|
| |
|
|
Země rozedraná, divoká.
Nekonečné prsty fjordů
lákají zpěvem tříštících se vln.
Země nespoutaná, svobodná.
Otevírá oči, dýchá,
polyká slzy smutných dnů.
Země nekonečná, hluboká.
Usíná v ledovém stříbře,
probouzí ji teplý dech slunce.
Neodkrývá své tajemství,
stárne se dny,
však nikdy neumírá.
Se dny stárne,
v hodinách mládne,
padá i roste,
usíná i vstává,
sní i bdí.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 16 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
