» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Kvalitní kniha je klíčem k nekonečné říši čtenářovy vlastní fantazie."

Pavel Sečkář

počet přístupů: 2141281

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303504 komentářů :: on-line: 4 ::

:: Sny ::

debbi	publikováno: 29.04.2009, 22:54


	Já nemám sny sny jsem si zakázala už jako malá jsem se bála vysnít si koutek na hraní bojím se rán i stmívání bojím se pravd i malých lží a z velkých trpím závratěmi tak často bloudím mezi všemi pravdami z malých polopravd že nedokážu rozeznat kde můžu a kde nesmím lhát Já nelžu lži jsem si zakázala a nevím, zda bych dokázala dobrat se lhaním k vysněnému nejsem si jista, zda má cenu vyvažovat jím úspěchy nač pamatovat si cos řek cožpak lze za lži sklidit vděk cožpak lze po lžích klidně spát já prostě nedokážu lhát Já netoužím i touhy jsem si zakázala proto jsem nikdy neprohrála svá tajná přání vysněná Neodsouzená souzená však chudá tolik chudá duší přestože i mně bílá sluší vybírám sobě barvy sivé nevábné smutné odpudivé když pohladíš mně, uhýbám a nevím co je vzplanout chtíčem krásná slova jsou šlehy bičem protože kráse nevěřím vycházím, až se zešeří kdy ohavnosti mizí ve tmě Přesto bych ráda řekla - veď mě zahřej mé ruce, co mě zebou znám píseň chci ji zpívat s tebou Však neřeknu to svá přání jsem si zakázala já nejsem ta, co dobře zpívá netoužím nesním, jak to bývá Však pocit mám, že nejsem živá…


celkové hodnocení autora: 99.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 9		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 20		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 51		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

River flow in you	28.08.2009, 20:54:07

Odpověď na příspěvek od uživatele: River flow in you* ze dne 05.08.2009, 15:03:57* Já si myslím, že je... každý člověk je nějak zajímavý... pro někoho víc, pro někoho míň... A ty jsi pro mě zajímavá :)


ze dne 30.08.2009, 19:08:01
debbi: Děkuju :-)

River flow in you	05.08.2009, 15:03:57

Taky u toho poslouchám Evanescence :), zrovna Amy zpívá slova Broken my heart... Básnička mi připomíná mou nejlepší kamarádku... tedy vlastně její básně... ona sama je veselý člověk, ale uvnitř ... uvnitř má strašně moc smutku. Vlastně mi to tak nějak připomíná i mě samotnou (jen jeden člověk mi dokázal zahřát ruce a rozveselit svět, on však odešel)... Chtěla bych něco vědět o autorce... ale asi proto jsme na Saspi: pro anonimitu... a redaktory :)


ze dne 05.08.2009, 18:44:07
debbi: :-) pokud myslíš autorku výše zveřejněných veršů, tak mi věř, že není ničím zajímavá :-))

Cyrano	29.06.2009, 17:28:41

Taky mám jednu ryze pesimistickou, dát ji sem, tak mne fanynky asi ukamenují /dotazy?/!Ale důsledná ignorance vlastních snů a přání nikam nevede, to mi věř! Vím, o čem mluvím...


ze dne 30.06.2009, 9:57:59
debbi: Já ti věřím :-) A ta tvoje pesimistická... tak ta by mne fakt zajímala. Bereš-li ohled na fanynky - a to já to chválím :-) - pošli ji alespoň mě. Slibuju, že ji po přečtení okamžitě zapomenu :-)

Cyrano	29.06.2009, 17:26:22

Odpověď na příspěvek od uživatele: debbi* ze dne 30.04.2009, 7:36:49* Napiš vzkaz Gandalfovi, opraví Ti to!


ze dne 30.06.2009, 9:56:06
debbi: :-) díky za radu

paryba	05.05.2009, 19:40:27

Holka, tohle bych snad chtěla někde recitovat... snad je to tím, že zrovna poslouchám Evanescence, vidím divadelní prkna... nějak ulítám... Omluv mou troufalost, ale můžu se zeptat, kolik Ti je? Pomohlo by mi to udělat si lepší obrázek o téhle básni... připomíná mi mne samotnou v době před... no v jedné době minulé :-)

Robert S.	03.05.2009, 18:15:13

Piš dál, on tě ten pocit, že nejsi živá, přejde...

Hordek	02.05.2009, 23:07:49

Odpověď na příspěvek od uživatele: Hordek* ze dne 01.05.2009, 0:12:02* Napsal jsem to už dávno, ale hodilo se to jako odpověď na tvou básničku. Je to má jedna z nedodělaných rýmovánek, kdy mysl chtěla jít dál, ale už nebyla žádná slova - pracovní název " Kuropění ". Tvá slova mne na ní upoměla a tak jsem jí použil. Omlouvám se pokud se zdá být mimo mísu, ale někdy dám víc na emoce vyvolané něčími slovy, než na konkrétní obsah čteného. Tvá věc se mi líbila.


ze dne 03.05.2009, 18:59:44
debbi: :-) nemáš se zač omlouvat. Sama na některé příspěvky reaguji stejně - tj. svými veršovánkami, které mne napadnou při čtení. Ale to cos použil ty je podle mne "hotové"... není třeba hledat další slova jako pokračování. Alespoň na mně to takový dojem udělalo :-)

Hordek	01.05.2009, 0:12:02

Jak ranný čas, na notách rozednění, kdy slunce tápe, zda světlo je, či není, hladinou tiše zazívá. Odpověď? Bílá, chladivá.


ze dne 02.05.2009, 13:16:47
debbi: Hordek... herdek, tohleto je dobrý..!

Kitty	30.04.2009, 19:39:54

Z básničky je cítit upřímně vyjádřený velký smutek, v závěru snad až rezignace. Dávám jedničku a hlavně přeji větší přízeň osudu.

Gothaj	30.04.2009, 10:15:45

Podle mě rytmus nedrhe ale elegantně se houpe na neklidných vodách rozhárané duše která není v žádném případě chudá, takže bych to s tebou zas tak černě neviděl.

debbi	30.04.2009, 7:36:49

"...když pohladíš, mně uhýbám..." ta čárka před mně tam nepatří, nevím jak se tam dostala a nevím jak ji odstraním :-( Jinak díky za kritiky :-)

Studenyivan	29.04.2009, 23:32:13

Rytmus nedrhne, ale přetéká, a to je dobře. Mám hodně rád takovéhle spontánní přeryvy v rytmu a rýmu.

endless	29.04.2009, 22:53:11

Rytmus často dosti drhne a rýmy jsou povětšinou jednodušší – ale mezi řádky cítím, že Ty sama to vůbec jednoduché nemáš. Otázkou zůstává, nakolik Tě omezuje Tvé okolí a kolik omezení a zákazů sis vytvořila sama. Cítím tam silnou potřebu sebe sama definovat, vytyčit nové hranice, pohnout s kameny. Zároveň je tu však také přítomna beznaděj a pocity marnosti. Takový úsměv přes slzy. Posledním veršem si protiřečíš: netoužím /nesním, jak to bývá //Tak pocit mám, že nejsem živá… by znělo logičtěji. Jako bys odmítala i to málo, ve strachu, že jakmile se jenom trochu zaraduješ, zdroj Tvého potěšení Ti bude odejmut. Po dobrém či po zlém… zároveň ale vskrytu duše doufáš, že zvenčí přijde ten pokyn, jejž nejsi s to vydat Ty sama: přání a sny si nelze zakazovat. A žít, toužit, milovat, hrát, občas prohrát, ale stále jít dál všem bolestem a pádům navzdory se musí. A zpívat – třeba falešně.


ze dne 08.06.2009, 8:32:02
debbi: Děkuji za názor. Obyčejně s názory mých prací nepolemizuji. Tady se, promiňte, zastavím. Nezdá se mi, že rytmus drhne... a už vůbec ne že "místy dosti". Pokuste se práci přečíst nahlas. Vím, že váš názor asi nezměním... ale prostě se jen bráním :-) Hodnocení 2,5... vzhledem k pracem zde hodnoceným dvojkou, se mi prostě nezdá. Ale může to být také tím, že jsem dosud ještě dost nepochopila v čem je dobrá a méně dobrá báseň, jasně :-) Je to můj názor, a jako takový ho, prosím, berte.