obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."
Erich Fromm
obr
obr počet přístupů: 2915485 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39721 příspěvků, 5762 autorů a 391373 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Jak jsem poprvé přičichl ke zlozvyku ::

 autor Ella publikováno: 01.02.2009, 16:35  
Nic není taková, jak se na první pohled může zdát...
 

„Jé, co to jé?” Ptal jsem se své o rok starší sestry, když mi podávala úhledně zabalenou roličku.
A je to tady, mé sedmileté čekání se vyplnilo. Jsem pravý muž, i když mi je jen sedm let. Každý ve třídě už minimálně jeden kus má a po škole se před ostatními naparuje s pěti tyčkami v ústech jako páv.
Když už mi ta věc říká můj milovaný pane, můžu konečně začít pokoušet štěstí u té čtrnáctileté slečny z osmého ročníku. Určitě mi bude stačit jen mrknout a bude mi ležet u nohou.
Víte, že jsem slyšel od taťky, že se na ní může stát závislý skoro každý? A pak i zemřít na otravu plic.
Po škole se mě kamarád zeptal: „Dáme jednu?” A já bez váhání zakýval hlavou jako robot. Cítil jsem se jako Romeo, který čekal na svoji Julii. „Jupí!”, zvolal jsem nadšeně, když jsem uviděl, jak se objekt mé touhy snesl na svých křídlech na zem. Nasadil jsem svůj balicí obličej číslo tři a mezi zuby jsem stiskl tajnou zbraň - bílou roličku. Víla mých snů stála jako vykřičník a koukala na mě. Najednou se začala hlasitě smát na celé kolo kamarádek, které stály okolo ní. Brečel jsem. Proč to nezabralo? Druhý nápad se mi zaryl drápy pod kůži. Další den jsem vyzkoušel zaručenou metodu čím víc, tím líp. Sestře jsem vykradl její tajné zásoby a byl jsem si jistý, že to vyjde. Nevyšlo.
„Mami a jsi si jistá?” Zeptal jsem se jí, když vyslechla všechno, co se mi stalo. Na stůl jsem vysypal všechny mé i cizí zásoby. Potom je maminka odnesla na místo, odkud není návratu, do černé díry, kterou ostatní lidé nazývají odpadkovým košem. To, co jsem mamce pověděl, mělo být tajemstvím děsně tajným, jen mezi námi dvěma a tatínkem, ale dozvěděla se to i sestra. Jak to?
Po Večerníčku jsem v kapse našel ještě jednu z mých starých bílých roliček, ale tu jsem zlomil, protože jsem ji už nepotřeboval. Odvykl jsem si od zlozvyku hlavně díky mamce. Teď už vím, že hlavní taktikou je balicí obličej číslo tři.
A jak to vypadalo? To, co musel nutně vidět celý svět… Asi sedm centimetrů dlouhý válec, omotaný, většinou špinavým, bílým papírem. To vše mělo za úkol chránit obsah - bílou hmotu, omamné vůně i chuti, později identifikované jako žvýkací guma.


 celkové hodnocení autora: 85.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 4.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 38 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Guardianes 03.02.2009, 14:21:04 Odpovědět 
   Zdravím.
Chybek je opravdu dost a to čtenáři na pohodovém čtení nepřidá. Ale čtyřka se mi zdá být poněkud ostrá. Ano, možná by bylo vhodné vyvážit strohost v charakterech a hlubšího pohledu do hlavinky hlavní postavy větší "sadbou" humoru. Mne totiž Tvoje dílko docela pobavilo. Vrítil jsem se o pár (?) let zpátky a vybavil jsem, jak jsem sám začínal cestu k bilým válečkům.
"Otrava plic" zní poněkud divně, nemyslíš?
Beru to jako jistý experiment ze Tvé strany a dávám dvojku.
 Kaileen 01.02.2009, 18:16:35 Odpovědět 
   No vidíš - jednou ubrat, podruhé přidat a mně to zase sedlo tak jak to je. No jasně, že by se to dalo vylepšit, většina textů se dá ještě vylepšovat a dolaďovat.
 Hogvana 01.02.2009, 18:00:18 Odpovědět 
   čoveče já jsem už něco podobného četla, takže jsem hned od začátku věděla, že jde o tu žvejkačku, takže mě ten příběh tak uplně nenadchl, ale myslím, že nepíšeš špatně, je to takové vyprávění, dobře se to čte, akorát mi přijde, že je to celé takové úsečné, fakta fakta, trochu bych to zaoblila do více vět, stávající trochu rozvinout
 Ekyelka 01.02.2009, 16:34:45 Odpovědět 
   Zdravím.
V redakci se sešlo vícero komentářů k tomuto textu. Všemi se vinula stejná myšlenka: přehršel chyb. Nebylo by to tak zlé, pokud by se jednalo o delší text (a počet chyb zůstal zachován), nebo pokud by byl napsán poutavěji. Takhle jsme si všimli každé hrubky, čárky atd.
On totiž i samotný text postrádá atmosféru, kterou by miniaturky měly mít. Jistě, je to úsměvná historka, ale to je asi tak vše. Pointa je utopená v přehršli slov, vlastně celý text by slušelo zredukovat, přepsat. K tomu si nastudovat pravidla pravopisu a pravidla pro psaní přímé řeči; je ostuda, kolik autorů si dnes myslí, že tuhle práci za ně odvede nějaký třeba korektor v nakladatelství (nic proti tobě, jde spíš o obecný povzdech).
Věřím, že čtenářům se text bude jevit zase jinak. To je jen dobře, každý názor je ceněný. Náš - redaktorský - je tento.
Známka vznikla shodou čtyř redaktorů.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
kapsymedu
(30.3.2020, 15:36)
Abisek
(26.3.2020, 11:55)
Stargazer
(22.3.2020, 08:44)
GibonFafaust
(11.3.2020, 22:57)
obr
obr obr obr
obr
[b]Poslední nea...
canis
Slůně a motýlek
Sapfó
Hovory k sobě
Ronnie
obr
obr obr obr
obr

Chtěla bych
velvetka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr