» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Když chce osud někoho zničit, udělá z něho hlupáka."

Publilius Syrus

počet přístupů: 2141245

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303499 komentářů :: on-line: 2 ::

:: O zpěvu Blús šílenýho vraha ::

čuk	publikováno: 18.02.2009, 7:51

Úryvky z mé stejnojmenné detektivky, těsně před tím než zaznělo Blús šílenýho vraha (současně zde publikované v oddílu poezie) a těsně poté, jako soukromá tryzna za zavražděnou dívku. Lubomír je velmi podivný detektiv.


	Později, když si Lubomír přehrával gramofonovou desku, anebo si text písně jenom četl, (zpěvačka slečna Eva Altmanová mu darovala strojopisnou kopii, příliš se nelišila od Michalčina originálu z kazety), všechny tyto pocity a vize si vybavil. Chvíli, kdy se rozestoupily stěny pokoje a mezi tři trosečníky pololežícími na perském koberci vstoupil chladný vesmír a cosi v něm hluboce člověčího zároveň. ---------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------------------------------------------------------- Zpěvačka dozpívala, dozněl i hlas mrtvé dívky, a ta živá vedle Lubomíra, s teplým tělem, v němž pulzuje krev, tají dech a slzy. Dlouho je ticho. Pak, jakoby vedeni jediným impulsem, se napijí. Za okny skučí vítr, jarní noc bloudí povětřím a hledá hvězdy ukryté v mracích. Oblohu občas protne blesk, zaduní hrom, nebeský vlak směřující vzhůru. Pak se mluví šeptem a s odmlkami, jako při slavnostní tryzně. Hladina slunečné kapaliny zvolna klesá. Na stěnách láhve (zřejmě již druhé), zůstávaji kapky jako slzy, a nikdo nic neudělá proti velké samotě. Když Lubomír a Helena odcházejí, mají vrávoravé kroky a v očích mlhu. Slečna Eva hrdinsky halasí, jakoby chtěla naplnit paseky ticha, na nich roste maliní a ostružiní s pichlavými ostny, jen jimi prokličkovat. Kde je však vůně plodů? Když se dveře zavřou a zarachotí klíč, má Lubomír nutkání přiložit ucho ke klíčové dírce, neuslyší-li vzlyk. Postavička v koženém kompletu je však zřejmě bojovnice. Přidržuje se zábradlí a brumlá: „Jaká já jsem to potvora! Místo, abych se učila, tak chlastám a brečím.“


celkové hodnocení autora: 98.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 6		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 32		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

bylinka	24.03.2009, 11:22:15

Moc dobře se mi to četlo...ještě nemohu hodnotit.

Apolenka	22.02.2009, 17:32:06

I krátký úryvek dokáže zaujmout, je-li napsán skvělým jazykem. Vraždu dívky, která ti byla předlohou, pamatuji (pod Blús více). Není proto divu, že mě zajímá celá detektivka. A teď, prosím, poraď, kde a jak se k ní můžu dostat?


ze dne 22.02.2009, 19:03:48
čuk: Pořád ji přepisuju, (ten starý rukopis na PC) a kdoví kdy a kdoví kde ji vydám. Má moc stránek a detektiv je divnej, trochu snílek, trochu blázen.Ale Tvůj zájem mě potěšil a bude mě motivovat, že už mám předem jednoho čtenáře. Dík.

čuk	18.02.2009, 15:30:52

Je to kratičký úryvek, jakýsi rám pro to blues, momentka chvíle vytržená z času a děje Na vypátrání vraha pracuju (při přepisování starého textu je všechno jinak. Jak to bylo s tím vrahem ve skutečném zločinu nic nevím. Zajímalo by mě, jestli byl dopaden. Kde by se to dalo zjistit? Díky za přečtení případně radu

Šíma	18.02.2009, 14:34:22

Chtělo by to delší část textu... Četl jsem vícekrát, zavítal jsem i k textu samotné písně. Škoda promarněného a mladého života, zajímalo by mě, zda byl pachatel vypátrán a usvědčen, nebo nikoliv.. Tento úryvek se mi zdá jako takový "štěk", přestože má určitě svou "sílu"... Ještě se sem vrátím, pane!


ze dne 18.02.2009, 15:41:18
čuk: Skutečný vražda se stala v roce 1980 na WC ve vlaku do Děčína. Psychopatický masový vrah Hojer, v době vraždy byl vojákem, byl popraven v roku 1986. Můj příběh i motivace vraha jsou zcela jiné.