|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303505 komentářů :: on-line: 8 ::
|
 |
|
:: Mňoukající trhač ::
 Altro |
publikováno: 06.05.2009, 8:47
|
| Ehm, tak trochu premiéra, snad ne rovnou deliéra :) |
| |
|
|
Dnes brzy ráno píšu tak nějak s pocitem hrůzy. Inu je možné, že je to spíše zapříčiněno alkoholem a rozpolcenou duší ale spát mi to nedá. Aby jste vlastně věděli o co jde, tak Vám to vysvětlím, jak se u nás říká „ rovnou z lopaty.“
Moje přítelkyně se rozhodla, že abychom si vylepšili to naše bydleníčko, 1+1KK a tři švábové, že si pořídíme zvířátko. Jako zastánce tradiční proporce mého klanu, jsem jako tur řval bude to pes. Ale ejhle, samozřejmě, že ne, bude to kočička. Malá micinka, co ráda mlíčko, myšičky a podle vyprávění i skok „drapmo“ na nohy, když se v noci plížíte na záchod. A jako správnej chlap jsem si dupl. Tak přece pes pohlídá dům, respektive byt samozřejmě. Nezaútočí na žádnou osobu, pokud je pod dobrou výchovou a jako předchozí majitel tří psů ještě z doby dětství, jsem snad dokázal, že se postarat dovedu. A hlavně, vždycky se bude chtít pomazlit a v noci zahřeje víc než přítelkyně, která má (zase) bolesti hlavy, tento argument ze zahříváním jsem však radši nevytahoval.
Ale nebyla by to moje přítelkyně, kdyby se nezačal osočovat. Ovšem i já, potomek z líného, sexistického a nemožného plemene, jak mne přítelkyně nazvala, jsem vytáhl nápad století. Ono možná století jsem přehnal ale tak dne určitě. Vyzkoušíme si, jaké to je mít jedno či druhé zvířátko. Buď roztomilého a hodného pejsánka nebo chladnokrevnou a netulící se číču.
Pochopitelně jsem jako gentleman dal dámě přednost, ta mne pod přívlastkem sraba řekla, že začínám od zítřka první já a můj Alík, Ťapík, Flíček, Trhač, Šampión nebo Ostrozub. Jméno je teprve v pojednání. Další den bude na řadě přítelkyně a její Micka, Princeznička či kdovíjaká plyšová zdrobnělina.
Den D, den všech dní. Den mezi psem a kočkou, ženou a mužem. Ráno jsem si přivstal, jelikož mám malé štěňátko rozmáčím do mističky piškoty aby mělo co papat. Než-li mu dám porci pro řádný psiska jdeme na procházku. Ano, vypadám divně, když táhnu prázdné vodítko, poťapávám před bytovkou a sousedka málem volá do Bohnic ale výhra je pro mě hodně. Bohužel musím do práce, takže mého pejska, promiňte ale rozmýšlím se mezi Trhač a Rambo, jsem musel nechat doma. Vybavil jsem jej novinami pro případnou nehodu ale nebojte optimista nejsem, vím, že to bude všude možně jen ne na těch krásnech, čistejch a voňavejch novinách. Ale také s vodou a ještě menší porcí piškotů alá Altro (alá znamená mléko) muselo to moje psisko nějak přežít samo. Jakmile jsem přišel domů, odhodlal jsem se vyvenčit to drobátko. Venku už sousedka rozebírala moji ranní příhodu a nyní razantně gestikulovala směrem mím, samozřejmě, že ostatním spoludrbnám málem vypadli protézy. Jako špílmachr bloku, jsem vytáhl ještě ladnější krok a začal si i povídat s mím chlupatým, milým ale imaginárním pejsánkem. Sousedky se rozběhli do dalších domů, ráno čekám policii, lékaře a kazajku. Poté jsem si s pejskem pohrál, přítelkyně namlouvala nějaká slova samoty ale když on je tak roztomilý. Po koupeli, kterou absolvovalo štěňátko se mnou (z mé strany nechtěně), jsem se sním rozloučil až málem i na slzy došlo, trpím však zánětem slzných kanálků. Hrozná představa, že se probudím a ono už nebude.
Den druhý, přítelkyně zaspala. Kočičku nakrmila mlíkem a mou gurmánskou specialitou z lososa a chaluhového pyré. Kočička bude asi dělat e-e na noviny mého šampióna. Když přijdu utahaný z práce, čekám jídlo a společnost ale nikdo doma, tedy kromě jakési představy, která se mi tře kolem nohy. Jakmile dorazila přítelkyně, řekl jsem ji, že kočička utekla otevřeným oknem. Pohledem Terminátora mne z mé radosti v oblacích znovu snesla na krajinu to českou. Jako milovník jsem ji objal, políbil a rychle zatlačil mé další výtky. Vaříc si k večeři konzervu, neptejte se, proč vařím já a nedržím se fit pro linie dietas, si všímám jak jsou pootevřené vchodové dveře. Žena, která právě poslouchá paní Jurkovou, moji „milou“ sousedku o mém zkratu asi zapomněla, že mít kočičku malinkou, znamená zavírat dveře. Ovšem zkuste ji to vyčíst, když vejde zpět, úsměv od ucha k uchu a líčí šílené představy Jurkové. Když se v noci budím, pomalu se plížím na záchod, snad abych nevzbudil přítelkyni. Najednou se mihne stín, pod představou šavlozubé kočky zahajující výpad skákám na stranu jako sám Petr Čech, ovšem ne za peníze, a dopadám na koberec, řekněme neatleticky. Samozřejmě, že jsem probudil moji milovanou ženušku i sousedy pod náma. Jako výmluvu jsem vytasil větu se zakopnutím a vrávoravě se belhám k ledničce abych to zapil 75% slivovicí od tatínka. Ta imaginární kočka vede 1:0 ale po dobelhání na záchod, na který jsem si po příhodě se stínem vzpomněl tak lidově řečeno za sekundu dvanáct, jsem to uhrál na plichtu.
Ráno jsem si přivstal ještě víc než-li předminule a nenápadně se plížil z postele. Po půlhodině jsem si všiml, že přítelkyně už není doma. Překvapen ale i potěšen z toho, že jsem nevšímavej kus vola, jsem se v tento krásný páteční den vydal koupit mazlíčka. Ne, nebojte jako správnej chlap, co ho vychovala poctivá máma, jsem si už včera našel inzerát nabízející krásnou kočičku. Během hodiny jsem se už vracel s malým klubíčkem a těšil se na reakci přítelkyně, která se trápila v práci. Když jsem přicházel k bytovce, zahlédl jsem na parkovišti auto mé vyvolené. Ihned jsem si dosadil teorii co je v domě, není pro mě a začal poklusávat. Znovu jsem potkal paní Jurkovou ale tentokrát jsem se ani neohlédl ač ona jistě ano a né jednou. Schody byly brány po třech a za chvíli jsem doběhl k našemu vchodu do bytu. Rozrazil dveře jak ze scény akčního filmu, jen s pomocí klíčů (ale to dopiluju) a zůstal stát s otevřenou ehm pusou jako malé dítě před ruským kolem.
Inu a od té doby máme doma kočičku a pejska. Všichni se máme rádi, občas se tak trochu pokočkujem a jindy jsme na sebe jako psi ale jinak nám to výborně klape. A proč, že to píšu s pocitem hrůzy? Moje přítelkyně, tedy nyní už manželka chce rybičky a já vodní želvu.
A zkuste si představit, jak by to v tom akváriu dopadlo. Dravá obrněná pohroma proti bezbranejm závojnatkám. Půjdete-li si vsadit, tak je to pod číslem #1835, středoevropská liga volného stylu boje.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 9 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 29 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 73 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
