» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."

Pavel Sečkář

počet přístupů: 2141222

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303499 komentářů :: on-line: 0 ::

:: Zasvěcená ::

salvator	publikováno: 01.02.2009, 9:02

Jsou všude kolem nás. Přesto se nedají polapit. Prostě přicházejí, kdy se jim zlíbí. Jsou jako kočky, můžeme se s nimi pomazlit, pohrát si, ale pak odejdou a už se třeba nikdy nevrátí.


	Hezká byla, myšlenka, jenž mezi proudy deště, šeptala každému do uší, pohleď, já jsem tu ještě, postavy bez zájmu prochází, nevnímajíc tu krásu, bez břehů pevninu netuší, skomírá zachvění jasu, S novou a novou nadějí, do očí derou se slzy, na bránu pěsti zabuší, kdy si jí všimnou, brzy? Sedí a smutně vzpomíná, do hlasů zvonů pěje, cožpak jsou všichni hluší? cožpak se někdo směje? Teprve nyní, jak do sítí, lapil se ptáček malý, srdíčko se mu rozbuší, hlavičku v pírka halí, Mám tě, i nemám, přemítá, myšlenka v poslední chvíli, tvář její opět se zasmuší, jen prázdné dlaně jí zbyly.


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.7		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 9		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 27		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Evica	01.02.2009, 17:29:51

Donutila k zamyšlení ..:o) a to je u mě co říct chi :o) Ale vážně je moc zajímavá a klidně krásná..


ze dne 06.02.2009, 14:20:49
salvator: Opravdu mě těší, že jsi se tu pozastavila. Co víc, jak říkáš, doncena k zamyšlení, i když tohle slovo bych velmi nerad vzal za své, postála jsi nad mými řádky a mou "myšlenkou". Díky za ocenění. Jsem moc rád. Tak, zase příště.

Kitty	01.02.2009, 15:41:57

Líbí se mně, možná proto, že hlavní "postavou" básničky je myšlenka.


ze dne 03.02.2009, 0:38:30
salvator: Každého potěší, když se u jeho dílka někdo chvíli pozastaví a zamyslí se nad ním, ať už je to socha, obraz či báseň, jako v tomto případě. Mezi námi, nevím jestli je krásná, ale určitě má duši a v ní neutuchající naději, víru, i lásku pro toho, kdo ji opět pozvedne z prachu cest. Já, děkuji za komentář a těším se na příště.


ze dne 03.02.2009, 0:26:41
salvator: Jsem rád, že se ti tahle báseň o myšlence líbí. Spatřila světlo světa právě díky zdejším komentářům. Člověk nikdy neví, co jej může, a bude inspirovat, ale je dobře když to přijde. Ba co víc, když se to navíc ještě někomu líbí. Naplňující pocit. Zas, alespoň na chvíli. Díky.

leafe	01.02.2009, 15:24:20

Je to velice zvláštní báseň, na zamyšlení?.-)


ze dne 03.02.2009, 0:13:37
salvator: Díky a děkuji za tvé pozastavení zde, neboť prozatím se tu má dílka těší buď příznivému ohlasu, nebo naopak nepochopení, a já si beru popravdě rovným dílem z obou. Ještě jednou díky. Mimochodem, mne provází zamyšlení asi už odjakživa..

čuk	01.02.2009, 9:00:30

Tedy nejsou to mimozemšťani, nejsou to divní lidé v zrcadle, je to To zabstralé v myšlenkách. Kolik bloudí všude myšlenek, a my lidé jsme přesto hloupí a nevšímaví. V tom máš pravdu, ale myšlenek je velká devalvace a času málo. Kdopak ji asi polapil a marně? Že by nějaká narážka ( a kdo je ten ptáček? ona?) Vcelku zajímavé pro optimistu i mírného pesimistu. Verš je trochu "nerudovský" a rým? Dalo by se diskutovat. Víc je tam zajímavosti než ataku na pocit.


ze dne 03.02.2009, 0:04:52
salvator: Máš dozajista pravdu v tom, že o rým vskutku nešlo tu ponejvíce. To, že myšlenek jsou všude spousty? Ano, to jsou, ale málo takových, jenž by stály opravdu za delší úvahu. Tahle je jednou z nich, dlouhý čas nepovšimnuta, ale přesto s nadějí čekající na svůj návrat v tento svět. O ženu jako takovou, tu nejde. Jen o myšlenku samu. Jinak, jsem samozřejmě rád, že mohu stále překvapovat, jelikož ve chvíli, kdy tomu tak nebude, nebudu už ani já sám. Díky.