obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Přítel všech - přítel nikoho."
Aristoteles
obr
obr počet přístupů: 2916058 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: MTP 2008 ::

 autor Nethar publikováno: 01.06.2009, 11:48  
Téma: Život naruby! S umístěním jsem byl celkem spokojen :-P Snad se vám to bude taky aspoň trochu líbit.
 

Zbývá mi ještě dvacet let života. Tak můj věk určili doktoři již před padesáti lety a dalším vyšetřením to potvrdili včera. Vše je jisté, vše je dané. Nijak mě to nezaskočilo, vždyť stačí, když se na sebe podívám do zrcadla a je zřejmé, že mají pravdu. Přesto beru druhé určení věku, které každý z nás povinně podstupujeme, jako jakýsi zlomový okamžik. Přinutilo mě to včera tiše sedět a přemýšlet, co všechno jsem zažil.
A jak jsem tak seděl, popíjel víno a zíral střídavě do budoucnosti i do minulosti, rozhodl jsem se sepsat toto krátké povídání. Jeho cílem je shrnout můj dosavadní život, zapsat, čeho všeho jsem byl svědkem. Přiznávám, není toho moc. Nebyl jsem génius, nebyl jsem slavný generál ani popová hvězda. Žil jsem běžný a dalo by se říci i nudný život.
Nicméně přesto usedám k počítači, abych sepsal těch pár řádků. Ano, je pravda, že částečně tak činím vlastně sám pro sebe, pro svůj vlastní pocit. Ale bych byl rád, kdyby toto počtení sloužilo i dalším lidem. Všem mým předkům, prapředkům i praprapředkům. Aby se za pár let či desítek let třeba společně posadili a přečetli si, jak si jejich potomek tenkrát vedl. Možná jsem bláhový, možná to nikoho nebude zajímat. Nicméně nemohu si pomoci. Navíc právě nyní je ten pravý okamžik, abych podobné paměti sepsal. Vím, že nejsem profesionální spisovatel, ale za pár let už nebudu vůbec schopen dát dohromady řádně stylisticky urovnané vyprávění. A za dalších pár let, jak už to bývá, zapomenu i číst a psát a upadnu do vysněné bezstarostnosti mládí.
Tedy, jak to všechno začalo? Jak jsem již napsal na počátku povídání, zemřel jsem před padesáti lety. Tenkrát mi lékaři určili sedmdesát let. Musím zaznamenat, že můj vstup do života byl celkem příjemný. Prostě jsem se probudil a byl jsem zde. Často slýchávám od svých známých, jak byla jejich smrt nepříjemná. Probrali se v bolestech a někdy v nich museli zůstat mnoho let, než byli schopni zapojit se do běžného života. Jiní o sobě zase vůbec nevěděli a až jak postupně mládli, začali nabývat skutečného vědomí o své vlastní existenci.
Se mnou tedy doktoři moc práce neměli. V podstatě ihned jsem se zapojil do běžného chodu událostí. Ano, pravda, nebyl jsem čilý klučina, bylo mi sedmdesát, klouby občas bolely, jenže s tím musí člověk počítat. Navíc vás vždycky hřeje u srdce vědomí, že časem se váš stav bude zlepšovat. Však to asi také znáte. Jediný větší problém byl s mojí pravou nohou. Dost jsem na ni kulhal a doktoři mi sdělili, že je to nějaké zranění z mých mladších let. Nezbývalo tedy než vyčkat, až k tomu okamžiku můj život dospěje a já se zbavím i tohoto trápení.
Mám – tedy tenkrát jsem ještě měl – dva syny. Bylo to radostné setkání, vyprávěli mi, jak se na mě těšili a že se již mé smrti nemohli dočkat. Nedivím se jim, sám jsem o pár let později zažíval něco podobného s mými rodiči. Nicméně v té době jsem ještě žil v domě zcela sám. Avšak cítil jsem, jak každý v hloubi duše cítí, miluje-li hluboce, že se to brzy změní. A skutečně. Má žena zemřela jenom o tři roky později a abych pravdu řekl, můj skutečný vstup do života nastal až v tu chvíli. Bylo nám spolu dobře, prožili jsme pohromadě většinu šťastného života. Kdybych s ní ještě stále byl, asi bych teď neměl čas na sezení u počítače a psaní. Nicméně shodou okolností to je dnes půl roku, kdy jsem ji, mladinkou a krásnou slečnu, pozval na jednu pěknou komedii do kina. Tam jsme se rozhodli, že se spolu již dále scházet nebudeme, asi jsme již příliš mladí a nezodpovědní. Nutno ještě dodati, mám-li přiznat vše, že před týdnem jsem se velmi pohádal s jinou ženou, je to moje spolužačka z vysoké školy. Od té doby se spolu skoro denně stýkáme a nahradila mi tak moji ženu. Není to však samozřejmě náhrada plnohodnotná a vím, že pravá láska se již asi nevrátí.
Vratím se však zpátky do svých starých let. Bezstarostného důchodu jsem si příliš dlouho neužil. Postupně jsem si začal vzpomínat na různé věci ze zaměstnání – jak se vyplňují formuláře, jak znějí příslušné předpisy. Když jsem cítil, že jsem si vzpomněl skoro na všechno, nastala právě chvíle, kdy jsem začal každodenně opět vyrážet mezi lidi – chodit do práce. Celý život jsem pracoval u společnosti zabývající se obnovou lesů. Jestliže mám zjednodušeně popsat naši činnost, stačí, když uvedu, že lidé k nám nosili nábytek, který vypadal již příliš nově a nepoužívaně, my jsme ho zpracovávali do dřeva a následně vysazovali v lesích, čímž jsme příspívali k jejich obnově. Aby byli lidé motivováni k odevzdávání dřeva a tedy k pomáhání přírodě, za věci, které odevzdávali, jim společnost platila. Peníze na to firma získávala od všech svých zaměstnanců, ale to nemá cenu popisovat, jak to chodí v zaměstnání snad ví každý.
Ptáte-li se, jestli mě to v práci bavilo, odpovím jednoznačně: Ano. Nikdy jsem se nenudil, nikdy jsem nebyl znechucen svými kolegy. Byl jsem spokojen. Navíc jak jsem byl mladší a mladší, neustále jsem dostával úkoly s menší zodpovědností, což mi velmi vyhovovalo. Stejně tak jsem již nemusel každý měsíc odevzdávat tolik peněz a tím se vlastně celý můj život velmi zjednodušoval.
Když mi bylo necelých padesát, shledal jsem se poprve se svými rodiči. Pamatuju si na tu chvíli jako by to bylo dnes. Přijeli oba autem a šťastně jsme si padli do náručí. Otec, který řídil, byl trochu unaven, říkal, že by se konečně rád pořádně vyspal. Navíc již také nebyl nejmladší, vždyť mu kolikrát lidé řikali, že by ve svém věku už vůbec neměl sedat za volant. K srdci si to ale nevzal, možná i proto, že ze své tehdejší autonehody si toho moc nepamatoval. Prý to byla hrozná rychlost, rána, a najednou byli oba na silnici. V tu chvíli prý mysleli hlavně na to, jak se dostat co nejdříve ke mně a spatřit poprve svého jediného syna.
Uteklo pár dalších let, během kterých jsme se ženou hlavně vychovávali naše děti. Tedy snažili jsme se. Během těchto let, byl jsem tehdy čtyřicátník, se bolest v mojí noze začala stupňovat. Opravdu to nebylo nic příjemného. Na jednu stranu mě štvalo vědomí, že utrpení se bude neustále zvyšovat, na druhou jsem věděl, že přijde okamžik, kdy bolest odezní a já budu moci chodit bez kulhání, na což jsem se celý život těšil.
Když už jsem bolest nemohl vydržet a na noze jsem jen stěží dokázal stát i za použití hole, musel jsem do nemocnice. Doktoři prováděli nejrůznější vyšetření a zjistili, že se jedná o docela komplikované poranění, u kterého byly mé stále následky zcela pochopitelné. Lékařů u mě bylo stále více, starali se, seč mohli, tlumili bolest, ale nepomáhalo to. Noha se stále zhoršovala, otekla mi a nakonec se objevila i krvavá rána. Každý den měnili obvazy a já jsem nakonec upadl do bezvědomí. Když jsem byl později už v pořádku, žena mi vyprávěla, že jsem byl na sedativech dva dny a že to byla pro ni konečně úleva. V tu dobu bylo totiž jasné, že nejhorší mám za sebou a že až se proberu, budu v pořádku. A opravdu tomu tak bylo. Když dosáhl můj stav nejhoršího bodu, na základě všech vyšetření doktoři konečně přesně identifikovali příčinu mého zranění a odvezli mě do lesa. Zde jsem k sobě přišel ve chvíli, kdy jsem se snažil do země usadit mohutný smrk.
Od té chvíle už jsem nepracoval v kanceláři. Můj vedoucí navrhl, že teď, když už mi nehrozí žádné velké zranění, mohu pracovat přímo v lese. Byla to dřina, to přiznávám, ale jak už jsem uvedl, na své zaměstnání jsem si nikdy nestěžoval. Bylo příjemné vyměnit kancelář za voňavý les a pomáhat takto bezprostředně k obnově přírody.
Během dalších let naše děti mládly, a i přes naši veškerou snahu postupně zapomínaly vše, co dřívě běžně ovládaly. Věděli jsme se ženou, že tak to chodí vždy, ale kdo jste měl děti, tak víte, že člověk se s tím nikdy nemůže zcela vyrovnat. Nakonec náš mladší syn omládl až do kojence a ač jsme to nahlas nikdy nevyslovili, bylo zřejmé (a koneckonců to potvrdili doktoři už během druhého měření věku, které se provádí před započetím školní docházky) že se neodvratně blíží jeho narození a my se s ním budeme muset rozloučit.
Byl jsem u porodu. Je to zvláštní pocit. Na jednu stranu jste již několik let smířeni se skutečností, že tato chvíle jednou příjde. Každý to zná a každý má dost času se na ni připravit. A když i vidíte, že vaše dítě zapomnělo vše, co jste ho kdy naučili, říkáte si, že je vlastně lepší, aby se narodilo, protože nyní již s ním stejně nejste schopni komunikovat – vždyť prožilo krásný a dlouhý život. Ale člověk si nemůže pomoci a přece jenom mu to přinese hodně zármutku. Proto byla dalších pár měsíců těhotenství moje žena dost zamlklá. Ale dostali jsme se přes to a u druhého dítěte jsme to brali již statečněji, nevyhnutelně. Když jsme pak byli sami, našli jsme zase jiné výhody života, intenzivněji jsme se věnovali sobě navzájem a koneckonců nadcházela bezstarostnost i našeho mládí.
Ačkoliv my jsme o své děti přišli, bylo toto období šťastné, protože se rozrostla rodina mé ženy. Její otec i strýc, které dříve nepoznala, se jednoho dne vrátili domů. Sdělili nám, že pracují jako profesionální vojáci a oslavovali válku, která vypukla (bohužel daleko od nás). Díky ní se nyní armáda naplní velkým množstvím nových dobrovolníků, kteří, stejně jako naši přibuzní, ve válce zahynou. Tito lidé budou moci konečně přijít ke svým rodinám, jež na ně čekají většinou už velmi dlouhou dobu.
Jak jsem se přestal stýkat se svojí ženou, jsem zmínil na začátku. Zde bych jenom dodal, že v tu dobu jsme už nebyli manželé. Na podobný krok jsme se chystali již od naší svatby, které přišla o dva roky dříve. Oba jsme v tu dobu poznali, že je nám spolu krásně a že je tedy nejvhodnější okamžik to celé ukončit, než vztah někdo z nás ve svém hloupém mládí pokazí. Slavnostního rozloučení s naším nádherným manželstvím, společně s promítáním fotek, které jsme za jeho trvání pořídili, se zúčastnila celá rodina.
Zapomněl jsem na něco důležitého? Já myslím a doufám, že ne. Je mi dvacet let, začal jsem bydlet u svých rodičů, kteří si jistě také rádi přečtou toto povídání, i když jsem jim ho už vyprávěl několikrát. Čekají mě povinné roky chození do školy, kde se budou učitelé snažit alespoň trochu zpomalit můj proces zapomínání, ale jak jsem dnes zmínil několikrát – nevyhnutelné je nevyhnutelné. Na druhou stranu, dle výzkumů je mládí, ač se na něj nikdo příliš netěší, tou nejbezstarostnější částí života. Asi proto přichází zaslouženě až na jeho závěr. A já do něho vcházím hrdě. Hrdě s vědomím, že jsem žil, jak se žít má a v tom budu i pokračovat. Od smrti až do narození.


 celkové hodnocení autora: 98.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.2 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 42 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 103 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Miss Rebeka 25.06.2009, 14:47:27 Odpovědět 
   Jako vítěznou povídku jsem očekávala něco originálnějšího, protože mládnutí napadlo asi každého účastníka. Navíc je občas dost obtížné číst, ale to není tvá chyba, nýbrž toho, že je vše opačně. Jinak zpracování nemůžu vytknout nic, je precizní a bez chybičky.
 Alyssa 09.06.2009, 20:45:32 Odpovědět 
   Musím přiznat, že jsem taky poněkud zklamaná. O tisíckrát omletém nápadu se zmiňovat už ani nebudu, ale já bych to hlavně vůbec nenazvala povídka. Vždyť to nemá v podstatě nic, co povídku činí povídkou - zápletku, aktivní postavy, konflikt, pointu... myslím, že tohle je prostě vyprávění, ne povídka. Jinak ano, je to bez chyb, slovní zásoba slušná, ale to se snad od vítěze byť i zcela lokální amatérské soutěže očekává jako samozřejmost, ne?
Už jsem od tebe, Nethare, četla lepší věci. :o)
 ze dne 09.06.2009, 22:11:07  
   Nethar: Děkuju i za tvoje zastavení a zhodnocení :) Třeba to ostatní neměli bez chyb a se slušnou slovní zásobou :-P :-D Dělám si srandu.
Zápletka, aktivní postavy, konflikt... to mi připomnělo definici vypravování ze školy (ty zmiňuješ termín vyprávění). Povídka je prozaický epický útvar kratšího rozsahu. Asi vím, co myslíš, není zde přesně stanovený nějaký konflikt, který by se řešil, vyvrcholení,... a i pointa je spíše ukrytá mezi řádky. Moje dílko může spíše tíhnout k popisu děje, jakési kronice, myslím, že ti rozumím. Ale přesto bych řekl, že to povídka je :-)
A jsem rád, že jsi ode mě četla i lepší věci ;) To víš, už stárnu, teď už se to bude jenom zhoršovat, tak se na to připrav :-D
 Meluzína 05.06.2009, 19:57:36 Odpovědět 
   Mě se se tenhle příběh moc líbil, je hezky napsaný, s citem a shovívavým nadhledem. K té diskuzi dole - já osobně si nemyslím, že je bezpodmínečně nutné psát jen podle originálních námětů. Dávám přednost čtení, které je originálně zpracované a chytí mě za srdce. A to tenhle příběh docela určitě dokázal.
 ze dne 05.06.2009, 20:36:13  
   Nethar: Děkuju ti, tys chytila zase za srdce mě, že ses nebála ozvat ;-)
 zrcadlo 04.06.2009, 12:25:37 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: zrcadlo ze dne 04.06.2009, 11:55:46

   Jinak přímo profesionálně napsané (bez chyb - což se u MTP očekává), promyšlené... Máš holt smůlu, že už tolik toho bylo napsáno a že někteří sečtělí autoři mají skvělou paměť. Otázkou zůstává, jstli by dokázali napsat něco lepšího - myslím ti, co tě tady dole zdrchali moc! Měj se !
 ze dne 04.06.2009, 12:29:45  
   Nethar: Já jsem m2m ze srandy psal na ICQ něco jako, že já můžu napsat znovu třeba Babičku a bude to lepší :-D Ne, to si dělám samozřejmě srandu. Je to moje chyba, že nejsem tak sečtělý a podobné dílo jsem neznal (nečetl jsem pokud vím nic, jenom teď už viděl zmiňovaný film o Buttonovi).
Ještě jednou díky a taky se měj ;-)
 zrcadlo 04.06.2009, 11:55:46 Odpovědět 
   od mistra MTP jsem očekávala, že mi nebude svým veledílem připomínat to, co jsem už četla. 2
 ze dne 04.06.2009, 12:21:31  
   Nethar: Podle dvojky soudím, že kromě toho připomínání jiných děl dobrý? Tak to děkuji za zastavení! :-)
 Ada 04.06.2009, 0:19:04 Odpovědět 
   Zdravím,
upřímně řečeno, mně přišel příspěvek "nezáživný", měla jsem chuť některé odstavce přeskočit, kdyby se nejednalo o vítězný příspěvek MTP, tak bych ho nejspíš nedočetla.
Oceňuji, že neobsahuje gramatické chyby.
Na druhou stranu mi vadí opakování slov - např.:
...pravá láska se již asi nevrátí. Vratím se však zpátky do svých starých let...
...Avšak cítil jsem, jak každý v hloubi duše cítí, miluje-li hluboce...
atd.
Naprosto postrádám originální způsob zpracování zvoleného pohledu na téma, svižnost, přijde mi to velmi popisné a základem je, že ve mně tento příspěvek nezanechal nic "cenného" - ať už by to bylo dojetí, úžas, prostě cokoliv.
Každý máme jiný vkus, někdo má rád holky, jiný vdolky, ale já osobně jsem si takto vítězný příspěvek TVŮRČÍHO procesu nepředstavovala. /Což není námět k diskuzi, je to jen můj postoj a nikomu ten jeho neberu/
Mé resume zní - jsem zklamána.
Měj se
 ze dne 04.06.2009, 12:26:04  
   Nethar: Škoda, že nezanechal nic cenného, já se tak snažil :-P :-D Díky hlavně za to upozornění na opakování slov, prvního jsem si nevšimnul, protože tam je zlom odstavců, ve druhém jsem hloubku asi přehlédnul kvůli opakování cítění, které je naopak záměrné :-) Taky se měj ;)
 m2m 03.06.2009, 22:19:58 Odpovědět 
   No ty víš... Co si budeme říkat.

Dle mě je to tedy naprostá hrůza, co se ti podařilo splodit a přitom ještě uspět. Mrzí mě právě proto, že se známe (i osobně) a že jsi víceméně vždy plnil moje očekávání.

V původním zadání stálo cosi o tom, kterak se svět změnil a že děti vládnou a bůhvícovšechno... a člověk by od tebe čekal, že přijdeš s lepším nápadem, než jen s okopírováním nápadu. Co naplat, že logicky ti všechno sedí, když originalita je tu opravdu nula?

Víš, že to nemyslím nikdy nijak špatně, ale mrzí mě, že z republikovýho mistrovství vyjde člověk jako vítěz z ukradeným nápadem... a porota ho uzná ve všech ohledech jako nejlepčejší, tím myslím to dílo.

I když jsi kopírovat třeba nechtěl, bohužel to znamená, žes vlastně i k dané tematice nehledal, jestli něco takového je, nebo není. Usvědčilo tě to z toho, žes něco rychle vymyslel a napsal... A neměl načteno.
Jasně, člověk nemůže mít přečteno všechno.
Ale porota by měla objektivně hodnotit originalitu, nápad, formu, stylistiku, charakteristiky, užívání literárních prostředků...

... a ze všech tvých děl je tohle ve všech ohledech nejslabších.

Víš, že tě považuji za svého dobrého známého, za spíše kamaráda, který mne inspiroval.

A proto nehodnotím.
A jako porotce bych hodnotil průměrnou.

Nethar nenethar, tohle vítěz být nemá.


Bohužel, nerad to říkám, ale porota by měla být schopna poznat, kde je něco originálního a kde není. A když to tam není, nemělo by se to stát vítězným příspěvkem.
Bez ohledu na to, jestlis kradl nápad vědomě nebo ne.

Nezlob se na mě za tenhle názor. Ok?
 ze dne 20.06.2009, 10:01:21  
   m2m: Doufám, že po čtrnácti dnech už tvoje emoce vychladly a dokážeš se na to podívat střídmým pohledem ·.)

Protože srovnávat literaturu s politikou je kravina (to sám musíš uznat) a protože zkrátka a jednoduše, ať svoje dílo můžeš milovat, není dobré po obsahové stránce ·.)
A vlastně ani tou formou nijak oslnivé není.


A jak říkám, nejhorší na tom je, že jsi zastáncem kopírování cizích nápadů. A ještě ke všemu uvědomělým ·.)
 ze dne 05.06.2009, 16:39:36  
   Nethar: Ach jo, já už se nechci dohadovat :-P furt meleme oba to samý, a bojím se, že už to nebereš jenom jako srandu, ale zlobíš se, což nechci :-) Můj názor prostě je, že podobné téma ještě neznamená plagiátorství, což je úmyslná krádež, vydávání cizího díla za vlastní. Třeba strašná spousta fantasy je o bojovníkovi, který někde příjde, zmasí mečem zlého čaroděje a osvobodí nějakou polonahou kočku. Ano, je to blbý, že je to všechno na stejné kopyto a dílu to uškodí, strhnout body, dobře, ale přijde mi směšné říkat tomu plagiát. Tady to je asi taky mimo mísu. Již nikdy nepsat na stejné téma, jako psal někdo jiný, je v mých očích omezené a zbabělé. A jestli ti moje povídka přijde stejná jako třeba film o Benjaminu Buttonovi, že jsem jenom změnil jména nebo něco takového (to je plagiát), tak potom už s tebou opravdu nemá cenu dále polemizovat. Použít známé téma - zde stárnutí pozpátku - chce následně nějaké zajímavé zpracování, aby se povídka ujala. Proč by se to nesmělo udělat? To je to, o čem mluvím. To je to, proč ti vůbec odporuju - přijde mi omezené ji kvůli tématu okamžitě odepsat. Pak je tu samozřejmě další věc, a to že mně se to zajímavě zpracovat nepovedlo, že jsem se utopil kdesi v bažinách v porovnání s předchozími díly, že jsem nezaujmul, nic moc nového jsem nevymyslel - dobrá. Já doufám, že to tak není, ale je velmi pravděpodobné, že se mýlím, vždyť o literatuře toho zase tak moc nevím. Třeba jsem neměl vyhrát - opět - já jsem nikdy netvrdil, kdo měl a neměl vyhrát. Od toho jsme měli porotu, do jejíž soutěže jsme šli a teď to musíme akceptovat. S tím se do toho šlo a vzteklé dětské podupování to teď nezmění. Ty víš jistě, že jsi byl lepší, já ti ten názor přeju a opět: netvrdím, že je špatný, vždyť jsem tvoji povídku ani nečetl (asi ani není kde), ovšem mimochodem - neumím si představit, že bych na tvém místě reagoval jako ty, či snad vůbec reagoval, mám prostě jinou povahu a pohled na věc. Ale proč argumentovat, tvůj názor je jiný než můj, s tím nic neuděláme ;-) Ty moje dílo bereš jako prachsprostou kopii a já to musím akceptovat, ač mě to mrzí a zkazilo mi to původní radost z vítězství, navíc s tím názorem nesouhlasím. Stejně jako mě mrzí, pokud měl vyhrát opravdu někdo jiný (ale to je jako by se politici rozčilovali, že volby neplatí, protože nepřišli ti správní voliči s tím nejlepším názorem). Třeba máš pravdu ty, třeba já, třeba je někde uprostřed, nebo lítá naprosto v jiné dimenzi :-)
 ze dne 05.06.2009, 12:54:53  
   m2m: Mno, nejsem si tím jistý, ale kopírování nápadu = plagiátorství. Taky bys nepochválil toho, kdo od tebe zkopíroval třeba nějakou studii... a pak ji s úspěchem publikoval.

Takže ano, v REPUBLIKOVÝ soutěži, která se chce drát pořád výš a výš, aby nebyla jen lokální soutěží, je kopírování dle mého hodně zlá věc.
Když v republice je nejlepší autor ten, kdo kopíruje (= přivlastňuje si) nápad jiných osob, pak je něco v této zemi špatně.

A měl by ses stydět, že veřejně přiznáváš, že brát v literatuře od jiných autorů nápady je fajn, že by ti to neměl nikdo vyčítat. Když už je holt tahle společnost tak zoufalá, že podporuje krádeže nápadů, pak se bojím, že tu nemám co dělat.
A bohužel, vědomě nevědomě, jsi ten svůj hlavní motiv povídky ukradl. Pokud ses samozřejmě nedohodl s původními autory tohohle nápadu stárnutí pozpátku. (Což očividně ne.)

Takže jo, jak řeklo(a) zrcadlo: "Mistr tvůrčího psaní" by měl být schopný napsat něco originálnějšího, když je teda ten mistr a navíc tvůrčího psaní.


Ber to jak chceš, jako kritiku poroty, tebe, nebo všech ostatních, kteří podporují tuhletu ideu "zapůjčím si nápad, dyť ho jen zkopíruju, to není na škodu..." - ale tohle se zkrátka v soutěži dělat nemá.


Hafk.
 ze dne 04.06.2009, 22:45:35  
   Nethar: :-) Tím ženáčem jsi mi opět takhle večer po práci zlepšil náladu :-D Mám chuť tě zlíbat, protože skorožena není doma :-)
a+b+c: Arabelu jsem, přiznám se, moc nesledoval (byl jsem zázračné dítě). A psát na podobné/stejné téma neznamená kopírovat. Osobně si myslím, že můžu dostat vynadáno, že jsem to zpracoval blbě, což je možné i pravděpodobné, ale ne proto, že už o tom někdo psal. Znovupoužívat témata je běžné. Pokud už o tom někdo psal, mám situaci mnohem složitější (takzvané remaky, které jsou v módě, velmi často vyhoří), abych zaujmul (což se mi třeba minimálně u tebe nepodařilo). Ale nemůžu být zavržen už pro samotný fakt, že jsem psal něco, co už použil někdo jiný, ať už jsem o tom věděl či ne. Pouze jsem si zkomplikoval situaci a posunul startovní čáru... ehm... nebo cílovou... ehm... diskuze se mi zkomplikovala... řekněme, že jsem si posunul startovní čáru o něco dolů :-P Takže prosím nadávat za špatné zpracování, apod., nikoliv za kopírování, to prostě beru jako nefér, a proto stále ještě diskutuji místo abych hrál RuneScape :-P
 ze dne 04.06.2009, 19:17:31  
   m2m: Ale si piš, že to je i kritika tebe:

a) píšeš něco, co někdo už použil, čili to znamená, že nejsi "sečtělý"
(plus stejný prvek v Arabele bys snad znát mohl)

b) věřím tomu, že musíš uznat, že tenhle tvůj prvek už tu byl použit čtyřicet let před tebou, to znamená, že se nemýlím, volky nevolky jsi kopíroval a už jen tohle znamená kritiku


c) pořád tě mám stejně rád, ženáči!
 ze dne 04.06.2009, 11:44:53  
   Nethar: Díky za koment, samozřejmě se nezlobím, to bys ode mě snad ani nečekal :-)
Netvrdím, že jsem měl vyhrát, neznám ostatní příspěvky a ani se necitím dostatečně schopný rozpoznat, který je lepší a který ne. Možná jsem napsal lepší věci, ale ani za tuhle se nestydím a mně osobně se velmi líbí, při jejím vytváření jsem se příjemně bavil a v žádném případě se za ni nestydím (že jsem nic nekopíroval jsem ti už psal).
Takže ještě jednou díky za koment, který mi spíše vyznívá jako kritika poroty než kritika mé povídky. V každém případě nutno říci, že to, že se nelíbil tobě, ještě neznamená, že porota je špatná a rozhodla chybně, mýlit se můžeš i ty a já to rozhodně nepovažuji za nemožné. Tak se měj, taťko ;-)
 Amater 02.06.2009, 19:13:18 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Amater ze dne 02.06.2009, 15:32:17

   Nejspíš je to něco se vzpomínkami. Promiň přečetla jsem si to znovu, ale nemohu na to přijít. Možná jednou za čas na to přijdu s odstupem.
Vzpomínky po zpátku a potom vojáci? Znamená to, že se minulost změnila, pokud se najednou vrátili? Lze pak měnit minulost? Čím víc přemýšlím nad tím, tím větší guláš. Tohle není povídka na přemýšlení. Je to jiný svět, který jde pozpátku, že nebo paralelní nebo svět ve světě?
Omlouvám se, začínám se do toho zamotávat.
 Matylda Kratinová 02.06.2009, 19:06:09 Odpovědět 
   Čavec, dočetla jsem do konce rychle, byla jsem jak přilepená. Řemeslně je to opravdu dobře zvládnuté, pokud to někde maličko drhlo, tak jsem si ani nevšimla. Příběh si plyne svým lehce meditativním tempem /což může milovníky svižné akce poněkud odradit/ a zpětně vydává informace o hrdinovi a některá tajmenství, což vnáší určitý díl napětí.

Samotný příběh není nijak převratný, ale co dnes takové je... Zmoct to obrovské kvantum už napasaného a vymyšleného asi není v silách smrtelníka (krom velmi vytrvalých knihomolů s přebytkem volného času). A kdyby někdo našel způsob, jak vyhovět všem rejpalům, asi by byl kandidátem na Nobelovu cenu za kdovíco (jenže to je ideální stav a ten dle platných fyzikálních zákonů neexistuje).

Za sebe to beru takhle: čte se to samo, člověk se pobaví, zapřemýšlí nad filozofií i kulturou dob minulých, ale není to přesně moje značka piva (jsem příznivkyně antihrdinů, zvratů a pochybných paralelních světů). Tak. Ať ti to do budoucna hezky píše ;-)
 ze dne 02.06.2009, 20:40:59  
   Nethar: Díky :) Pokusím se stát do budoucna tvým antihrdinou :-P :-D
 MC_Kejml 02.06.2009, 16:34:38 Odpovědět 
   Gratuluju, Nethare, a na závistivce se neohlížej - když tě někdo kope, znamená to, že jsi vpředu - no jo vlastně...
 ze dne 02.06.2009, 18:13:27  
   Nethar: :-D Děkuju!
 Amater 02.06.2009, 15:32:17 Odpovědět 
   hezky se to četlo, ale až moc to připomínalo jiné věcí a pak já nevím některé časové věcí mi tam nepasujou. Jen vědět co.
 ze dne 02.06.2009, 18:14:30  
   Nethar: Jak to myslíš, že tam některé věci nepasujou? Dokážeš být konkrétnější? Třeba to můžu dovysvětlit :-)
A díky za koment i tobě!
 Vanessa Kuzníková 02.06.2009, 6:53:32 Odpovědět 
   Ostrov Puntanela mi to připomělo. Přečetla jsem to coby dup. Zajímavé zpracování - začít od konce, hm.
 Ina 01.06.2009, 21:17:54 Odpovědět 
   Neměla jsem možnost číst příspěvek, který se umístil na druhém místě, ale domnívám se, že jsi zvítězil zaslouženě. MTP není workshop, musel ses určitě dlouho připravovat, což se o mně říci nedá, jak píši ve Fóru. Mistrovství není JEN námět, fabule, výstavba příběhu, je to i schopnost psát profesionálně a bez chyb. To ty příspěvkem dokazuješ.
P.S.: nemyslím si, že průměrný věk porotců je rozhodující pro posouzení toho, či onoho dílka... Já jsem ve dvaceti letech psala (a zřejmě i uvažovala) tak, jako nyní, ve svých třiapadesáti . Gratuluji ti! Jiřina
 ze dne 01.06.2009, 21:29:57  
   Nethar: Děkuji za zastavení a komentář, hned mám lepší náladu :-)
 Panano Nymni 01.06.2009, 19:43:21 Odpovědět 
   Neosbecky uznávám, že je to lepší než to, co jsem napsal já. Líbilo se mi to. Ale nemůžu si pomoct...čekal jsem něco víc. Není tam nic, co bych mohl vytknout, ale tak trošku jsem doufal ve větší hru s tématem, přijde mi, že tohle se ho naprosto striktně drží. Každý musí poznat, jaký populární film to připomíná, ale to mi je fuk a myslím že porotcům taky, každý se někde inspiruje. Já jen...nevím...asi jsem čekal od prvního místa víc než "jen" dobrou povídku. Asi to lépe vyjádřit neumím a jen bych se tu do toho zamotával.
 ze dne 01.06.2009, 19:49:25  
   Nethar: Tohle je zajímavé. Já se právě snažil "nedržet tématu" (v uvozovkách, protože se zadání samozřejmě svým způsobem držím), protože jsem předpokládal, že většina účastníků bude popisovat nějaké nečekané obraty v životě, kdy se to všechno sesypalo, ať už v komedii nebo v drama, čímž jsem se chtěl odlišovat (což se povedlo :-P).
Jinak samozřejmě díky za pěkné, rozumné, upřímné, i když ne zcela pozitivní :-P hodnocení. Prostě tak to má být :-)
 Šíma 01.06.2009, 19:03:29 Odpovědět 
   Není to "hádání se" pod Netharovým dílkem zbytečné? Když tak se porafejte ve Foru, i když tam vás zase může (vaši diskuzi) smazat někdo z těch, kteří to Forum řídí... Jeden si nevybere...

Takže co? Porota byla zaujatá? Nebo snad nebylo dost intelektuálně a odborně na výši? To snad ne... Také bych mohl vykřikovat, že mé dílko mělo na víc, než tam, kde skončilo, ale proč? A pokud se tato práce líbila všem porotcům, pak skončila tam, kde je! Doufám, že Almanach vyjde poměrně brzy, aby si jeden mohl přečíst všechna dílka a udělat si svůj názor...
 ze dne 01.06.2009, 19:08:00  
   Nethar: Napadají mě dvě věci do příštího ročníku, nevím, jestli by bylo těžké je provést - zaprve by byla předem známá jména porotců, aby se každý mohl rozhodnout, zda se v takových podmínkách zúčastní nebo ne. Zadruhé by se hodnotilo anonymně, aby porotci nevěděli, koho hodnotí, jako je to v jiných soutěžích. Ale to jen tak mimo. Jinak díky za známku ;-)
 Sakora 01.06.2009, 18:41:14 Odpovědět 
   B.Buttona jsem nečetla, ani film neviděla a ta další, níže vepsaná díla ... nevím, nevím. Mně tvůj text originální připadá. Dílo svým obsahem přesně odpovídá zadání a z mého pohledu je očividně stylisticky i gramaticky bez chyby. Líbilo se mi, ačkoli mi přišlo trochu nudné ..., trochu jsem se musela nutit povídku dočíst (ale to nemusí být povídkou, ale mnou, prostě mými favority jsou trochu jiné žánry).
 Nancy Lottinger 01.06.2009, 17:36:22 Odpovědět 
   Tak jsem ze zvědavosti přečetla dílo, které získalo první místo. Samozřejmě jsem se neubránila a přečetla si i komentáře níže... Ale to teď stranou. Jakmile jsem začala číst, hned jsem si vybavila Benjamina Buttona. Nevím, zda-li všichni níže viděli jen film nebo četli i stejnojmenou knihu, ale mně při čtení rušila ta podoba... A navíc jsem si jako hlavního hrdinu vybavovala Dava Listra z Red Dwarf díl Pozpátku... Tak mi mě zajímalo, zdali autor tyhle dvě věcičky zná.

Hodnotit nebudu, nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, vtáhlo mě to do děje, ale spíš z důvodu, že výše jmenovaná dílka mám moc ráda.
 ze dne 01.06.2009, 18:19:36  
   Nethar: Ahoj, díky za komentář tobě i předešlým. Benjamina Buttona jsem v době psaní neznal, viděl jsem ho shodou okolností až před pár dny. Ačkoliv to není to samé, zde se žije kompletně pozpátku, chápu, že podobnost tu je, ale s tím už nic nenadělám, zveřejnil jsem svoje vlastní dílo, za kterým si stojím a neread bych se tady dohadoval o takových věcech, jako jestli je možné psát o něčem, o čem už někdo psal (totéž není vždy totéž), a kolik se za to má strhávat bodů a jestli je fér, že vznikají podobná díla (Redrum jich jmenoval několik, asi je všechny spálíme), když F. S. Fitzgerald to napsal už v roce 1921 a kdo ví od koho se tenkrát vlastně inspiroval :-)
Zmiňovaný díl Červeného trpaslíka jsem myslím viděl.
Snažil jsem se dílo napsat zajímavě, dodat mu trochu vtipu i nějakou hloubku k zamýšlení, pokud možno se vyvarovat stylistických a gramatických chyb... snad se to aspoň trochu podařilo, někomu se líbí někomu ne, já mám čisté svědomí, a proto jsem ho zveřejnil i k vašemu posouzení, kdyžtak bijte porotu, ta to měla v rukou :-D :-P
A těším se i na ostatní příspěvky, moc jich zatím na SASPI nevyšlo ;-)
 Redrum 01.06.2009, 17:06:29 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Redrum ze dne 01.06.2009, 14:51:37

   Nebylo by příliš od věci, že dříve než se naštveš na nějaký text, je dobré si ten text přečíst. Pouze jsem ukázal na nezralost porotců (a Tvoji), která je výsledkem dokázána. Nejsem jediný, kdo si to myslí, ale jsem jediný, kdo se odváží mluvit, a věř, že hlupáček jako Ty mě z míry nevyvede. To bys musel být jiný formát a ne jen redaktůrek na literárním webu.
Jediný, kdo "kontaminuje" komentáře jseš ty sám, a pokud chceš důkaz, podívej se na můj text Patriota, co jsi k němu připsal. Místo, abys tady vyhrožoval vyhazovy, radši se zamysli, jestli není na mém komentáři něco pravdy - a pokud si myslíš, že ne, rád ti pošlu výše zmíněný film na DVD. Budeš překvapený, jak moc si je podobný s vítězným textem.
Co se týče slin na porotce, žádnou jsem necházel a jen jsem upozorňoval na jejich nedostatky a věk.
Chápu, že Ty ve svém věku jseš nádoba moudrosti sama a nemá cenu s Tebou diskutovat, ale na to, že máš ramena, Tě nějak postrádám ve své knihovně. Já ramena nemám, a taky tam nejsem. Čím to bude?
A pokud chceš slinu: flus, flus, flus - tady ji máš.
 ze dne 01.06.2009, 17:38:07  
   Weichtier: Myslím, že nechápe rozhodnout ostatní, kdo pobral víc té "moudrosti":-)
 Šíma 01.06.2009, 15:24:16 Odpovědět 
   Také jsem zvědavý na práce ostatních soutěžících, snad nás bude víc, kteří zde publikují své soutěžní příspěvky! Ano, o pořadí rozhodla porota a není k tomu co říci... ;-)
 Redrum 01.06.2009, 14:51:37 Odpovědět 
   Gratuluji k prvnímu místu, a proč taky ne, když za něj Nethar nemůže, ale přiřkli jej porotci.
Jistě by k rozhodnutí porotců pogratulovali i páni Macourek a Lipský, že někdo tak hezky obšlehl jejich film z roku 1966 Happy End – hlavní role Vladimír Menšík. Arabela rovněž tleská a Benjamin Button zamačkává slzu dojetí. Bradbury řve jako děcko a nebrání se tomu.
Netvrdím, že je dílo obšlehnuté záměrně, ale jak říkám jde o neznalost porotců, kteří jaksi soudí prvotní nápady, netušíc, že jsou dávno překonané.
Weichtier obhájil svého oblíbeného koně (i když si musí pomoci slovy jako diskuze a "dle mého názoru") a nezbývá než pokrčit rameny. Text je normální. Ani špatný, ani geniální – normální. Nepřinese nic nového.
Než na mě začnete házet něco ohledně závisti, bla bla bla, přečtěte si ostatní příspěvky do MTP. Mnozí z nás to dotáhli dál.
 ze dne 01.06.2009, 16:50:50  
   Weichtier: Ano, všichni porotci jsou hloupí a neznalí pitomci, když nerozeznali genialitu tvého textu, Redrume.
Naštěstí se již žádné další aktivity na SASPI nemusíš účastnit. Nač házet perly sviním, že. Nezasloužíme si tě.
Jen tě prosím, abys své jedovaté sliny házel adresně na porotce (nejlépe prostřednictvím PM)a nekontaminoval Netharovy komentáře.
 Šíma 01.06.2009, 12:46:45 Odpovědět 
   A mi se zdálo, že jde v tomto textíku ten čas nějak obráceně... ;-)))

Známka je tam, pane! Gratulka k prvnímu místu, přestože není téma opravdu 100 procentně originální. Jen mě napadlo, hihi, jak Tví hrdinové vlastně chodili na záchod a jedli! Brrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr! :-DDD
 Weichtier 01.06.2009, 11:54:48 Odpovědět 
   Ahoj,
je možné, že se tu strhne jistá diskuze, ale dle mého názoru toho byl nejlepší text MTP 2008. Strhával jsem ti body za nápad, který není stoprocentně originální, jinak nebylo z mého pohledu co vytknout. Zadání dodrženo, řemeslně je to téměř výborné. Je to především zajímavě a lidsky uvěřitelně napsáno, což bylo v kontrastu s často umělým a falešným vyzněním některých dalších MTP textů.

W.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
(Revoluční rok)...
Rebekka
Buben úniku
ing.nárt
Je tady tma
Enphy.
obr
obr obr obr
obr

Posel smrti VI: K. IX - Jako v...
Lukaskon
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr