» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"To, co vychází ze srdce, nebývá nikdy směšné."

F. Caballero

počet přístupů: 2141262

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29000 příspěvků, 4550 autorů a 303500 komentářů :: on-line: 4 ::

:: Pravá na dně půllitru ::

dimitrij	publikováno: 14.04.2009, 14:25


	Sedím v baru, kterej mám hned za rohem. Sedím tady skoro každej den, doma mě nikdo nedrží. Nemá mě tam, kdo držet, protože bydlím sám. A taky mě doma nic netrápí, nemá mě tam totiž, kdo trápit. Někdo by namítl, že je to smutný, ale není, protože to přesně tak chci. Tenhle život mi vyhovuje a chutná a až se toho přejím nebo až si zkazím žaludek, tak začnu jíst zdravě. Možná. Objednávám si pátý pivo a chce se mi spát. V baru je mrtvo. Přemýšlím. Odjakživa se mi nejlíp přemýšlí, když jsem ospalej nebo unavenej, moje mysl je plastická, otevřená novejm nápadům a myšlenkám, hranice se posouvají, mozek není omezenej realitou, když napůl sní, je to spíš takový pudový přemejšlení. Miluju to. Jinak nemiluju nic, jsem studenej čumák a je mě to fuk. Pár lidem jsem ublížil, ale to je dávno. Voni už zapomněli nebo si za mě našli náhradu, doufám. Já jim přeju hezkej život. Každýmu, co hrdlo ráčí, dneska je to na mě. „Hele, tohle je poslední. Budu zavírat,“ říká barman a servíruje mi pod nos čerstvej půllitr. To říká snad při každým pivu. Očima přejíždím lokál. Je skoro prázdno, u jednoho stolu sedí mladej pár, líbají se a klukovi při tom stojí. Ještě před pár lety bych mu tu holku záviděl. Když jsem vídával ty desítky mladých milenců na ulici, dělalo mi to zle, ale to je teďka pryč. Vím, že není o co stát. Možná tu mrdačku, co je čeká, ale nejspíš ani tu ne. Vztah nic neřeší, problémy jenom zdvojnásobuje. A to už je pak na jednoho člověka moc. Že na to pak není sám? Ale je. Vždycky je na všechno sám. Vzájemná pomoc, podpora a porozumění jsou jenom divný nepochopitelný kecy, kterejm jsem nikdy nerozumněl. Nikdy jsem nedokázal do žádnýho vztahu spadnout, zkoušel jsem to, ale jenom jsem ubližoval. Nikdy jsi nepoznal tu pravou, řekl mi někdo. Byl to úplnej debil. Nikdo není stvořenej pro někoho druhýho, každej hezky sám za sebe, všichni proti všem. Život je tvrdá vybíjená, bez pravidel a bez záchrannýho kola, který někdo hodí z hořícího parníku. Vono by takový kolo bylo stejně k ničemu. Ta pravá. Ten pravej. To sou asi nějaký mytologický pojmy, na který se může svádět fůra věcí, když už nic jinýho nepomáhá. Je to levný a uráží to. Moje pravá třímá orosenej půllitr a levá si hraje s táckem. Moje pravá právě teď nasává v nějakým levným pajzlu, možná v hotelovým baru nebo na nádraží. Ne, na nádraží ne. Tam pijou jenom trosky. Vyhořelý zbytky lidí, bez špetky jiskry. Moje pravá k nim ještě nepatří. Doufám, že ji poznám, než ztratí jiskru. Možná dělá výčepní, laškuje s bezzubýma dědkama a nalejvá jim na sekeru. Má široký lokty a zápěstí. Asi jsem ji už někdy viděl, protože si na ni pamatuju. Chybí mi. Měl bych mnohem jednodušší život, kdybych byl ženská. Měl bych rád svoje tělo a trávil bych spoustu času před zrcadlem. Byl bych vášnivá a divoká holka. A měl bych široký lokty a zápěstí. Nasával bych v hotelovým baru a laškoval s hosty, co tu přespávají jednu dvě noci. S hosty, pro který je hotel jenom krátká zastávka na dlouhý cestě. Hnusnej domov. Moje pravá třímá orosenej půllitr a levá si hraje s táckem.


celkové hodnocení autora: 96.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 15		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Altro	09.05.2009, 12:26:56

Je to krásně flegmatický text, ikdyž toho hodně dává. 1 Altro

OH	14.04.2009, 18:44:04

ti to níže jaksi vykostili už po stý si řikám že nebudu číst komenty ale jen text a líbí se mi to kdysi asi 10 let jsem věřil že alkoholici jsou šťastní lidé protože maj jen jeden problém splašit pití a ne milion pí- jako ostatní no nic líbilo ještě jednou

Viktor	14.04.2009, 14:59:03

forma: já bych si ji dovolil nazvat stylisticky vhodnou... nonkonformní a lehce flegmatický tón á la Phil Marlowe jest populární a zhusta používaný neboť vytváří falešnou iluzi znuděného nadhledu a hrdiny lehce zdrsňuje - chceme li hrdinu stylizovat do podoby cynického chlapáka s komixově obtáhnutými konturami, použijme tento způsob obsah: autora neznám a tudíž netuším, zda si jeho hrdna lže do kapsy v souladu s jeho záměry či mimoděk, což ovšem nic nemění na věci, že to lži jsou... líbí se mi ovšem, že tyto lži vyvěrají na povrch až v druhém plánu... sebelítost a touha po tom být milován zde prosakuje napovrch jakoby proti vůli vypravěče... ...závěr se stává poněkud Freudovsky tónovaným přiznáním - nezvládnutá role muže; otevřená spekulace s touhou stát se ženou... inu i tak se dájí uzavřít pivní tlachy...

Weichtier	14.04.2009, 14:24:45

Ahoj, takže pozor na chyby: -mě (2. a 4. pád)/mně (3. a 6. pád) -nemá mě tam kdo držet (bez čárky, stejně tak o větu dál) Celý text je vlastně úvahou nad půllitrem. Myšlenky hrdiny hodnotit nebudu. Stylistiky to šlo myslím trochu dopilovat. Tvůj "free zdeptanej" styl je dosti atraktivní, místy jsi dobře použil repetici, ale chtělo to myslím lehce vyčistit, vyvážit, máš tam skoky jak tématické, tak i od dějovosti k úvaze. Na SASPI ale svěží text a nakonec dám myslím lepší dvojku. Příště by to chtělo dát si pozor na chyby a trochu zpřesnit sdělení a výrazy. W.