» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Sen je sůl bez chleba."

Ramón Gómez de la Serna

počet přístupů: 2141201

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303498 komentářů :: on-line: 3 ::

:: Hudba mimolidská ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Zhasněte barvy

Kaunaz Isa	publikováno: 04.03.2009, 6:13


	Jako bych slyšel melodii noci Tlumen hvězdou tlumenou oknem Co jako tlusté brýle Bez nich zeď Někdy je lepší nevědět Já fíky nikdy neměl rád Snad to bude sluncem Rezonuji Doznívá


celkové hodnocení autora: 97.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.2		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 5		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 43		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

čuk	05.03.2009, 19:03:07

Kam dohlédnou či nedohlédnou tlusté brýle? Není po rozonanci rezignace anebo "uzemnění?

skřítek	05.03.2009, 0:48:27

P.S. A propó - fík je poznání... ano, máš pravdu, někdy je lepší nevědět a jen tak si rezonovat... někdy, často, velmi často lepší...

skřítek	05.03.2009, 0:43:34

Zvláštní, mně se zdá dílko velmi srozumitelný. Jemná rezonance je strašně důležitá (abychom v životě nezabředli), stejně tak jako občasná vzdálená hudba z... snad archetypální jednoty? Mám rád okamžiky rezonance. Mám moc rád doznívání - často bohatější pocit než počátek naslouchání (v ten moment jsme ještě rozostření). P.S. Zdánlivá nedořečenost brýlí napoprvé taky zarazila, napodruhý velmi pěkně okořenila - moc líbí.

Rajmund	04.03.2009, 10:28:22

Myslím, že název je zavádějící-jestlipak vyjadřuje to, co jsi chtěl?:-) Mezery mezi primárními významy v básni jsou mi sympatické.

amazonit	04.03.2009, 6:13:16

Přiznám, že se v básni trochu ztrácím a tápu v jakési ,,nedořečenosti", ale už čekáš v řadě pěkně dlouho, tak to pustím ven. Jako ,,stará" škola se nemůžu nezeptat - co jako tlusté brýle... co ty tlusté brýle - zdá se to nakoustnuté a vyšumělé kamsi... Líbí se mi koncový návrat k ,,hudebnímu" tématu... Snad, pokud nevíme jak, nechceme, nedokážeme vidět, jen onu zeď, která nás omezuje, tlumí vše kolem, snad onen fík má být narážkou na rajský život ,,prvních lidí", těžko říct, ale čtenáře jistě zaujmeš a o ně tu hlavně jde.