» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě."

Buddha

počet přístupů: 2141219

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303499 komentářů :: on-line: 0 ::

:: 3 Zvedni hlavu 23. a 24. března ::

Uskar-Arah	publikováno: 17.04.2009, 1:58

Aneb Prahou s deníkem Arkadije Pavlova - III. část


	23. března Když utichne ruch velkoměsta, všechno se zklidní a zůstanou s vámi jen svištící víry, vymetající prach z dlažebních kostek, můžete kráčet prázdnou ulicí a představovat si, že nikde na světě není jiného místa než té ulice, kterou jdete, samojediní, obklopeni tmou a šuměním větviček ve větru. Zalezete si do potemnělého portálu, pozorujete okna bez světel na protějších domech. Ale potom za vámi v chodbě někdo rozsvítí a všechno je pryč, lampy začnou zářit jasněji, ulice se zaplní lidmi a k vašim uším znovu dolehne dunění a šum z hlavních tříd. A vy jdete, kráčíte ulicí, která je jako každá jiná v tom zapomenutém městě, městě, kde jste jednou večer byli úplně sami. Je jaro, dny se dlouží a noci ubývá. A mě nezbývá ani měsíc. Schovám se před větrem do chapadel chrámu a nechám se pohltit planoucími lampami. Po trávníku přede mnou uhání klobouk a za ním dva muži, mladý a starý. Smějí se a vítr jim trhá slova od úst. V kamenném záhybu vedle mě stojí dívka a kouří, někoho vyhlíží, ale vidí jen nekonečnou změť světel, kroužících kolem náměstí. Uprostřed světel socha jiné dívky, tělo prohnuté ve skoku a ruce s holubicí nad hlavou. Čekala tu na někoho tak dlouho, až zkameněla? A zkamení i dívka skrytá vedle mě? Když odcházím, stále ještě přešlapuje na místě s cigaretou mezi prsty. Když se ohlédnu, dívka je pryč. Mizí za klapotu semaforů, zavěšená do své přítelkyně, a já zůstávám poslední osamocenou duší města. Den pomalu končí a na mě padá únava, nohy se mi pletou, když se vracím domů. Je jaro, ale Praha na to nevypadá. 24. března A zase sněží. „It sucks!“ kření se zrzavci v legínách na každém rohu, ale já si to užívám. Konečně trocha klidu, a to je ještě světlo. Jenže sníh na začátku jara dokáže vždycky lidem otrávit den, a tak se směju a těším se už podruhé pohledem na Bránu, jak si tam stojí uprostřed chumelenice a dívá se na ty malé mužíky, co se pod ní vyhýbají kalužím a boří tváře do límců svých huňatých kabátů. Na Náměstí republiky stojí stan a na něm: VÍTE, CO MŮŽE SOCIÁLNÍ EVROPA UDĚLAT PRO VÁS? Už předem se směju představě, jak na stan někdo modrou barvou napíše HOVNO! Budou toho zase plné noviny, jako kdyby se neměly čeho jiného chytit. A k tomu všemu si ještě padne vláda. Tedy – ne, že by to nějak mohlo ovlivnit můj pobyt tady v Praze, ale je příjemné vědět, že takový bordel není jen u nás doma. Jen ať si toho ti Češi taky trochu užijí!


celkové hodnocení autora: 96.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 9		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 13		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Miss Rebeka	24.04.2009, 16:16:46

V Praze se pořád něco děje a dají se tu vidět zajímavé věci (a lidé); denně je potkávám. A bordel, hlavně v politice, mě už nepřekvapuje, my běžní smrtelnící to příliš neovlivníme. Dobrá reflexe na život v hlavním městě. Jen upozorňuji, že je to náměstí Republiky ;-)


ze dne 24.04.2009, 16:51:11
Uskar-Arah: No jo, s psaním velkých a malých písmen jsem měl vždycky problémy. Jinak díky za komentář!

Šíma	17.04.2009, 22:55:20

Pěkné, líbilo... Trochu jsem se zadumal, trochu zasnil, ale i pobavil, například s tím stanem a tou modrou barvou a oním slůvkem... Hihi! Má to atmosféru a má to i říz, prostě se to dobře četlo! Jednička, pane. ;-)))


ze dne 18.04.2009, 9:15:03
Uskar-Arah: No jo, divím se, že ten stan k tomu někoho od modrých ptáků skutečně nevyprovokoval. Díky za zastavení!

honzoch	17.04.2009, 16:20:37

tvoje hrátky s jazykem a stylem jsou pastva pro oči, to si vždycky rád přečtu. Jako člověk, který každý den absolvuje cestu Prahou a který se oknem dívá ze školy na zacpanou Legerku z toho vám velmi autentický pocit (to by ale spíš platilo k prvnímu dílu)


ze dne 17.04.2009, 17:48:26
Uskar-Arah: Díky za zastavení. Chápu, že tahle část asi nebyla tak "všeříkající" jako třeba ta první - a já to tak v podstatě chtěl. Jak jsem psal k m2m, jsou tyhle dva dny pouze záznamem událostí, které se skutečně staly, a mají působit jen jako jakési odlehčení před dalšími dny, které už v sobě snad ponesou nějaké poselství jako předtím.

m2m	17.04.2009, 1:58:34

Ahoj. Napřed se omluvím, že to trvalo tak dlouho, ale vznikl nám tu zmatek (kolegové, co publikovali předchozí části, se nějak neozvali). Teď se omluvím za to, že nemám čas, skutečně nemám čas, přečíst si předcházející, ale zítra bych to zkusil dohnat a pak případně připojit doplňující poznámky. × A mě nezbývá... - komu nezbývá? Mně. Co se textu týče, můžu zase jen obdivovat na Tvůj věk neskutečný styl. Netrpíš chorobou nesmyslného popisování, na druhou stranu se vyhýbáš i příliš prázdnému líčení. Jsi přesně tak akorát, tak, aby si člověk dokázal představit, co myslíš, co se Ti honí hlavou, ale ne tolik, aby se do toho zbytečně zamotal. Jestli smím, rád bych na závěr podotkl, že pokud budeš dál pokračovat, jednou z Tebe něco vyroste. Skutečně ano. Dobrý text.


ze dne 17.04.2009, 18:09:12
m2m: Tak jsme se mohli toho 24. na Nám. Republiky potkat...


ze dne 17.04.2009, 17:46:32
Uskar-Arah: Opět zdravím a stejně tak opět děkuji. Mám ovšem za to, že kvalita textu (je-li nějaká) je zapříčiněna především tím, že jsem tuhle část "Zvedni hlavu" psal prostě tak, jak se věci děly. Na rozdíl od druhého dílu, který je celý vymyšlený doma před počítačem, a se kterým jsem značně nespokojen (ale pokus je pokus), jsem se snažil tento pojmout formou bezprostřední zkušenosti. Takže jsem se 23. března skutečně procházel po Vinohradech a zalézal do vchodů, dokud mi někdo neposkytl pointu ve formě rozsvícení, stejně jako jsem nakonec skončil na Náměstí Míru, kde jsem ve skrytu sv.Ludmily pozoroval cvrkot a hledal inspiraci. Nejdřív přišla v podobě humorné scénky s dvojicí chlápků honící se za kloboukem, potom to byla ona zmiňovaná dívka. Jen tu sochu jsem si trochu přetvořil - ve skutečnosti žádnou holubici nemá. A pokud byl někdo 24. na Náměstí republiky, potom mohl stejně jako já vidět oranžovobílý stan, o kterém jsem psal. Takže asi tak. Hezký zbytek večera.