obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kvalitní kniha je klíčem k nekonečné říši čtenářovy vlastní fantazie."
Pavel Sečkář
obr
obr počet přístupů: 2915228 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39278 příspěvků, 5723 autorů a 389244 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Magická síla měsíce ::

 autor mirinda publikováno: 01.02.2009, 9:38  
 

Stála u okna svého pokoje a dívala se na noční oblohu. Ráda pozorovala hvězdy, ale hlavně měsíc. Byl tak uklidňující a přitom magický. Vyzařovala z něj obrovská síla a energie. Někdy u okna dokázala stát i hodinu s upřeným pohledem na tu krásu paní přírody. Byl to pro ni do určité míry způsob odpočinku a relaxace, ale také jediná chvíle, kdy mohla být sama se sebou a svými myšlenkami.
A dnes tomu nebylo jinak.
Oči měla mírně přivřené a přitom se jí dělala mezi obočím malá vráska. Pozorovala tajuplnou záři měsíce, který dnes svítil neobvykle jasně, jakoby chtěl dokázat, že i on má své místo na obloze, a že není pouhou noční náhradou za slunce. Hledala u něj radu, porozumění a snad i odpovědi na své otázky.
Měla na srdci spoustu otázek, avšak jedna ji v poslední době trápila nejvíc.
„Proč nemůžu stále najít toho pravého, dokonalého muže?“ Špitla s upřeným pohledem ke svému věrnému zpovědníkovi. „Chtěla bych zažít pravou lásku a zatím zažívám jen zklamání. Prosím, pomoz mi, ať přijde on, na kterého tak marně čekám.“
S touto vyřčenou prosbou se dívka obrátila od okna a myslela na to, že snad jednou, když bude trpělivá, se dočká.

Chystala se jít spát a nechat si zdát o svém vyvoleném. Když náhle, aniž tušila, jak k tomu mohlo dojít, on stál přímo před ní.
Zůstala stát jako opařená a měla pocit, že je snad ve snu – byl to sen? Chtěla něco říct, ale v ústech měla sucho a nedokázala od sebe odlepit sevřené rty. Najednou se její tep zrychloval a ona cítila, jak ji divoce tluče srdce, které musel slyšet i on.
Vypadal přesně tak, jak si jej vždy představovala. Působil mužně a sebevědomě. Byl vysoký a pod oblečením určitě svalnatý. Dokázala si představit, jak ji jeho velké ruce drží v náruči a přitom něžně hladí po tváři. Husté kaštanové vlasy mu neposlušně spadávaly do obličeje, z kterého se na ni neuvěřitelně pronikavě dívali krásné hnědé oči. Měla pocit, jakoby ji ty oči probodávali a snažila se z nich vyčíst, co si myslí a co bude dál.
„Pokud je pravda, že oči jsou bránou do duše, tak jeho brána je nádherná a duše jistě také,“ pomyslela si, když si svého vyvoleného prohlížela zkoumavým pohledem.
Nechápala jak se tu objevil, ale bylo jí to jedno a přála si, aby ta chvíle nikdy neskončila. Z očí přesunula svůj pohled na rty. Velice ji zaujaly. Byly velké a plné, přičemž na horním rtu byla malá jizva, která jim dodávala jistou drsnost. Stále se dívala na rty a nemohla odtrhnout oči od té jizvy, když viděla, jak se pohybují. Dívka byla jako v transu a s dychtivostí očekávala, jaká slova z těch nádherných rtů vyjdou.
Zdálo se jí, že tady stojí a dívají se na sebe navzájem snad celou věčnost. Chtěla, aby se něco stalo, ta chvíle pro ni byla nekonečná.
A on promluvil.
„Nehledej mě. Neexistuji.“
Nebyla si jistá, zda dobře rozuměla a stále dost dobře nechápala celou situaci, ale určitě věděla, že zrovna tato slova slyšet nechtěla. S pohledem, který v sobě zračil mnoho otazníků, se otočila a zadívala na měsíc. Na rtech jí vyselo mnoho otázek, ale ona jen na sucho polkla a otočila se zpátky ke svému vyvolenému.
On tam ale už nestál.
Byla v šoku a měla pocit, že se svět zbláznil – nebo, že by ona? Chvíli zírala do prázdna, přesně tam, kde před chvílí stál on – opravdu tam stál?

Nebyla schopná pochopit, co právě prožila. Ne teď. Ne dnes. Věděla jen, že se v ní něco zlomilo a s tímto pocitem si šla lehnout.
Tu noc se jí nezdálo o svém vyvoleném, ani další noc a vlastně již nikdy.


 celkové hodnocení autora: [ - ]

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 44 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 01.02.2009, 9:36:36 Odpovědět 
   Buď vítána na saspi.
Rozmuvá k měsíci a víra v jeho magickou moc je hodně obehratá. I v rytíře, přicházejícího v noci.
Tobě třeba připadá a autentické a mimořádné, ale v kontextu s literaturou nepřekvapivé. Hezké detaily, i se dobře čte. Ale pointa není příliš silná.
oči probodávali?
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
Petronela Patricellí
(9.7.2019, 20:54)
Marfy
(7.7.2019, 22:14)
obr
obr obr obr
obr
Odi et amo 4
Mon
Deník stalkera
Thorpe
Išiel som na pr...
iwka
obr
obr obr obr
obr

Moderní láska
Creshaw
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr