| Variace na stejnomennou báseň Arthura Rimbauda |
| |
|
|
Jaký je člověk bloud, když je mu šestnáct let
a na ničem mu vlastně nezáleží
a noc ho přiměje na lásku pomyslet,
když činí její rty podobny marcipánu
a tento pohled mu pak v mysli leží.
Vždyť víš, že já na tebe myslet nepřestanu.
Jaký je člověk bloud a jak zbytečně se trápí,
přestože smířen je s tím, že nezmůže nic,
přestože myslí si, že víc už ho nepřekvapí
její smích, co protne vzduch
s mrazivou lehkostí necudných tanečnic.
Budu s tebou, dá-li Bůh.
Jaký je člověk bloud, když je mu šestnáct let…
Ale na tom mu vůbec nezáleží.
V plamenech polibků zatouží uhořet,
a že to bolívá, když se spálí,
to si v tu chvíli uvědomí stěží.
Ta něha zmizela někde v dáli.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 8 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 32 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
