obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."
Ingrid Bergmanová
obr
obr počet přístupů: 2141225 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303499 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Naomi! ::

 autor Kaileen publikováno: 27.01.2009, 5:50  
Tam v pustině, daleko za městem, tam, kam chodíme hledat, aniž bychom chtěli cokoli najít. Jen pro ten pocit, že jsme se o něco pokusili. Proto jsem tam jel i já.
 

„Naomi! Viděl jsem hejno mrchožroutů kroužit nad tímto opuštěným místem, ani ve snu bych nepomyslel, že právě ty jsi je pozvala na hostinu. Nechali mi dost, abych tě poznal, abych se třásl nejen bolestí, ale především hnusem. Vím, že to torzo je tvoje, moje drahá Naomi…“

Moje? Ne, jen to ne! Měl bych tě pohřbít, ale jsi nechutná, nechci se tě dotýkat a jak rád jsem to ještě před pár dny dělal.

„A vůbec, tys byla drahá pro všechny, ale nikomu. Chápeš? Těžko, všichni ten rozdíl pochopili, kromě tebe. I já jsem jej chápal, přesto ani mně jsi nebyla drahá.“

Opravdu? Tak proč jsem tě hledal? Já jediný. Chtěl bych se rozběhnout, abych rychleji zapomněl, ale ty mne k sobě stále poutáš, nemohu se vynadívat na tvé rozežrané tělo, na obnažené kosti, které jsem nikdy dřív nemusel pozorovat. Musím pryč! Nechci, ale musím, je mi z tebe zle.

„Odpusť mi. Nikdy jsem… Nikdy jsem nepomyslel, že tvá krása pomine. Když jsem tě hladil a tvoje vlnité světlé pramínky protékaly mými prsty jako nyní rozbředlá zem protéká tvými vlasy, když jsem nemohl odtrhnout oči tvého bujného poprsí, jak jsi klidně spala a každý tvůj nádech vzbuzoval moji touhu po těle, jehož se přede mnou dotýkalo nespočet mužů a přesto mi poskytlo tolik slasti.
Proč mi to vyčítáš?! Proč mě tvé mrtvé oči nechtějí nechat jít? Vím proč. Už nejsi krásná a nemůžeš mne opustit tak jako ostatní přede mnou, protože takovou by tě nikdo nechtěl. Ani já tě takovou nechci!"

Měla jsi radost, když tě všichni obdivovali? Když draze platili a čekali, až se svlékneš? Až se budou moci alespoň podívat, když už se tě nemohou dotýkat? Pak sis vybrala jediného z davu, který v tu noc nemusel jen snít. A já... tolik nocí jsem nemusel. Teď bych rád, přestože je den. Probudil bych se a ty bys zase byla krásná a já bych...

„…a já bych ti mohl vysvětlit ten rozdíl.
Řekl bych ti, že jsem koupil, cos prodávala, ne proto, abys byla se mnou, ale proto, abys nebyla s jinými.
Řekl bych ti, jaký význam máš, drahá Naomi, jaký význam máš pro mne v porovnání s penězi, které ti stačily, když jsem za ně mlčel a nechal promlouvat pouze tvé tělo.
Řekl bych ti, jakou slast jsem s tebou prožíval, aniž by ses mne dotýkala.
Řekl bych ti, co na tobě bylo nejdražší, i když to nebylo na prodej. Naštěstí. Protože kdybys prodala i to, přišla bys mi draho, ale nebyla bys mi drahá.“

Stydím se sám před sebou a nemusím to říkat, ty to víš. Vždycky jsi to věděla. Proto sis mne vybírala, stále dokola a já jsem nikdy zadarmo nemluvil, jen jsem draze vedl ten uřvaně mlčící dav, stejně jako nyní jsem největším mrchožroutem ze všech, tvým velkým tlustým a nenažraným červem, který pozřel celé tvé nitro.

„To já jsem těm ostatním nechal jen tvé zbytky.“


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 10 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 45 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 phaint 07.03.2011, 21:30:15 Odpovědět 
   Tohle mě zvláštně oslovilo, i když je to jen smutek a zmar. Musí být krásné mít někoho, kdo tě hledá, i když ostatní to ani nenapadne. Kdo nepotřebuje, abys byla s ním, protože mu stačí, že nejsi s nikým jiným ... Nespočet podob má láska a tahle je divně krásná a mrazí.
Mám pocit, že tady není jediné slovo navíc. A ani žádné nechybí.
 ze dne 08.03.2011, 15:11:37  
   Kaileen: Jak se tak na to s odstupem času dívám, klidně by to sneslo pár úprav, aby to bylo podle mých představ. Děkuju za návštěvu a komentář.
 Charlotte Cole 24.10.2009, 11:12:56 Odpovědět 
   Ta "rozervanost" z toho doslova sálá. Je to svým způsobem zvláštní. Téma mi přijde povědomé, jako kdybych o něm četla už vícekrát v jiných textech, ale ten tvůj je v mnoha ohledech o tolik jiný, zajímavější.
 ze dne 24.10.2009, 11:33:22  
   Kaileen: Děkuju.
 Apolenka 22.02.2009, 14:23:54 Odpovědět 
   Kaileen, tvoje dílko mě velice zaujalo. Ten vnitřní hlas ... výborný nápad. Celé to plyne tak přirozeně - nevykonstruovaně.
To co jsi chtěla čtenářům sdělit (z komentíku níže), jsi mi sdělila, dílko putuje do oblíbených.
 ze dne 22.02.2009, 16:19:51  
   Kaileen: Děkuju, tvoje reakce mě moc potěšila.
 Guardianes 27.01.2009, 23:56:13 Odpovědět 
   "...přišla bys mne draho, ale nebyla bys mi drahá," to je opravdu povedené. Vlastně celé to rozjímání, snad i kalkulace jednoho muže, který se možná sám v sobě nevyzná. Tvé předchozí práce se mi líbí, viz komentáře. A tahle je z nich, viděno mýma očima, nejlepší.
 ze dne 28.01.2009, 16:15:00  
   Kaileen: Děkuju.
Jen dodám, že ten muž se v sobě vyzná, ale dlouho nechtěl připustit, že by miloval takovou ženu, jenže jsou momenty, kdy prostě už realitu odkládat nelze. Člověku to prostě dojde, ať se to snaží popřít sebevíc. Tady jsem se snažila ten zlom zachytit.
 amazonit 27.01.2009, 5:50:16 Odpovědět 
   Jak jsou věci, události, pomíjivé. Jednou se lesknou a pak...
Líbí se mi ona ,,rozervanost" dialogů, zdá se, jako by mluvilo pokaždé jiné já téhož muže. Jedno snad více racionální a druhé velmi upřímné, kdy si dokáže přiznat, že bude velmi těžké se jí opět dotknout.
Byla to láska? Mohla být? I to se dostává do monologu hlavní postavy, zmatenost, pochyby...
Zkrátka, ač téma, které snadno sklouzne k velmi sladkému ,,plkání", tady se tomu tak nestalo, ano, je to sladší, ale stále stále je z toho cítit hořkost, která sráží tu sladkost, patos...
 ze dne 27.01.2009, 13:51:45  
   Kaileen: Byl to jenom pokus, nečekala jsem, že se to bude líbit. Díky za publikaci.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Kapitola 1. Na ...
Velocci
Dinodlak (6.čás...
alri
V ohrožení (7.č...
alri
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr