» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."

Oscar Wilde

počet přístupů: 2141295

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303504 komentářů :: on-line: 7 ::

:: Moc ::

a.ladik	publikováno: 08.05.2009, 7:24

Taková slovní hříčka.


	Čeho je moc, toho je příliš, říká se. A všeho moc škodí! Řekněme, že něčeho moc škodí. Jde o to jestli moc něčeho, je příliš v kladném nebo záporném smyslu. Někdy i moc na druhou je tak málo, že to nikdy nebude příliš. Třeba jídla v Africe, nebo vody v poušti. Naopak něčeho moc je příliš už, když je toho málo. To budou jasně daně. Má-li někdo něčeho moc, má moc tím něčím něco ovlivnit. Jeho moc je závislá na tom, mocli toho něčeho člověk má. Většinou peněz nebo armády. Nebo nejlépe obojího. Moc moci může z mocných udělat tyrany a diktátory. Ti pak mají moc neomezenou, a té je příliš. S touto mocí příchází sociální nemoci a paranoia. A potom v méně mocných pučí nespokojenost, že nejsou nejmocnější. A když vypučí pučem si půjčí moc absolutní. Nepůjčí, vezmou. A soudí a popravují. Absolutní moc způsobuje smrt. Někdy si moc vezmou i bezmocní, když zjistí, že jich je příliš na to, aby byli bezmocní, a že jsou vlastně mocní. Moc bezmocných si moc mocných vezme revolucí. A opět se soudí a popravuje. Někdy dojte i k tomu, že moc něčeho nemoci zmoci vede k bezmoci. A pomoci nám mají moc třeba psychologové. Nebo alespoň vrba. Nebo to za nás dojí hladový kamarád. Moc má každý. A ne každý si ji uvědomuje. Pokud někdo vypije moc alkoholu, ztrácí většinou moc nad svým tělem. Potom ráno bývá moc překvapený. Hlavně jak moc málo si toho pamatuje, jak moc ho bolí hlava a jak moc s ním jeho lepší polovička nemluví. Ztráta moci nad sebou a svým tělem způsobuje potom moc potíží. Některá moc je tak mocná, že se vymyká moci mocných, a potom je to moc vyšší. Pak přicházejí ti, co chtějí získat moc tím, že přesvědčí bezmocné, jak jsou mocní, protože je v jejich moci mluvit s vyšší mocí. Vyšší moc si dělá co chce a nemluví s nikým. Je vůbec v něčí moci, moci posoudit, jak moc moci je zdrávo mít bez nemoci a násilné smrti? Možná vyšší moc, jenže ta s nikým nemluví. Každopádně je v naší moci, pomoci nemohoucím, když budeme moci. A chtít.


celkové hodnocení autora: 92.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 2		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 9		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Sakora	08.05.2009, 19:28:29

Hříčka mne zaujala, některé teze by jistě stálo zato rozvinout ... ale to by to asi už nebyla hříčka. Poselství poslední věty mě vede k ... 1.

čuk	08.05.2009, 7:23:57

Hříčka je zajímavá. Je založena na dvou významech jednoho slova moc, jednak moc= příliš a moc= síla k ovládání. PLete se tam ještě i nemoc i a bezmoc a pomoc a mocli. Prospělo by lépe třídit na osobní pojmy a společenské. A snad i relativita kvantity jednotlivých slov, třeba ono: moc málo, málo moci. Podobně jako je kvantita stupňována až k vyšší moci Zajímavé čtení resp cvičení v záludnosti použití holých slov . Hříčky pobaví, ale mohlo by být těch her víc a líp je uspořádat. Když už odvozeniny, tak důsledněji: třeba ke slovu mocnost. Doplňky k důsledkům oněch propíraných slov mohly být ostřeji a vtipněji psané. Třeba definovat smrt. Důsledněji uplatnit i přechod kvantity v kvalitu, a naopak, jak učí marxisti.