale jinak děkuju za vydání;)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Kapitola 2- Osu...
Desdemone
Výstřižek z den...
Verity von Leatri
Brána
An!tta
obr
obr obr obr
obr

Pátek třináctého...
Šíma
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr