» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska neotáčí světem."

F. Jones

počet přístupů: 2141335

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303505 komentářů :: on-line: 10 ::

:: Město ::

Dawnie	publikováno: 08.06.2009, 6:12

Příspěvek do MTP 2008 ve své původní podobě:)... Přeji pěkné počtení:).

Věnováno Blond - Angel, Athellasovi a Michalovi.


	Město Procházím potemnělými uličkami Města. Toto Město se od těch normálních ničím neliší. Jsou zde stromy, brány, zdi na náměstích. Domy, chrámy v předměstích… Jenom to tady žije svým vlastním životem, všechno tu má své vlastní principy. Vládne zde tma, ale i klid a mír. Nyní jsem jediná osoba venku já. Nastala totiž ta pomyslná noc a všichni ostatní spí bezesným spánkem. Pomyslná proto, že není třeba rozdělovat věčnost na roky, měsíce, dny a noci… Spánek v tuto dobu je pouhý starý zvyk místních lidí. Jenže já jsem zde nová. Já jako jediná stále nenacházím význam, či kouzlo tohoto místa. A proto se ho neustále vydávám hledat. Bloumám a jen světlo pouličních lamp mi dává naději, že zdejší temnota je jen maska zahalující pravdu, a že za tím vším se skrývá něco krásného. Něco jako slunce. Světlo lepších zítřků. Během cesty procházím několika náměstími. Jako by jich stále nebylo málo. Jako by toto Město mělo nekonečný prostor. Nikdo zde není, jen já sama. A přece zde vidím tolik tváří, tolik barev… Co znamenají, čím jsou? Proč tak působí na mou mysl? Neznám odpověď… Kolem celého Města je neproniknutelná zeď. Nedovolí nikomu jen tak vstoupit a nikomu nedovolí odejít. Procházím kolem ní, vypadá, jakoby se měla s každým dotykem rozplynout. A přece ne. Dokazuje, jak nemilosrdně svírá Město. Za Městem jsou vidět lesy. Vzdálené, tisíce mil ode mě. Schválně pokoušejí mou touhu rozběhnout se a překonat hranice Města, vidět jasný svět. Můj pohled co chvíli směřuje nahoru. Na nebe. Je smutné nevidět slunce. Ještě smutnější je nevidět měsíc. Jenže nevidět jedinou hvězdu za tu dobu, co zde jsem, mne přivádí přímo k pláči. Týdny a týdny, nezabliká. Kráčím pořád dál a dál. Pískem, trávou, pěšinami. Všechno to vidím, přece to nechápu. Všeho se dotýkám, chci znát, přesto nechápu. Šlapu po cestách, nevím, co znamenají, kam vedou. A zbytky mé duše sténají v zoufalé snaze pochopit. Tekoucí řeka se proplétá s mou cestou a její proud směřuje tam, odkud jsem vyšla. Snažím se jít proti ní. Vede mne, dokud nenarazím na něco, co mne zarazí. Moře. Širé moře, sahající nedohledno kam. Dech přílivu je blízko. A já… Co tady vlastně dělám? Navenek mlčím, ale vevnitř křičím. Křičím, protože můj pobyt zde zatím nenašel smysl. Pořád mi něco říká, že chápu, že si vzpomínám, jenže potom přijde tísnivá bolest a jakýkoliv náznak zmizí. Nejhorší je, že je tu všechno až podivně dokonalé. Lidé se nehádají, je tady ticho, klid. Žádný pláč, smutek, ani splín. Perfektní symetrie přírody, všeho, co mne obklopuje. Dokonalý vlastní systém Města. Jenomže je to věčné, pořád dokola, nikdy neustávající koloběh. Bludný kruh. Všechno jsou to lhostejné, zbytečné dny, jakoby ani nemusely být. A pak se na malou chvilku objeví na obloze záblesk světla. Hvězda! Ne, nenechá mne tu bloudit jen tak. Bez vysvětlení. Nepustí mne sic ven, ale dá klid mé duši. Vše mi objasní. Tiše naslouchám. Hvězda dokončuje své vyprávění a pomalu mizí. Na nebi se zase rozhostila úplná tma. Tma, která už mi však tolik nevadí. Najednou zmizely starosti a nejasnosti. Už chápu. Přesně jak jsem říkala. Město je dokonalý svět, ve kterém není nic zlého, negativního. Jenže každé plus má své mínus. Spolu s těmi špatnými věcmi přestaly existovat i ty dobré. Což znamená, že s nenávistí zmizela láska, s rivalstvím přátelství, s ošklivostí krása, se závistí dobrosrdečnost… Jako všechny tyto vlastnosti spolu přišly, musely spolu i odejít. Vše bylo stvořeno tak, aby věčnost nebyla únavnou, či snad horší než život. To je princip Města. A proč je zde tolik věcí, které jsem poznávala, ale přesto nemohla přijít na to, co to vlastně znamená? Odpověď je snadná. Naše Město si tvoříme již dávno před tím, než do něj vstoupíme. Vytváří se v naší mysli, z toho, co jsme viděli, nač jsme mysleli, co jsme měli rádi… Co tady potom dělá ta temnota? Ta je předem daná pro každého… Tento svět už nemůže být jiný… Ano, Město je Smrtí. Ale pro nás, kteří už jsme do něj vstoupili, je to život. Je sice poněkud obrácený, ale je. A my žijeme svou věčnost. Ve své poslední vzpomínce do ticha zavolám: „Lásko…!“


celkové hodnocení autora: 96.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 4		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.5		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 13		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 40		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Liliam	07.01.2010, 10:35:29

Celou dobu se s tebou ptám-proč tam tedy jsi? Později pro změnu-co se stane ve chvíli, kdy objevíš princip fungování Města?Něčemu podobnému by asi chtělo věnovat víc než jednu stránku, volá to po vložení příběhů. Takže nápad super, jen se do toho příště víc položit:) Ale napsané je to hezky, jen tak dál.)


ze dne 07.01.2010, 22:06:45
Dawnie: Děkuji, jsem ráda, že povídka tě aspoň donutila klást si otázky, nicméně s odstupem času, jak se tak na to dívám, je to vypsání všeho mého bolu a přání do spousty metafor a lyrických obratů, kdybych do toho nebyla tak citově zabravná, možná by vzniklo něco jako skutečný příběh;-) Děkuji za návštěvu:)

Apolenka	03.09.2009, 9:29:49

Už nevím, jaké bylo téma MTP 2008, ale tvé Město jsem si přečetla ráda a se zájmem. Zajímavý sled myšlenek, v nichž město vystupuje jako živý organizmus - ponurý, lhostejný...


ze dne 03.09.2009, 20:03:14
Dawnie: Téma bylo "Život na ruby":)... Moc děkuji za milý komentář, známku i přidání do oblíbených:) Máš pravdu, Město bylo vykresleno jako někdo živý... Ještě jednou děkuji:)

m2m	19.06.2009, 23:20:20

Ahoj. Tak je poznat, že text potřebuje trochu vyspělejšího autora. Samotná pointa není zas až tak špatná, ačkoliv musím přiznat, že osobně bych si více pohrál s hávem tajemna a neobjasňoval, tak nějak bych to přirovnal k "proyasovskému sci-fi", zkrátka vytvořil město ovládané neznámou silou, přičemž hlavní hrdina v rámci epičtějšího podání hledá odpověď na svou otázku... No, ale to už je moje degenerace. Na můj vkus se přesto jedná o příliš jednoduchý text, který by snad ani v soutěži být nemusel, ačkoliv jeho pointa, jak jsem řekl, je poměrně slušná. Přesto bych raději viděl nějaký náznak vypravěčství ·.) Ale jak říkám, na tak "hrozivě" nízký věk slušná práce. ·.) (cituji:) "Jen dál, jen dál, kupředu utíkej, oři můj věrný..."


ze dne 20.07.2009, 12:34:12
Dawnie: Zdravím:), Víš, já sci-fi moc nemusím, takže jsem ten text nechtěla směřovat podobnými směry a nechala jsem ho unášet svou lyrikou, leč uznávám, že mu nejspíš trocha toho děje schází:) A já jsem ráda, že jsem se toho zhostila se ctí a utíkat budu rozhodně dál;-) Díky moc za komentář:) S přáním hezkého dne Dawnie

DaNdÝ	09.06.2009, 14:20:44

takhlens no nesouhlasím ani moc s tím, že je to povídka, ani že je tam příběh - báseň v proze spíš vidím, hodně lyriky hodně pocitů. Inu nejsem toho fanda, asic proto že se do toho neumím správně dostat, má chybka. Dycky si říkám, že vkloubit tam ten příběh je lepčí, ale uznávám, že zřejmě k tomu tvému by se to nehodilo, už proto jak tam dbáš na absenci dalších lidí, jak má vlastně hlavní roli to Město a autorčiny pocity. Ostatně to velký M si využila hezky, to svědčí určitým promyšlení. Pár městskejch postřehů, pohrání si s tou absencí městský noční oblohy, to byly ty věci, který jsem dokázal zachytit. a za ně dávám za dva, protože to že jsem v textu trochu bloumal, beru spíš jak svou chybu. Ale zároveň říkám - z takovýhle lyrických dílek, se myslím člověk neuživí. Zkus si schválně stejný pohled na město ve dne, plné lidí, pohled na ty lidi. a od lidí je k epickým příběhům jen krůček. Ale tohle je prostě můj pohled, tvůj ti neberu.


ze dne 20.07.2009, 12:28:43
Dawnie: Tvůj komentář mě potěšil a dokonce snad i navnadil. Myslím, že se třeba někdy dočkáš i epického příběhu města, velice zajímavá myšlenka:) Já lyriku ráda, dokonce moc, ovšem souhlasím s tebou, ne vždy je správné ji cpát všude... Každý na to holt není;-) Díky moc:)

An!tta	08.06.2009, 10:19:26

Dobře se to čte ;))Bylo to celkem hezký, na tvůj věk rozhodně lepší než u mě :) Taky že v MTP jsi byla myslím skoro o deset míst lepší :D


ze dne 08.06.2009, 16:23:14
Dawnie: Díky:), myslím, že tak málo rozdílný věk a umístění v MTP zde nehraje zas tak velkou roli:) Dík za zastavení, mrknu se i na tvé MTP:)

amazonit	08.06.2009, 6:12:25

Příběh, který je poněkud ponurý, hledající a snad i tápající. Musím říci, že v něm může tápat i čtenář. Nezdá se, že bys měla přesně promyšleno, co chceš říct, je jasné, že víš, kam vše směřuješ, jakou chceš mít pointu, ale... Závěr působí tak trochu, že se k celému příběhu ani nehodí. Máš to rozpracováno tak, že mohl být vlastně jakýkoli. Závěr je vlastně jen jakési shrnutí, vysvětlení toho všeho, jako bys měla dojem, že ho čtenáři dlužíš. Je to trochu suché, neslané, nemastné, ale na druhou stranu ta rozjímavost, která v tom je, může někomu vyhovovat. Když to tak jeden četl, měl chuť s mnohým nesouhlasit, třeba s chrámy na předměstí, jsou většinou v centru, pomyslnou nocí... -můj pobyt zde zatím nenašel smysl - pobyt nenajde smysl, ten musí najít hlavní postava


ze dne 09.06.2009, 5:59:35
amazonit: Je pravdou, že některá dílka rozdělují čtenáře na dva tábory - nadšené a nenadšené, což je vlastně ve výsledku dobře:-)


ze dne 08.06.2009, 16:20:23
Dawnie: Dík moc za publikaci, za známku i obsáhlý komentář:) Ano, taky jsem si jednu chvíli říkala, že čtenář nemusí porozumět, ale nakonec jsem se rozhodla, že tam ty své myšlenky předhodím... Promyšlené to vcelku bylo, tady už opravdu asi jen záleželo na čtenáři, jak to všechno skloubí dohromady a pochopí...:) Musím říct, že jsem na téhle povídce hodně poznala, že co se jednomu líbí, druhému to přijde suché:). Jinak, připomínky samozřejmě beru, i když to byla spíše taková hra se slovy:) Ještě jednou dík moc;-)