obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Chceš realizovat své sny? Probuď se!"
Joseph Rudyard Kipling
obr
obr počet přístupů: 2916012 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39820 příspěvků, 5843 autorů a 393391 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Třicetiletá ::

 autor Meluzína publikováno: 14.02.2009, 18:49  
 

To bylo za časů té hrozné války, co trvala třicet let. Už jen málokdo si pamatoval, že by někdy nebyla, neboť mladí se narodili za války a staří zemřeli dříve, nežli skončila. Každý odvedl té zlořečené bestii daň, a brala všechno - nespokojila se jen s desátkem nebo s robotou, jako vrchnost, tahle třicetiletá chtivá děvka skosila plnou třetinu obyvatel a sežrala všechno, na co přišla - lidi, dobytek, zlato... i naději, že by snad někdy mohla chcípnout.
Mathass vojákoval sedm let a o tom, co za těch sedm let zažil, nikdy nikomu nevyprávěl. Sedmého roku se vrátil domů, o sedm let hlubší vrásky na čele, o sedm let tvrdší srdce a v sedlové brašně sedm zlaťáků.
Na pravé dlani mu scházely tři prsty, památka na pistoli, která mu vybuchla v ruce, a on každé ráno děkoval bohu, že přišel jen o ně.
Po čase se stal v rodné vsi rychtářem, tvrdý chlap, který neváhal pozvednout zbraň, a zburcovat vesničany, když se v okolí vyskytla tlupa žoldnéřů. Nejhorší z téhle lotrovské chásky byli žoldnéři ze Švédska, kteří loupili a vraždili ve jménu své mladičké královny, kterou tak hrdě nazývali nevinnou, ale cha!, co na jejích vojácích bylo nevinného, to nejspíš nevěděli ani oni sami.
xxx
Toho rána jich přitáhla celá tlupa. Byl jich přesně tucet. Mladík, který jim velel měl oči modré jako samo nebe a jeho muži prošli každým domem a nakradli si toho víc než dost.
Vesnice byla tichá a vylidněná a mladičký hejtmánek uvěřil, že vesničané před nimi utekli zrovna jako ovce před vlčí smečkou, aby si spasili aspoň holé životy, když už ne majetek. Naložili vozy lupem a k žebřinám přivázali dvě jalovičky, které vesničané nestihli odvést.
"Hej! Lupiči! Vraťte, co jste nakradli!" zakřičel Mathass, když první z vozů, těžce naložený lupem, vjel na úzkou cestu polního úvozu. Odpovědí mu byly tasené palaše a sprosté nadávky.
Odkdy voják poslouchá sedláka?!
Mathass hlasitě zapískal. Kůň zapřažený v postraňkách byl jeho, stejně jako uloupený vůz, a sotva zaslechl známé hvízdání, vzepřel se kočímu a zatančil na zadních. Dostal bičem, ale nepomohlo to: odmítl se hnout.
Na druhé písknutí se vesničané přes žoldnéře přelili jako dravá řeka. V nastalé bitce ztratili několik mužů, protože ta nenasytná třicetiletá děvka nikdy nepohrdla jedinou kapkou krve, kterou si mohla přilepšit, ale žoldnéři byli pobiti všichni.
Až na jediného.
xxx
"Vrhli se na nás a skosili nás všechny," vyprávěl veliteli modrooký hejtmánek.
"V jejich čele byl šedovlasý rychtář! Nevyjednával, neprosil!"
Velitel se zamračil. Tucet jeho mužů pobito v jednom dni! A sprostýma rukama vesničanů! Skopové hlavy! Kde berou tolik drzosti?! Takový čin se musí ztrestat!
Zlostně uhodil pěstí do stolu.
"Svolej chlapy! Uspořádáme trestnou výpravu! Za tohle zaplatí!"
A sotva se divoká smečka shlukla před stanem, chlapy jeden jako druhý napjatí a natěšení na divokou řežbu, promluvil k nim ze hřbetu koně:
"Nikoho nešetřete! Za každého našeho zaplatí deseti svýma!"
xxx
Mathass se díval, jak přijíždí a hrdlo měl stažené strachem. Bylo jich moc. Tu první skupinu vedl nezkušený kluk, který nepoznal nastraženou léčku. Důstojník, který velel nyní, byl protřelý válkou. Mathass to poznal z gest, kterými vedl své muže, i ze způsobu jakým řídil koně.
Je zkušený a ostražitý. Pomstychtivý a nelítostný. Nenechá se překvapit v úvozu. Nikoho ve vsi nenajde a ze vzteku zapálí všechno, co bude hořet. Každičké stavení, každičkou otýpku sena. Co nezapálí, to odveze. Všichni, jak tu stojí, staří, mladí, lidi nebo dobytek, do jara pojdou hlady. Nebo zmrznou. Prašť jako uhoď!
Černý kůň cítil nervozitu svého pána a neklidně hrabal předním kopytem do země. Mathass procedil mezi zuby tichou kletbu. Proti němu stál silný soupeř a on měl jen starou pušku položenou přes hrušku sedla a partu k smrti vyděšených sedláků za zády.
Díval se a zvažoval své šance. Jsou dobře vyzbrojení. Pistole a palaše. Silou je nepřepere. A do léčky Švéd podruhé hlavu nestrčí.
"Zůstanete tady!" přikázal nakonec vesničanům s tváří kamennou jako socha svatého.
"Jestli vystřelí a já spadnu z koně, vezměte do zaječích. Schovejte se, kde se dá. Sem se nejmíň tejden nevracejte! Ech! Stejně nebudete mít kam!"
Pobídl černého valacha a když se kůň rozcválal z vršku k návsi, sevřel dlaň v pěst.
To, co v ní ukrýval, bylo jeho jedinou nadějí.
A troška boží milosti k tomu, napadlo ho. Té, kterou někteří nazývají štěstím.
xxx
Vyjel žoldnéřům vstříc - sám proti divoké tlupě dvaceti protřelých zabijáků a ve tváři měl tak smělý výraz, že velitel nad tou zpupností vztekle zaklel, jen ho spatřil. Ještě než přitáhl otěže, vykřikl Mathass silným hlasem a hleděl přitom důstojníkovi zpříma do tváře.
"Kliďte se odsud, cizáčtí lupiči!" vykřikl a v očích mu zlostně blýskalo.
Důstojníkovi se nad tou nečekanou drzostí nahrnula zlostí krev do hlavy.
"Co to má znamenat!? Tolik drzosti!"
Mathass zastavil vraníka na pětadvacet kroků od něj. Ne více, ne méně.
"Vypadněte!" zakřičel Mathass ještě jednou a nějak to dokázal, že se mu netřásl hlas. "Táhněte krást někam jinam!"
Tohle jsou má poslední slova, prolétlo mu hlavou, když důstojník, popuzený tou neočekávanou drzostí bleskově hmátl po pistoli.
Dobrý Bože, slituj se nade mnou, ubohým...

PRÁSK!

Horký závan větru mu prolétl kolem tváře. Cítil kapičky potu, jak mu vyrážejí na čele. Ruce se mu chvěly jako mladé osikové listí v jarním vánku.
Valach polekaně pohodil hlavou. Byl to válečný veterán, zvyklý na ledacos, ale takhle zblízka mu kulka kolem černých uší ještě nikdy neprosvištěla.
Máš recht, brachu, ani já ještě nehleděl dáblu tak zblízka pod pekelnickou suknici...! Ať tak, nebo tak... tenhle tyjátr teprve začíná!
"K čertu s vámi!" zařval Mathass vztekle. "Varoval jsem vás!"
Pobodl vraníka a tentokrát ho zastavil Švédovi přímo pod nosem. Viděl úžas a rodící se nejistotu v důstojníkových očích a to mu dodalo odvahy. Jediným prudkým pohybem si sáhl za košili. Potom přímo před hejtmanovýma užaslýma očima rozevřel dlaň, aby bylo dobře vidět, že uprostřed leží šedivá olověná kulka.
"Cha! Myslíš, že mě dokážeš zastřelit, mezuláne?! Chceš dopadnout jako ti, co sem přišli před tebou?!"
Mathass hodil svraštělý kus kovu do tváře zkoprnělého velitele. Žoldnéř se po olovu ohnal jako po neposlušné mouše. Pistole mu úlekem vyklouzla z ruky a s tichým křáp! dopadla do prachu cesty.
Před malou chvílí na toho muže vypálil jednu dobře mířenou a zasáhl! Zasáhl ho! Musel ho zasáhnout! Jak jinak by si šedovlasý rychtář mohl vytáhnout svraštělou kouli ze záňadří? Zasáhl ho! Měl by se válet na zemi s rozstřeleným břichem a skučet o ránu z milosti! Zasáhl ho! Zasáhl ho!
Muži za zády svého velitele vyděšeně vyjekli.
"Ďábel...! Kulka se od něj odrazila! Má smlouvu s ďáblem!"
Mathass cítil dobře známý smrad strachu viset ve vzduchu a rozhodně pobodl neklidného vraníka proti různobarevné tlupě. Dobře věděl, že některé bitvy nemusí vždy vyhrát ten silnější.
Muži před ním zakolísali a začali ustupovat.
Tak ukaž, pekelníku, jak dobře umíš tancovat...?!
"Říkám vám to naposledy: táhněte odsud, zloději!" zařval hromovým hlasem a mnozí ze žoldnéřů později odpřísahali, že ve stejnou chvíli uslyšeli z hlubin země hluboké zahřmění.
Někteří začali couvat, někteří v panice obraceli vzpínající se koně.
Velitel slyšel za svými zády, jak se mužstvo obrací na útěk. A že byl starým válečným vlkem, dobře poznal, kdy je čas vzít do zaječích také.
Koneckonců, kdo by si chtěl zahrávat s ďáblem, jehož ani kulka nezraní?
Než k němu s divokým řevem, plným radosti z nečekaně snadného vítězství doběhli vesničané, Mathass unaveně sklouzl ze sedla na zem. Sklonil se a z prachu zvedl svraštělou kouli. Ještě teď se mu chvěla kolena.
Tentokrát to bylo o fous.
"Tak to vidíš, holka. Onehdá jsi mě připravila o tři prsty, když ses zarazila v pistoli a ta mi vybuchla v ruce... ale jak to tak vypadá, dneškem jsme si kvit!"
xxx
Švédský důstojník zbystra rozhodil rukama. Už měl notně upito, a že byl dobrým vypravěčem, celá hospoda mu naslouchala s hubou otevřenou dokořán.
"Jak říkám! Vyjel proti nám, sám, samotinký, na černém hřebci! Chlap jako hora! Jeho koni šlehaly z nozder plameny! Deset nás na něj vystřelilo! Bum, bum, bum! Deset ostrých kulek z dobrého olova! Košili měl děravou jako řešeto! Zasmál se jako sám kníže pekelný a jednu po druhé mi je naházel k nohám! Co jsem mohl udělat jiného, nežli poručit k ústupu?"
Hospoda souhlasně zahlaholila.
Byl hrdinou večera! Dokázal vyklouznout samotnému ďáblu z pazourů!
Odkudsi ze stínů se vynořila kyprá postava odkvétající děvky, se rty stejně rudými, jako čerstvě prolitá krev a vyzvala důstojníka k tanci.
Hou-hou, můj milý!
Tak ukaž, důstojníku, jak dobře umíš tancovat?
...to stalo se za časů té strašné války, co jí později dali jméno Třicetiletá.


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 6 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 13 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 34 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Altro 22.02.2009, 0:49:51 Odpovědět 
   Inu impozantní, excelentně zpracováno s dechberoucím dějem a božím stylem psaní (vtipnost, pointa atd.). Kdyby byla možnost jedničky s hvězdičkou určitě bych ji využil :)
1*
Altro
 Apolenka 22.02.2009, 0:19:39 Odpovědět 
   Náročné téma, bravurně zpracované, smekám. To bych nedokázala.
 ze dne 23.02.2009, 21:45:33  
   Meluzína: Jů, Apolenko, děkuji za zastavení a za pochvalu!
 Šíma 14.02.2009, 20:16:30 Odpovědět 
   Hezké, proti přesile je nutno "improvizovat", Tvůj hrdina sice neměl pro strach uděláno, ale měl v hrsti všech pět pohromadě! ;-) Jednička...
 ze dne 15.02.2009, 20:39:51  
   Meluzína: Zdravím Šimíčku, díky za zastavení a za komentík!
 honzoch 14.02.2009, 19:44:25 Odpovědět 
   Líbilo se mi to, má to dobovou atmosféru a je to z mé oblíbené doby :) dobře napsáno
 ze dne 15.02.2009, 20:33:57  
   Meluzína: Děkuji za komentík a za pochvalu, udělala mi radost.
 Petr Kraus 14.02.2009, 19:40:31 Odpovědět 
   Přidám se k OH-áskovi, a taky říkám: "Týý jo!!!" Obdivuji tvoji schopnost vylíčit to typické mužské "prášení", ...hele,...nebylas na vojně jako vojanda, že ne?? :o)).
 ze dne 15.02.2009, 19:58:33  
   Meluzína: Ahojky Krauzíčku, děkuji za zastavení, na vojně jsem nebyla, ale znám pár kluků, kteří absolovovali ZVS a poslouchat jejich vyprávění je někdy docela zábava...
 OH 14.02.2009, 19:19:56 Odpovědět 
   Týjo, Meluzínko, vůbec nechápu jak jsi přišla na téma 30letý války, je to trochu limonádový, ale je to super!
Toulky českou minulostí jsou mý Nej, o těchhle časech jsem toho nasosal tolik, že o nich nemám slov, to je super, že jsi o tom napsala...
 ze dne 15.02.2009, 19:47:30  
   Meluzína: Děkuji za zastavení, OH, jsem moc ráda, že ti ta moje limonádička chutnala! K třicetileté válce jsem se dostala oklikou přes královnu Kristýnu, je to úžasná doba, ale přiznávám, že psát o historii je dost fuška, ověřování historických údajů stojí hodně času a přemýšlení.
 čuk 14.02.2009, 18:48:08 Odpovědět 
   Zajímavá epizodka, psaná dobrým stylem, s atmosférou, psychologií a vtipnou pointou. Spíš je to vojenská latina a ten švéďák by potřeboval "brýle" anebo nemohl připustit, že se netrefil. Dobře se čte a pobaví i přinese vzpomínku
 ze dne 15.02.2009, 19:30:45  
   Meluzína: Zdravím, čuku, a děkuji za publikaci a za pozitivní komentík!
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Ammes
(10.5.2022, 19:50)
Míra Zdanovec
(26.4.2022, 15:45)
Novalie
(12.12.2021, 23:06)
stromeček
(7.12.2021, 21:05)
obr
obr obr obr
obr
Zázraky se dějí
Anika
Modlitba
Suneatress
Na Muzeu u koně
Centurio
obr
obr obr obr
obr

Intoxication
MrsSelfDestruct
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr