|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303505 komentářů :: on-line: 10 ::
|
 |
|
:: Tanec ::
OH |
publikováno: 31.05.2009, 22:31
|
Jak řekl Čapek: Nejkrásnější nejsou věci, ale okamžiky.
Zmiňované fotky si lze prohlédnout na http://ohyl.rajce.idnes.cz/Tanec_s_prosteradlem_09/
Určitě tam zas mam milion pravopis. chyb, ačkoliv tam už žádný nenacházím. |
| |
|
|
Její snědý ramena a kolem ty černozelený kopce a nad našima hlavama velký mraky.
Vycházíme, držíme se za ruce, na obzoru bílý slunce a ten druhej a já na něj koukám a myšlenky se mi začínaj ztáčet bůh ví kam.
No jasně, pojď s náma.
Co jinýho mám taky říct a tak poslouchám a koukám na to všecko co nemám, neumim a mít a umět nebudu. Nějak se za nima opožďuju, ať se s ním projde, je pěkně, řikám si.
Kouříš? slyšim ho a ta snad ještě moje koketně odpovídá: Cigarety né...
Pomalu se zastavuju, nechávám je jít, co jinýho mi taky zbejvá a koukám střídavě na ty černý mraky, co se těžce valej po nebi a na tu dvojici.
Za pár chvil stojim sám na chodbě, koukám z okna a broukám si: Hmmm, co na to říct a čas je zas najednou nějak moc pomalej a nechce se mu utíkat.
Co ty tu takhle sám, slyšim tu novou, co ji moc neznám, otáčim se a zvu ji.
Stojíme ve dveřích pokoje, tam hroznej bordel, house a tmavý mraky, co vypadaj, že oknama brzo vlezou dovnitř.
Ty seš bordelář, to je děs...
Bere do ruky prostěradlo, co leží na koberci, ale já ji už moc nevnímám, zase mě pohlcuje ten tón, co padá někam dolů, kde se mísí s nepříjemnejma věcma.
Lehám si na postel, zavírám oči a přímo vidim sýta, ozubený kola a hroty, co se překrývaj a křížej, ale nezapadaj do sebe.
Ty vole, Drážinka by řekla propady v psýché, napadá mě, uchechtnu se tomu a vidím jak si ta, co ji moc neznám, to prostěradlo omotává okolo sebe jako tógu a za chvíli s ním všelijak a se smíchem mává a do toho ty tóny, co mě svíraj a plněj sílícím neklidem.
Odkudsi z krajin, které neznám a ani nechci, se vynořuje tenká mladičká melodie, která vedle těch starejch a hnusně rezavejch tónů působí přímo neskutečně a já koukám, že ta, co ji moc neznám, s tím prostěradlem tančí po pokoji. Hledám svůj spásnej Nikon, což v tom nepořádku není lehká věc.
To prostěradlo, ten krásnej a v tu chvíli jedinej skutečnej závoj Májinej se pojí s hudbou, která už nevyvěrá z mrtvejch těl a šedejch krajin, ale s neuvěřitelnou odvahou vystupuje, vykračuje vzhůru, z čehož mi jde mráz po zádech a já se pomalu kácím z postele na zem, aby mi z toho zázraku hudby náhodou nevytryskly slzy do očí před tou, co ji moc neznám.
Ale žádný zázraky netrvaj věčně, a tak se na vrcholu vší té krásy pomalu začíná objevovat melodie, která vše navrací zpátky. Něžně, ale nesmlouvavě mě snáší opět mezi milion všednodenních problémů, v jejichž záplavě mi zůstane jen pár fotek prostěradla v rukou té, co ji moc neznám.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 10 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 27 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 31 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|