obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé."
Caesar
obr
obr počet přístupů: 2914952 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38820 příspěvků, 5664 autorů a 385779 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Kniha mého světa3 ::

 autor Elly publikováno: 20.01.2009, 21:35  
Záchrana začíná
 

A tak jim stejně chyběl kousíček. Byť jen malý, ale třeba důležitý! Přeci jen se ale rozhodli, že to zkusí s tím, co už ví. Koneckonců vymýšlet náhradní plán, na to už bylo pozdě. Doufali, že se jim to povede a i když si to mezi sebou nepřiznali (hlavně před Markétou), báli se toho, že to nevyjde a David zůstane napospas těm čarodějnicím. Ale každopádně se nevzdávali před koncem! To neměli ve zvyku.
Byla právě sobota ráno. Všichni se sešli v parťácké klubovně a dohodli se, jak obřad provedou. Potom v 18:00 všichni přišli k rybníku, který měli všichni rádi. Tenhle rybník se jmenoval „Brigáďák.“


Tady se Katka pozastavila. Odehrávalo se to na jejím oblíbeném místě, což muselo znamenat, že tajemný spisovatel tohle místo zná taky a je tudíž ze stejného města. Navíc měl tohle místo asi hodně rád, když ho zmínil ve své knize, ve svém díle. Tak jak to, že ho tu Katka nikdy neviděla? A kdo by to mohl být? Město, ve kterém bydlela nebylo moc velké. Mělo něco málo pod deset tisíc obyvatel. Marně ale pátrala v paměti a přemýšlela, kdo by to mohl být.
Bylo jí ale jasné, že se s tímhle člověkem musí stůj co stůj setkat. Nějaký hlas jí ale v hlavě napovídal, že už se s ním setkala. Ale kde? Teď už ale musela číst dál. Stala se na příběhu jejího života přímo závislá a stále víc ji zajímaly osudy hrdinů!


Naši hrdinové postupovali přesně podle snu, který se zdál Fandovi. Lehli si do kopretinové louky a z hlavy vypustili všechny svoje problémy. Původně si mysleli, že se jim to nepovede, ale k jejich překvapení to šlo velice snadno. Prostě jenom leželi a povídali si o těch nejneobyčejnějších věcech, které byly zároveň velice hezké a bylo jim příjemně.
Kolem půl osmé začalo zapadat slunce. Na tenhle jev by se mohli koukat třeba do nekonečna, byl to naprosto nádherný a fascinující pohled. Takový pohled, který nevylíčí ani ta nejkrásnější pohádka. Bylo to jako z těch nejromantičtějších písniček, filmů a básniček. Zahřálo to u srdíčka a pohladilo na duši. I ten, kdo by měl úplně ledové srdce z kamene, by, byť na tu malou chvilinku ale přeci jen, roztál. A i ten největší pesimista by chvíli viděl svět přes růžové brýle a nijak jinak. Žádný malíř by to nenamaloval, aniž by na něco zapomněl. A i lidi, kteří se ze srdce nenávidí, by na tu chvíli byli nejlepšími přáteli. Byl to pohled tak nepopsatelný, že ani ten nejzkušenější básník by si s ním nevěděl rady. Zkrátka něco, co vypadalo jakoby to ani nemuselo být z našeho světa.
I našim hrdinům při tomhle pohledu srdce jakoby splynulo s duší. Pak ale slunce zapadlo za lesy, a mezi stromy se začala šířit tma. Měli za úkol natrhat co nejvíce kopretin. Vůbec u toho nemluvili, a když chtěl někdo něco říct, nemohl, něco mu v tom zabránilo. Nemohli mluvit, mohli jen žít.
Alžběta přemýšlela nad tím, jaký význam má tma. V hlavě se jí odehrával rozhovor mezi jejím rozumem, podvědomím, duší a srdcem.
„TMA…Je to něco tajemného, občas i strašidelného, ale přeci musí mít nějaký význam. Tak třeba, když je tma, jsou vidět hvězdy, vychází měsíc a ten se zrcadlí na hladině. Tak hezký obraz se kolikrát přeci nedá najít ani za denního světla.Je to nic plné tajemství, tepla a chladna.Je to úkaz neznáma“
Iveta naopak přemýšlela právě o významu světla.
„Tak bez světla by nebyl život, nebylo by teplo a na světě by nebyly vidět barvy.Bez světla by nic nebylo takové jaké je, nic by nevypadalo tak jak vypadá“
V Liborově hlavě se promítal dialog o vesmíru. Uvažoval nad tím, jestli je v celém vesmíru i jiný život.
„Určitě jo! Vždyť přeci není možné, aby na tak velké ploše byl jen jediný živý svět. Vesmír je něco tajemného a naše planeta v něm přeci nemůže být jedinou výjimkou v otázce života a samotného bytí.My jsme jen součástí velkého vesmíru.Ten jeden kousek je naším domovem ne jen naším životem“
Eva, aniž by věděla proč, přemýšlela o škole. A to věděla, že většina lidí v jejím věku nemá školu ráda, ale přece jí to nedalo, protože Přiznejme si, nikdo si už svůj život bez školy představit nedokáže.
„Škola má hodně důležitou funkci. Co by to bylo za svět, kdyby všichni byli úplně hloupí? Ale na druhou stranu má i špatnou stránku. Nebýt chytrých lidí, nemuseli by jsme dnes čelit globálnímu oteplování. Nevymysleli by totiž třeba plast a spreje! Škola je hodně důležitá to je jasné! Ale i na tom dobrém může být něco špatného.“
Markétě se v hlavě přemítaly významy říše zvířat a lidí.
„Ten svět by byl přeci naprosto o ničem, kdyby v něm žil jen jeden živočišný druh. To si snad ani nedovedu představit.“
A Fanda?
„To je stejně zvláštní, jak je to počasí důležitý, a co všechno ovlivňuje.Kolik má úkolů a jakou má sílu.“
A to byly jen kousky toho, co se jim v hlavě odehrávalo. Problémy a otázky života jim pobíhali hlavou jako filmové pásky.A pak, i když to nemohli vědět, je úplně ve stejnou chvíli napadlo:
„Proč já to vlastně řeším?“


 celkové hodnocení autora: 80.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 48 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 ciko 17.02.2010, 6:22:45 Odpovědět 
   Patrně začátek něčeho.Je to čtivé a nenásilné.Počkám na pokračování.
 Pavel D. F. 20.01.2009, 21:34:13 Odpovědět 
   Tato část se mi zdá trošku jakoby vytržená z kontextu. Jsme vrženi do děje, aniž bychom si nějak mohli rekapitulovat, co se stalo předtím. Doporučuji uvést v případě delší prodlevy mezi publikací jednotlivých částí delšího příběhu krátké shrnutí předchozího děje do perexu.
Nějaké chybky se ještě vyskytly, třeba v interpunkci, ale zdá se, že jich bylo podstatně méně. Pár přesto vypíšu:

„když ho zmínil ve své knize“
oblíbený novotvar, patrně převzatý z germánských jazyků, česky lépe:
„když se o něm zmínil ve své knize“

„nemuseli by jsme dnes čelit“
toto je hodně nepěkný hovorový tvar, lépe:
„nemuseli bychom dnes čelit“

Myšlenky vyjádřené pomocí vět v uvozovkách by měly mít zachován postup tvorby přímé řeči, včetně interpunkce. Jiná možnost je uvést myšlenky hrdinů třeba kurzívou mezi značkami [i] a [/i].

Vidím, že se snažíš s textem víc pracovat. Když to dotáhneš i v oblasti přímé řeči (myšlenek hrdinů) a té interpunkce, je čistá jednička na cestě.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Dominika Veselá
(7.10.2018, 17:55)
Pišta Pištovič
(7.10.2018, 01:01)
Dír
(4.10.2018, 21:20)
Díra
(4.10.2018, 21:15)
obr
obr obr obr
obr
Jelen
Euridika
Volám sa Thyra....
D.B.
Televize
Tomáš Najman
obr
obr obr obr
obr

Bambulka a dráček Fráček 10
Dani
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr