obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky."
Ludovico Ariosto
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Sběrači slz ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Z Rychlovek na SASPI
 redaktor Šíma publikováno: 16.02.2009, 13:38  
Taková "rychlovková" momentka, snad se bude líbit! Šotkům zdar... ;-)
 

      „Je mrtvý!“ řekl vyšší muž a schoval si zbraň do pouzdra pod paží.

      „Ano je...“ souhlasil jeho menší kolega. Chvíli ještě držel ruku na krku ležícího muže, ale nebylo to potřeba. Na sešlapaném béžovém koberci v jedné z mnoha chodeb jednoho z mnoha domů v New Yorku se pomalu ale jistě vytvářela tmavě rudá krvavá skvrna.

      „Škoda...“ zabručel dřepící muž.

      „Cože?“ nechápal dlouhán. „Byla to svině! Dobře, že je tuhej!“

      „Myslel jsem...“ namítl menší muž, který pomalu vstal a zaposlouchal se do ruchu v domě.

      Kdesi zavrčel výtah. Přejel jejich patro a zastavil se někde v jednom z horních pater. Ruch z ulice sem doléhal otevřeným oknem, ale až na vytí sirén byl velmi slabý. Venku drobně pršelo a vítr si pohrával se špinavou záclonou. Muži ještě chvíli stáli nad mrtvým mužem, jako by nevěděli, co udělat dál.

      „Šéf ho chtěl vyslechnout!“ řekl prcek svému kolegovi. „A tys ho odbouchl... Chladnokrevně...“

      „Ale Joe!“ pokrčil dlouhán rameny. „Dobře víš, jak to v tomhle světě chodí...“

      „Ale já vím, Same, ale my tu nejsme pro to...“

      „Někdo jde!“ otočil se dlouhán k výtahové šachtě, kus od které bylo i únikové schodiště, které občas používali lidé trpící strachem z uzavřených prostor. Ale je docela možné, že se dotyčnému prostě nechtělo čekat na výtah.

      „Jo, vypadá to tak!“ souhlasil prcek. „Takže co?“

      „Takže co?“ zeptal se jej dlouhán a pokrčil rameny. „Měl bouchačku...“

      „Hovno měl!“ zamračil se jeho menší kolega.

      „Měl bouchačku!“ řekl mu dlouhán. „Měl bouchačku, říkám!“

      „Kurva...“ zamyslel se prcek. „Jednou...“

      „Hovno se stane!“ bouchl jej dlouhán do ramene. „Měl bouchačku!“

      Ze dveří vyšel postarší muž s kostěnými brýlemi. Oblečení měl prosté a v ničem nevybočovalo z rodiny nižší střední třídy obyvatel tohoto města, které prý nikdy nespí. Odněkud se ozvalo hučení vzdálené lodní sirény. Po řece plula patrně nějaká loď, nejspíš s odpadky. V noci moc trajektů nejezdí...

      „Co?“ zeptal se cizí muž.

      „Co, co?“ otočil se k němu dlouhán. „Policie! Vy tu bydlíte?“

      „Jo, bydlím!“ souhlasil brýlatý muž. „A má být? Neznám všechny nájemníky... Když dovolíte...“

      „Nic jste neviděl!“ řekl mu dlouhán. „Rozumíte? Ten muž na zemi tu prostě není...“

      „Jasně, rozuměl jsem!“ přikývl bezejmenný muž a chvatně odkráčel ke svým domovním dveřím. „Nebyl jsem tu!“

      „Správně!“ přikývl dlouhán a díval se za ním, dokud nezmizel za dveřmi, které se z bouchnutím zavřely.

      „Ty jsi blázen!“ vydechl prcek. „Ježíši... Chci se dožít klidné penze!“

      „Jasně!“ rozesmál se dlouhán. „Zavoláme koronera...“

      „Co když měl rodinu? Malé děti? Milující ženu?“ zamyslel se prcek.

      „Kriste pane!“ pokrčil dlouhán rameny. „Měl zbraň... Bylo to buď my, nebo on!“

      „Půjdu s tebou a podpořím tě!“ řekl dlouhánův kolega. „Ale víš proč to dělám!“

      „Byla to smůla... Prohledals ho?“

      „Ano, měl u sebe tohle, vypadá to na...“ podal prcek dlouhánovi několik malých papírových psaníček, ve kterých se nosí malé dávky drogy.

      „Je to jasné...“ přikývl dlouhán.

      „Ale šlo o malou rybu...“ zesmutněl prcek. „Mohl nás zavést k nějaké větší rybě...“

      „Jsi jako malej!“ zamračil se dlouhán.

      „No dovol?“ zeptal se jej prcek uraženě. „Běž s tím někam!“

      „Promiň...“ omluvil se dlouhán. „Nemyslel jsem to tak... Jsi přece v našem útvaru už dost dlouho na to...“

      „Měli jsme zavolat posilu...“ řekl mu prcek. „Ten chlap...“

      „Nemáme povolení k prohledání tohodle domu!“ zamyslel se dlouhán. „Ale kontakt mohl mít někde na ulici, nebo někde vzadu ve dvoře...“

      „Měli jsem ho sledovat, ne zabít!“ sýkl prcek. „Až přijedou s pytlem, tak pro dnešek končím!“

      „Zatracený den...“ souhlasil dlouhán. „Hele, výtah zase hučí...“

      Přijelo několik mužů v uniformě s lehkým skládacím lehátkem a plastikovým pytlem. Než jej zabalili, jejich šéf oba muže vyzpovídal. Někdo přišel s foťákem, aby udělal snímky místa činu. Nikdo nechtěl po nikom žádnou výpověď. Našly se drogy, našla se střelná zbraň a mrtvý muž byl známou firmou. Vše bylo jasné, až příliš jasné a snadné...

      „Ještě podpis!“ řekl muž z úřadu Koronera. „Nezdá se vám, že kolem vás umírá nějak moc lidí?“

      „Ani ne!“ pokrčil dlouhán rameny. „Byla to sebeobrana a bránil jsem i kolegu!“

      „Jasně...“ souhlasil muž, který kývl na své kolegy, aby sebou vzali mrtvolu do výtahu. „Svět je nebezpečné místo pro život... Ale čekejte, že váš šéf bude chtít podrobnou zprávu!“

      „Je mi to jasné!“ souhlasil dlouhán. „Stává se to dnes a denně... Tohle město je plné kriminálníků...“

      „Ale ne všichni občané jsou zločinci!“ zakřenil se muž s bundou označenou na zádech i nášivce „Koroner“ a tiše odešel k čekajícím mužům. „Ať někdo za váma udělá pořádek... Ještě na tom někdo uklouzne a zlomí si nohu!“

      „Jo, jo...“ souhlasil dlouhán a strčil si balíčky do kapsy. Zbraň vložil předpisově do plastikového sáčku s označením jména vlastníka a jeho osobních údajů, přiložil k nim i několik psaníček. Kolik jich bylo doopravdy, to věděl jen on. „Mějte se, tahle noc bude ještě dlouhá...“

      Výtah odjel do přízemí. Nastalo ticho, které rušil jen ruch z ulice. Přestalo pršet, ale vítr stále zvědavě nakukoval dovnitř chodby. Menší muž chvíli někomu telefonoval, pak naštvaně ukončil hovor a strčil přístroj do kapsy. Dlouhán na něj spiklenecky mrkl. Oba muži našli pod radiátorem špinavý hadr, hodili jej na krvavou skvrnu a odešli. Nebyl zde nikdo kdo by za mrtvým uronil slzu. Nebylo zde nikoho, kdo by se za něj pomodlil. Město žilo dál svým nikdy nekončícím ruchem a lidé se v něm dnem i nocí proháněli jako mravenci. Těm dvěma se říkalo: sběrači slz. Jednou však přijde doba, kdy přeteče i jejich pohár a štěstěna se obrátí na druhou stranu a kdo ví, co se pak stane...

Konec


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 13 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.2 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 31 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 66 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 1:49:48 Odpovědět 
   16. 07. 2014

Sběrači slz mi nic nedali. O čem příběh vyprávěl? Pohled na město, kde se tvrdě vyřizující účty. Mrtvola. Dva kumpáni od Koronera a uklizení mrtvoly. Ohranná písnička.
 ze dne 01.08.2014, 14:16:50  
   Šíma: Klišé? Hm... Dík za zastavení a komentík.
 Lišče 03.07.2010, 16:54:54 Odpovědět 
   Jiná verze rychlovky a sběračů slz. Líbila se mi již tehdy, je to takové temné prostředí v němž je prostor pro hodného i zlého poldu, pro korupci pro svědomí.

Leč nepřišlo mi, že ta nalezená bouchačka byla skutečně pana podezřelého, jako spíše některého z policistů. Kdoví s čím ti dva ve skutečnosti kšefotovali, když si mohli tohle včetně drog dovolit.
 ze dne 03.07.2010, 19:41:08  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík (i malé zamyšlení)! ;-)))
 Amater 11.10.2009, 12:50:24 Odpovědět 
   V první chvílí jsem si pomyslela: Dva zabijáci se nad mrtvolou dohadují jak svému šéfovi vysvětlit, proč ho nedonesli, ale zabili.
Jsem asi maniak a až potom mi došlo, že jsou to policajti.
Jednou pohár přeteče nám a my odejdeme odsud.
Libilo se mi to a název je dokonalý.
 ze dne 11.10.2009, 14:56:52  
   Šíma: Děkuji, jsem rád, že se líbilo! ;-)
 Kondrakar 07.09.2009, 8:24:15 Odpovědět 
   Je to docela dobré. Dobře se to četlo, text plynul pokojným tempem ke konci. Taková pohodovka.
 ze dne 07.09.2009, 9:16:08  
   Šíma: Díky! ;-)
 Dědek 02.03.2009, 23:34:33 Odpovědět 
   Na to, že to má být rychlovka je to parádně napsané.
 ze dne 03.03.2009, 11:01:16  
   Šíma: Děkuji, pane! ;-)
 Vanessa Kuzníková 24.02.2009, 10:35:45 Odpovědět 
   A to fakt existují ti sběrači slz? To slyším prvně. Bylo to hezké.
 ze dne 24.02.2009, 14:40:00  
   Šíma: Doufám, že ne, je to jen čistá fikce a šímova "slabá chvilka"! :-DDD Děkujííí za zastavení a komentík! ;-)
 Matylda Kratinová 21.02.2009, 16:50:05 Odpovědět 
   To bylo tak: dva, co se angažovali trochu jinak, než se angažovat měli, ale kdo by se jim divil, číslo na výplatní pásce se občas neshoduje s životními náklady... způsobů, jakby si to mohli ospravedlnit, je spousta (a nejhorší je, že téměř všechny mají něco do sebe).
 ze dne 21.02.2009, 18:04:47  
   Šíma: Jo, jo, i mezi policisty jsou patrně "černé ovce"... Dík za návštěvu a komentík... ;-)
 Sapfó 21.02.2009, 15:18:48 Odpovědět 
   roztomilé. poslední odstavec mě rozesmál ;)
 ze dne 21.02.2009, 15:20:41  
   Šíma: Dík za zastavení a komentík! ;-)
 Meluzína 18.02.2009, 0:46:12 Odpovědět 
   Tak tohle je z NjůJorku, ale když mi ukradli kolo, tak to vyšetřovali také dva policajti, jeden prcek a jeden dlouhán a až na tu mrtvolu to dopadlo ouplně stejně. Moc hezky napsaná povídka, přečetla jsem jí jedním dechem.
 ze dne 18.02.2009, 11:16:46  
   Šíma: Děkujíííí! NjůJork po česku? No, škoda toho kola... Hezký den! ;-)
 Pelion 17.02.2009, 12:54:58 Odpovědět 
   Proč ne? V takovém New Yorku se to musí podobnými "sběrači" hemžit. I když... práce policie se poněkud liší od toho, co nám předkládají scénáristé filmových trháků. Vidíš, vidíš - když to není tak "šímovsky ukecané", hned čtenář lépe pozná, co mu to vlastně ten pan spisovatel chtěl sdělit.

P.S. Vím, vím, Ty už jiný nebudeš, že?

Hezký den přeji.
 ze dne 17.02.2009, 14:46:11  
   Šíma: Ukecaný šíma děkuje Pelionovi za návštěvu a komentík! ;-)))
 OH 17.02.2009, 7:59:07 Odpovědět 
   Tyjo, řikám si, Šíma a drsná americká škola, bin Šíman a Phill Marlowe v jedný řadě...
Al emusim říct, že se mi to líbilo od tebe víc než obvykle, je to supr, s Prominutím: nenechal jsi postavy zas rozkecat o h...
Fakt dobrý
 ze dne 17.02.2009, 11:28:19  
   Šíma: Díky, OH-sane, to víš, jaký je autor, takové jsou i jeho postavy... ;-)))
 Petr Kraus 16.02.2009, 17:05:53 Odpovědět 
   Poutavé, autentické, klidně bych si tento příběh dokázal představit i v našich poměrech. "Vystřelil jsi na výstrahu?" "Jasně, že vystřelil, ale oběť to asi nemohla slyšet, protože jsem na výstrahu střílel včera!" :o)) Za jedna!
 ze dne 16.02.2009, 18:17:13  
   Šíma: :-DDD Díky!
 honzoch 16.02.2009, 16:34:28 Odpovědět 
   Pěkně se to čte, ale je to celkem drsné, drsnější než v případě, kdy létají kusy těl na všechny strany.
 ze dne 16.02.2009, 16:41:06  
   Šíma: E-e, díky Honzo, normálně nevím, jak reagovat, snad stačí ono "děkuji" (za zastavení i komentík)... ;-)))
 Viktor 16.02.2009, 14:06:05 Odpovědět 
   kdybych byl býval kritikem, napsal by dozajista:

"...síla Šímovy prózy počívá především v mnohdy květnatém a především velmi autentickém dialogu..."

kdybych byl býval literárním teoretikem, napsal by pro změnu:

"...čtenář, očekávajíc standartně vtipnou pointu, je zprvu netřeskutým vyústěním poněkud zklamán a teprve po čase si uvědomi mystickou atmosféru autorova nevšedního závěru..."

anžto však nejsem ni jedno ni druhé - dám Schimanskemu pouze poněkud školometskou jedničku... :o) a vzkážu mu :

Zdar
 ze dne 16.02.2009, 16:40:05  
   Šíma: Děkuji! ;-)
 čuk 16.02.2009, 13:37:42 Odpovědět 
   Hezky se čte, líbilo se mi. Náznaky vyvrcholí v metaforu až poetickou, drastickou a smutnou. Celý policejní aparát byl laxní: jinak by zkoumali bouchačku a zjistili by, že byl zabit neozbrojený muž. A mělo by nastat popotahování obou oprsklých policajtů
Výtah spíš hučí než vrčí. Houkání lodní sirény, s bouchnutím!
 ze dne 16.02.2009, 16:39:27  
   Šíma: Jejda... Díky, čuku, ano hučí... ;-) Dík za publikaci a komentík!
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Životní krůčky
Verru
Balada
Ezra Horwitz
Balada o pádu P...
guru
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr