obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Důvěra a láska musí chodit pospolu."
B. Němcová
obr
obr počet přístupů: 2915377 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39516 příspěvků, 5744 autorů a 390432 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Čtyři a půl roku dětství - 1. kapitola ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Čtyři a půl roku dětství
 autor Atisa publikováno: 22.03.2009, 6:25  
Jak už jsem psala v popisu knihy, je to nereálný příběh. Mělo by to sloužit k pobavení.
Ale nevím, jestli bych sem vůbec měla dávat další kapitoly.
Svatební úřad neexistuje, to je mi jasné ...
Nevěděla jsem, jak přesně mám odsadit přímou řeč, když tak mě, prosím, opravte.
 

"Dobrý den!" pozdravil muž, když vstoupil do místnosti, kde by se měl nacházet stavební úřad.
Přišel si pro povolení ke stavbě domu. Poslední dobou však nemá zrovna moc dobrou náladu. A není divu. Nedávno mu zemřel jeho otec. Naštěstí mu a jeho rodině zanechal pořádné dědictví. Rozhodli se, že z peněz si postaví nový dům.
"Dobrý den, copak byste si přál? Vždyť je to jednoduché jako facka!" prohlásila úřednice a vlepila mu facku.
Ten muž si začal mnout tvář, v duchu si pomyslel : "Co to ta hysterická ženská dělá?? To není možný!!"
Snažil se však na sobě nenechat nic znát.
Úřednice hned vytáhla list papíru a začala mu pokládat všelijaké otázky. "Vaše jméno a příjmení, prosím."
Muž odpoví : "Kkkarel Nádiva." Úřednici překvapením spadnou brýle.
"Ani jsem si nevšimla, že koktáte. Dobře, napíšu Karel Nádiva"
Kkkarel ji zadrží : "Opravdu se jmenuju Kkkarel Nádiva a nekoktám. To moje matka koktala, když mě přihlašovala na matrice ... bohužel."
Úřednice kroutí hlavou a píše jeho jméno.
"Váš stav?" dále se ho ptá.
Kkkarel odpovídá : "Jak to myslíte můj stav? Copak nevidíte, že nejsem v jiném stavu? Napište tam stav - normální!"
Úřednice se mu snaží vysvětlit, co to znamená stav : "Myslím, jestli jste svobodný, rozvedený nebo vdovec."
"A můžu být ženatý?" Úřednice dá oči v sloup a zakroutí hlavou.
Kkkarel tedy řekne : "Rozvedený."
Úřednice mu pokládá poslední otázku : "Kdy to chcete?"
Kkkarel odpoví : "No co nejdřív. Třeba hned zítra, jestli to bude možné."
Úřednice se podívá do počítače a odpoví : "Možné to je. Tak zítra v 15.00 hodin. Jsme domluveni. Tady máte papír a nashledanou zítra."
"Nashle ..." Kkkarel Nádiva spokojeně odchází, ale v duchu si myslí : "Ta nadělá ciráty kvůli jednomu papíru, to je hrozný!"

Kkkarel však není rozvedený, jak uvedl v dotazníku na stavebním úřadě a navíc má půlroční dceru Rút.
Druhý den Kkkarel Nádiva povídá své manželce Náně Nádivové, co se mu přihodilo na stavebním úřadě. Včera na to totiž úplně zapomněl.
"No to abych tam šla s tebou, aby to nevypadalo divně ..."
Kkkarel se z toho snaží nějak vykroutit, a proto namítne : "A co Rút? Kdo se o ni postará?"
"Prosím tě, to není problém, vezmeme ji s sebou," ukončila konverzaci Nána a odešla nakrmit Rút, která právě začala plakat.
Kkkarel celé dopoledne prosedí u televize a Nána zase u sporáku. Typická rodinná idylka.
Už je však tři čtvrtě na tři a rodina Nádivových ještě není připravena. Najednou se Nána vzpamatuje, trochu oblékne Rút, zapomene si sundat zástěru, popadne Kkkarla, který má na sobě samozřejmě tepláky a pospíchají na údajný stavební úřad.
Jakmile celí zadýchaní vejdou do místnosti, úřednici překvapením spadnou brýle, ale ihned si je nasadí.
Několik sekund si je prohlíží a pak řekne : "Á ... vy jste pan Nádiva. Dobrý den, musím se vás ještě na něco zeptat, než přistoupíme k věci."
"Co zas chce??" myslí si v duchu Kkkarel a automaticky přistoupí blíže.
"Jak se jmenuje vaše nastávající? A to dítě je vaše?"
Kkkarel chvíli přemýšlí, proč zrovna nastávající. Ale usoudí, že si asi myslí, že ještě nejsou manželé.
"Nána Nádivová," odpoví na požadovanou otázku. Úřednici opět překvapením spadnou brýle. Kkkarla se už pro jistotu na nic nevyptává a napíše její jméno.
"Tak pojďte," pozve je do další místnosti. Nádivovi si ji se zájmem prohlíží. Je vyzdobena květinami a uprostřed stojí pán v obleku, drží jakousi knihu a vesele se baví s jinými dvěma osobami. A v rohu místnosti se nenápadně krčí u nějakého přehrávače další muž. Náně to připadá divné, ale zatím nic neříká. Rút odloží do kolébky, jak jí úřednice nenápadně naznačuje ...
"Můžeme začít?" zeptá se pán s knihou úřednice.
"Svědky máme, takže můžeme začít."
To už Nána nevydrží a pošeptá Kkkarlovi do ucha : "K čemu potřebujeme svědky??" Vtom začne hrát hudba.
Kkkarel i Nána začínají být nervózní, co to všechno má znamenat.
A když muž s knihou, což není nikdo jiný než matrikář, spustí na Kkkarla : "Pane Kkkarle Nádivo, berete si dobrovolně za ženu zde přítomnou Nánu Nádivovou a slibujete ...?", Kkkarel se neudrží a vykřikne : "Vy jste se snad zbláznili!? Proč bysme se měli jako brát, když už dva roky manželé jsme!??"
Úřednici opět překvapením spadnou brýle, ale nezmohne se ani na to, aby si je zpátky nasadila. Matrikář jen nevěřícně zakroutí hlavou a dva svědkové si začnou mezi sebou něco šuškat ...
To už se Nána vzpamatuje, popadne Rút i Kkkarla a utíkají domů.
Doma Nána začne křičet na Kkkarla : "To byl zase trapas! Jak sis mohl splést stavební úřad se svatebním??! To neumíš číst nebo co??!" Ten si však jako obvykle nasadí sluchátka a pustí televizi ...
Rodina Nádivových se půl roku na úřadech ani neukáže ...


