» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky."

Ludovico Ariosto

počet přístupů: 2141204

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303498 komentářů :: on-line: 4 ::

:: úvaha nad technikou ::

Aldehyde	publikováno: 06.03.2009, 5:59

Bez osnovy..


	Technika 21. století – spása či záhuba? Každým dnem se zdokonalujeme. My lidé, kteří řídíme svět, budujeme stavby, či vyhlašujeme války. Velký pokrok je přímá úměra naší civilizační vyspělosti, tedy moderní techniky. Sami jsme si utvořili systém našeho principu technické evoluce. Kdo nejde s technikou, jde proti ní. Kdo nejde s technikou, upadá do zapomnění. Symbolem vyspělosti se stal náš maličký technokratismus, který byl ještě před dvaceti lety v plenách. Kdo by to kdy tušil, že z něj vyroste takový Otesánek. A co my s ním? Vychováme ho v dobrém duchu, nebo ho necháme se vzbouřit proti naší laskavosti? Naše malá technokracie může sloužit jako hybná síla budoucích generací. S postupným vývojem se dostává do praktického života prostého obyvatelstva implicitně dobou trvání vývoje. Jednomyslně slouží pro zlehčení už tak komplikovaného života, za který si z větší části můžeme sami. Pomáhá nám komunikovat s druhými, virtuálně si vybít emoce, zjednodušit normální činnosti. Technika je zaručeně třetí rukou člověka. Dokázala se svými svazky provázat až do tepen lidství. Těžko bychom si dnes představili i moderní medicínu bez technického pokroku. Považuji to za nejhlubší svázání techniky a člověka vůbec. Spojitost živé a neživé hmoty. Technika zachraňuje. Technika oživuje. Technika stojí u zrodu organismu. Je snad možné, že by technika stála proti přírodě i přesto, že její základní kameny jsou položeny v přírodních vědách? Anebo snad za to může samotný člověk, který si měl svého Oteskánka držet lépe na uzdě, aby mu neutekl? Jenže, co když uteče… Je zcela samozdřejmým jevem, který je i psychologicky podložený, že člověk je už navyklý vnímat spíše ta pozitiva než negativa. Musíme mít na mysli, že každá mince má dvě strany. Možná si ani množina lidí neuvědomuje, že příjmuli techniku jako druh nového náboženství. Vyznávají se jménem technického pokroku, že v žádného boha věřiti nebudou, poněvadž veškeré otázky lze zodpovědět suchým, materialistickým kalkulem, který je racionální. A co nelze, neexistuje. Spíš existuje, ale nikoliv v oboru reálné dimenze. Možná z toho plynou důsledky negativních mizilidských vztahů,explicitně. Člověk se člověku vzdálil vlivem pokroku. Duchovní záležitosti dnes zůstavají pouze na místech technikou zapomenutých. Například v kostelech. SURSUM CHORDA, TECHNIKA. Dala si nám více lásky. Lásku samu ze sebe. Lásku k materii a všem hodnotám. Ani samotní sousedé si dnes nevyměňují navzájem svá přátelská gesta tak, jako služby, které nabízejí za určitý obnos. A samozdřejmě, že ani lidská pasivita nezůstává pozadu. Je mnohem jednodušší si koupit přístroj do kuchyně než tu práci vykonat sám. Ten přístroj něco stojí. Ty peníze získám službou. Et cetera, et cetera. Ad infinium. Ad nauseam… Celý proces spásy a záhuby je postaven na podkladu relativismu ke každému člověku. Technika je neocenitelným pomocníkem i záchranářem životů mnoha lidí. Těžko to lze ohodnotit slovy. Nebylo by možné organizovat lidskou pospolitost a dělbu natolik perfekcionisticky a exaktně bez efektivní techniky. Ovšem nebýt techniky, mohli bychom naleznout snažší cestu blíže k nám samotným ve smyslu duchovním. Nesmíme dopustit ovládnutí světa technikou, ale v zájmu lidství vytvořit svět, který by držel techniku na uzdě pro budoucnost našich potomků. Docela bych se přikláněl k názoru, že technika causa sui není špatná věc. Je přeci součástí přírody. Funguje podobně jako oheň. Dvousečná zbraň. Je dobrý sluha, ale špatný pán. A je v zájmu nás lidí je, jak se k ní postavíme. Zdali čelem,zády, anebo nalezneme tu dokonalou střední cestu…


celkové hodnocení autora: 88.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 18		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

DaNdÝ	29.03.2009, 17:06:04

Inu dyž už sem se sem nějako dostal, přečetl, pohodnotím něco... i bych souhlasil s komentářem níž, i s tím, že úvahám neholduju. Jde i o to, že jsou poněkud suché. já říkám, že úvaha se dá říct u povídkou. Ale to je jedno, z tohoto je vidět, že ses jí snažil nějako obzvláštnit. třebas tou metaforou s Otesánkem. Ale, šlo to podle mě, ještě tuhle snahu rozšířit. třebas tam tuhle metaforu využít víckrát a namontovat na ní víc věcí, právě některý ty odborný, a právěže suchý formulace, anhradit takovouhle nějakou metaforou,. ze dvou důvodů: je to přitažlivější pro čtenáře, zábavnější, ale i často srozumitelnější. Přece připodobnění jsou srozumitelnější než suchý formulace. Zapolemizoval bych s několika výrazama, nemyslím, že by nějaký ten technokratismus byl před dvaceti lety vplenách. Myslím, že jeho kořeny i šáhnou až někam do osvícenství. A že by zrovna kostely byly nyní místem duchovním, a od civilizace zapomenutým - dyž si vezmeme japonce s fo´táky, bezpečnostní systém a leckde elektrický varhany. myslím, že duchovno si každej musí najít spíš ve svým soukromí, ve svým osamoceným mozku. Ale co si na těhle myšlenkách cením je snaha o ne-černobílost. Všechno svý, hledat střední cestu... možná ten konec mohl být míň takovej vyzývavej, patetickej, inu ale asi to byl účel - vyzvat. A vlastně i ta snaha tu úvahu několika prostředkama ozvláštnit se v mejch očích cení, dávám za dva.


ze dne 29.03.2009, 18:18:24
Aldehyde: Děkuji ti za pomoc. Vnesl si mi do hlavy osvětlení, kterého bych si sám nevšiml. Díky

amazonit	06.03.2009, 5:59:07

Přiznám, že příliš nehovím úvahám, přijde mi, že se v nich lidé o něco ,,příliš snaží", že je většinou píší na zadané téma, než že by šly přímo z nich, z jejich nápadu S úvahami se dá vždycky polemizovat, jak by taky ne, mají zachycovat náš názor, naše nazírání na věc a je jasné, že ho mnohdy máme jiné než čtenář. Ovšem není hlavní, aby čtenář pochopil, co mu chceš říci? Někdy to působí, že chceš jen ukázat, jaká znáš cizí slova a to dodáš naprosto zbytečně na konec... - negativních mezilidských vztahů,explicitně Vyznívá to tak nějak pseudoučeně, nepochybuju, že víš, o čem mluvíš, že znáš přesné významy použitých cizích slov, ale uměním spíš je přiblížit něco lidem tak, aby tomu všichni rozuměli, není každý tak terminologicky vybaven jako ty...


ze dne 09.03.2009, 16:04:43
Aldehyde: Zdravím. Tyto výrazy mají své opodstatnění. Především jsem měl potíž vyádřit některé vztahy v českém jazyce, poněvadž bohužel, naše mateřština je relativně neexaktním jazykem. Nezbývá nic jiného než čerpat ze slovní zásoby derivované z jiných jazyků. Některá slova působí tak, že zesilují samotný význam a také slouží k přiučení čtenáře. Ten, kdo má zájem, určitě ve vlastním zájmu si rád obohatí slovní zásobu. Zkopírovat do vyhledávače zas takový problém není. A další potíž byla, že během hodiny a půl, co jsem to psal ve škole, jsem neměl čas ve slovníku hledat nějaké české ekvivalenty.