| ... Jednou člověk prostě dospět musí ... |
| |
|
|
Jendou bych se chtěla probudit
a zašeptat
„Klaune, nastav ruku“.
Dala bych mu do ní tři
Smítka
Řasy Únavy
Strachu
A pláče
Vánek by prorážel
těžkou oponu zapomnění
Osnovy by se psaly
jen pro první den
Sepjatá špičkou naděje
usnula bych na polštáři něhy.
---
Druhý den,
Po probuzení,
by se však Klaunovi
rozmazal úsměv
… Nechci brát dětem Klauna …
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 29 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
