» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je jako Opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam."

Gustav Flaubert

počet přístupů: 2141307

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303505 komentářů :: on-line: 9 ::

:: Renesanční ::

aida.voedor	publikováno: 18.05.2009, 19:38

...


	V pokleku s rukama od inkoustu, do vleku osli jsou zapřaženi... Tři tečky na dlani... Výdechy brání se uchopení, pod mechy starých chrámů... Zjevení zpoza trámů... Pergamen ve víně rozpouští, jen amen je slyšet z poklepu... Pochody poslepu... V půlstoji čeká se na zábavu, obstojí, kdo nemá strach... Slzy pravdy na řasách...


celkové hodnocení autora: 97.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.3		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 2		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 17		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Mab	20.05.2009, 0:58:11

Zdravás, aido =) Mě se to zamlouvá, je to osvěžující. Co mě dostalo do kolen, to je ta první sloka. Ta nemá chybu!!! Konec není převratný, ale ani nikterak špatný. Prostě si plyne... Škoda snad jen těch slz. Zdá se mi, že kvůli nim sklouzává báseň do nižších okruhů. Slzy a na řasách ještě k tomu - logická leč kapku ojetá kombinace, ale závěr tvé básně by si zasloužil honosnější a především suverénnější korunu =) Ať tak, či tak, je to dílko velmi zdařilé. Dávám za jedna a smekám před tebou za tu první sloku. Ta je perfektní!!!

Ekyelka	18.05.2009, 19:38:03

Zdravím. Něčím mi je rytmus a důraz na rýmy povědomý - v oné nedořečenosti je jistý půvab a kouzlo, které láká. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že ve jménu rýmu byla částečně umenšena srozumitelnost pro čtenáře. Jakoby byly jednotlivé myšlenky roztříštěny, nepřelévají se plynule, chvílemi hledám, proč se báseň vydala zrovna tudy a jak to pochopit, pocítit. Připomíná mi to nakročení, které se ale zarazilo a váhá, kterou cestu si vlastně vybrat.