|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303498 komentářů :: on-line: 2 ::
|
 |
|
:: Společenstvo Elementálů:Poslední tažení 16-17 ::
| Dvě party členů Společenstva se blíží k rozhlasové věži, zatímco Aleš s Jakubem se opevňují v hypermarketu na Andělu. Jaký je osud první skupiny? |
| |
|
|
XVI
Pořád si nemůžu vzpomenout.
Nikdo z nás moc nevěděl, kudy bychom se nejlíp dostali k rozhlasové věži. Měli jsme nějaké kusé informace z internetu, že je to kdesi na Vinohradech, ale v životě jsme tam nebyli. Najít budovu rádia, přestože byla velká jako... budova, se mohlo lehce změnit na hledání v kupce sena.
Teď jsme procházeli hlavní třídou na I.P. Pavlově a zahybali do Londýnské ulice s nejistým tušením, že Vinohrady jsou vlastně docela blízko.
„Nepřijde vám divný,” načal po delší době konverzaci Michal, „že tu okolo nejsou žádní ti démoni, před kterejma bysme se měli schovávat?”
Michal měl pravdu. Nejenže byly celé Vinohrady vylidněné, ostatně jako zbytek Prahy, ale ještě víc znepokojující byla kompletní absence černých démonů. No, aspoň jsme se pořád nemuseli skrývat, nedej bože bojovat...
„Jo, asi jo, no... Nechápu to,” zakroutil jsem hlavou. „Ale jako radši bych se teda ještě furt skrejval, nevíme, co chystaj.”
Jakub, provázející skupinu po Praze, zavelel směr. „Teď tudy,” prohlásil a mávl rukou do ulice napravo. Podle červené tabulky na jedné ze stěn měla jméno “Římská”.
Následovali jsme parťáka a přemýšleli, co nás u rádia bude čekat. Prý už jen zahnout na nějakou Balbínovu třídu a rozhlas bude před námi.
Jakub poskakoval po kraji ulice jako kobra s lukem v ruce v očekávání možného nepřítele, když nás náhle upoutal podezřelý šum. Vůdce skupiny duchapřítomně mávl rukou k pokrčení se, a my ho s překvapením následovali do ulice s rozhlasem, kde šramot sílil.
„Co to, ksakru, je?” řekl jsem jen tak. Něco podobného jsem nikdy neslyšel, znělo to jako tisíc pracujících počítačů. S extra větráky.
„Fakt nevim, ale řek bych, že se to dozvíme u rádia,” dramaticky dodal Michal.
A skutečně.
Jakmile jsme vstoupili na Balbínovu třídu, před námi se rozprostřel chřestící, dunící, klapající dav černých démonů, postávajících u vchodu do rádia.
Před schody do budovy tvořili neprostupnou zeď a další démoni hlídkovali v předem nadefinovaných cestách, ze kterých nesešli ani o centimetr. Celé to vypadalo tak zvláštně roboticky.
Jak to Jakub v popředí party spatřil, okamžitě se obrátil a zaklel. „Kurva, pryč vodsaď!!”
Ale bylo pozdě. Trojice si už všimli hlídkující démoni.
XVII
Následoval zběsilý útěk před útočícími monstry pryč z Balbínovy třídy. Tohle vůbec nebylo dobré.
„Kudy teď?!” vyhrkl jsem.
„Nevim!” na to Michal. „Asi na metro–“
„Hej! To je ten kostel na Míráku,” zafuněl Kuba, nervózně se ohlížející po nepříteli. „Tam! Před náma!”
„Cože?”
Netušil jsem, o čem mluví. Podíval jsem se, kam Jakub ukazoval, a kdesi vlevo se rýsovaly obrysy jakési kaple. Komu ten kostel patřil, jsme sice nevěděli, ale zase jsme tušili, že poblíž byla blízká stanice metra, ve které se dalo skvěle schovat a přitom utéct na Anděl k Alešovi a Markovi!
„Jasně!“ souhlasil jsem. „Jdem tam!“
„Počkejte!“ vyhrkl náhle Michal, „a co Jirka a Pepa?“
No jo, proboha.
Ohlédl jsem se a za námi pádilo šest černých démonů. Bylo jasné, že vracet se k rádiu by byla jasná sebevražda. Vytáhl jsem telefon a začal psát SMS Jirkovi.
Doběhli jsme na křižovatku mezi ulicemi Římská a Italská a přemýšleli kudy dál, když jsem slyšel zvonit svůj telefon. Volal mi Jirka, co to má znamenat?
Rozhlédl jsem se a spatřil v odbočce vlevo prchající dvojici Jirku a Pepu. Mířili přímo k nám s několika kovovými monstry v zádech. Jak mě Jirka spatřil, na jeho výraz se nedalo zapomenout.
„Čumte!“ vykřikl jsem a ukázal na bratry. Dva moji parťáci se otočili a zabrzdili, aby nás mohli bratři dohnat. Jakub mezitím duchapřítomně vypálil několik svítících šípů po jejich pronásledovatelích. Několik nepřátel sice zasáhl, ale aby je skolil, určitě by potřeboval těch šípů nejmíň sedm na každého.
Dvě party se setkaly a na Náměstí Míru už nás utíkalo pět.
„Ty vole!“ vykřikl Jirka, když se k nám přiblížili, „fakt vás rádi vidíme!“
„To my vás taky,“ řekl Michal. „Dobrá náhoda.“
„Nápodobně,“ na to já. „Běžíme na metro, jasný?“
„Co na metru?“ zeptal se Jirka. „Teď sme tam odsaď přišli!“
„A je doufám prázdný,“ zafuněl Kuba.
„No, je...,“ prohlásil nejistě Jirka.
„Tak se modlete, aby bylo pořád,“ dodal jsem. „Buďte ticho a přidejte!“
Při pohledu na desítku chřestících démonů za námi jsem si tak nějak připomněl, abych se už nikdy neotáčel.
Před námi už se rýsoval vchod do stanice linky A. Nikde žádný nepřítel, museli jsme mít obrovské štěstí nebo to náš protivník vůbec nevytušil.
Když jsme vlezli do podzemní stanice, zastavil jsem Pepu. „Co zadělat vchod bariérou?“
Ten zakroutil hlavou. „To nestihneme.“ Při pohledu na černou vlnu, vyrážející z ulice v dálce, jsem mu musel dát za pravdu.
Sestoupili jsme po dlouhých schodech dolů na nástupiště. Pořád se za námi ozýval ten zlověstný chřestot, ale aspoň už jsme je neměli na očích. Nebo spíš oni nás.
„Zase sme tu,“ uchechtl se Jirka. „A kam teď?“
„Na Anděl – teda – na Můstek!“ vykřikl jsem a vrhl se do kolejiště.
„Za Masnou a Markem, že jo?“ zeptal se znova Jirka.
„Přesně,“ odpověděl za mě Michal. Bylo bezva, že jsme se shodli aspoň na tomhle.
Naskákali jsme do dráhy a ze všech sil pádili na Anděl. Po několika desítkách metrů Pepovi začala svítit hůl a my běželi dál do temnoty v doufání, že nepřátele nenapadne se rozdělit.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 8 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 11 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
