obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."
Victor Hugo
obr
obr počet přístupů: 2141266 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29000 příspěvků, 4550 autorů a 303500 komentářů :: on-line: 4 ::
obr

:: Homosexuálové jsou jako žlabatky ::

 autor DaNdÝ publikováno: 21.04.2009, 7:10  
Lidé jsou jen větší, komplikavanější žlabatky. Musím jich prostě nasbírat víc, než kdokoliv jiný. A homosexuálové jsou perfektní startovací pole.
Kinsey
 

Na židli v pokojíku seděl chlapec, poklepával si nohou, kterou měl přehozenou přes druhé koleno. Prosklené dveře se otevřely a vkráčel další kluk – Martin. Došel až na metr od sedícího – svého kamaráda, který na něj s ironickým úsměvem vzhlédl.
„Dostal jsem tě,“ řekl Martin a tasil z pod gumy tepláků pistoli. Přiložil ji kamarádovi k čelu a vystřelil.
„A ne-e,“ řekl kamarád.
„Co? Jak to jako?“ spustil Martin paži se zbraní podél těla.
„No, jsem nesmrtelnej. Něco jako highlander nebo tak.“
„To je na hovno, na to ti teda kašlu,“ zafuněl Martin a sedl si na postel. Pistoli hodil pod ní.
Kamarád si na židli ještě chvíli nervózně podupával nohou a pak si klekl naproti Martinovi. „Taak joo, každej máme něco, ty zas budeš moct používat adamantiový drápy, hm?“
Nyní se vychytrale ušklíbl Martin sedící na posteli. „I highlandrovi chvíli trvalo, než to rozdejchal, když ho střelili do hlavy. Takže ty seš teď omráčenej a můj zajatec!“ Jak seděl na posteli, šťouchl chodidlem do kamaráda a ten se převalil na záda. Zůstal ležet na podlaze s jednou paží přehozenou přes vysněnou ránu na čele. „A teď si tě vezmu do laborky a tam už přijdu na to, jak tě zabít! “

Někdy předtím seděli oba kluci na mezi nad statkem, který i se sousedním rybníkem patřil Martinovu otci. Nejdřív si v trávě ještě dost vysoké před druhou letní senosečí vydupali a zváleli úkryt před velociraptory, kteří tam občas lovili. V bezpečí té iontové hradby se střídali na stráži. Předávali si vzduchovku, s kterou ozařovali hejno kachen na rybníce pod mezí. Když se jim lasery podařilo ptáky vyplašit, měli ve svém travním úkrytu před světem konečně klid. Kamarád si zapálil cigaretu a nabídl i Martinovi, který údajně zkoumal, jestli se v okolí nepohybují zmutovaní trollové, ale v podstatě se jen ujišťoval, že je nemůže tady vidět jeho otec.
„Ne nechci…“ odmítl chlapec a schoval dalekohled do torny. „Už nemůžu.“ Kamarád tázavě povytáhl obočí a snažil se z kouře vyfouknout plachetnici. Nebo teda alespoň něco vzdáleně připomínající kroužek. „On taťka… fotr tuhle zjistil nějak, že kouřím, no a… zavřel mě do chlívku.“
Kamarád smíchem vyprskl a foukl startkový obláček Martinovi zblízka do nosu. „Fuj kurva…“ naštval se on. „Ještě se mi z toho dělá šoufl.“ Zvedl se a odešel si sednout na kámen vedle kruhu zválené trávy. „Foukej si to někam do prdele.“
„No sorry, že nechápu, proč ti najednou kouř zvedá kufr, kdy si byl jen zavřenej v chlívku.“
„On mi tam otec hodil pět krabek cigár a řekl mi, že mě nepustí, dokud to všechno nevykouřím.“ Kamarád cvrnkl do poloviční cigarety a ta se v oblouku odrazila od stébla trávy. Pak se postavil za Martina a dlaní se dotkl jeho zad. „A bylo tam i prase?“
Hoch zavrtěl hlavou. „Už je po zabíjačce.“
„No stejně, předem soráč, ale myslím si, že tvůj fotr je trochu magor, když ti tohle udělal.“
„Ne… on to myslel tak jako dobře, jen bejvá moc drsnej kvůli nějakejm věcem. Prej abych nezvlčel.“ Kamarád ho pohladil po zádech. „A co kdybychom teď šli najít to blbý cigáro, než nám zapálíš celou louku?“ změnil téma Martin, kterému ta situace začala být hrozně trapná. „Asi bys taky potřeboval někam zavřít, aby ses špačky naučil típat, vole.“

Kamarád ležel na posteli ruce nad hlavou zatížené dvěma polštáři. Navíc svítila lampička, která jej měla hypnotizovat. Chlapec přistoupil k posteli jako k pitevnímu stolu. Vyhrnul kamarádovo triko až k bradě. Zakroužil mu nad tváří plastovým nožem a pak mu ostřím přejel středem hrudního koše k břichu. „Tak se na tebe podíváme.“
„Na to jen tak nepřijdeš,“ vysmíval se mu zajatec.
„Nezapomínej, že mám ještě svoje drápy…“ Přejel mu nožem po boku až do podpaží. Kamarád sebou škubnul. „Máš pouta!“ napomenul ho Martin
„Tak mě nelechtej.“
„Aha! Tak tobě to zatím přišlo jako lechtání. Tak to budu muset přitvrdit.“ A chlapec zajatci povolil knoflík na kalhotách a popotáhl mu je dolů. Oba mlčeli. Martin odložil nůž na pelest a klekl si na postel. Shrnul kamarádovy kalhoty až ke kolenům. Sklonil se ještě blíž a stáhl mu i slipy. ¨
Temný obrys zastínil slunce vnikající do místnosti dveřmi. A pak se dveře rozrazily.

Stovky rozzuřených tváří napěchovaných na velkém náměstí. Skandují pravicemi k oknům paláce, hřmí hesly v těžko srozumitelném jazyce.
„Bouři celonárodní nevole vyvolaly v Polsku návrhy některých uskupení, začít společenskou diskusi na téma partnerských svazků homosexuálních a lesbických párů. Následovala reakce katolicko-nacionalisté strany, která má v parlamentu většinu a také se opírá o masovou podporu obyvatel. Strana přišla s vizí znovu legislativně zakázat takzvaně nemravné a pobuřující projevy podobných menšin.“
Obraz se přepnul na interview s jedním z účastníků. Pobledlý muž v brýlích s nakrátko střiženými vlasy - úředník z pošty, nebo prodavač eurooken. „Teda já jsem z toho naprosto, naprosto šokovaný,“ překládal hlas mladé moderátorky. „Představa, že tahle individua můžou s mými dětmi chodit do školy, nebo je dokonce učit! A tak jim kazit jejich morálku, těmi svými nemravnostmi a úchylárnami, jako je nošení ženského prádla a podobně. Vždyť to jejich nestoudné chování je zcela neslučitelné s naší národní křesťanskou morálkou. Tak co sakra takoví devianti dělají v naší zemi? Ano, asi bych věděl o nějakých řešeních tohoto problému, ale žádném co by mi ti pokrytečtí rádoby humanisti a zbabělci tam nahoře dovolili. I když pokud jsou Poláci, ne, pokud jsou křesťané, nemůžou na to mít jiný názor.“
Obraz se přepnul naopak na pestrobarevný protestní pochod homosexuálů.
Martinův otec televizi vypnul. „Noo tak na ty růžový prdelky už se koukat nemusíme, což Marťas?“ Syn mlčel. „Ale jak mi jinak pánbíčkáři lezou krkem, tak v tomhle s nima musím souhlasit. Dyť co to je, co se oni dovolávaj nějakejch práv? Dyť takovýhle nepřirozený chování je naprosto proti přírodě. No kde to jsme, abychom podporovali lidi, který takhle vyšilujou?“
„A není to tak,“ ozval se syn, „že to v přírodě vzniklo? Vždyť říkaj, že ti… no oni už se tak narodili…“
Otec se trochu zamračený otočil, ale pak se na synka usmál. „Ty seš najednou nějakej rozumbrada, ale co se jich máš co zastávat? Nás se to přeci netýká, když se holt někdo takhle blbě narodí, tak se s tím musí nějak vypořádat, ale ne to cpát všem ostatním, aby ho snad za to eště oslavovali nebo co.“

„Ty vole… no to ne… to ne!“ Otec se oběma rukama opíral o kuchyňskou linku. K chlapci, který seběhl ze schodů, stál zády. Hoch si třel střídavě klouby prstů, jakoby mu z otcova ledového vzteku omrzly. „Já se úplně klepu… ty vole… to je mrda… to teda je…“
„Tati…“
Otec nedal najevo, že o synkovi ví. Sáhl do horní police a ze zadu vytáhl láhev. Nejdřív si pořádně lokl a pak ji postavil na linku. „Vidíš to, co? Tý flašky jsem se od mamčina pohřbu nedotkl… kvůli tobě, je ti to jasný? A teď ji znovu vytahuju a je to zrovna kvůli tobě. No není to pořádná blbost?!“ zařval a znovu ji naklonil k ústům. V průhledném hrdle zabublalo.
„Tati promiň… tati…“ synek ustoupil o jeden schod nahoru, jakoby se bál, že mu za jeho… hřích, otec rozbije flašku o hlavu. „Byla to jen taková hra…“ špitl.
„Tak hra! Takže prosím tě, už na takový debilní hry zapomeň, jasný? Je ti to jasný Martine?!“
„Jo.“

Prosklené dveře se otevřely a vkráčel Martin. Kamarád seděl na posteli a nohou poklepával, až to vypadalo, že má nějakou křeč. Už v tom ale nebyla žádná hravost. Atmosféra fantazie a radosti se rozplynula.
„Hele já vím, že bych měl radši vypadnout,“ vyhrkl hned kamarád. „Ale mně už všechny autobusy ujely a další jede až zejtra a… možná bych moch brnknout domů, jestli by pro mě…“
„Co blbneš, ty vole!“ uklidnil ho Martin a sedl si vedle něj. „Jsem to fotrovi vysvětlil, že to byla jen taková blbost a nic víc… vždyť to taky nic nebylo.“ Kamarád jen pokýval hlavou, červený stín studu se mu ale z tváří ještě nevymizel. „No co,“ usmál se pak trochu strojeně. „Nejhůř nás tvůj táta zavře do chlívku.“ Rozesmáli se.

Když už oba chlapci spali, dveře se znovu rozrazily, až třískly o zeď. Poplašeně se posadili na posteli. „Tak už se spolu válíte, no dobře teda.“ Otec musel chvíli šmátrat po stěně, než našel vypínač. Opíral se o futra, co držel v levé ruce, ještě bylo schované za nimi.
„Tati?“
„Drž hubu!“ Nyní se jako o hůl opřel o tu věc, co si přinesl. Byla to puška. „Tak zvedat a voba dva hned svlíknout,“ mumlal. Kluci dál seděli vedle sebe a zírali na něj. „Hned!“
Roztřesení ze sebe mlčky svlékli trika a slipy. Otec k nim kráčel. Oba shodně ustupovali, dokud to šlo. Martin se schoval do kouta, jakoby se do jeho stínu chtěl vsáknout. Kamarád vrazil zadkem do nočního stolku. Otec jej chytil za vlasy a přehnul přes postel, jakoby mu chtěl dát pětadvacet rákoskou. Ale v ruce nedržel rákosku, ale brokovnici.
Přiklekl kamarádovi na záda. „Dělej, votevři držku, ty malej buzerante!“ Kamarád se rozbrečel, protože už nebyl nesmrtelným highlanderem. Martin si nehty škrábal klouby až do krve.
Otec se ramenem zapřel do pažby a začal cpát hlaveň kamarádovi do úst. „Tak dělej, ty teplouši, přece si už určitě cucal šulína mýmu synovi, tak teď zkus tohle! To je dělo co, to se ti taky bude líbit, zkurvenej úchyláku.“ Kamarád zoufale vzlykal, hlaveň se mu boulila pod tváří. Bylo slyšet jeho zuby cvakající o kov.
Otec se ohlédl ke koutu. I po jeho tváři tekly slzy. „Asi jsem tě měl nechat kouřit cigára, aby tě nenapadalo hulit jiný věci, co? Tak pojď, ukaž mi, jak to spolu děláte. Nebo mu tu prdel nejdřív volízej, aby ti to tam šlo líp strčit… dělej… Dělej!“

„Ahoj študente! Tak co, šprtáš se?“
„Čau tati, jo mám toho teď docela dost.“
„No jo, nedaj vám chvíli voddech, co? Hele proč ti volám… no kdy asi přijedeš domů? Bych s tebou potřeboval něco důležitýho pořešit, víš.“
„Tenhle měsíc ne, nestíhám. Ale jestli je to fakt naléhavý tak povídej.“
„Marťas, tohle by bylo lepší fakt z vočí do vočí…“ Na druhé straně telefonu bylo ticho. „No dobře tak teda, kde začít no… Ale co se s tím párat, prostě chci, abys věděl, že mně jako nevadí, že seš teplej, teda jako homosexuál, ale znáš mě, víš, jak já tomu říkám.“
„Ano tati, já vím.“ (A proč tomu vlastně nějak říkáš? Pokud máš tedy potřebu být teď mermomocí tolerantní, tak vrchol tolerance bude, až se pojmy jako gay a homosexuál stáhnou do ústraní odbornýho jazyka doktorů. Víš, tati, jistě existuje taky nějaký speciální výraz pro někoho, kdo má rád macaté dívčí prdele, ale kdo má dneska potřebu ho používat?) Ale to si Martin říkal jen v duchu. Neměl už žádnou potřebu, být kdy ke svému otci upřímný.
Otec se u sluchátka nervózně zasmál. „Teda, i když jako máš teď s tím študováním dost práce.“ (Ale tati, nač mi je to študování? Nejlepší lekci si mi stejně poskytl ty.) „Ale já jsem prostě myslel, že by mi vůbec ani nevadilo, kdyby sis jako třeba někoho, víš co, i svýho kluka přived na návštěvu…“
„Díky tati, ale ne, není třeba. Nemám si koho vodit na návštěvu.“ (Nemusíš se bát, že si přivedu domů nějakýho teplouše, buzeranta, nebo růžovou prdelku, nebo jak tomu ještě říkáš. Ty si způsobil, tati, že už nikdy nebudu žít s nikým jiným než sám se sebou. Protože já nechci, aby ještě jednou kvůli mně někdo ublížil někomu, koho mám rád. Ale ty taky kurva… „Tak ahoj za měsíc, tati, snad bude čas, abych přijel.“ (Ty budeš taky sám, tati, to ti zaručuju.) Pak Martin zavěsil.


 celkové hodnocení autora: 97.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 16 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 39 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 109 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šimon Pecháček 30.10.2010, 16:57:50 Odpovědět 
   Vyrazilo mi to dech, ta scéna s brokovnicí. No.. vlastně celý.
Jak já nesnáším homofoby. To je asi vše, co jsem momentálně schopen říci...
 chris ONNE 07.09.2010, 17:20:10 Odpovědět 
   Zdravím DaNdÝ!

Přelouskal jsem si text, mrknul na film a znovu jsem si to přečetl a teď ze sebe vychrlím pár poznatků:

1) co se týká chyb, tak jsem na nic nepřišel, jen taková urýpaná drobnůstka: …Sklonil se ještě blíž a stáhl mu i slipy. ¨… - ty dvě tečky nahoře ;-)

2) píšeš, že jsi byl inspirován filmem, no kdybys to nenapsal a já ten film znal, nevím nevím, jestli by mi to vůbec trklo. Ale asi předpokládám, že narážíš na to vyprávění o cejchování (;-/)

3) originalita? No, je pravda, že toto téma bylo zpracováno hodněkrát, stejně jako milostné básničky, povídky o strastech provázející život, o lásce mezi ní a něm,… přesto o tom stále dokola píšeme. Někteří říkají, že už bylo všechno napsáno, já tomu nevěřím.
Tady by možná bylo dobře vědět, z jakého popudu tato povídka vznikla. Jestli to má být “jen“ povídka (tudíž nic nového, originálního, nám nepřináší), nebo “momentka“ jaký život je - přece jen, život je pestrý, ale v jistých věcech se opakuje (a ona případná neoriginalita je pak zanedbatelná).

4) ono přeskakování mezi obrazy se mi docela líbí. Ukazuješ, jak se život může během nepatrného okamžiku změnit. Přesto bych se nebál ještě více rozepsat ;-)

5) …(A proč tomu vlastně nějak říkáš? Pokud máš tedy potřebu být teď mermomocí tolerantní, tak vrchol tolerance bude, až se pojmy jako gay a homosexuál stáhnou do ústraní odbornýho jazyka doktorů. Víš, tati, jistě existuje taky nějaký speciální výraz pro někoho, kdo má rád macaté dívčí prdele, ale kdo má dneska potřebu ho používat?)… - podle mě to je nejhlavnější myšlenka celého textu. Co je komu po tom, koho si ten či onen vodí do ložnice, líbá, drží se za ruku. Ať si dělá člověk co chce, tedy dokud nebude někoho ohrožovat či omezovat. Dokud se to bude furt rozškatulkovávat, tak budeme chodit neustále dokola…

Celkové hodnocení
Neboj, už jsme ve finiši! Dala mi ta povídka něco? Hmm, shlédnul jsem docela zajímavý film, po stylistické stránce byl text hodně slušný, dialogy i celkový příběh uvěřitelný a realistický, atmosféra tam taky byla – hlavně nenávist k otci (ale i to se počítá!).
Osobně se mi to hodně líbilo, tudíž ANO, dala mi něco ;-). Navíc, čtenář má možnost vidět jednu věc dvěma úhly pohledu (syn X otec). Možná bych tady ještě malinko zapracoval na otci, ale jinak takový druh povídek se mi libí.
Takže dávám zaslouženou jedničku.

Přeji hezký den a ať múzy slouží nadále!

Chris
 ze dne 10.09.2010, 0:13:26  
   DaNdÝ: díky moc za takovou obsáhlost! ono pravda že já sám se na tenhle starší textík koukám docela kriticky, věci který bych mohl říct jemněji, ne tak na plnou hubu, vykřikávám dost explicitně. Ale pokud i tak může někomu textík něo říct, nu co víc si u takhle zaměřené věci přát! takže mě to těší, taky ta reflexe s filmem, toho si tu myslím nikdo jiný ani nevšímal, jistě inspiroval jsem se, varioval jsem, a nestyděl jsem si to přiznat. Takže dík hlavně za přečtení
 chris ONNE 07.09.2010, 17:18:37 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: BaD ze dne 18.08.2010, 11:44:50

   Zdravím BaDe!

Chtěl bych jen reagovat na jednu určitou pasáž z tvého komentáře:
… Na jedné straně jsi otevřel téma čtenářsky vděčné, které si navíc vynucuje od "rozumného" člověka jeden určitý postoj… - osobně si myslím, že každý má právo na svůj vlastní názor, ať už to je člověk rozumný, či nerozumný. Někomu vadí/nevadí, když na vedlejší sedačce v tramvaji lezou po sobě čtrnáctiletý kluk a holka a snaží se toho druhého spolknout, nebo dva líbající kluci, mladý kluk a starší žena… Tohle je prostě individuální a chtít po společnosti, aby jí to nevadilo, při tom se jí z toho zvedá žaludek, je naprostý nesmysl. Ať si každý myslí a říká, co chce – přece jenom už máme nějaký ten pátek demokracii. Problém je, když někdo bude na toto téma reagovat fyzicky (napadáním), popř. filozofovat, jaká je škoda, že náckové nestihli ještě pár “buzerantů“ zplynovat. Tady už začínám odbíhat od tématu, takže hlavní myšlenka je: myslet si, že má existovat jen “jeden určitý postoj“, jinak je ten člověk homofob, je špatné.

Ale co já vím… Toť jen můj názor, takže to neber nějak osobně. ;-)

Hezký den.

Chris
 BaD 18.08.2010, 11:44:50 Odpovědět 
   Tak po dlouhé době zase utrousím na saspi jeden komentář, když už jsem si dal takovou práci s přečtením.
A hned v první řadě bych pochválil název, neboť bez něj bych se do čtení ani nepustil - je řízný, ale hlavně má určitý myšlenkový náboj - lze s ním krásně polemizovat.
Téma je pohříchu skandální, i když už notně omšelé. Tím jsi sám sebe postavil do vcelku ambivalentní pozice. Na jedné straně jsi otevřel téma čtenářsky vděčné, které si navíc vynucuje od "rozumného" člověka jeden určitý postoj (který tady v komentářích vtipně napadl Haxo). Na straně druhé jde o téma i přes veškerou tabuizaci tolikrát zpracované, že se vystavuješ riziku sklouznutí do klišé a stokrát ohraných šablon.
Pravdou je, že kostra příběhu je opravdu vcelku neoriginální a to včetně rozuzlení. Ale držíš se na hranici vkusu a to dokonce i v příkrých "černobílých" odsudcích. Mně osobně se nejvíc líbila část, kde chlapci kouřili a vůbec vykreslení dětského fantazijního světa, tak vzdáleného od takových starostí. Tady vidím hlavní těžiště textu - nikoli v napětí mezi homosexualitou a homofobií, ale v kontrastu dětského "nevinného" světa a světa menšinové sexuality a sexuality vůbec.
 ze dne 18.08.2010, 21:53:14  
   DaNdÝ: tak já taky po dlouhé době na saspi poděkuji za komentář, a pěknej rozbor, je to dílko ještě z mé mladické nerozvážnosti, ten konec je věru hrůzně otřepaný, nejen ten, ale pokud vezmu v potaz to druhé chápání textu co zmiňuješ na konci, tak bych teˇzpětně i tu povídku rád vykládal, za to díky.
 soror 18.08.2010, 10:52:02 Odpovědět 
   Ahoj,
tak to se mi hodně líbilo. Přečetla jsem to jedním dechem a opravdu mě nadchla myšlenka i zpracování. Předsudky a neznalost jsou hrozné a krásně si ukázal, kam až dokážou člověka zavést. Jasná jednička.
 Latent_Fay 01.07.2009, 10:10:48 Odpovědět 
   Máš prostě talent. (Psát, šokovat - obvykle v dobrém slova smyslu...) Nevím, co víc bych k tomu řekla. 1
 ze dne 01.07.2009, 15:31:50  
   DaNdÝ: díkec, šokovat určitě, psát snad...
 First Girl 03.05.2009, 11:16:47 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: First Girl ze dne 02.05.2009, 23:53:35

   Ahaaaa :) dekuji za vysvetleni ;)
 First Girl 02.05.2009, 23:53:35 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: First Girl ze dne 02.05.2009, 23:53:12

   A jeste jsem zapomnela na jednu blbinku - co to je žlabatka? :)
 ze dne 03.05.2009, 10:59:37  
   DaNdÝ: děkuji, jsem rád že těxtík byl tak chápán a co se žlabatky týče... inu celý ten komentář je z filmu Kinsey, kterej mě tak nějak v lecčems inspiroval a tak jsem ho musel tady přiznat že mě inspiroval. A žlabatka je taková vosička, které profesor Kinsey studoval předtím než se začal zabývat jako jeden z prvních sexualitou.
 First Girl 02.05.2009, 23:53:12 Odpovědět 
   Ty jo, zase dostalo. Uplne jsem si ty male kluky predstavovala... a ohledne predsudku - je to fakt hnus. Nedavno jsem byla s kamoskou u nas v gay baru a teda, kez by se takhle obsluha chovala vsude ;)
 Fenixp 30.04.2009, 12:19:18 Odpovědět 
   Bylo mi z toho mírně nevolno, řekl bych ve spisovné češtině :D Přesněji tedy z druhé poloviny. Jen si myslím, že by účinek byl větší, kdybys už v nadpisu neprozradil, že je to o homosexuálech (Nj, já vím :D ). To je jediná, mírně hnidopišská výtka, která navíc ani nemusí být opodstatněná :-) Dobré počtení, za jedna
 ze dne 01.05.2009, 14:28:59  
   DaNdÝ: jop, s tím názvem by to i mohla bejt pravda, ale já myslím že zvláš´t tady na serverech slouží název výhradně k tomu, přilákat lidi a proto musí bejt myslím nějak... říznej...táákže díky
 Miss Rebeka 23.04.2009, 16:27:13 Odpovědět 
   Četla jsem jedním dechem, vůbec jsem nečekala, že děj takhle vygraduje. Nemám, co ti vytknout. Bohužel máš pravdu, že ještě dnes hodně lidí, zvlášť starších, považuje homosexualitu za nemoc.
 ze dne 23.04.2009, 16:31:25  
   DaNdÝ: jo dík, to jsem rád že pobavilo. Nu a jak o tomhle tématu kdo uvažuje, to je hold náročný téma. Ale tak dobrá cesta je věřím, prostě o tom uvažovat. přemejšlet a nenechat se zabít předsudkama. Joo to sem tím možná taky chtěl říct.
 Sakora 22.04.2009, 21:02:54 Odpovědět 
   Velmi působivé, úplně jsem se o ty dva kluky v jednu chvíli bála ... Souhlasím s tím, že syn otci neodpustí, předsudky jsou (kdo je nemá ...), ale chování dospělého k dítěti se jimi nedá omluvit.
 ze dne 22.04.2009, 21:19:47  
   DaNdÝ: nu přesně řečeno, dospělej má moc - ne dítě. A myslím že ty problém v rodině ač třebas někdy malicherný dělaj až šílený věci. Díky, díky za koment
 Altro 22.04.2009, 19:36:16 Odpovědět 
   Zdravím,
Napsal jsi to velice dobře... Skvěle jsi se vryl do pocitu chlapce, kamaráda či otce. Mám pro tebe jen málo slov ale i těh pár se dá strčit do pytle jménem chvála.

1

Altro
 ze dne 22.04.2009, 21:18:07  
   DaNdÝ: jako dík, esli to na tebe vážně tak působí, přec jen si myslím, že dyž člověk o něčem takovým píše je právě jeho poviností se do těch pocitů co nejvíc vrýt
 Guardianes 22.04.2009, 19:11:45 Odpovědět 
   Těžko soudit, jestli otec reagoval tak surově proto, že on sám odsuzoval homosexualitu, nebo proto, že se za ni u svého syna cítil zodpovědný. Tak jako tak je jeho netolerance dobře popsaná.
Předsudky...je jich plná společnost, jsme jich plní my všichni...
Hodně dobré čtení.
 ze dne 22.04.2009, 21:17:01  
   DaNdÝ: my všichni.. jojo, přece jenom vono dyž už něco píšem tak je to stejnak asi pohled na nás samotný z nějakejch úhlů, dobře řečeno. takže dík.
 Amater 21.04.2009, 22:32:46 Odpovědět 
   Musím říct, že se mi z té předposlední scény udělalo zle. problém je, že lidé nejsou tolerantní a děje se to. Konec jak někdo tvrdil, že se otec obrátil.. není to spíš tím, že zůstal sám a nemá nikoho jiného než toho syna a kvůli tomu dokáže aspoň se s tím smiřít. ne vnitřně, ale jen to, aby s někým blízkým mohl proomluvit?
Celkově se mi to líbilo, ale nejvíc asi konec, i když nesouhlasím s tím žít sám. Ne všichni jsou jako jeho otec, i když chápu jeho strach.
Trochu mně vadilo pšeskákování z jedné události do druhé. Sotva jsem se začetla do jednoho už mně to vrhlo úplně někam jinam, ale celkově, velmi dobré.
 ze dne 22.04.2009, 0:04:56  
   DaNdÝ: hele dík, myslím, že si můj záměr pochopil spávně i dyž já uznávám i dyž ho někdo pochopí jinak, i to je pro mě určitej signál o něčem. Ale s tvým výkladem souhlasím. K tomu přeskakování ze scén. i s tím bych souhlasil, klidně bych to i rád protáhl, ale už takhle je to sotva na poměry serveru únosný - takže jde o zkracování. Takže dík za pěknej komentík a pochvalu
 Haxo Angmark 21.04.2009, 20:23:20 Odpovědět 
   DaNdÝ: Kdyby to byla kravina, a nebylo to velmi odvážné
tématem ( mít v hlavě tenhle software znamená pořád sociální handicap, a to mám na mysli nemnoho osvícených států, jinde jde pořád o kriminál, psychiatrickou léčebnu, nebo i o život), ani bych nečetl, natož abych psal komentář.
Takže níže uvedený koment bude po translaci znít: BRAVO!
Formu nehodnotím, nemaje škol.
 ze dne 21.04.2009, 21:22:24  
   DaNdÝ: a to já jen tak rýpal, sám vím že koment stačí, páč už je jistým znakem toho že to někdo četl, a to je dostatečnější než hodnocení. sic u toho tvýho komentu sem si právě nebyl jist esli si četl, ale takhle joo! děkuju...
 paryba 21.04.2009, 19:40:19 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: paryba ze dne 21.04.2009, 18:07:23

   no jo, to mě ani nenapadlo... ale máš pravdu
 paryba 21.04.2009, 18:08:59 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Haxo Angmark ze dne 21.04.2009, 15:06:01

   velmi rozšířený názor :-) hlavně ty mladý hezký povolit :-)
 paryba 21.04.2009, 18:07:23 Odpovědět 
   Já jsem si celou dobu myslela, že ten otec je taky gay, jen se celý život bránil přiznat si to nebo tak něco... a pak ho o to víc rozhodilo, když zjistil, že jeho syn taky...

Dobře napsáno. A co víc, možná se v tom někteří najdou...
 ze dne 21.04.2009, 18:20:29  
   DaNdÝ: díky, díky, nu že by ten otec byl taky gay.. to mě nějak ani při psaní nenapadlo a snad by to byla trochu moc americká krása, abych tak řek
 Haxo Angmark 21.04.2009, 15:06:01 Odpovědět 
   Homosexuály bych postavil mimo zákon!
Dyk je to proti přírodě a pánubohu!
Ale určitě povolit lesbičky, ty rozhodně nezakazovat!
Teda samosebou ty mladý a pěkný, ty ostatní taky zakázat!
 ze dne 21.04.2009, 18:22:36  
   DaNdÝ: nu tak jen lesbičky, tak to nevím esli by bylo fééér. Ale tys mě nezhodnotil, a to je taky nefér, to mi vadí víc než hómofobie
 Viktor 21.04.2009, 13:49:22 Odpovědět 
   Obsah:

...nemůžu souhlasit s pohledem čuka, který rozdělil jednotlivé aktéry příběhu na stranu dobra a zla - nechal se strhnout pohledem vypravěče(možná autora), což sice pochopitelné, je zároveň nesprávné...

...mně se ,mimo zpracování, na příběhu líbí právě jeho dvojznačnost, byť možná nezáměrná...

... otec - konzervativní a poměrně radikální homofob(gayofob je taky dobrý... :o)), je po smrti manželky vystaven další, z jeho pohledu možná ještě větší ráně... na šok reaguje zcela nepřiměřeně - nicméně poplatně pohledu snad už ne většinové mužské populace - z jeho reakce se v tom dá vyčíst domnělé vlastní selhání... nezvládnutí výchovy....

navíc... vyčítat jedincům pohled, který je po staletí do genů obyvatel zakoreňován (zejména) katolickými psoudonormami, které homosexuály haněly, odsuzovaly a velmi tvrdě perzekuovaly, je velmi krátkozraké...

jak by asi reakce otce vypadaĺa, kdyby se děj odehrával ve starověkém Římě nebo Řecku....

..pro mne osobně je paradoxně "vítězem" story otec, který dokázal překonat sama sebe a se synovou orientací se smířit... looser je pak syn, jenž nedokáže pochopit a odpustit... nikolvěk zapomenout... ale odpustit...

forma:

k formě nemám zásadních připomínek...
 ze dne 21.04.2009, 13:58:18  
   DaNdÝ: hele dík, a to právě i za to dvojaký vidění, páč jsem radši dyž text vzbuzuje určitej relativismus než jasný stanovisko - odsudek, moralizování. Takže díky, ač s tebou vlastně nesouhlasím a z mýho úhlu byl to konec dělanej jako skutečnej odsudek a trest pro toho otce, i dyž tvůj úhel mi te´d dává taky zajmavý zamyšlení se nad tím.
 Šíma 21.04.2009, 12:07:13 Odpovědět 
   Pěkně napsáno... čuk vše vystihl a sám bych to tak "trefně" nevyjádřil, proto budu "alibisticky" souhlasit s jeho komentářem a horlivě přikyvovat, protože je to bohužel tak, jak napsal a svět se mění velmi pomalu... Jednička!
 ze dne 21.04.2009, 13:41:11  
   DaNdÝ: díky za horlivé přikyvování a inu svět, ten se tak nějak bude měnit jak se mu zachce.
 čuk 21.04.2009, 7:09:16 Odpovědět 
   Na jedné straněobhroublý nicnechápající a nemilující gayofob,naprosto necitlivýa nevědoucí jaké škody může napáchat a jaka zranění vnitřního světa mladých hochů může způsobit.Tupý parchant.Na druhéstraně jemná studie dospívajících hochů, které hrubost nařčení vede k osamocení a jizvám na duši, třeba až k nenávisti Líbí se mi přiléhavost a realističnost vylíčení obou světů. V prostředí společenské xenofobie a nanávisti.Vcelku velmi smutné.
 ze dne 21.04.2009, 13:40:22  
   DaNdÝ: a já bych to skorem s tím otcem tak černě neviděl, i dyž je asi pravda že jsem to tak černobíle načrtl a to kvůli určitýmu zdlraznění toho kontrastu. Ono si myslím, že v jistým podobným směru by byl přístup k daný věci u mnoha takovejch těch prostejch všedních lidí. Každopádně dík za hezko zhodnocení a hodnocení.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Moje štěstí
vrama
Caligo - 3. kap...
Miky
Čím dál víc
Lulu
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr