» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."

Victor Hugo

počet přístupů: 2141304

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303505 komentářů :: on-line: 8 ::

:: Říše smrti ::

Apinby	publikováno: 18.05.2009, 9:06

Snažil jsem se to napsat pro vás. Tak se hezky posaďte a bavte se... Snad se vyplatilo to půlroční smolení a čtení. Po přečtení napište prosím co nejpikantnější komentář. Dík :)


	Pouhá noc v téhle zemi je. Černé hvozdy plné přízraků lákají bludné duše do zatracení. Poddaní smrti obývají tuhle zkaženou a zvrácenou zemi, kde jediným řádem je chaos, smrt a ztracení se ve stínech temnoty. Černota ulpívá na stromech, skalách, na zemi. Přízraky loví do svých pařátů nezkažené dušičky, aby je změnily v bahno, v prach! Jejich potrava je strach, beznaděj, utrpení. Ujíždí v bouři zvrácenosti, která si libuje z bolesti a smrti. Bledé smrtonošky v brnění z kostí a lebek rozsévají mezi přeživšími lidmi zkázu. Loví je a náramně si to užívají. Zvrácený smích se pojí s proudem krve a hromadou mrtvol. Milují stádo ovcí nazvané smrtelníci. Milují, ale zároveň za skřípání zubů drásají jejich těla. Z vysoké citadely hledí upřená tvář zrádce. Hledí a užívá si každou duši, kterou jeho přisluhovači zavedou do říše zatracení a utrpení. Sám byl kdysi dávno velký zastánce světla a dobra, ale k čemu to všechno? Není zlo jedinou pravdou na tomhle světě? On už nevěří v dobro, pouze zlo dokáže osvobodit z utrpení smrtelné duše. Vytvořil řád nového věku. Řád, který odstartuje epochu nesmrtelnosti pro všechny. A nazval ho po sobě samém. Mocný Řád Paxeonův. Ve svém minulém smrtelném životě se jmenoval Paladin Ardagas Sando. Slepě věřil lži dobra a světla. Řídil se Svatým písmem a žil ve stínu pravdy. Pouze až smrt mu otevřela oči. Dala mu nadhled. Vymanil se díky ní ze své smrtelné skořápky a umožnila mu pojmout všechno zlo světa do svého srdce. Ztratil všechnu omezenost lidského myšlení, aby mohl rozvíjet věčnou filozofii smrti, utrpení a zatracení. Vypustil ze všech temných koutů světa přízraky, stíny a smrtonošky, aby je spojil v ničivou sílu, která pohltí tenhle svět. Jeho nová idea však chce spoutat i samotnou smrt. Ovládnout mrtvé a vytvořit z nich armádu smrti a zkázy. Těžké mraky táhly po olovnaté obloze nasycené kouřem. Sloupce dýmů stoupaly k nebesům z obrovských požárů, ve kterých se pálily mrtvá těla. Ohně se táhly široko daleko, kam až oko dohlédlo. Po celé říši zla se hubila nákaza života a smrtelnosti. Dávno tenhle kraj bylo jedno ze šesti království, ale celé podlehlo černotě. To království se jmenovalo Akmia a sídlili tu Kouzelníci světla. Když tahle krajina podlehla tmě, z kouzelníků Paxeon udělal své kněží. Nekromancery. Kněží věčného plamene zla. Vše je už jen minulostí a i Akmia, domov smrtelníků, je minulost. A zlo se šíří dál do okolních zemí. Dnešek je významný v tom, že Paxeon ovládne i samotnou smrt a bude mít v moci všechny mrtvé. Tím bude jeho armáda silnější o každého mrtvého smrtelníka. Všichni nekromanceři se sešli v obrovské hale. Za šťastných časů Akmie se tu konaly velké slavnosti a několik generací králů tu bylo korunováno, ale dnes poslouží k vyvolání démonického zaklínadla. Sešli se kolem velkého kruhu vyrytém v mramorové podlaze. Napnutá energie se vznášela všude kolem a temní mágové černoty svolávali démony smrti do finální fáze zaklínadla. Uvnitř kruhu stál sám velký Paxeon a nasával sílu kouzla do sebe. Vstřebával do kamenného srdce a zvrácené mysli ještě větší zlo, než kdy on by byl schopný napáchat. Z knihy tak mocné a pradávné, že ani tisíc pokolení smrtelníků by nevyvážilo její moc a stáří, četl řádky, které byly napsány před mnoha tisíci lety starobylou démonickou rasou. Klikaté písmo obsahovalo v sobě kouzla nejrůznějších podob. Moc té knihy by dokázala rozervat na kusy i celý Svět a Paxeon si toho byl vědom. Když energie nahromaděná v mocném kouzlu dosáhla kritického bodu, její moc zasáhla Paxeona. Byla jak spalující žár. Sežehla v prach poslední zbytky lidskosti a od základu změnila Paxeona. Udělala z něj Pána nového věku. Času temnoty a zla... Pán smrti nemohl uvěřit, že vše funguje podle jeho plánů. Teď byl silnější než celá armáda smrtelníků a osud tohoto světa měl v hrsti. (Pokračování příště...)


celkové hodnocení autora: 78.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 3		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 32		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Sidonie Kermack	21.11.2009, 14:39:42

Dost drsné, ale musím se přiznat, že některé věty by se docela dobře hodily do mého románu PROTOŽE TE NEMOHU PŘESTAT MILOVAT. Také v něm se věnuji smrti a zlu, i když z úplně jiné strany. A kdybych opisovala - joj, to by bylo! Jenže já jsem neopisovala ani ve škole, to bylo pod moji úroveň. Ale teď použiji slova mého oblíbence Phila Collinse. On to řekl o písních, že u některých lituje, že je nenapsal on. A já tohle říkám o některých formulacích ve Tvém příspěvku. A těším se na další.

čuk	18.05.2009, 9:05:00

Velmi husté naplnění zlem a černotou, občas tu chybí nějaký drsný detail. Náznak vzdoru.. Vítězství zla je příliš jednoduché. Rovněž Přeměna dobrého Paxeona ve zlo by potřebovalo víc než jednu větu (proč?). Rovněž stát se Pánem smrti nemohlo proběhnout tak lehce, ovládnutí smrti tady dalo příležitost k širšímu záběru. těla pálila! Zdá se mi, že některá slova nebo konstatování se někdy opakují a charakteristiky mohly být hlubší a monumentálnější, a opírat se třeba o děsivější detaily, tady je zlo někdy jen obecně konstatováno. Když už zlo a démoničnost, tak, aby se čtenář víc bál a byl otřesen


ze dne 18.05.2009, 17:45:44
Apinby: Dík, už pracuji na pokračování. Nevěděl jsem, zda už to nepřeháním, ale dal jste mi jasný náznak, že můžu přitvrdit :). Paxeona a jeho změnu víry vám vysvětlím v následujícím díle. Jinak dík za komentář a kritiku.