|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303498 komentářů :: on-line: 3 ::
|
 |
|
:: Zabíjačka ::
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky
Taková normální zabíjačka.
Pokud se vám nebude zdát můj výrobní postup stoprocentní tak se omlouvám, ale fakt jsem to konzultovala. Takže spíš se věnujte obsahu a chybičkám. Díkec. |
| |
|
|
V malé provinční hospůdce se sešlo pár lidiček, kteří si jen tak pro zábavu koupili prase a rozhodli se udělat si prima zabíjačku. Kuchaře měli – a to hned několik. Chuť tu také byla. Pivo jako křen jakby smet. Nějaký ten tvrdý alkohol se také nemusel dlouho hledat. O sladkou buchtu se postaraly manželky a přítelkyně přítomných mužů. Hudební atmosféru jim zpříjemňovala hifi věž s dobře míněnou muzikou sestávající ze skvostů hudební produkce jako například Rammstein, Black Sabath, Iron Maiden, AC/DC, Michal David, Kabáti, ABBA a skoro bezprstý Milan na kytaru.
Prase – mimo kýt, které zatím ještě, včetně rozporky, visely venku na trojnožce, pod kterou i za tuhého mrazu hlídal chundelatý uslintaný pes – bylo již dávno vyvrhnuto a naporcováno.
Uvnitř hospody v kuchyni na vále malý plešatý muž kolíbkou dosekal maso na prejt a za pomoci své nazrzlé, mírně podnapilé přítelkyně ho plnil do připravených prasečích střívek – dělali jitrničky. Střeva, ve staré bubnové pračce, pečlivě vyprala její sestra Hnědovláska v bagančatech, která po této, trošku smradlavé činnosti nyní nutila v hospodské místnosti skoro bezprstého Milana hrát skvosty české populární hudby. Milan se jí se svými pěti prsty a čtyřmi akordy snažil vyhovět a ona s cigaretou v ruce podupávala do rytmu na malé části hospodského prostoru.
Zrzka zatím v kuchyni velmi svižně špejlovala jitrničky a po té je opatrně vložila do vařící vody a spolu se svou dlouholetou přítelkyní, krásnou, štíhlou blondýnkou, sledovala durdící se jitrnice ve vařící vodě, která se měnila na zabíjačkovou polévku.
„Schválně kolik jich praskne,“ mlaskla blondýnka a čichla si páry.
„No dovol, mě ještě nikdy žádná nepraskla, umím dóst dobře špejlovat,“ ohradila se Zrzka.
„Tak to bude prdelačka na hovno,“ zamračila se Bloncka.
„Neboj, pár jich propíchneme,“ otočil se od sporáku vlasatý muž, který hlídal tlačenky v kastrolu, které byly naplněné v umělých střevech, zatímco tlačenka ve vypraném prasečím žaludku se již dávno durdila spolu s jitrničkami a čekali na kamarádky jelita.
Ta na sebe nenechala dlouho čekat, protože Plešoun do zbylého prejtu nalil krev a pečlivě jí vmíchal do masy.
„Prdelko,“ otočil se k Zrzce, která se zle mračila na vlasatého muže, „pojď ochutnat.“
„Kde jsou kroupy?“ vznesla dotaz po ochutnání krvavého prejtu Zrzka.
„Uděláme jen žemlová jelita.“
„Já chci i kroupová, mám je radši!“
„Nezlob, prdelko, prostě budou jen žemlová,“ ohradil se plešatý muž a udělal na Zrzku cukrový kukuč a našpulil laškovně své plné rty stvořené k líbání.
Zrzka jen odfrkla: „ Zkazili jste mi zabíjačku. Trvám na těch kroupách,“ a naštvaně s těch svých rtů udělala podkovu a založila si ruce na prsou.
„Nezlob se a pojď špejlovat jelita,“ zavrkal Plešoun a Zrzka se poslušně postavila k válu a pustila se, po hlubokém napití ze sklenice piva, do špejlování jelítek.
„Píchám jitrnice,“ zařval Vlasáč a do kuchyně vstoupil nosatý muž s mísou nakrájeného masa a v závěsu za ním šel kudrnatý mladík s jinou mísou plnou nakrájené cibule.
„Nic nepíchej,“ řekla naštvaně Zrzka a varovně na něj zahrozila zakrvavenýma rukama obalenýma prejtem. Ale nebylo jí vyhověno. Plešoun a Vlasáč propíchali nějaké ty jitrničky a přidali do vody jelítka a Zrzka s Blonckou opět sledovali dění v hrnci.
Do kuchyně vešel červenolící muž, který by velmi podobný Honzovi od malíře Josefa Lady: „Tak co lidi, kdy už bude nějaké to papáníčko.“
„Hned to bude,“ děl Nosáč a začal vyndávat uvařenou půlku prasečí hlavy a kousky masa z hrnce na malém přenosném vařiči, protože na sporáku již nebylo místo.
„Ovárek?“ vzdychl blaženě Honza od Lady, zamnul si rukama a spěchal Nosáčovi na pomoc. Mezitím Kudrnáč založil na guláš a do rozpuštěného rozpáleného sádla v kastrolu vhodil cibuli, která okamžitě provoněla celou kuchyň.
„Hezky se durdí, že?“ mlaskla spokojeně Bloncka nad hrncem s jitrničkami a jelítky.
„Já chtěla kroupová jelita,“ řekla načuřeně Zrzka.
„Prosím tě, stejně ti po tom všem bude blbje,“ prohodil Honza od Lady, „už teď máš dvojku v krvi, “ a slastně začichal vůni linoucí se z čerstvě uvařeného ovárku
„Šťouro,“ odsekla Zrzka, „vůbec nevíš, po čem mě může být špatně.“
„Proč bych nevěděl, tobě stačí pár lívanců s jablky nebo štrúdl a trávíš na hajzlíku u umyvadla celou noc,“ zahihňal se pobaveně Honza od Lady a s mísou plnou ovaru odešel do hospody, kde ho přivítal potlesk a spokojené ohlasy zabijačkových hostů.
„Šťouro,“ řekla k odcházejícímu muži Zrzka a šla jemu těsně v závěsu nechat si k pípě načepovat chmelový mok.
Smažená cibulka voněla a Nosáč pilně míchal a ještě pilněji popíjel z půllitru, aby po tom všem do kastrolu vhodil nakrájené maso. Zasyčelo to a kuchyní se nesla vůně cibulky a pomalu se smažícího masa. Kudrnáč s Vlasáčem si přiťukli panákem vodky, který jim nalila Bloncka a sama si zhluboka zavdala přímo z lahve.
„Jak to myslel s tím umyvadlem?“ otočil se na ní Nosáč a nalil do kastrolu k masu trošku horké vody a přikryl to pokličkou.
„Ále, jednou na jedné naší akci se trošku přiopila bílým rumem a snědla na to několik jablečných lívanců a pak strávila asi 6 hodin s hlavou v umyvadle na WC. Do dneška se o tom mezi lidma vypráví a ona to nemá kdoví proč ráda,“ vysvětlovala Bloncka.
„Ha, ha, ha,“ smáli se všichni v kuchyni. Jen malý Plešoun se nesmál: „Tak už mi vyprávěla hodně, ale tohle slyším prvně,“ řekl mrzutě.
„Jé já asi něco proflákla, co jsem neměla,“ chytla se za pusu Bloncka. Ale ve skutečnosti se smála pod „fousy“.
Mezitím se v hospůdce rozproudila zábava sestávající s pilného pojídání prejtu a ovaru a Hnědovláska jim k tomu pustila trošku heavy metalu z hifi věže. Malá holčička jedla buchtu a mazlila se s jezevčíkem, který od ní neustále odbíhal, aby loudil mlsoty ze zabíjačky. Ale měl smůlu, protože osazenstvo jeho smutné, hnědé, loudící oči ignorovalo a lakotně si nacpávalo břicha. Blonďatý chlapeček se nimral v trošce prejtu a jeho prdelatá, černovlasá maminka ho hladila po vláskách a vysvětlovala mu, jak je to sice nezdravé, ale děsně dobré a aby mu šla příkladem, pilně se ládovala ovarem, ke kterému přikusovala prejt a hojně to zapíjela černým pivem. Zábav byla v plném proudu.
Mezitím v kuchyni vrcholila polévka, gulášek se dusil a Nosáč odborně mezi prsty mačkal tuhost masa, Vlasáč s kudrnatým mladíkem o něčem zaujatě hovořili a podle pohybů jejich rukou to vypadalo na téma fotbal a malý plešatý muž opatrně míchal prdelačku.
„Fakt je šikovná ta moje prdelka. Ani jedna jitrnička nebo jelítko nepraskly. Kdybych něco nepropíchal sám, nebyla by to správná prdelačka.“
„Malej, ale šikovnej,“ prohodil Nosáč od sporáku a dvojsmyslně na Plešouna zamrkal.
„To víš zkušenosti,“ řekl hrdě Plešoun.
„A kde vůbec je ta tvoje prdelka?“ divila se Bloncka a rozhlédla se po kuchyni.
„Šla asi na pivo. Ta se neztratí,“ otočil se směrem k nim vlasatý muž a nechal si od Bloncky opět nalít něco vodky.
„Ta teda ne,“ škytl Kudrnáč.
„Jak jsi to myslel?“ zamračil se Plešoun.
„Ale nijak TO nemyslel,“ poklepala si za Plešounovými zády na hlavu Bloncka a Kudrnáč rozpačitě pokrčil v omluvě rameny.
„Jdu se mrknout, kde je, ano?“ usmála se na Plešouna hlídajícího, jitrnice, jelita a tlačenku.
„Dík,“ řekl Plešoun.
Bloncka vešla do hospody právě ve chvíli, kdy Hnědovláska se skoro bezprstým Milanem v popové extázi rejdili po parketu za pomoci skupiny ABBAy a kolem v kruhu kroužili další účastníci v již mírně podroušeném stádiu opiček. Drželi se za mastné ruce a halekali: „Mamma mia, here I go again. My my, how can I resist you?“
Děti stály a stole mezi mísami s poloprázdným obsahem a tleskaly do rytmu. Jakmile Bloncka vešla, byla prdelatou maminou stržena do kruhu a nucena zpívat a tudíž musela hledání Zrzky na chvíli odložit z hlavy.
V kuchyni se zatím dovařovalo a trošku jakoby uklízelo. Plešoun se stále díval ke dveřím, ale i tak stíhal s Nosáčem vyndat jitrničky, jelítka a tlačenku z polévky, kterou dochutili. Odstavili gulášek a spolu s Vlasáčem, Kudrnáčem a prázdnými půllitry odešli za řvoucí bandou, která hopsala za pomoci Michala Davida a jeho „Pijeme kolu“ po upatlaných dlaždicích.
Plešoun se rozhlédl, ale Zrzku nikde neviděl. Všiml si ale netančícího Honzy od Lady i přistoupil k němu s dotazem po své zrzavé přítelkyni.
„Nevím, už jsem jí docela dlouho neviděl, chvíli tu skotačila se svou sestrou a mou ženou. Jenže ta je momentálně na WC a zvrací do umyvadla.“
„Koukám, že to máte v rodině co?“ zasmála se Bloncka, která to slyšela.
„Heee,“ vyplázl na ní jazyk Honza od Lady a odešel na dámské WC.
Plešoun přistoupil k černovlásce s mikádem a vysokým statným mužem medvědovitého vzhledu aby se poptal po své přítelkyni u nich, ale ani tam nepochodil. Otočil se tedy k čepovacímu zařízení, kde byl na pípě zavěšený pyskatý, rudolící a velmi opilý muž.
„Mirďo neviděl jsi tady mojí prdelku? Kdy si tu byla naposledy nechat nečepovat pivo?“
„Pudelgu? Ati tach ped bul hod-hod- hodynou,“ zamlel opile Mirďa a pivo mu přetékalo z půllitru na chlupatou ruku.
Plešoun vešel na dámský záchod, ale Zrzku neviděl. Za to viděl Honzu od Lady, jak odtahuje prdelatou maminu od umyvadla, ale ta byla tuhá a pohybovat s ní mu dalo zřejmě hodně práce, protože byl v obličeji celý rudý. Plešoun mu s ní nehodlal pomáhat. Měl svých starostí dost.
V hospodské místnosti vrcholil zabijačkový hodokvas a za pomoci kapely AC/DC a písně „Are you ready“ si účastníci pomlaskávali u jitrniček a jelítek. Vše hojně zapíjeli pivem, pilně prokládali tvrdým alkoholem, kouřili cigarety a ač se to nesmí, pilně si povídali. Holčička s chlapečkem lezli po čtyřech pod stolem a laškovali se psem a tak trošku vypadali, že si od někoho zhluboka zavdali z půllitru. Všem to bylo úplně jedno. I když zase tak moc pravda to nebyla, neboť stará matka kuchaře Nosáče neustále nakukovala pod stůl a okřikovala je.
Plešoun prošel všechny místnosti v hospodě, ale svou zrzavou prdelku nikde nenašel. Zamířil tedy k Bloncce, která zabíjačkovou pochoutkou v ruce něco důrazně vysvětlovala zamračené holčičce, kterou vytáhla i s chlapečkem zpod stolu. A zatímco kluk utekl ven, holčička to štěstí neměla.
„Anetko, to bylo naposledy, podívej se na své ruce a kolena. Dýchni na mě? Ježíš, copak je ti pět let a nevíš, že se to nemá?“
„To Dáda, on…,“ zakňourala holčička.
„Ahá, takže když Dáda řekne, skoč z pátýho patra tak ty půjdeš a skočíš?“ mračila se Bloncka a vztekle si kousla do jitrnice.
„Hi, hi, hi,“ udělalo dítě.
„Mazej se umýt nebo jdeš spát,“ řekla nakvašeně Bloncka a vzhlédla k nešťastně se tvářícímu Plešounovi.
„Copak?“
„Nemůžu ji najít,“ vzdychl muž.
„Koho?“
„Tu mou zrzavou prdelku.“
„Není na WC?“
„Není, umyvadlo zabrala švagrová.“
„Aleee, konkurence?“ uchechtla se Bloncka, ale Plešoun se nezasmál.
„Vona se naštvala.“
„Proč myslíš?“
„To kvůli těm kroupám.“
„Znám jí, tak malicherná není.“
„Není, ale měla upito a to je někdy i naštvaná.“
„Co je?“ přistoupil k nim Vlasáč s mastnou hubou a půllitrem v ruce.
„Co, jeee?“ přidupala Hnědovláska a za ruku vlekla podroušeného Kudrnáče.
„Škyt?“ řekl Kudrnáč.
„Ztratila se Zrzka,“ vzdychla Bloncka.
„Jak se někdo může tady v těch prdelákovicích ztratit?“ podivila se Hnědovláska.
„Krk?“ řekl Kudrnáč.
„Jak hodně byla pod vlivem?“ zeptal se Vlasáč.
„Tak to jsem si nevšiml, ona má docela výdrž,“ poškrábal se na pleši Plešoun.
„Hm, hm, esli byla wožralá tak to někde buď zvrací anebo spí.“
„Kdepak, umyvadlo už obsadila švagrová,“ vzdychl Plešoun.
„A nekeceeej, koukám, že to je nějaká nová rodinná tradice,“ uchechtla se Hnědovláska.
„Heku?“ řekl vzrušeně Kudrnáč.
„Nekecej,“ vykulila na něj oči Hnědovláska.
„Co říkal?“ zeptala se Bloncka.
„Nevím,“ pokrčila rameny Hnědovláska.
Do hospody vešel chlapeček s čepicí trošku nakřivo a přiblížil se k diskutujícím.
„Strejdo,“ zatahal Plešouna za rukáv, „máš prej tetě poslat pivo nebo lekne.“
Plešoun na něj vyvalil oči a řekl překvapeně: „Jaké tetě?“
„No tý s tou žízní,“ řekl chlapeček.
„Kde je prosím tě ta teta schovaná?“ zeptala se chlapečka Bloncka.
„Není schovaná, vona spí v seně tam venku v kůlně,“ ukázal špinavým prstem chlapeček někam ven.
„Za mnou!“ vykřikla Bloncka popadla Plešouna za ruku a všichni diskutéři včetně chlapečka šli ven a to zrovna ve chvíli, kdy se skoro bezprstý Milan pustil do hraní na kytaru. Hnědovláska smutně vzdychla.
Venku byla zatracená zima. Chundelatý pes opustil pozici pod prasečími kýtami přiloudal se a hněvivě štěkl. Vlasáč na něj houkl: „Jdi do hajzlu, Barone.“ Pes zívl a odloudal se kousek dál.
„Tam?“ ukázal prstem ke kůlně Kudrnáč a mrknul dolů na chlapečka.
„Jo,“ řekl chlapeček a trošku se zamračil, „ale nevím, nevím, jestli vás ráda uvidí bez toho piva.“
„Moment,“ zařval Vlasáč, vběhl do hospody a během chvíle se vrátil s půllitrem piva. Z hospody ho doprovodil něčí naštvaný hlas a veselá hra na kytaru. Hnědovláska opět smutně vzdychla.
„Jdeme!“ zavelel Plešoun, vzal si od Vlasáče půllitr s pivem a v závěsu s ostatními včetně chlapečka a psa vešel do kůlny. Chvilku se v pološeru orientoval, ale chlapeček ho vzal za ruku a odvedl ho do hloubky kůlny, kde v seně zachumlaná ve staré dece vykukovala zrzavá hlava s přivřenými víčky. Společnost se usmála a všichni včetně chlapečka a psa se sebrali a odešli oddávat se prasečím hodům.
Plešoun a Zrzka osaměli.
„Prdelko,“ pohladil Plešoun Zrzku po vlasech.
„Neseš mi to kroupové jelito?“ špitla Zrzka.
„Ne, nesu ti jenom trošku piva. Ty moje jelítko kroupové,“ špitl Plešoun a svými líbacími rty jí líbnul na její našpulené rtíky.
„Ty jsi kouzelník, jak jsi věděl, že bych vypila mrtvýmu voko?“ a Zrzka se zhluboka napila zlatavého moku. Pak si položila hlavu na deku a za maličkou chvíli se ozývalo jen její tiché chrupkání. Plešoun šťastně vzdychl, dopil zbytek piva, nasunul se ke své přítelkyni pod deku a za chvíli byl v limbu i on.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 15 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 30 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
