|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303504 komentářů :: on-line: 5 ::
|
 |
|
:: Neocortext7 ::
| Pokračuje to... |
| |
|
|
Vzpomínám si na ten moment. Dvojníkovo uklidnění. Se ztrátou zraku i strach, vypařil se, jakoby se nemohl bát toho čehokoliv, co si může v hlavě vymodelovat, vždyť i představa žere rozum zaživa, zvláště vznikne-li bez vlivu smyslového vnímání. V náruči své Bohyně (a na její skutečné jméno snad časem také narazíte) pláče štěstím, ale jde také o to, zda si štěstí nevytváříme sami, zda nejsme od přírody iluzionisté našeho stavu duše. Podívejme se na Mého: nejsou ty slzy falešné? Nepřinesl někdo něco pro herce? Formaldehyd? Ne, příliš brutální. Pepřový sprej? Ano, třeba. Aby byla demonstrována úžasňákova schopnost mimeze? Bezpochybně. No tak, neplač, vzmuž se a choď! Vyjdi do ulic, nech se vést, bude to objevitelská pouť – tos nečekal, že? Tak jsem k Mému musel mluvit, skrz vnitřní hlas, funguje to překvapivě snadno, stačí lehce zatlačit, a příjem je bez šumů, avšak: jednosměrný. Aby se neztratil v sobě. Viděl jsem je odcházet – pomalu a smířeně.
Někdy se dotýkala Jeho kůže. V místech, kde se potil, zajížděly její nehty pod kůži, asi chtěly nahmatat zdroj, osahat si ty malé věcičky, ze kterých se řine sůl – taky chtěla objevovat. Mokré dlaně si olizovala jako kočka, anebo vlhkost střásala do země, aby se vsákla, připravila půdu pro pučení. Jizvy po vnicích ošetřovala taktéž svými slinami, laskala jej v místech, kde vyvěrají žlázy, ostatně, kdyby zemřel, stala se nepozornou, a On by vstoupil do vozovky a nechal se přejet nápravou nebo neslyšel varování a poslepu vkráčel do uličky, kde číhají ne lupiči, ale vrazi, chirurgickým zákrokem by vypreparovala všechny sekret produkující klenoty a uložila je do sklenic, jejichž povrchy by se blýskaly na kuchyňské poličce do konce jejích dnů. Ale, přátelé, všechno bylo nakonec jinak.
Někdy se dotýkal jejích ňader. Byla hebká a pevná, připravená na všechno. Občas se dostal k bradavkám, měl tisíc a jednu chuť zuby jazykem poznat barvu, hledět si svého, a přitom prozkoumávat milované tělo. Někdy se cítil, jakoby se octl uvnitř, mezi mléčnými kanálky, stával se tak nadsavcem, tím, kdo saje zevnitř, ale to Ho děsilo, nechtěl se stát upírem proti své vůli – nenechával se pohlcovat, ale byl zkrátka pohlcován. Její tělo chtělo, aby vešel, a Jemu nezbývalo nic jiného, než vejít. Sliznicí se otíral o žlázy, vynucoval si výron za výronem, lapal po mléku jako věčné mládě. Když býval uvnitř, zavírala oči, na momenty se stávala slepou, brala si tu vlastnost. V těch časech viděla jako On, dvojitá nádoba hříchu, měnila si svět po svém, stávala se svatou matkou všech, kdož se mají narodit. Mám dojem, že tato sladce tělesná tyranie se od určité chvíle stala návykem – jak pro tyranizovaného, tak pro tyranku. Oba tento vztah milovali, víc než kohokoliv mimo tento svět.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 9 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
