» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Je pouze jeden originál lásky, ale na tisíc způsobů."

W. Shakespeare

počet přístupů: 2141225

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303499 komentářů :: on-line: 0 ::

:: O smrti z ničeho nic ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Dopisy

Viktor	publikováno: 27.01.2009, 10:02

Prohlášení:

Veškeré gramatické, ale i stylistické chyby je nutno přičíst na vrub mého "beta" čtenáře (kterému tímto děkuji), jelikož si jich nevšiml a neopravil je. Rovněž i obsahové a názorové vady tohoto textu, necht padnou na jeho hlavu, neboť mi měl zavčasu sdělit, že článek jest hovadinou a nehodí se než do kompostu... :o)


	U nás 18.1.2008 Zdar Pražáku, tak jsem se v MF Dnes dočetl, že jste uštvali architekta Kaplického… Jste normální??? Vždyť má malé děcko!!! Já bych takovou vážnou věc nerad zlehčoval, ale úplně vidím, jak by tuhle „causu“ popsal Švejk : „To maj, pane obrlajtnant, úplně jako s nějakým Kaplickým z Vinohrad. Von byl z hodně dobrý rodiny a vyštudoval za architekta. Stal se z něj tak dobrej architekt, že to přišlo lidem v Praze nějak divný a nikdo nechtěl podle těch jeho plánů stavět. Toho architekta Kaplickýho to samo sebou mrzelo, a tak se jednoho dne sebral a utekl do Anglie. V tý Anglii byl samej úspěch a vyznamenání a když už byl starej, tak si řekl, že už je dost slavnej a že se jako vrátí zpátky do Prahy. Vrátil se teda zpátky a udělal vohromnej projekt na Národní knihovnu. Von teda ten projekt byl náramnej… von byl tak náramnej, že tu knihovnu zase nechtěl nikdo postavit... to toho Kaplickýho tak rozčílilo, že se chtěl se všema soudit… a jak byl rozčilenej, tak si vzal vo čtyrycet let mladší ženskou a vona mu povila dítě. Architekt Kaplický měl takovou radost, že se mu v tý jeho Praze konečně něco povedlo, že ho z toho vod samý radosti ranila mrtvice, jelikož už mu bylo přes sedumdesát….“ „Švejku, himlhergot, přestaňte už s těmi svými volovinami!“ „Poslušně hlásím, že už přestávám. Já jsem jen chtěl projevit tu myšlenku, že život lidskej je tak nevyzpytatelnej, že v ňom sebenepatrnější událost může způsobit velký následky a taky že doma není nikdo prorokem.“ „Švejku, kušujte nebo za sebe, donerweter, neručím! Pozorujete na sobě, že jste unikátní hovado???“ „Poslušně hlásím, že pozoruju, pane obrlajtnant! Zejména takhle dopoledne před obědem, to se často cejtím jako ouplnej dobytek!“ ---------------------------------------------------------------------------------------------- Bavil jsem se o tomhle tématu taky s jednou ženskou. S docela mladou, hezkou a chytrou ženskou… (vím, na co myslíš, ale není to chlap… I když pravda je, že jsem vlastně nikdy… Ne! Prostě to chlap není a fertyk ) No a tahleta ženská, jak je chytrá, tak mi povídá – chudák holka (jako mladá Kaplická), sama s děťátkem zůstala, to je hrozný, co si počne … a tak dále a tak dále. Ženské totiž, bez ohledu na inteligenci, uvažujou v určitých věcech stejně… Já si myslím, že je to dané geneticky. Ve skutečnosti si stačí celý problém sesystematizovat. Tedy, co bude smrt sedmdesátiletého tatíka pro jednotlivé aktéry znamenat? A) pro Kaplického – architekta (t.č. mrtvola) B) pro Kaplickou - manželku mladou (t.č. vdova) C) pro Kaplickou – manželku starou (t.č. nevim co – zřejmě rozvedená vdova) D) pro Kaplickou – dceru (t.č. half-sirotek) ad A) jednasedmdesátiletý, velmi úspěšný, celosvětově uznávaný muž si vezme mladou sexy holku. Netoliko, že je tento kmet natolik atraktivní a vitální, že se mu tohleto přihodí, on je ještě k tomu do té míry zdravý a funkční, že zplodí dítě. Pominu – li drobné problémy s jeho projektem letenského „chrchlu“, tak se ten muž musel cítit jako King Kong! Ten den , co se mu dcerka narodila, musel být jeden z jeho nejradostnějších v životě! A v tomhle tom dni, v tom skvělém pocitu, který chlap – tatík obdrží, ho na „kulaťáku“ klepla Pepka. On měl neuvěřitelné štěstí!!! Život mu přinesl úspěch, slávu, zdraví, peníze, děti, relativně dlouhý život a rychlou smrt bez nadměrného utrpení. Ten člověk měl nahoře těžkou protekci! Ad B) jednatřicetileté holce umře sedmdesátiletý manžel. Ano, je to v den narození jejich dcerky. Asi bude smutná… půl roku… možná rok? Ale vyhnula se spoustě věcí… Generačním sporům, stárnutí svého muže - on by jí scházel před očima. Jak dlouho by bylo to manželství plně funkční? Dva roky? Pět let? Deset? Za jak dlouho by jí začal lézt na nervy se svými neduhy a návyky? Za jak dlouho by mu začala být nevěrná, protože by jí nestačil? Za jak dlouho by mu utekla? Možná se pletu a je to světice! Možná počítala s tím, že se nejlepší léta svého života bude starat o malé dítě a starého dědka. Nejdřív nakrmit jednoho – pak druhého. Pak utřeme zadky a v dvojbobu na procházku. Žanetko, pohlídej tatínka, ať se ti nezaběhne na silnici. Pěkně si hrajte na písku! Sen o důstojném stáří v plné síle v koženém ušáku u krbu, s fajfkou a irským setrem u nohou – to je super – ale kolika lidem se to povede??? Dvěma promilím??? Procentu??? No a co se peněz týče… hmm… mám dojem, že děvče jako svačinářka v kamenolomu neskončí. Ad C) Bývalá manželka se jmenuje Levete a je s Kaplickým v obchodním sporu. Tak tedy tato dáma patrně tuhle smutnou situaci uzavře takto – v tišině zimního hřbitova, sama před náhrobkem zvěčnělého exmanžela, nostalgicky zamáčkne slzu a pronese: „Stálo ti to za to, Jene?“ A pak, s pocitem mírného zadostiučinění, odletí do Londýna za svým třináctiletým synem Josefem… Ten to asi ponese ze všech nejhůř… Ad D) Dcera – nemluvně. Co si budem vrkat, kamaráde, tomu miminu to je absolutně putna… má mladou, zdravou, zabezpečenou maminku, prsa plné mlíka a výraznou naději, že se v budoucnu nějaký hodný taťka přece jen sežene… Chilli asi tak... Heh… bavíme se sice o smrti, ale já mám, u všech všudy, velmi intenzivní a neodbytný dojem, že se v tomhle případě o žádném neštěstí nedá mluvit… …snad smutná událost… …ale takovej je přece život! Co, Pražáku? Hergot, já ti chtěl napsat úplně o něčem jiným a takhle se to zvrhlo! A nepoužil jsem ani jedno sprosté slovo!!! Ale mnohé lze napravit... Takže - kurva - soudruhu! Měj se Viktor


celkové hodnocení autora: 97.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 8		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 10		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 45		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Meluzína	10.02.2009, 0:29:57

Mít na něco svůj vlastní názor se nejvíc cení a nejvíc odsuzuje. Tohle píchnutí do vosího hnízda se mi pěkně četlo a myslím, že kdyby to vyšlo někde v novinách, mohla by se kolem toho strhnout pěkná rvačka. No... mě osobně se ta Kaplického mimozemská obluda nelíbí, ani zleva ani zprava, a dokonce ani jako pomník zemřelému géniovi.

Ada	27.01.2009, 18:30:54

Velká škoda, že se na saspi nesmí klít, protože teď budu muset sáhodlouze opisovat některá slova, ale přesto doufám, že zůstaně jasné, co jsem chtěla říct. 1. smrt je součást života, navzdory pohádkám - všichni jsme smrtelní a nikdo pokud neumřel, žije dodnes 2. tím, že shrnu události kolem něčí smrti, ještě neznevažuji dotyčného památku, nedělám si legraci z jeho smrti - ostatně tady té legrace až tolik nebylo, já četla samá konstatování 3. takhle nějak by to možná napsal J.Hašek před lety a dnes /to je pojítko mezi těmi dvěmi částmi/ 4. není to úvaha, není to fejeton, je to dopis, normální dopis, který ještě někteří lidé píší, např. já 3x týdně a taky v něm rozebírám některé události Viktor se s námi chtěl podělit o svůj pohled na jeden "problém", na jednu událost, fajn, nemusí s ním každý názor sdílet, ale pro mě je to rozhodně lepší, než kdyby tady hekal nad rozkvetlými poupaty zimy anebo si vymýšlel mimozemské civilizace Literatura je taky od toho, aby se lidé vyjadřovali, otevřeně vyjadřovali - já tady třeba nikdy nečetla o knihovně - chobotnici, že by třeba někdo napsal, že se mu projekt líbí, že nesouhlasí s postojem některých sebestředných pomazaných... byť např. v podobě fejetonu... kdekdo /včetně mě / tady plácá o lásce, o rozchodech, o dětech, o kocovinách a když někdo napíše o něčem "veřejném", tak jsou všichni nervozní... trochu mi to přijde, jako bychom měli ty hlavy zase zpátky v prdelích /sorry, to opsat nešlo/ P.S.: Když mi před dvěmi lety zemřela babička, tak jsem měla řeč na pohřbu v kostele, ač jsem ateista, a v té řeči jsem si dělala tak trochu legraci - ze sebe, z ní, z jejich dětí, z Boha a po pohřbu za mnou přišel p.farář, stiskl mi ruku a řekl, že tak krásnou řeč ještě neslyšel. A víte co? myslím, že se tomu tam někde nahoře smála i ona! Člověk, který se neumí zasmát sám sobě, ať už je živý nebo mrtvý, je na tom opravdu špatně.

OH	27.01.2009, 17:43:27

Tak ani po půl šestý mi ta žárovka v hlavě neblikla... (dyť nikdo neřiká, že je to nějak jinak, tohle je jasný každýmu s tou mladou ženou a pozůstalejma a zásluhy nikdo neupírá, a sejmout slavný čechy co přijeli z exilu je česká vlastnost už po staletí a jenom žes to napsal jaksi vtipně? nebo žes tu situaci timhle chtěl jako vystihnout, řikám si, ale stejně kroutim hlavou. no nic, tenhle text mi uniká - howg)

Šíma	27.01.2009, 16:59:46

Dočetl jsem... Ano, co k tomu dodat? Souhlasím s tím, že je to naprostá "hovadina", která nemá úctu k lidem, životu, ani ke smrti, ale život už je takový a ačkoliv se to zdá absurdní, vcelku mě tento text i pobavil (svým způsobem), tudíž se naskýtá otázka, zdali také nejsem (jako mr. Švejk) také nebetyčným "hovadem"... ;-) Jednička!!!

Kaileen	27.01.2009, 15:43:16

Dneska si nejsem jistá vůbec ničím, ale nemá být v datumu rok 2009? :-D Jinak snad ani žádnou výtku nemám.

ministri	27.01.2009, 13:54:08

Stydím se, neboť jsem se právě pobavil nad něčí smrtí. Oslí můstek nepostrádám, je to výborný.

OH	27.01.2009, 13:09:36

Zdar, Vítězný, ono mi stále ještě nedochází, co si z toho jako mám vzít a o čem to vlastně bolo, takže nekomentuji.


ze dne 27.01.2009, 13:13:52
Viktor: ...to je jediné s čím Ti ne poradím, Ó Hu... :o)

endless	27.01.2009, 10:02:25

Dost tedy váhám, kam tuto Stále-Ještě-Snad aktualitku zařadit. Fejeton? Úvaha? Otevřený dopis? Snad někam na pomezí těchto tří útvarů. Těžko říct, jak by působil text v tištěné podobě, mě tam trochu rušila grafická podoba. K obsahu - trochu se "tluče" Švejkova interpretace na počátku a shrnutí situace v závěru textu. Jenže ono to asi jinak nešlo, protože každá z těchto částí je příliš stručná na samostatnou publikaci. V tom případě mezi nimi ale postrádám jeden malilinkatý oslí můstek, řekněme lávku. Mám pocit, že je to trochu šito horkou jehlou. Jak už tak aktuality bývají.... jinak čtenářsky jsem se bavila velice a se závěry A,B,C,D naprosto souhlasím.


ze dne 27.01.2009, 11:18:32
Viktor: ...já musím souhlasit s tvým komentářem do písmene... já sám jsem proti tomuhle svému textíku vznesl obdobnou námitku... myslím , že jsem to přesně nespecifikoval, ale dnes bych věc charaktrizoval jako nekonzistentní... čekal jsem robněž mnohem nevlídnější hodnocení... ...na druhou stranu ovšem tahle nekonzistentnost může tomuhle "dopisu" dodat určitou autentičnost - a to jak formy, tak i obsahu - osobně to nazývám(právě jsem to vymyslel a jsem na to patřičně hrdý) "verifikační nedokonalostí" - v podstatě se jedná o eufemismus pro slovní spojení "jsem lempl"... ...jedna věc je jistá - onoho pisatele Viktora dost dobře znám a potvrzuji, že tok jeho zvácených úvah je zde zaznamenán relativně přesně a chronologicky... jen počet vulgarizmů je redukován o 98%... díky viktor