obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2915374 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39511 příspěvků, 5744 autorů a 390413 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Ve při ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky z okurkové lahve
 redaktor Šíma publikováno: 31.03.2009, 13:53  
O čem to je? Nechte se překvapit... Hezké počtení a skřítkům zdar! ;-)

A také bych zde chtěl poděkovat svým múzám (potvůrkám vrtošivým): Děkuji! :-D
 

      „Prosím povstaňte, přichází slovutný soudce Slepoň!“ řekl soudní zřízenec a celý sál poslušně vstal ze svých lavic, židlí a židliček. Soudce se rozhlédl po přeplněném sále i s přístavky, protože lidí zde bylo tolik, že nestačili přišroubované lavice a tak musel přijít na řadu další nouzový nábytek. Okna byla dokořán, kdyby ne toho chladivého vánku, všichni zde přítomní by se nejspíše zalkli a padli jako ryba na suchu...

      „Sednout!“ řekla masitá tvář soudce Sleponě. „Co to dneska máme?“

      „Stát versus nakrknutí umělci, ctihodný soude!“ řekl mu polohlasně soudní zřízenec. Zapisovatel čekal na pokyn k rozjetí soudní pře, ale soudce se jen zamračeně ošíval na svém širokém vypolstrovaném křesle.

      „Umělci?“ zeptal se. „Co si udělali?“

      „Jsou ve při, ctihodný soude!“ pokrčil rameny zřízenec.

      „Vepři?“ zeptal se jej soudce a malinko se mu protočily panenky a orosilo čelo.

      „Ne vepři, ale ve při...“ znejistěl zřízenec.

      „Jsou tady všichni? Žalující strana i strana obhajoby? Zapisovatel je připraven? A co soudní služba, kdyby bylo potřeba vyklidit tenhle prasečinec? Vlastně soudní síň?“

      „Vše je připraveno, ctihodnosti!“ souhlasil zřízenec.

      „Dobře, můžeme tedy začít!“ zahřměl v síni soudcův hlas následovaný jakýmsi podivným mlasknutí, které nebylo možné identifikovat a protože se místnost nenaplnila střevními plyny, nešlo tedy o uprdnutí, což by mohlo být také považováno v krajním případě za pohrdání soudem.

      „Ctihodnosti?“ ozvala se obhajoba...

      „Zamítá se!“ mávl soudce Slepoň rukou a začal si čistit své popelníky v tlustých obroučkách. „Na řadě je obžaloba!“

      „Samozřejmě, zajisté, vaše ctihodnosti,“ zklapla advokátova čelist naprázdno.

      „Vážený soude!“ začala obžaloba. „Sešli jsem se zde proto...“

      „Tohle není pohřeb, pane státní zástupče!“ přerušil jej soudce. „Ještě ne... Zkraťte to!“

      „Ano, ctihodnosti. Obžaloba přednáší vaší ctihodnosti několik nactiutrhání a hanobení...“

      „Čeho? Jde přeci o spor mezi umělci, nebo snad ne? Jaké hanobení? Copak má tento spor nějaký rasový podtext?“ zamyslel se soudce a nasadil si své brýle na nos. Vypadal jako nějaká postavička z kresleného seriálu, nebo komixu a jeho přítomnost vzbuzovala všelijaké pocity, které měly k respektu velmi daleko.

      „Vážený soude, klienti obžaloby se domáhají svých práv a svobod a apelují na porušování základních lidských práv...“ pokračovala strana obžaloby nenuceně ve svém projevu.

      „Umělci!“ odfrkl si soudce a málem mu spadly brýle na stůl. „V čem?“

      „Jak v čem, vaše ctihodnosti?“ zarazila se obžaloba.

      „V čem jsou porušována jejich práva?“ podrbal se soudce na hlavě. „Někdo někomu šlohnul autorský text? Nadávají si snad to telat?“

      „Námitka!“ ozval se právník obhajoby. „Mí mandanti...“

      „Taky k tomu dojde!“ umlčel jej soudce. „Proč jsou obě strany ve při?“

      „Kvůli...“ zarazil se státní zástupce. „Kvůli porušování základních...“

      „To už tu bylo!“ řekl soudce a napil se čisté vody. Opatrně položil skleničku na talířek a rozhlédl se po soudní síni. „Vy všichni jste ve při? Tedy ve sporu?“

      „Námitka, ctihodnosti!“ ozvala se obhajoba. „Nejsme v prasečinci, nebo na farmě, tady jde o...“

      „Vážné věci!“ souhlasil soudce. „Dají se ty texty vůbec číst? Nejde o nějaké literární patvary? Co na to soudní znalci?“

      „Texty jsou v pořádku, ctihodnosti!“ pokrčil rameny soudní znalec. „Odpovídají kvalitě a standardu běžné literární práce...“

      „Jsou lepší než písmo svaté?“ zeptal se soudce Slepoň a zvedl do vzduchu Bibli. „Hašteří se snad někdo kvůli této knize knih? Nikoliv, tak proč marníte můj drahocenný čas?“

      „Námitka!“ zakřičel upocený advokát obhajoby. „Tohle je znevažování...“

      „Soudního stolce, nebo stolice?“ zeptal se jej soudce Slepoň. „Mimochodem, četl jsem ty texty a došel jsem k závěru, že bych se na ně nekoukal ani při vykonávání své stolice... Bylo by to zbytečné marnění času...“

      „Ale...“ zaúpěl advokát obhajoby. „Prosím o zaprotokolování, že ctihodný soud napadl a zesměšnil stranu obhajoby!“

      „Povoluje se!“ souhlasil soudce. „Je všechno zapsáno? Do slova a do písmene?“

      „Ano, vaše ctihodnosti!“ souhlasil soudní zapisovatel. „I s tou stolicí slovutného soudu!“

      „Výborně! Nyní k obžalobě... Jak vůbec zní?“ zeptal se soudce státního zástupce.

      „Autoři na jistém literárním serveru napadají a hanobí práce jiných autorů a porušují tak obecně platné předpisy a nařízení...“ začal s litanií státní zástupce.

      „Jakými?“ zamyslel se soudce. „No tak mezi sebou prostě diskutují, no a co?“

      „Oni, ctihodný soude...“ zarazil se státní zástupce.

      „Námitka!“ zakřičel advokát žalované strany, který již netušil, na které straně vůbec stojí. „Námitka!“

      „Zamítá se!“ zavrtěl soudce hlavou. „Pokračujte, pane státní zástupče!“

      „Žalovaná strana slovně napadá žalující stranu, hanobí jejich literární práce i je samotné a označuje je jako, cituji: břídily, pisálky, telata, blbce, debily a neschopné jedince, kteří nemají žádné literární ani umělecké cítění...“

      „Došlo i na fyzický kontakt?“ zarazil jej soudce Slepoň. „Bylo ohroženo zdraví a životy spoluobčanů?“

      „Ne, ctihodnosti, ono to po internetu není ani jaksi možné a proveditelné...“ pokrčil státní zástupce rameny.

      „Cože?“ vykřikl soudce. „Takže zde nejde o žádný ten kavárenský literární spolek?“

      „Ne, ctihodnosti,“ zavrtěl státní zástupce hlavou. „Pouze o jisté společenství amatérských spisovatelů!“

      „Jakže?“ povstal soudce a dal se do promenádování na svém vyvýšeném pódiu. „Jde tedy o prostý spolek amatérů? A jakou to má souvislost s jednotlivými body obžaloby?“

      „Námitka!“ přerušil jej chabý a roztřesený hlas obhajoby. „Nejde o prachsprosté amatéry...“

      „Zamítá se!“ odbyl jej soudce. „Amatéři! Čeho se ti pisálkové vlastně dopustili?“

      „Celá obžaloba zní takto,“ začal státní zástupce, „za prvé: hodnocení autorských děl samotnými čtenáři se nedrží obecně daných pravidel. Za druhé: čtenáři bezdůvodně hodnotí zmíněná díla úmyslně nízkými známkami, neřku-li vracejí to, co nakoupili u druhých...“

      „Cože?“ zeptal se jej soudce. „Oni mezi sebou obchodují a s čím?“

      „Jde jen o slovní obrat, ctihodnosti!“ pokrčil státní zástupce rameny.

      „Námitka,“ zasípal advokát obhajoby z posledních sil. „Čtenáři a autoři nejsou kupci a s ničím nekupčí...“

      „Zamítá se!“ řekl mu soudce a obrátil se na státního zástupce. „Pokračujte!“

      „Ano, ctihodnosti! Za třetí: čtenáři se úmyslně vyhýbají slovním komentářům a odůvodnění svých nízkých známek, které poškozují samotné autory těchto literárních děl! Za čtvrté: čtenáři nazývají tyto autory již výše uvedenými jmény...“

      „Jakými?“ zeptal se jej soudce a přešel k oknu s rukama za zády.

      „Mohu citovat, ctihodnosti?“ zeptal se nejistě státní zástupce.

      „Povoluje se, pokračujte!“ vzdychl soudce a vrátil se za svůj stůl.

      „Čtenáři označují již zmiňované autory...“

      „O které autory vlastně jde?“ vyzvídal soudce Slepoň a znovu se napil. „Dochází mi voda, můžete s tím něco udělat?“

      „Zajisté,“ přikývl soudní zřízenec. „Nechám přinést čerstvou vodu, ctihodnosti!“

      „Seznam máte na stole, vážený soude!“ řekl soudci státní zástupce.

      „To je jich tolik? To se všichni mezi sebou hádají? Vždyť to tam vypadá jako v Parlamentu! No, pokračujte!“ zhrozil se soudce. „Tak co bude s tou vodou?“

      „Pisálky, debily, nemehly, neschopnými individui, dementy a uměleckými antitalenty... Tolik výpis urážek na cti, vaše ctihodnosti!“

      „A do prasat si nenadávali?“ vyzvídal soudce. „Proč jsou tedy ve při?“

      „Ne, slavný soude! Mohu pokračovat?“ zeptal se jej státní zástupce. Advokát obhajoby již jen slabě zvedl ruku a pak znovu padl pod stůl vysílením.

      „Přineste vodu i tomu páprdovi!“ ukázal na něj soudce Slepoň. „Prosím státního zástupce, aby pokračoval...“

      „Za páté: jmenovaní čtenáři...“ státní zástupce pohlédl na soudce, zda může pokračovat. „Jmenovaní čtenáři vytvářeli ke svým nekalým činům různé frakce a spolky a psychicky tak deptali napadené autory, kteří již neměli sílu se bránit a proto houfně odcházeli ze Společenstva amatér...“

      „Amatéři!“ přerušil jej soudce. „A neházeli po sobě shnilým ovocem, nebo knihami?“

      „Ne, vaše ctihodnosti!“ řekl mu státní zástupce. Odněkud se ozvalo slabé povzdechnutí.

      „Má snad obhajoba nějakou námitku?“ zavolal soudce směrem k obžalované straně tohoto sporu. „Pokud ne, prosím, aby obhajoba nepřerušovala toto jednání... Pokračujte!“

      „Za...“ nadechl se státní zástupce.

      „Shrňte to!“ přerušil je soudce Slepoň a napil se vody, kterou mu přinesl soudní zřízenec. „Děkuji!“

      „Prosím, vaše ctihodnosti,“ přikývl soudní zřízenec a postavil se na své místo.

      „Ano, slavný soude!“ souhlasil státní zástupce. „Tak tedy, tito čtenáři se odmítají podřídit stanovám Společenstva, odvolávají se na to, že je toto společenství (včetně jeho autorů) jen shlukem amatérů, kteří si jen hrají na autory a jejich práce nestojí za nic...“

      „Proč tedy neodejdou?“ podivil se soudce Slepoň.

      „Nemají kam, nikde je nechtějí...“ pokrčil rameny státní zástupce.

      „Proč zůstávají?“ zopakoval soudce svou otázku.

      „Kam by šli, ctihodnosti? Je jim dobře tam, kde jsou?“

      „Tak proč víří stojatou vodu? Proč dělají bouři ve sklenici vody? Jaké jsou jejich úmysly?“ nechápal jej soudce. „Jsou to amatéři, proč nedělají něco jiného? Prospěšnějšího?“

      „Ná-mit-ka!“ ozvalo se odněkud nejasným hlasem. „Žád-ní ama-té-ři...“

      „Zamítá se!“ mávl soudce rukou. „Tohle bude pře! Co mimosoudní vyrovnání? Pokusily se obě strany o smír mimo soudní síň?“

      „Ne, ctihodnosti!“ zavrtěl státní zástupce hlavou.

      „Námitka...“ zvedl advokát žalované strany ruku nad svou lavici, jako když se tonoucí posledního stébla chytá, aby jeho ruka navždy zmizela kdesi v hlubinách této soudní síně.

      „Má obhajoba nějaké návrhy?“ zeptal se jej soudce a čekal na odpověď. Nic, nastala chvilka trapného ticha. „Žádné návrhy? Dobře, co na to obžaloba?“

      „Souhlasí s trestem v dolní hranici, vaše ctihodnosti...“ oznámil mu státní zástupce.

      „Souhlasí tedy obě strany o zmírnění rozsudku a o dohodu před samotným hlavním líčením?“ zeptal se soud obhajoby i obžaloby. „Je někdo proti?“

      Kdesi cosi zabouchalo o zem, jako by v soudní síni snad i strašilo. Jinak se neozval ani hlásek.

      „Tak tedy, soud rozhodne takto: protože se žalující ani žalovaná strana shodla na tom, že není nutné vést hlavní jednání za účasti poroty, může soud vynést tento rozsudek...“ řekl soudce a znovu se dal do čištění svých tlustých skel.

      „Vaše ctihodnosti?“ ozval se soudní zřízenec.

      „Ano?“ zvedl soudce čelo a krátce pohlédl na sochu slepé spravedlnosti, která má šátek přes oči a nakloněné váhy v rukou.

      „Strana obhajoby si žádá lékaře, jejich právnímu zástupci se udělalo patrně nevolno!“

      „Žije?“ zeptal se soudce Slepoň starostlivě svého zřízence.

      „Ještě ano, vaše ctihodnosti!“ přikývl.

      „Tak mu pomozte a zavolejte mu lékařskou pomoc...“ mávl soudce rukou. „Ale zpátky k rozsudku... Všem čtenářům soud doporučuje, aby se drželi nepsaných pravidel a neporušovali tak obecně závazné normy... Jakékoliv slovní urážení je nepřípustné, stejně tak znevažování prací samotných autorů, byť jde jen a pouze o amatérské díla... Soudní výlohy si spravedlivě rozdělí obě strany tohoto sporu a doufám, že již nebudou vepři, ani ve při a stanou se příkladnými členy nejen Společenstva amatérů, ale také lidské společnosti... To je vše, když dovolíte, jdu na oběd!“

      „Povstaňte, ctihodný soudce Slepoň právě odchází!“ řekl soudní zřízenec a až na obhajobu všichni poslušně vstali a dívali se, jak mizí poslední kousky lidské důstojnosti... „Soud je u konce, můžete se rozejít!“


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 12 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 35 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 77 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 1:53:03 Odpovědět 
   17. 07. 2014

Vtipné, ale ne zas moc, a docela i vadila soudcova lhostejnost k obhajobě, ale bylo to zábavný.
 ze dne 01.08.2014, 14:13:02  
   Šíma: Není i spravedlnost občas slepá? Ale kdo ví...
 Charlotte vL 22.07.2010, 0:19:06 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Charlotte vL ze dne 21.07.2010, 23:57:10

   tyhle... *** *** ** * * ** a jeste ** *** ** **. (slova byla vymazana filtrem pro slusnost). Filtr si mysli, ze je Charlotte pekna ****(slova byla vymazana filtrem pro slusnost. Filtr pro slusnost byl vyhozen z tohoto prispevku)
 ze dne 10.09.2011, 19:12:58  
   Šíma: ;-)))
 Charlotte vL 21.07.2010, 23:57:10 Odpovědět 
   Doopravdy, nesmát se nejde! Je to taková *** *** ** * * ** ** *** ** ** od **** ** *** * (predchozi slova byla vymazana filtrem pro slusnost)
Charlotte byla vyhozena ze soudni sine pro napadani jednoho uzivatele Saspi.
 ze dne 22.07.2010, 0:08:56  
   Šíma: :-DDD

Teď by mě jen zajímalo, copak je to za slova, která neprošla tím filtrem!!! ;-)))

Dík za zastavení a komentík (teď se musím smát já)! Pardon... Hihihi.
 Kaileen 15.03.2010, 16:44:31 Odpovědět 
   U tohoto textu se nejde nesmát. Chudák obhájce, ten to měl těžké, pořádně se nedostal ke slovu a už byl celý vyřízený.
P.S. Nadčasové to je ;-)
 ze dne 15.03.2010, 19:46:35  
   Šíma: Díky za zastavení a komentík, jsem rád, že se líbilo! ;-)
 Aini 15.03.2010, 16:26:48 Odpovědět 
   No tak u tohoto dílka jsem se čtením pobavila vážně hodně, jsem ráda, že jsem v důsledku smíchu nepřišla ke zdravotní úhoně, jen ve při bych stěží kvůli tomu byla s původcem povídky. Četla bych dílo znovu a ráda.
Dávám k sobě a tady za velkou jedna. Díky
P.S. jako by to bylo stále aktuální téma, či se mi to zdá?
:o))
 ze dne 15.03.2010, 16:32:39  
   Šíma: Že by bylo svým způsobem nadčasové? ;-)))

Děkuji za zastavení a komentář!
 Kondrakar 08.09.2009, 10:46:21 Odpovědět 
   ????? Co to bylo? Tohle sem jaksi nestíhal. Docela jsem se pobavil. Chudák zástupce obhajoby.
 ze dne 08.09.2009, 11:38:31  
   Šíma: Ahoj, jak řekl kdysi mistr Cimrman: "To byl šrapnel!" ;-)))

Je to taková opičárna na cvrkot na jistém literárním serveru! :-DDD
 Rút 26.07.2009, 15:32:19 Odpovědět 
   Nu, co k tomu dodat.. Snad jen *smajl tleskající* :-)
 ze dne 27.07.2009, 10:37:41  
   Šíma: Smajl se klanící a děkující! ;-)
 Dědek 19.04.2009, 13:04:36 Odpovědět 
   Že ty máš osobní zkušenost s naši justicí.
 ze dne 19.04.2009, 18:05:46  
   Šíma: Ahoj, Dědku! Já? Ne... Ale člověk ledacos vypozoruje z bedny (seriály, dokumenty a tak)... ;-)))
 Nancy Lottinger 17.04.2009, 16:26:11 Odpovědět 
   Otevřela jsem tenhle příspěvek v naději, že není tak dlouhý. Já se čestně přiznávám, že můj problém je, že nemám příliš ráda ukecanost. V některých tvých dílech je vidět na míle daleko, v jiných je to dobře schované za čtivost dílka a humor, jako je tomu v tomhle případě. Vím, že ty se jako autor neurazíš, když řeknu, že práce není na úplně čistou jedničku. Jsou tam gramatické chyby, i když ne tolik, někdy se ztrácím v přímé řeči, která vyzní čas od času naučeně a nevím, zda-li to byl účel, ale těch teček je tam nespočet.

Já cu nějakou pohádku!
 ze dne 17.04.2009, 19:21:58  
   Šíma: Díííky, Nancy, za zastavení a komentík! ;-)))

Jejda, takže nějakou pohádku a ne moc dlouhou? Hihi... Dobře, objednávka byla odeslána k vyřízení, uvidí se, co se stane, hezký večer přeji... :-D
 Vanessa Kuzníková 02.04.2009, 9:51:47 Odpovědět 
   No vidíš, že to šlo a bez bolesti a někomu se to i líbilo.
 ze dne 02.04.2009, 10:53:36  
   Šíma: Hihi, bez bolesti... Dík za zastavení a komentík! ;-)))
 Pelion 01.04.2009, 18:31:49 Odpovědět 
   Ahoj, pane!
Vykřičníkový Šímo.

Co dodat? Nic. Nic?
Snad jen...
Už jsme spolu Tvé dílko rozebírali. Kdyby jsi to přepracoval a "nasadil těžký kalibr" s tou onou pointou - nemělo by to chybu.
Tak jsem trošku "zklamaný", protože mě, jakožto čtenáři Tvých prací, Tvůj textík ničím nepřekvapil.
Dalo se z toho "vytěžit" o trochu víc.
Ale na můj názor moc nedej, neboť... však ty víš :-)
Měj krásné dny :-)
 ze dne 01.04.2009, 19:06:39  
   Šíma: Zdar, pane!

Ano! Vykřičníkový šíma jen tiše přikyvuje, ale... Je v tom ale, protože je šíma také malinko (kapánek a trošičku) lenivý a nechtělo se mu kvůli "těžkému kalibru" překopávat celý text! Ale i tak děkuji za zastavení a komentík! ;-)

P.S. A také přeji hezké prožití tohoto týdne a nejen jeho! ;-)))
 Apolenka 01.04.2009, 17:50:59 Odpovědět 
   I já děkuji tvým můzám - potvůrkám vrtošivým. A tobě děkuji za to, že tu jsi.
 ze dne 01.04.2009, 19:04:48  
   Šíma: Děkuji za to, že děkuješ šímovi za to, že je takový, jaký je! ;-)))
 Guardianes 01.04.2009, 0:48:07 Odpovědět 
   Jo, jo... Bavil jsem se, dobře jsem se bavil. Známka tomu odpovídá...:-)
 ze dne 01.04.2009, 10:17:52  
   Šíma: Díky! ;-)
 Ina 31.03.2009, 17:38:51 Odpovědět 
   Dobře jsem si p o č e t l a . . .
 ze dne 31.03.2009, 17:54:02  
   Šíma: Potěšení na mé straně a díky za zastavení a komentík! ;-)
 Dani 31.03.2009, 15:20:53 Odpovědět 
   Ahoj, Šímo. Mně se to líbilo. Vůbec mi nevadí tvá "ukecanost". Naopak. Při tvých rozhovorech se vždy bavím. Děkuji. Já osobně dávám za jedna.
 ze dne 31.03.2009, 16:12:36  
   Šíma: šíma velmi děkovat a jít se poradit s velkým duchem, co má udělat s tou ukecaností a se vším, co mu neslouží ke cti... ;-)))

Dík za zastavení a komentík!
 OH 31.03.2009, 14:56:45 Odpovědět 
   Zdar,Šímo, Šímoviči, Šímovičenko, Šímovičenkoviči, to je můj komentář k tvému dílu, líbilo - měj sa.
Howgh.
 ze dne 31.03.2009, 16:08:59  
   Šíma: Děkuji Ti, OH-sane. ;-)
 Weichtier 31.03.2009, 13:52:37 Odpovědět 
   Ahoj, Šímo,
ti, co tě čtou pravidelně (ba i příležitostně), tvoje texty už rozeznají na dálku. Spojuje je totiž hned několik prvků:

-délka, v tvém případě ukecanost
-snaha (mnohdy úspěšná) o poselství, z tvých textů, byť často "lehkých" čiší lidství, které je mi velmi sympatické
-chyby gramatického a stylistického rázu
-čtivost, která celkem přebíjí onu ukecanost

Stejné prvky jsou k nalezení i u tohoto textu. Poselství, které jsi vlastně shrnul v předposledním odstavci, je jasné a čiré. Dia(tria, tetra)log už tak čirý není. Sem tam lehce zbytečné větičky, někdy příliš polopatické a občas také viditelně odstupuješ od textu/příběhu a hovoříš jako autor (to jsou právě ty chvíle, kdy je řeč o tom, jak by to mělo na "serveru" probíhat), zatímco postava se někde ztrácí.
Soudce Slepoň je podezřele informovaný chlapík, nadaný zřejmě telepatií.:-) Často dořekne větu za ostatní, dohaduje se jejich myšlenek... občas mi to přišlo umělé, ale to je subjektivní, jistě měl pečlivě načtený soudní spis, stejně tak měl zřejmě jasný názor na to, jak se věci mají mít.
Co je ovšem objektivní výtka, jsou gramatické a stylistické chybky. Ne všechno můžeš svést na šotky, šemíku:-) Občas by to prostě chtělo víckrát číst, myslím.
Příklady:
-okna byla dokořán, kdyby ne (bylo) toho chladivého vánku
-hlas následovaný jakýmsi podivným mlasknutí(m)
-Bible- Kniha knih, nikoli kniha knih
„Za páté: jmenovaní čtenáři...“ státní zástupce pohlédl na soudce, zda může pokračovat. „Jmenovaní čtenáři vytvářeli" ...
- občas se trochu v tvé práci s přímou řečí ztrácím. Ty trojtečky, nevím, nevím. Lepší by bylo vložit čárku, a pak "jmenovaní čtenáři" atd. Stejně tak ty vykřičníky! Počítal jsem to a máš tam jen dvě přímé řeči zakončené čárkou, všechno ostatní jsou vykřičníky:-)

Tohle všechno nemění nic na tom, že jde o čtivý příběh, který chybky nijak moc dolů nesráží. Jen bych zkusil trochu krotit tu ukecanost, napsat to sevřeněji, méně slov a víc účinku. Ale rozumím, že je to už u tebe určitá obchodní značka:-) A je fakt, že jsem každopádně bavil.


W.
 ze dne 31.03.2009, 16:33:55  
   Šíma: P.S. Jo a ještě: za těmi "jmenovanými čtenáři" si stojím (tedy bez toho slovesa), přestože je vůbec neznám. Ostatní Tvé návrhy vypadají mnohem lépe, než-li můj původní text! :-DDD
 ze dne 31.03.2009, 16:08:18  
   Šíma: Děkuji za publikaci i komentík, Kocoure!

Jo, všechno na skřítky Překlepníčky svalit nelze, zvláště pak AUTOROVU LENOST, přečíst si několikrát své dílko, jistě by pak viděl i to, co mu po druhém (nebo i třetím přečtení) uniklo! Ano, trochu se stydím... :-(

Vykřičníky a tři tečky? No, zdá se, že nejen vykřičníky jsou mým prokletím, ale tolik jich tam snad ani není, aby stály za řeč! ;-) Jenže když se podívám za sebe (na dobu, co jsem zde na SASPI), vidím onen dlouhý a marný boj s tímto znaménkem. Jednou vyhrává šíma a jednou vykřičník, občas do toho přijdou i ony tři tečky a zcela sporadicky také ostatní znaménka. Patrně půjde o boj věčný (jako například souboj dobra se zlem).

Ukecanost? Ehm... No... Tedy... Hihi, máš pravdu! (zase vykřičník, ale je to tak) Když se to vezme kolem a kolem tak souhlasím se vším, co jsi uvedl a ještě jednou děkuji, pane! Hezký den nejen tobě. (tečka, těch vykřičníků tu začíná být nějak moc)

P.S. Napadlo mě, že bych mohl jednou napsat krátký textík o tom, jak byl šíma zmožen a zdolán vykřičníky, bo se mu to zase nějak trochu vymklo z ruky (rukou). :-DDD
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Zuzka
(10.12.2019, 11:24)
Livinginthedream
(7.12.2019, 22:31)
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
Albína Alba
(25.11.2019, 01:02)
obr
obr obr obr
obr
Part V.- Quido ...
Jalovec
Kronika Algirot...
Hopy
Vánoční stromob...
kestrel
obr
obr obr obr
obr

Proč to nebereš?
asi
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr