» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."

Gandalf

počet přístupů: 2141203

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303498 komentářů :: on-line: 3 ::

:: Bojiště ::

joehot	publikováno: 03.03.2009, 6:48

Sci-fi...a k tomu z budoucnosti..


	Rok 2036. Bitva již probíhala v plném proudu, takže ačkoliv jsem otáčel hlavou do všech stran, nespatřil jsem jediné místo, které by jí bylo opomenuto. Možná to i bylo tím, že jsem přes tu hustou mlhu zase nijak daleko neviděl. Zatím mi však nic nechybělo, ba co víc – bavilo mě to. Asi jsem vážně rozený bojovník, jak se o mně říká. „Trappere,“ ozval se v mojí helmě mírně digitalizovaný hlas Jonase, který by měl být někde tady na bojišti, avšak takřka neviditelný. Je to totiž pozorovač. Jsme jediný tým, o kterém vím, že vyměnili jednotku palebné síly za pozorovače, nebudu se však rozepisovat, jak moc se nám to vyplácí. A dneska padla krátká slámka na Jonase. „Trappere, blíží se k tobě dva, přímo ze severozápadu. Za chvíli je budeš mít za zády!“ Nezněl nijak klidně. Jonas je zmatkář. „Dobře Jonasi,“ odpověděl jsem mu, jak nejvíc autoritativně jsem dovedl, snad ho to trochu uchlácholí. „Nějak si s tím poradím.“ Křáp! Sakra! To už jsou takhle blízko! Sehnul jsem se, abych byl dostatečně krytý a získal tak tu vteřinku času, při níž jsem mohl zkontrolovat potencionální škody.Energoštít, to jsem mohl tušit. Podle displeje mu zbývá ještě 83% životnosti, což jsou tak čtyři dobře mířené rány. Tak to mě pěkně trefili, napadlo mě. Jaktože byli takhle blízko, aniž bych si jich všiml? Ve své jednotce jsem byl známý jako dobrý pozorovač. Došlo mi to za miniaturní okamžik. To jak na mě všichni tři začali při sebemenším mém pohybu pálit. Pěkná taktika – vyřídit nás po jednom. „Problém,“ diktoval jsem svojí helmě. „Mám zatracenej problém! Slyšíte mě někdo?!“ Kdybych byl upřímný, přiznal bych, že v tuhle chvíli jsem se začal docela potit. „Ano kapitáne, rozumím!“ To odpovídal Frankos, jež platil za jednoho z největších bijců, které jsem za svůj život měl čest poznat, a že jich nebylo málo. A přibližně za deset vteřin už jsem za sebou mohl slyšet trojitou palbu, která nebyla adresována mojí straně. Opatrně jsem tam mrštil zrakem. Jonas, který měl být pozorovačem, se teď krčil za nějakým nevelkým kusem kovu a oni, jakmile vycítili svoji šanci, po něm okamžitě šli! Jonas se stydí za to, že si nevšiml toho třetího a má potřebu to napravit, věděl jsem to. Bez rozmyslu jsem proto co nejtišeji prakticky vyletěl ven, zaútočit na ty tři. Jonas, který si mě jako jediný mohl všimnout, se začal opatrně zvedat, čímž opět spustil jejich pozornost a mně tak daroval trochu toho času. Pálili oni a pálil jsem já, aniž by si mě přes rachot svých zbraní skoro všimli. K zemi pak šla čtyři těla. Jonas. „Frankosi, Storme, Darku, Jonas je mimo, vzkažte to i ostatním. Nikdo teď nesmí počítat s jeho pomocí.“ Lítosti teď nebylo třeba. Slzy pro padlé si můžeme nechat na potom, jestli nějaké takové bude. Hněv, ten se však hodí vždycky. Rozběhl jsem se přes celé bojiště a začal pálit po všem, co se jen hnulo a nemělo naše barvy. Dvě tři rány jsem taky koupil, ale, vinou jakéhosi bizarního štěstí, jsem takto stihl položit dalších šest chlápků. Jestli tohle přežiju, určitě kápne nějaký metál. Energoštít žil z posledních 18%. Jedna slabší, nebo špatně mířená rána a je po něm. Pak pojedu sám za sebe. Jedna rána průměrná, a je po mně. Teď jsem však nemohl přestat. Rozhodl jsem se pokračovat, přes veškerá možná rizika, ve své dosavadní technice. Klidně se za tým obětuju – když to dokázal Jonas, můžu taky. „Tomášku?!“ Vytrhl mě ze zamyšlení hlas mojí matky. „Tomášku, večeře!“ „Teď ne, mami! Zakřičel jsem na ni, mikrofon z helmy v dlani, aby můj hlas nemohl být nikým slyšen. Kroky. „Ale ano, teď! Hned!“ začala být mírně hysterická, jako pokaždé, když něco není po jejím. „Okamžitě si sundej tu virtuální helmu, zahoď tu hračku, co máš v rukou a slez z toho polohovacího čehosi, než zavolám tvého otce! Hned!“ „Ale mami,“ snažil jsem se jí přemlouvat. „Jedem právě bitvu proti klukům z Ostravy!“ „Žádné ale! Já řekla hned!“ V očích měla všechny ty záblesky, které před chvílí lemovaly bitevní plochu a tak jsem to raději vypnul. Nedráždi hada bosou nohou. A navíc: odvaha, neodvaha – maminka se musí poslouchat.


