na střechy pocitů v ozvěnách dálných krajin
na to co není tu a já to zkouším najít
jinak než na podzim si píšeš po mé kůži
romány bez konců slzami deštěm tuží
requiem rampouchů co v ústech jitra tají
křičelos tolikrát v ozvěnách do kaluží
a nebe není již po němž se všichni ptají
jen temno ve studních a úzkost prázdných skruží