» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Přítel všech - přítel nikoho."

Aristoteles

počet přístupů: 2141211

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303499 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Buch! ::

Adrastea	publikováno: 15.03.2009, 22:42

Teď vy.


	Buch, buch, buch. Dialog hlavy a zdi. Na bílé ploše se rozrůstá mastný flek. To jsou sny, pro které v mozku není místo. Buch, buch, buch. Malba se začíná drolit. Sny... Žíravina! Musí z hlavy ven dřív, než bude pozdě. Rychle! Buch, buch, buch. Fyzická bolest se slévá s psychickou a pozvolna ji neutralizuje. Paráda! Jen nepovolit! Bílá se barví do červena. Že by sny byly červené? Buch, buch, buch! Rudobílý obrazec na stěně se točí. A točí a točí a točí. Sny se brání! Plazí se jí přes obočí a řasy rovnou do očí, oslepují ji. Ale ona se nedá! Buch, buch, buch! Má jich plná ústa, zalyká se jimi. Tenhle tah je jim ale houby platný. V žaludku nic nezmůžou, chachá! Rozdrcená lebka jejich řady rozdrtí. Buch, buch, buch! Praskající kosti křičí. Pro vítězství je holt třeba učinit velké oběti, ale to ona s radostí udělá. Jen když se jich zbaví. Buchbuchbuch! Nevidí. Většina jejího obličeje je na stěně. Jako obrázek, hihi. Vkusný doplněk do každého bytu. Sny létají všude kolem. Běsní. Vědí, že bude brzy po všem. Zničí jejich líheň! Buchbuchbuch! Chachá! Buchbuch... Telefon? Opravdu zvoní telefon. Dotěrný tón se prodírá skrz vítězný ryk armády tělesné bolesti. Zrovna teď. Kdo jí co může chtít? Kdo o ní vůbec ví? Chvíli trvá, než ho najde. Cestou uklouzne na troskách své bývalé hlavy. "Prosím? Tady Já." "Ahoj, to jsem já, Xy! Doufám, že neruším." Sluchátko číhá na taktní ujištění. "Neruším?" "Ne." "Fajn! Víš, ehm... Už dlouho ti chci... No... Nešla bys se mnou zítra na kávu?" Samým překvapením vyprskne chuchvalec krve. Kdyby jí zbyly nějaké oči, rozhlédla by se kolem a uvědomila by si, že se poněkud unáhlila. Ovšem i mlaskavý zvuk zpod jejích pantoflí ji zvládne ujistit o tom, že tuhle skládačku už nikdo dohromady nedá. Ach jo. "Ne. Promiň, to nepůjde." "Proč ne?" "Právě jsem si rozbila hlavu o zeď. Počítám s tím, že za pár vteřin umřu. Ale jinak bych šla, opravdu." "Ach... Aha. Tak to je mi líto. Hm... No nic, měj se!" "Ahoj." Tůt. BUCH!


celkové hodnocení autora: 97.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 9		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 20		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 81		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

zrcadlo	06.04.2009, 11:02:42

Bezvadně napsané - buch!


ze dne 06.04.2009, 11:04:00
Adrastea: Juj, díky...

agelast	22.03.2009, 16:36:10

Tu snad ani není co dodat – nadhled, vtip a maskovaná promyšlenost, hezky využité napětí mezi obsahem a formou, díky kterému se každé slovo podobá depresi sjíždějící se mezkalinem… ve zdejším prostředí se navíc přidává jistá dávka parodičnosti… A hezké je, že to funguje na všech úrovních – rozsekat ten text na odstavce, v každém z nich si bude člověk moct najít to příslovečné něco, slovní obrat, vtip nebo eufonický prvek, na kterém mu ulpí pozornost. Snad ještě k té psychice – já si ji tady opravdu nedovedu představit. Jednak mi připadá, že by takové vsuvky narušily sevřenost textu, jednak (a to především) ji tam vidím i tak, a nikterak ochuzenou. Pro mě je ten text mimo jiné sám zprávou o pocitovnu, jen tak nějak zepizovanou. Snažit se mu vnutit psychologičtější háv by pak bylo jako dávat lidem k obědu zkumavky, aby si mohli extrahovat živiny. No, můj pohled…


ze dne 22.03.2009, 23:35:13
Adrastea: Pane, Vy jste se přehlédl a komentujete jiné dílo, hih. Nebo zase bludíte? V každém případě jsou Vaše písmenka potěšující, takže pěkuji a pěkuji.

estel	18.03.2009, 16:44:36

Jen škoda, že je to nezapomenutelné, ráda bych to četla znovu poprvé. Smekám. A doufám, že Tě zase nenapadne mi to vymlouvat.


ze dne 18.03.2009, 21:16:44
Adrastea: Achich... Tak já ti tedy prostě jen děkně pěkuju.

Aildrin	16.03.2009, 18:51:37

Odpověď na příspěvek od uživatele: Aildrin* ze dne 16.03.2009, 12:43:09* :-)

Weichtier	16.03.2009, 13:41:37

No, Niko, je to hezké. Jenom... dokud to bouchá správně, tak se o konci buchu píše dobře. Průser je, když to najednou začne bouchat špatně. Výborný konec:-) W.


ze dne 16.03.2009, 18:19:58
Adrastea: Jo, jo, to máš pravdu. Díky ti za zastávku a kotěšující pomentář.

m2m	16.03.2009, 13:34:51

Asi zcela určitě a jistě víš, že si myslím, že by se dalo něco polepšiti, ale sama taky zcela jistě dobře a bezpochyby víš, že ten text se mi líbí. Smutný, úsměvný, jako hořkosladká čokoláda. I to tútnutí s kroužkem tam má svoje místo, stejně jako syrovější úvod. Tút.


ze dne 16.03.2009, 20:22:47
Adrastea: Aha. Vnitřní psychika... Sice nevím, co si pod tím termínem představit, ale rozhodně už by to nebylo to, co jsem zamýšlela, chicht. Jestli to je dobře, nebo špatně, to už je jiná otázka. Každopádně velké Ď. Plch.


ze dne 16.03.2009, 20:06:34
m2m: Vnitřní pocitovno... To je to, co bych se byť v náznacích pokusil zachytit, vnitřní psychiku. Hm. Plk.


ze dne 16.03.2009, 18:15:56
Adrastea: No, nevím, nevím... Povídej. Co bys zlepšoval? Tedy takhle: vždycky je co zlepšovat, to je jasné, ale tady jsem si nechala procházet pilinami opravdu každý znak (obzvlášť zajímavé bylo umísťování vykřičníků, hih), takže budu ráda za každý tip. (Nezaručuju ovšem, že se tím budu řídit, hih.) Ale jestli se ti do toho nechce, nic se neděje. Pro mě je důležitější, že jsi to četl a že to v tobě něco vyvolalo. Díky, díky.

Aildrin	16.03.2009, 12:45:59

Odpověď na příspěvek od uživatele: Aildrin* ze dne 16.03.2009, 12:43:09* Jinak, kdybych "Buch!" přirovnal k Obrazu nějakého malíře, byl by od Ernsta, ale jindy je to Dalí jak vyšitý..

Aildrin	16.03.2009, 12:43:09

Tuhle věc si dobře pamatuji. Čekala ve skladu písmenek celkem dlouho, takže ji na saspi rád vidím. Avantgardní, surrealistická a bezchybná... Mám rád Tvůj styl psaní. Tady ten výplod byl perfektní, (děsil mne už při prvním čtení), ale miluju zejména ta komplikovanější díla. Takže hodně štěstí.


ze dne 16.03.2009, 14:43:54
Adrastea: Pro mě je tohle komplikované až až, hih. A taková ilustrace od Ernsta by nebyla špatná, heh. Díky za zastavení a názor...

Kaileen	16.03.2009, 12:34:37

Deatilem rozhodně nešetříš, až mě rozbolela hlava. Ten dialog na konci to absurdně okořenil a možná to není dobře, ale chce se mi smát.


ze dne 16.03.2009, 14:17:20
Adrastea: Achich, já jsem mamut. Celou dobu dumám nad tím, co je to ten deatil, a už jsem se chtěla koukat do nějakých chytrých knížek, když mi došlo, že asi půjde o překlepnutí, hihi. Díky za návštěvu, velmi si jí cením, a za to rozbolení hlavy se omlouvám.

Šíma	15.03.2009, 23:49:12

No... Hm... Trochu bolestivý (až malinko absurdní) pokus o sebevraždu, i když pochybuji, že by dotyčná byla ještě schopná mluvit... Nevím, zdá-li mám brečet, nebo se smát! A teď my? Aneb, co na to čtenáři? Hm... Líbilo se mi to! Ono: Buch, buch, buch... Nejde ty zpropadené myšlenky vyhnat z hlavy ven i jiným způsobem? Třeba chlastem? No, já nevím, já jsem jen čtenářem a ne autorem tohoto zajímavého textu! Jak zabít sny? Dialog hlavy a zdi... Trochu "jodidovské", zdá se mi... Možná by toto dílko zajímalo "pana Chocholouška", jenže pak bych tam musel jít taky... Proč? Protože jsem se usmíval, ačkoliv je text poněkud tragikomický (s dramatickým koncem): Buch! A tma... Dám Jedničku, snad se za to nebudeš zlobit a ber můj komentík (prosím s rezervou)... "Buch!" P.S. Spadl šíma pod stůl? Kdo ví? ;-)))


ze dne 15.03.2009, 23:57:45
Adrastea: Já myslím, že ta rezerva není třeba, hih. Chlast je na vyhánění myšlenek asi taky dobrý (z osobní zkušenosti to nevím, jsem abstinent), ale to už by byl zase jiný příběh... Určitě se nezlobím, naopak. Každá odezva mě těší. Tak tedy díky moc.