|
| |
|
|
Ráda cestuji
mezi nebem a zemí
abych se zbavila smutku
co prosakuje z lidí
tam dole
Jako bych sedávala
v Louvru
po osmé hodině večer
hned vedle
zamyšlené Niké
Nad námi čirý vesmír
neúnavný upíječ času
ospale se protahuje
Povečeřím na kamenných
schodech
mezi dobyvateli ticha
Nikde nikdo
Jen pokojní
a prostí nenávisti
oprašují mramorové ruce
rozpraskaných bohů
Afrodita se koupe
a všude voní
růžové mýdlo
Snad přijdeš i Ty
tak zoufale krásný
dáme si játrovou pomazánku
a budeme se smát
pomíjivostí věcí
Posbírám drobky
do jednoho
jako rozmělněné střepy
korintských váz
aby ses nepořezal...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 9 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 40 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
