» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád."

Elbert Hubbard

počet přístupů: 2141220

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28999 příspěvků, 4550 autorů a 303499 komentářů :: on-line: 0 ::

:: Kreatinin – 1.Poprava ::

Jeňýk	publikováno: 10.04.2009, 23:57

Nic hlubokomyslného tu nečekejte. Je to čtení do čekárny na nádraží nebo do autobusu. Rozdělil jsem to na čtyři části:
1. Poprava
2. Diagnóza
3. Boulevard
4. Závodní lékařka


	KREATININ 1. Poprava Ve státě Texas mě měli odsoudit ke stopadesátišesti letům těžké káznice za jednonásobnou vraždu a čtyřnásobné pohlavní zneužití. Tři zneužití před a jedno až po vraždě. Porota se ale nakonec rozhodla vsadit na jistotu a přišila mi za tyto odporné zločiny trest smrti. Nejvíc mi přitížilo to poslední čtvrté znásilnění. Trest smrti se provádí ve státě Texas už od roku 1982 smrtící injekcí. V malé sklepní místnosti obložené bílými dlaždicemi je odsouzenec přinucen lehnout si na nepohodlné tvrdé lůžko. Kromě této „poslední postele“ je v místnosti telefon s přímou linkou ke guvernérovi státu, který může ještě na poslední chvíli udělit odsouzencovi milost. Pak už tu je jen vlastní popravčí nástroj – bůhvíproč dokonale sterilní infúzní souprava se silným anestetikem a smrtícími roztoky. Thyopentalem sodným nejdříve uvedou delikventa do bezvědomí, a krátce před půlnocí se přistoupí k vlastní popravě. Do žil odsouzeného se vpraví prudký jed pankuronium, který zastaví dýchání, a vzápětí chlorid drasený, který zastaví běh srdce. Slabší jedinci umírají velmi rychle, ale je-li člověk zdráv a v dobré kondici, může mít to štěstí, že jeho úmrtním dnem se stane až zítřejší datum. Katem zpravidla bývá střední zdravotnický pracovník tj. absolvent střední zdravotní školy s maturitou. V mém případě se jedná o mladinkou, blonďatou a velmi pohlednou zdravotní sestřičku. Avšak z každého jejího pohybu je zřejmé, že i přes své mládí je v této práci dokonale zběhlá. – Nejraději bych vás tady zbičovala. – sykne mi do ucha s neskrývaným vzrušením. – Ale nemůžu. Dívají se na nás. – a ukáže bradou na veliké okno v jedné ze stěn. Tam za neprůstřelným sklem se mohou na popravu dívat příbuzní odsouzence. Z mých příbuzných ale tentokrát nepřišel nikdo. V televizi dnes dávají nový a prý opravdu dobrý akční film, a proto teď na mne přes sklo civí jen postarší státní návladní s přísným pohledem a prokvetlým plnovousem, ten, který mě tady do toho všeho uvrtal, a hubená a bledá doktorka poslaná sem nějakou humanitární organizací, aby dohlížela, zda moje smrt probíhá dostatečně bezbolestně. – Au! – jehla pronikla pokožkou a zaryla se mi do žíly na předloktí. – No to je strašný – zaječela hubená a bledá doktorka za neprůstřelným sklem a ještě víc zbledla. Než mě sem přivedli, musel jsem vypít několik pohárků jakési tekutiny, a teď se mi proto chce strašně na záchod. Už mne ale odsud ven nepustí, i kdybych prosbu o to formuloval jako svoje poslední přání. Je to opravdu nepříjemné. Přeji si už jenom, aby to vše rychle skončilo. Tentokrát jsem ale měl opravdu štěstí. Navzdory pokročilé večerní hodině byl guvernér střízlivý a v dobré náladě, a udělil mi milost. Sestřička mi ještě na ruce upravuje náplast kryjící ránu po vpichu. – Vstávejte, pane inženýre, můžete se obléknout a jít domů. Zprávu panu profesorovi pošleme. – Právě jsem prodělal radiologické vyšetření ledvin. – Prosím vás, kde tady máte WC? – ptám se ještě trochu otřesen právě prožitými okamžiky. – Na konci chodby vlevo, nashledanou a mějte se. – loučí se se mnou sestřička. Při radiologickém vyšetření položí pacienta na posuvný stůl a do žíly mu vstříknou kontrastní radioaktivní látku. Stůl s pacientem pak zajede do jakéhosi tunelu, kde během asi půl hodiny rentgen zkoumá, jak rychle ledviny pacienta uvedenou kontrastní látku vylučují. Na toto vyšetření mě poslal profesor nefrologické ambulance interní kliniky, postarší muž s přísným pohledem a prokvetlým plnovousem, protože mi v lázních při vyšetření zjistili v moči zvýšený obsah kreatininu.


celkové hodnocení autora: 98.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.2		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 19		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 36		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Miss Rebeka	26.06.2009, 14:39:05

Byl to sen, jak říká Edvin? Z textu to není rozpoznatelné. Možná tam máš až příliš faktických informací, jak probíhá poprava či vyšetření. A proč by mu guvernér uděloval milost? Za to, co provedl, by zasloužil křeslo, ne uspání injekcí.

Edvin	19.05.2009, 9:10:09

Odpověď na příspěvek od uživatele: Edvin* ze dne 10.05.2009, 20:35:58* "Zkoušejte vše, a co je dobré, toho se držte," řekl Kristus. Ber si jen, co tě přesvědčí. Dělat to jinak by Ti jen a jen zaškodilo. Já to také tak dělám, a zdá se mi, že mě tento přístup přivedl dál.

Edvin	10.05.2009, 20:35:58

Myslím, že jsem docela dobře pochopil. Ale pro zachování dokonalé iluze měl mít i ten sen dobrou rešerši. Tak to dělávám já. fěfRf _)


ze dne 10.05.2009, 21:28:22
Jeňýk: Ahoj, vůbec si nemyslím, že by v americe popravovala mladičká blonďatá absolventka zdravky. Ta popravuje jen v představách toho hrdiny, kterému právě zkoumají na radiologii ledviny. Jinak děkuji za všechny rady a zároveň se omlouvám, že jich všech nebudu dbát. J.

Edvin	06.05.2009, 14:24:03

Jeňýku, čtivé a vtipné to je, ne že ne. Nezačal bych však výkladem poměrů a zvyklostí na "death row". Tím méně, že je znáš pouze z doslechu. Já sám jsem tam pochopitelně nebyl (a ani o to nebudu usilovat), ale nedovedu si dost dobře představit, že by tam skutečně byla jako popravčí mladičká, blonďatá absolventka zdravky. Jak znám Amíky, bude tam spíše vhodně vyškolený pracovník vězeňské služby, a asi drsnější typ. Kdybys tuto část napsal tak, že by zmátla i mne, světem protřelého chlapa, dal bych za ni jedničku. Ale nezmátla; měl jsem ihned podezření, že na mne, jako čtenáře, šiješ boudu. (Dokonalá rešerše reálií patří ke spisovatelskému řemeslu.) Dále: Textu by prospělo, kdyby byl akční. Popisuješ, nenecháváš postavy jednat a mluvit. Z akce a dialogu by mělo vyplynout vše to, co jsi prostě odvyprávěl a vysvětlil. Tím sis ušetřil dřinu s dialogy a zápletkou. A to je další minus. Nápad je to ovšem dobrý, ale ještě lepší by byl, kdybys to postavil na hlavu: dělat, jako že si ten chudák myslí, že se jedná o vyšetření, a je tak mimo, že nechápe, že jej míní popravit. Pak by tam mohla být sličná ošetřovatelka, nad jejíž přítomností by "odsouzený na smrt" kroutil hlavou. Třeba soucitně. Příběh tak, jak jsi jej pojal, je až dětsky prostý. Zdůrazňuji, že jsem si ho navzdory výhradám s potešením přečetl. Nic ve zlém. Tvůj dědEd :-) P.S. Horší známky než jedničku nedávám, tak se nediv. Nechci někomu kazit skóre. Ale s dobrým svědomím bych Ti ji tentokrát, můj oblíbený spisovateli, dát nemohl. Tak snad příště.


ze dne 07.05.2009, 22:05:35
Jeňýk: Děkuji za zastavení i přečtení. Je evidentní, že se vše nemusí každému líbit, ani všichni nemusejí vše správně pochopit. Třeba by se to lépe jevilo v kontextu s dalšími pokračováními. S těma jedničkama to dělám právě tak. Zdraví J.

Apolenka	15.04.2009, 22:36:04

Jsem čtenářka nelibující si v drastických textech, proto mě závěr první části tvého nového dílka rozveselil ... ale nepotěšil. Potěšilo by mě, kdyby ten domnělý odsouzenec byl vlastně nevinný - oběť justičního omylu. Možná by to do příběhu lépe zapadalo. Ale jinak spokojenost, nad známkou neváhám ... je to nadmíru zajímavé čtení.


ze dne 16.04.2009, 6:52:54
Jeňýk: Ahoj. Neboj se, hrdina je nevinný. Chtěl jsem tady začít "akčně", ale možná jsem to i přehnal. První odstavec by autocenzura do Mateřídoušky určitě nepustila. :-) Dál už to bude "normální". Díky moc. J.

Nancy Lottinger	11.04.2009, 22:35:36

Odpověď na příspěvek od uživatele: Nancy Lottinger* ze dne 11.04.2009, 20:35:29* Asi to bude znít zvláštně, ale díky, že jste to pochopil. Ano, je to jinak velmi dobré :-)


ze dne 12.04.2009, 7:23:47
Jeňýk: Cennější než známka, je váš názor a děkuji, že jste ho sem napsala. Nepovažuji to za chybu, ale teď, když vím, jak to může na někoho působit, bych asi při nějaké příští publikaci první odstavec vypustil. J.

Nancy Lottinger	11.04.2009, 20:35:29

Komentuju jen proto, že tím samým vyšetřením jsem musela projít i několikrát já, ale z důvodu malé funkčnosti jedné z mých ledvin :-) Musím se ale přiznat, že jsem si v posledních třech letech na doktory zvykla, protože sem u nich poměrně často. Zajímavé přirovnání k popravě, ale přijde mi to trochu přehnané, nevím, jestli vrahovi, co někoho znásilnil, byla udělena milost, tedy zde je to paralela k tomu, že vyšetření skončilo, přesto... Pokud je příspěvek směřován takhle vtipně, vyhnula bych se udělování milosti takovýmu bastardovi.


ze dne 11.04.2009, 22:16:56
Jeňýk: Zdá se, že to mám s ledvinami asi lepší než vy. Což mě mrzí, ale nemyslím to tak, že bych je chtěl mít horší. Vaše starost o toho bastarda mi napovídá, že jsem to se svou sebeironií v prvním odstavci trochu přehnal. Za dvojku děkuji. Je to přeci jen „velmi dobrá“. J.

Šíma	11.04.2009, 12:10:32

Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma* ze dne 11.04.2009, 12:09:20* Váhám... Dát Jedničku, nebo Dvojku? ;-))) Záleží na tom? Asi ne... Hezký den, pane a psaní zdar!


ze dne 11.04.2009, 12:54:32
Jeňýk: Děkuji a zdar i tobě. :-))))))

Šíma	11.04.2009, 12:09:20

Zajímavý pohled jednoho hrdiny, který se při vyšetření cítí jako při popravě, že by to něco vypovídalo o lidech, kteří ve zdravotnictví pracují, včetně jejich přístupu k pacientům?


ze dne 11.04.2009, 12:53:58
Jeňýk: Ne, tak to myšleno není. Spíše to vypovídá o poněkud nevyrovnané psychice toho pacienta. Ale kdo by ji vyrovnanou při neznámém vyšetření měl, že? :-)

endless	10.04.2009, 23:55:49

Přiznám se, že i když v závěru příběhu jsem pointu ocenila, celá konstrukce se povážlivě naklání. Paralela dobrá (kdo někdy prodělal vyšetření podobného typu, dá Ti jistě za pravdu), vzhledem k tomu, že jde o první část rozsáhlejšího textu, je asi předčasné hodnotit celkové vyznění. Dost mi ale při čtení vadily některé detaily: opakování slov (je, je, je....), u charakteristiky doktorky dvakrát totéž (hubená a bledá - patrně jde o úmysl, ale zde to působí spíš nedotaženě) poněkud krkolomný slovosled - jeho úmrtním dnem se stane až zítřejší datum, střední zdravotnický pracovník tj. absolvent střední zdravotní školy nashledanou - na shledanou Uvidíme, čím nás Kreatinin ještě překvapí...


ze dne 11.04.2009, 16:59:20
endless: Neboj se, příspěvek "tam" je - ale fronta je dlouhá a ubývá jen pomalu. Jinak mě ještě později v noci napadlo, jak by vypadalo, kdyby se sled těch odstavců poněkud popřeházel... no nic. Nebudu Ti to přepisovat. Také přeji hezké svátky.


ze dne 11.04.2009, 9:56:49
Jeňýk: Děkuji za publikaci. Už jsem myslel, že se jí nedočkám. Znepokojivé je, že příspěvky (už je tam i díl druhý) se mi neobjevují v „Nastavení“ v oddílu „Čekající na publikaci“. Jakoby se za tím voda zavřela. Bude to asi závada na serveru, ale díky tomu mám z publikace opravdu radost. Na tvoje připomínky a jednu oprávněnou výtku musím ale odpovědět. Nuže začněmež :-). Dnešní čtenář libující si v drastických textech bude asi zklamán, že tak nadějný akční příběh zatím končí tak banálně. Ale je to moje schválnost. Opakování slova je tam je :-), nezdálo se mi, že bych se tomu měl vyhýbat. Hubená a bledá je záměr. Připravuje se tu deja vu, ale až na konci seriálu. Se slovosledem a svými stále více se košatícími souvětími bojuji stále. Po napsání textu vždy přistupuji k redukci. Ale možná nedělám dobře. Vždyť Hrabalovy Taneční hodiny jsou celé napsány jako jedna rozvitá věta. Ten to ale na rozdíl od nás všech uměl. Za „nashledanou“ přijímám tu dvojku. Hezké Velikonoce tobě i všem hubeným a tlustým a bledým a vybarveným, kterým jejich modré a zelené a šedé a hnědé oko na tento text pohlédne. :-)