celkové hodnocení autora: 90.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 4		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.3		uložit příspěvek

známka poroty: 3.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 10		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 30		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Czernozub	10.03.2009, 23:42:21

Matyldě to přijde ohrané, mě originální. Za dvě.


ze dne 11.03.2009, 15:52:02
joehot: děkuju za zastání :)

Matylda Kratinová	06.03.2009, 10:24:17

maminka je sice ohraná, ale zato věčná... a pařan, který jí vehementně vzdoruje, možná taky... je těžké vymýšlet stále nové originální závěry týchž situací... když to bude příště barevnější (a tím myslím hutnější dojmy i prostředí), bude to ok

Guardianes	04.03.2009, 0:33:31

Zdravím. Souhlasím s DaNdÝm, tohle má opravdu do sci-fi hodně daleko. To, že jde o budoucnost, bych v případě "sajfka" měl spíš vyrozumět z detailů v příběhu samotném, ale nebýt toho energoštítu a první věty, nic bych nepoznal. Co se chyb a slovosledu týká, jen bych opakoval, co již je napsáno v komentářích níže. Svět fantasy a sci-fi příběhů je asi jako žánr nejbohatší (co se fantazie týká) a to proto, že pokud je autor originální, vždy jej svým dílkem rozšíří. Snad se Ti to příště zdaří lépe...

DaNdÝ	03.03.2009, 21:22:23

huuu, hele na rovinum, jáá dám za ti, ale skorem jsem nejdřív přemejšlel vo čtyřce. Jako chybky a správný slova jo, to je vo cviku asi hlavně, nevím jak píšeš dlouho, ale piš dýl a vono to nejspíš přijde. Ale mně de vo něco jinýho, a to ten příběh. Dyť to není scifi a te´d nemyslím, že se to na konci zlomí v tu rodinou idylku, která asi s tím polohovacím čímsi vyznívá skorem jako víc scifi než ten text předtím. Protože scifíčko přeci nedělá helma s vysílačkou a energoštíty. To dělaj všechny ty další vymoženosti a votevřená fantazie hlavně. Jako syrový spracování bojiště ala Kulhánek nebo třebas Unreal Tournament by byl i dobrej nápad, ale v tom jde o ty popisky, jak vypadaj ty nepřátelé, co je na nich, scifi, kolik maj chapadel? Prostě opravdu ty scifi detaily, nebo něco ze života v budoucnosti. dyž jsem řekl Kulhánek, tak třebas trochu jeho syrovýho humoru, trochu toho prození v krvi. Prostě dávám za tři,páč fandím scifíčku, ale byl bych rád, dyby ses příště tedas pokusil o vopravdický scifíčko, esli k němu máš teda vztah.


ze dne 03.03.2009, 21:40:33
joehot: právě, že ani tolik ne..dá se říci, že celý ten text je dělaný kvůli závěru..

Šíma	03.03.2009, 14:06:40

Jo, scifko na druhou (popis bitvy a pak technické vybavení Tvého pařana)... ;-))) Bitva by si zasloužila více detailů, nejen kdo s kým bojoval, ale také jak vypadal terén, kde se bitva odehrávala a trochu více z oné atmosféry. Hned by byl celkový dojem o mnoho lepší. Co dělat, když jeden nemůže přijít na ta "správná slova"? Opravdu nezbývá než číst "dobré autory" a sledovat televizi, nebo si zajít do kina a nedívat se jen na obraz, ale na to, jak postavy mluví (pokud nejde o nějaké to "béčko")... Takže doporučit lze snad jen kvalitnější dílka a nejlépe ta psaná, alespoň by Tě nerozptylovaly "vizuální efekty"! ;-))) Chybky v textu? Určitě tam budou, můj "chybkoradar" jsem však měl vypnutý a dumal jsem nad dějem a samotným zpracováním. Opravdu to vypadá na takový průměrný text, přestože mě konec mírně překvapil! A poslední věta i pobavila, jo, jo: "odvaha, neodvaha - maminka se musí poslouchat." Hihi... ;-)))

amazonit	03.03.2009, 6:47:45

Pokud to vezmeme v nějakém sledu, takže nápad... Po pravdě nic moc, ač podobný žánr moc nečtu, tak s tímto závěrem jsem se již několikrát setkala. Zpracování má mnoho nedostatků, týká se to volby slov, plynulosti, chyb..., zkrátka šlo na tom ještě dost zapracovat. Sdělení je jasné a zážitek čtenářův nevalný... Je ale jasné, že jiný čtenář ho může mít valný. Když jsem se jukla na tvé minulé věci, dovolím si říci, že byly lepší, takže mohla být i tato, proto dám známku horší, než by se možná čekalo. ono se nedá říct - probíhat v plném proudu, byla v plném proudu, -které by jí bylo opomenuto - není to chybné, ale dala bych spíš nedotčeno -takže ačkoliv jsem - kombinovat takže, ačkoli aj. není nejlepší -nebudu se však rozepisovat, - on to hlavní hrdina píše? -jak nejvíc autoritativně - nejautoritativněji by možná bylo lepší -Došlo mi to za miniaturní okamžik. - miniaturní se spíše užívá ve spojení s věcmi ne s udáváním ,,času" -To odpovídal Frankos, jež platil - jenž -„Ano kapitáne, rozumím!“ - ,,Ano, kapitáne, rozumím!" -čímž opět spustil jejich pozornost - upoutal -Jonas se stydí za to, že si nevšiml toho třetího a má potřebu to napravit, věděl jsem to. - proč jsi tu přešel do přítomného času -koupil, ale, vinou - tady ti přebývá čárka, jinde naopak chybějí -se jí přemlouvat - ji


ze dne 03.03.2009, 11:24:50
amazonit: jak píšeš, nevíš, co s tím, asi víc číst a číst a číst a poslouchat - no, asi nejlíp nějaké kvalitní rádio, tv, ale to asi těžko, tak třeba kvalitní rozhlasové hry, mnohé se potom zautomatizuje a nebudeš muset slova hledat..., jinou radu nemám


ze dne 03.03.2009, 11:21:35
joehot: Za chyby se omlouvám, opět jsem si to po sobě málo četl :( Jinak k volbě slov, to je můj problém, často zapomenu slovo, jehož význam mám v hlavě a vůbec nevím, co s tím..:(