 celkové hodnocení autora: 89.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 3.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 22 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 DaNdÝ 22.03.2009, 13:41:16 Odpovědět 
   Nechci nijak shazovat, nebo brát motivaci k psaní nebo uveřejnění dalších dílů. Pravda e ten vtipnej nebo zábavnej podtext mně osobně nijako zas tak moc neseděl. Co bych v textu mohl vyzvednout jsou ty lehký náznaky absurdity, třeba jak mu dá facku, a na několika dalších místech, ale problémem by mohla bejt ta celková matnost. že by prostě i ty vtipy měly bejt snad trochu ostřejší, nebo z toho tématu vymáčknout trochu víc absurdnějších situací, třeba během toho závěrečnýho obřadu. No a eště jedna potíž, že to vůbec nemá stavbu jko počáteční díl nčeho dělšího ale je to opravdu taková uzavřená anekdota. To skutečně nechci říct, že nemají další díl bejt uveřejńovaný, to klidně třebas si to svý čtenáře najde a človk aspoň zjistí nějaký názory žejo, ale jde o to, že konec by měl na ty další díly odkazovat. A na to tři tečky nestačí.
 Haxo Angmark 22.03.2009, 10:02:09 Odpovědět 
   Ještě že to nebylo naopak...otázka úřednice, zda už udělali přípojku, by Kkkarlovi připadla oplzlá a snažil by se této vysvětlit, že jí do toho nic není, dotaz, jestli má on v pořádku kanalizaci, by považoval za nechutný a proti pokutě za neoprávněné užívání před oficiální kolaudací by se určitě v zákonné lhůtě odvolal...zdála by se mu staromódní.
 amazonit 22.03.2009, 6:24:57 Odpovědět 
   Příběh má asi působit vtipně a odlehčeně, ale působí dost křečovitě a spíše nudně, stroze, trochu nedomyšleně, ne, to ne, ale spíš nedotaženě, zbrkle, jako bys to chtěla mít již rychle dopsané... Jsou tu trochu potíže se slovosledem..., občas by to chtělo přidat čárku...
Vložený vtip, je dost profláklý - to ohledně Kkkarla...
Začátek přímé řeči se začíná uvozovkami dole...
Celý ten příběh působí dost rozpačitě, a ještě ke všemu to má být na pokračování, ono už by to takto mohlo zůstat, je to poměrně dost ,,uzavřené", takže uvidíme, zda se příště ještě pokusí získat to stavební povolení...

- Poslední dobou však nemá zrovna moc dobrou náladu - nejspíš bych i v této větě pokračovala minulým časem a nedávala přítomný, i když by mohlo jít oboje

-Rozhodli se, že z peněz si postaví nový dům - že si z peněz postaví

-Snažil se však na sobě nenechat nic znát. - snažil se však nenechat na sobě nic znát, lépe by bylo místo nenechat - nedat

-ale nezmohne se ani na to - co je to za tvar - nezmohne?
 ze dne 22.03.2009, 19:21:58  
   Atisa: Tohle byl takový "úvod". Další kapitoly by se měly ubírat jiným směrem. Tato první kapitola byla pouze tenkou spojovací nitkou (nebo jak to nazvat). Ale podle toho, co tady čtu, už asi nemá cenu pokračovat.
Vím, že začátek přímé řeči se začíná dole, ale kopírovala jsem to ze svého blogu a tam editor neumožňuje psát uvozovky dole. Nechtělo se mi to celé předělávat.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Zuzka
(10.12.2019, 11:24)
Livinginthedream
(7.12.2019, 22:31)
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
Albína Alba
(25.11.2019, 01:02)
obr
obr obr obr
obr
Nevnímáš (Smysl...
Julia de Sena
Arn Dresko IV. ...
jindra
Jsou slova ...
Dick
obr
obr obr obr
obr

Nalgašský průsmyk - třetí část
Ekyelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr