|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303499 komentářů :: on-line: 0 ::
|
 |
|
:: Antiporno povídka ::
|
| |
|
|
Každý večer. Přesně každý večer snívám nad těmi slovy.Ta marnotratnost mě trápí. Co budu dělat? Budu… budu třeba sedět, anebo můžu taky sedět. Ne, to bych zase jen zabíjel čas. Kurva, zase mě svrbí koule. Dneska by to chtělo. Už je toho třeba. Ale ne, zase ty chlívné myšlenky. Budu si třeba s něčím raději hrát. A utřel si slinu…
(: šnup, šnup : ) vodka..? že by? Ne-e, to je blbost. To je moje oblečení ze včerejška.
Pane budík, nechcete o tom povyprávět? Vás to určitě bude zajímat. Je to totiž zajímavé.
(budík nemluví, jen tiká)
Mlčení beru jako souhlas!
To tak včera byla celý den hnitba. Vlastně, jako každý den. Za okny chcalo, malé děti se vracely ze škole celé promáčené a vcelku se nic nedělo. Ono by se možná ani nic nedělo teď, kdyby mi nenapsala stará kamarádka. Jmenovala se Zou, nebo alespoň tak jsem ji znal. Vlastně, ani nevím jak se jmenuje. Možná Magda? Magda je hezké jméno pro ženu, ne? Asociuje mě to do představy nějaké květiny.
Takže se mi ozvala Zou, protože se zrovna vrátila z Prahy. Údajně na návštěvu za babičkou. Ale co já vím. Znáš ty ženský. Nikdy u nich nevíš, co víš, nebo jak na čem seš.
A tak ta Zou, chápeš, kdysi jsme se náhodně seznámili na jednom firemním večírku. Měla děsně krásný kozy. Strašně mě vzrušovaly. Miluji tu dekadenci. Ona milovala také dycky dekadenci. Oba jsme se rozuměli v dekadenci. A tak jsme se seznámili. Dobré seznámení, ne? Je tak perverzní.
Dali jsme si scuka. Původně na kafé. Kafé je moc dobrá alegorie. Je to první předzvěst postele. To si pamatuj, hodí se to do života. Je to axiom chlapa.
Sešli jsme se u Kuželky. Vím, že to tam má ráda, protože se tam poprvé opila, když byla ještě malá holka. Tak 15 jí mohlo být. Nikdy bys to do ní neřekl, vypadá slušně. Povídali jsme si spolu velmi dlouho. Má vytříbený vkus na konverzaci. Je to poslední, nezkažená, zvrhlá intelektuálka na tomhle světě. Vzrušuje mě tím. Možná proto jsem ji pozval k sobě domů.
Po cestě jsme potkali hlouček mladých lidí. Jinak se nic nedělo. Jako celé dny. Všechny dny jsou přesně to samé.
Konečně jsme došli ke mně domů. Jako vždy zde bylo pusto-prázdno. Pes Barry spal. Na přivítání si pěkně zasral. Má totiž problémy s nadýmáním. Jako každý samec.“Blbečku, máš zde dámu“ říkám mu. Očividně nereagoval.
„Dáš si něco k pití Zou? Mám zde Gin, nebo Vodku“říkám. „Tak vodku“ odpověděla hbitě a oči jí zajiskřili.
Já sám jsem neprotestoval. Když jsme začali, bylo tam tři čtvrtě flašky. Když jsme končili, bylo tři čtvrtě flašky v prdeli.
Ethanol v krvi je přímou úměrou koncentrace testosteronu v Leidygových buňkách, přičemž jeho intenzita stoupá s celkovou změnou času t.
Začíná mi být trošičku teplo, a to nejen po těle. Bože, nikdy jsem si nevšiml, jak je Zou krásná zblízka. Poposedl jsem k ní blíž, abych ji lépe slyšel a viděl. Mírně se k ní nakloním. Jen trošičku, útroby se mi začali svírat (naštěstí ne alkoholem) a jemně jsem ji políbil. Polibek mi vrátila. Jo, dneska to půjde
Rukou ji hladím po vlasech, pak po tvářích až směrem dolů. Hluboce jí líbám. Je nebeská. Její rty královské, její kozy božské. Začíná se mi to líbit.
Pročpak na mě sem tam asi pomrkává? Že by víno? Aaa-ha. Postel. Usmál jsem se na ni, chytl ji za ruku a zatáhl ji do té černé, temné místnosti. Všude kolem byly na skříních naházené ponožky. Ještě že byla tma.
Položil jsem ji na postel a vrhl se na ni jako tygrrrr.
„Ruce vzhůru“ Nechápala
„Ruce vzhůru“ pochopila.
V tu chvíli jsem ji stáhl triko. Jako zkušený děvkař jsem to zvládl i s podprsenkou zároveň. Měl bych tu fintu naučit i svého budoucího syna.
Následovaly i kalhoty. Moc se s takovýma věcma nepářu. Ani u druhých, ani u sebe. Patří to k té vášni noci. Zbožňuji, když se zastaví čas a prostor. Existuje pouze cosi vevnitř, co mě nutí užívat si každý okamžik. Právě mi ten okamžik nastal. Jupí, bude sex.
Sundala mi kalhoty. Popravdě, trošku jsem se zastyděl, poněvadž se stydím za svoje nohy. Jsou takové ošklivě chlupaté. Naštěstí je tma. Díky bože, žes ji utvořil. A Bůh věděl, že je to dobré. Ámen.
Pomalu mě už to muchlování přestávalo bavit. Rozhodl jsem se ji zdělat tanga. Jak jednoduché. S malou výpomocí.
A Teď už se jen svatoslavně se trefit.
První pokus, vedle.
Druhý pokus, vedle. Kurva, zasraná Vodka.
Potřetí…
Hej, Malá Zou, Hej, hej, hej…..hej..
Vstávej.
Úúúh, Zou, no tak, ještě chvíli.
Hej, pane Stránský, vstávejte. Už je ráno. No tak, otevřete pusinu, tady máte prášeček.
Už zase Vám teče slina. Ukažte, já Vám ji utřu. Tak.
Dneska jste se nepokakal? To je príma. Nezapomeňte na vizitu v 09:00 hodin.
„Ano, budu připraven“ Poslušně jsem odpověděl.
Odešla. Kráva tlustá. Nemám ji rád. V pyžamu mě nějak divně studí. No jo, poluce. Do piče, další zkrvený ráno.
Pan Stránský vložil hlavu do peřin. Chvíli dumal co bude dělat. Posadil se a začal blbě čumět z okna. Píše se podzim 1969, Venku padá listí a prší, protože zuří bouře. Čert ví, co se panu Stránskému honí hlavou za magorárny.
Celým pohledem je upřen na venkovní ceduli, která se prohýbá ve větru. Občas, když se zablýskne, je možné vidět slzy pana Stránského a nápis na ceduli.
Psychiatrická léčebna pro sexuální devianty, fakultní nemocnice Brno.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
88.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 37 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
